Jaký rodinný model preferujete? Podělte se o zkušenosti
Ráda bych si tu dala takovou menší anketu na téma - jaký máte doma rodinný model? 🙂
Tradiční - žena je ta, co se nejvíce stará o děti i domácnost, muž zajišťuje peníze a technické záležitosti
Emancipovaný - peníze, výchova i domácnost na půl
Už ve více diskuzích jsem si všimla, že hodně z vás se naváží do žen v domácnosti a měla jsem v nedávné době i nepříjemnou osobní zkušenost. Jsem introvertní osoba, ale zbytek rodiny je spíše extrovertní. Zejména prvorozená je mezi lidmi ve svém živlu a tak jsem se rozhodla, že kvůli dětem se hecnu a začneme se družit. Seznámila jsem se přes internet s maminkou s dětmi v podobném věku a ta mě během kafe vyloženě sjela za to, že můj muž se nezapojuje do úklidu, vaření a že by takového hnala svinským krokem. Ačkoliv nás vůbec nezná, tvářila se na mě, jako bych se dopouštěla trestného činu. 😃
Přijde mi to takový normální model. Nemyslím tím strhanou ženu a může na gauči 🙂 Ale to, že žena je na rodičáku, pečuje o děti, dělá hezký domov, kam se všichni rádi vracejí. Na druhé straně muž je ta opora rodiny, která zajistí peníze, bydlení a řeší nepříjemné záležitosti vyžadující ostré lokty. Jak je to tedy v jiných rodinách? Skutečně je to dnes už mimo takovéto chápání rodičovských rolí?
Máme to úplně jinak. Já jsem karieristka, já vydělávam i se staram. Zajistim si i opravu auta, posekam zahradu... Ale za starani povazuji i to, že platím uklizecku, nákup objednám na Rohlík, zaplatím nám dovolenou atd.
Vicemene tradicni. A pokud je zena na rodicaku, prijde mi to celkem logicke.
Trochu bych pak videla rozdil v tom, jestli zije rodina v byte, nebo v dome.
Kolem domu je preci jen vice muzske prace, takze mi prijde prirozene, ze chlap nastipe drivi, prezuje auto atd. a ja udelam co je potreba doma.
V byte bych od chlapa urcitou pomoc s domacnosti vyzadovala, tim spis, kdyz uz bych chodila do prace.
Jinak pece o deti je jasna, pres den ja, kdyz prijde chlap z prace, jedeme napul, pripadne ma deti on a ja mam svoje osobni volno, jedu na nakup atd.
Manžel tradiční, já emencipovaný :D
Já jsem byla 6 let samoživitelka. Teď už jsem skoro rok zase vdaná. Takže jsem se tak nějak i musela zajistit finančně i technicky. A dost jsem se v tom našla. Zároveň "tradiční" model mi je rozhodně blízký třeba z mojí rodiny, když jsem byla dítě. Myslím že to teď máme takový mix. Já mám příjmy o něco vyšší než partner. Určitě vím že bych nedala, kdyby muž měl jenom jako pohodu a já opečovávala, o domácnost se stárám určitě víc, ale jsou věci, které si vzal pod křídlo muž, třeba kočičí záchůdky, obstarání robotického vysavače.. Vaříme asi tak možná půl na půl, studené večeře dělám spíš já...
@treasurka Bych řekla, žes uhodila hřebíček na hlavičku 😂 😂 😂 👍
Tak mi to teď máme tak napůl. Dřív to bylo spíš tradiční, ale jinak to nešlo. Manzel jezdil kamionem , jezdil domu o víkendu nebo jednou za 14 dní takže vše bylo na mne. Ted už nejezdi, pomáhá doma apod...
Asi Emancipovaný. Manžel vaří a chodí na OČR a v nocit to byl on, kdo vstával k mimi. Na druhou stranu neuklízí a jsem to já, kdo s dítětem jezdí na výlety a chodí ven.
Asi spis emancipovany , ale jak v cem. Zhruba napul to bude, ale kazdy delame jine cinnosti napr. Muz prevazne vari ja prevazne uklid (prevazne je 95%) , jen ja resim skolu a doktory (98%) , kazdy se stara o svoje auto, chlap vymyslel dovolene, byl i 2 roky na rodicaku, ja 3. Ale ty moje 3 roky jsem ja byla 100% v domacnosti a on zas 100% vydelaval. Videli jsme se na spolecnych vikendech.
Upřímně - pro mne je normální model, že se do domácích prací muž zapojuje, není v tom žádná touha po emancipaci. Má práce mne baví, nikdy jsem nebyla finančně závislá na nějakém muži.
Na stranu druhou - můj muž nevaří a nežehlí apod., a já se nestarám o provoz aut, včetně natankování benzínu, nesekám trávník, nevyměňuji žárovky, natož abych řešila tekoucí vodu apod.
Prostě se dá sejít i na půli cesty, když to tak oběma stranám vyhovuje.
Na stranu druhou se setkávám s tím, že u toho kór "tradičního" ovládá rodinný rozpočet pouze jeden z partnerů, a je mi líto těch, co se tomuto modelu podřídí. Je to pak v daných vztazích velmi znát, jsou prakticky v područí těch, co "drží kasu". A to je z principu špatně.
Manzel ma praci, ktera ho hodne bavi a ma 100% HO. Takze to u nej nepovazuju ani za praci, a peci o decka mame tak 40-45% on, zbytek ja. Zatim nepracuju, ale pracovala jsem a opet budu od 14 mesicu veku ditete. Co se tyka uklidu, ja resim obytne patro a on suteren a zahradu.
Emancipovany. A neboj, jestli mas pocit, ze se do zen v domacnosti lidi navazi, tak se ani nezacni divat, jak se navazi do pracujicich zen (pracuicich mysleno v zamestnani/podnikani). Komentare typu 'nedelala jsem si dite, abych ho pak opustila' tu jdou do tisicovek :D. Sama oznacujes 'svuj' model za 'normalni', tak asi tak. 😅
U nás tradiční.
Spíš tradiční, ale nedobrovolně. Teda ne, že by přítel tlačil, ale okolnosti.
Úklid dělám výhradně já, ale to chci, on to tak neumí. 😀 ale vaří dost často. Děti já protože jsem doma. Nicméně taky nemá problém vyřídit doktora či cokoliv. Ale je dost limitovaný náročnou prací, kde vydělává hodně. Já bych aspoň ráda pracovala, trochu...ale zatím se nedaří najít něco vhodného, dost to komplikuje i handicap syna a jeho terapie. Protože tohle je všechno na me, chlap nemá stálou pracovní dobu od-do, takže každej den je jinej, většinou bývá pryc i přes noc.
Moc mi to nevyhovuje, ale vzhledem k okolnostem je to u nás logické řešení.
U nás tradiční. A jsme tedy oba spokojení.
My mame turnusove manzelstvi, ale kdyz je manzel pritomen klidne upece cukrovi, uvari, dojde s ditkem j doktorovi…takze my asi tak nejak patrime k nejakemu alternativnimu usporadani, ktere je dane zvolenymi zamestnanimi. Zname se 19 let, manzele jsme 10let strávili jsme realne spolu tak 8 let…
Domácnost je prostor kde žijeme oba dva, takže se staráme o čistotu a pořádek oba dva...proč by měl kdokoliv očekávat že po něm nebo pro něho bude druhý uklízet? To není emancipace ale slušnost a respekt. Dělá to ten kdo má zrovna čas a náladu.
Jinak oba umíme vše, mmj i pro případ že by se druhému něco stalo. Takže oba víme jak dolít olej do auta, dobír baterku a vše okolo auta, oba umíme uvařit, oba jsme schopný zaplatit složenky oba umíme posekat zahradu, vyžehlit, vyčistit odtok atp atp. Dodnes nezapomenu jak nám jako malým táta odjel na rok do zahraničí a máma ani neuměla vykuchat kapra a zaplatit složenky...byla naprosto odepsaná právě proto, že měli 20 let klasický tradiční model..
Máme to samozřejmě rozdělené, ale ne podle schopností ale podle toho koho co baví víc ( nebo vadí míň). Ale i tak, dřevo neposekám, těžké věci neutáhnu. To je prostě fyziologicky dané. Ale umím zařídit u souseda kdyby byla třeba😊😉
Děti zatím nemáme, ale až budou, máme shodu o tom, že jsou společné a starat se budou oba rodiče. Samozřejmě chlap nenakojí, ale může uvařit a ulevit mi jinak atp atp.
Já mám v sobě zakódovaný tradiční rozdělení, opravdu se úplně tetelím když se můžu o druhé starat, péct domácí buchty, zavařovat pro rodinu, dekorovat na velikonoce atp atp...Jenže když se rozjedu a vidím muže jak v porovnání s tím jaké jsem torpédo vlastně "nic" nedělá, jen chodí do práce, rychle mě to přejde a vlastně mě to i štve. Opravdu čím víc toho dělám, tím míň toho dělá on.. Proto jsme si to časem udělali spíš rovnocennější, nepeču pravidelně ale jednou za čas atp atp. A zjišťuju že to všem stačí 😂😂 a svět se nezboří. Jsem míň vystresovaná a je větší pohoda 🙂
Muj manzel zil dlouhe roky s dcerou sam, takze vsechny domaci prace, vcetne vareni a peceni, mu jdou lepe nez mne. Ale vzhledem k tomu, ze dela od 7 do 19 tezkou manualni praci a ja jsem na materske, mi prijde normalni, aby jsem se komplet o domacnost postarala ja.
Určitý mix, který nám oběma vyhovuje - on se stará komplet o auta, opravy, nábytek, okna myje, generální úklidy, o věci spojené s elektronikou (mobily, tarify, TV, net..) já spíš o denní servis, vyprat, uvařit, nakoupit, organizovat finance rodiny, školu dětí..
Kdybych byla ženou v domácnosti, samozřejmě bych chápala, že domácnost i děti stojí z 90 % na mně. Bylo by to moje “zaměstnání”.
Když byla dcera malinká a já na rodičáku, panoval u nás tradiční model - ne proto, že by to bylo moje vnitřní nastavení, ale proto že mi to v té situaci přijde logické. 🙂
Problém nastal, když jsem začala chodit do práce - exmanžel odmítal pochopit, že když dělám 220 hodin měsíčně, opravdu nebudu nadále sama zajišťovat nákupy, vaření, pořádek a ostatní věci, které jsem dříve pokrýt zvládala. Za ty tři roky, kdy jsem byla doma, hodně zpohodlněl a nedokázal se vrátit do stavu před dítětem. Byl to jeden z důvodů k rozvodu.
Teď máme model spíše emancipovaný. S partnerem oba pracujeme, takže se i oba staráme o domácnost, ve které společně žijeme. Já mám zkrácený úvazek, takže mám na domácnost víc času, a taky vaření jde z většiny za mnou (když “vaří” partner, tak se objednává něco z restaurace, nebo si někam jdeme sednout 😁), ale jinak se o domácí práce dělíme. I dceru, která není jeho, často vyzvedává ze školy, zkrátka domluvíme se, co je potřeba a komu to vychází lépe časově, ten to udělá.
Sedí mi to takhle víc. Tradiční role mi nevadí, ale museli by jí zastávat oba v páru. Dnes hodně často vidím, že chlap chce mít doma tradiční ženu, ale zároveň očekává, že přinese do domácnosti půlku rodinnýho rozpočtu a na něj moc zodpovědnosti nezbyde 😁 Takovýho bych hnala. Pokud se chlap stará o svoje, vydělá za dva, a ženská je takhle spokojená, neříkám vůbec nic.
Nenarodila jsem se s hadrem v ruce a bylo by mi lito zahodit roky studia a s narozenim deti kompletne zmenit svuj zivot a přeorientovat se jen na péči o děti a o domácnost. Nechtěla bych být na někom finančně ani jinak závislá. Takže asi tak. Každý si samozřejmě může svůj život uspořádat, jak mu to vyhovuje, ale s "tradiční" ženou bych si nerozuměla a ani žádnou mezi blízkými kamarádkami nemám.
Nenazývala bych to emancipovaným, ale ano, většinou se o vše dělíme. Oba pracujeme, oba se staráme o domácnost, oba se staráme o děti. Já třeba více vařím, to mého muže nebaví, ale on poté uklízí kuchyň. Já do školky vodím, on vyzvedává. Já se postarám o plnou ledničku, on vymění gumy na autech.. Já čtu dětem pohádky, on si s nimi hraje s legem. Peníze vyděláváme oba, tak je oba utrácíme, společně. Já většinou vymýšlím dovolené, on je realizuje.
Třeba brácha se švagrovou to mají jinak. Ona uklízí, vaří, stará se o děti. On vydělává peníze a maximálně se stará o auto a garáž. Nikdy nepřebaloval, nikdy nevytřel podlahu, když švagrová na pár dní odjede, vrací se k neumytému nádobí a nepořádku v celém bytě. Zase se může soustředit na práci, tak už se vypracoval, vydělává slušný balík, tak jezdí na drahé dovolené..
Já myslím, že každý ať si to zařídí jak chce, důležitý je asi přístup a aby to vyhovovalo oběma. Já bych ten jak říkáš "tradiční" model nechtěla. Vidím v něm určitou závislost jednoho partnera na druhým a to mě znervózňuje. Chci vědět, že když budu muset do nemocnice, tak se to doma nepoloží a také kdyby se náhodou stalo, že se rozejdeme, abychom každý měli svou práci, úspory, schopnost se postarat.
Tak ono taky zalezi, co to znamena tradicni. Kdyz muz opravdu rodinu uzivi a zena muze pak hezky pecovat, tak proc ne.
On ten problem ale nastava o par let pozdeji, kdy uz i zena jde na do prace. A chlapi si obcas nevsimnou, ze uz to neni tak ze zena je cely den doma, ale chodi taky do prace, ale k tomu ji zustane na bedrech vsechno to, co delala kdyz byla jen doma.
Tady je ale mnohem castesti napadany model, kdy je jakoze tradicni, jenze ten muz tu rodinu neuzivi. Model, kdy oba chodi do prace, akorat muz se po prichodu z prace vyvali na gauc nebo zavre v garazi a zena z prace leti nakoupit, cestou posbirat deti z instituci, pak doma uklidit a uvarit, ptz. zivitel rodiny chce mit vecu v 7 na stole. Tohle neni ok
@tereza0111 však autorka už na začátku zdůraznila že nemá na mysli strhanou ženu a muže na gauči a píše o době, kdy je někdo (žena) na rd.
Snad nikoho neurazim, ale tradicni model je za me davno pase. Ja nemela nikdy rodicak jako takovy, stale jsem pracovala. Vydelavam vice nez muj muz a nikdy by me nenapadlo z nej udelat zenu at se na 100% stara on o domacnost. Kdyz nestiham ja, ve vsem me zastoupi muz, co se tyce prace kolem baraku a zahrady, dokazu se postarat i ja. Mam kolem sebe spoustu kamaradu, co jedou model tradicni a fakt prijdou domu, kydnou sebou na pohovku a zeno starej se. Tak to na.rat. Nejsem nici sluzka. Domacnost je obou, oba se podilime. Je to vse jen o domluve a o tom, ze spolu mluvime.
Já teda kdykoliv se někde v diskuzi vyskytne ženská v domácnosti, tak už jen odpočítávám, kdy se do ní někdo pustí. Zato každá druhá se pochlubí, jak brzo začala opět pracovat a jak práci v domácnosti považuje za mrhání svým talentem a vůbec životem. On ten vhled do jiných rodin může být zajímavý, zajímavá diskuze 😊
Já se nestačím divit kolik je tady tradičních modelu, to se mi ani v dnešní době nechce věřit. Nechtěla bych to. U nás jedeme napůl, ale je to tak nějak pritozene, prece doma nebudu dělat všechno sama, o děti se starat sama . Proč? I já chodím do práce. Zároveň se mi nechce věřit co píše zakladatelka ze se do ní cizí ženská pustí. I když já s tou cizí ženou souhlasím.
Ale i všechny ostatní TRADIČNÍ model je myšleno tak, že žena zůstává v domácnosti i když už jsou děti v institucích, že se stará o byt/dům, vaří, uklízí, řeší ty provozní problémy ohledně dětí a muž pracuje, vydělává a pořeši ty "chlapske" věci ohledně auta a tak
Tohle je tradiční model.
Tradiční model neznamená, že pracují oba a žena pak nastupuje druhou směnu doma a s dětma. Tohle fakt není tradiční model, ale debilni model.
tradiční - již 23 let. Mám to stejně nastavené jako vy. Je pravda, že jednou za čas manžel něco uvěří a tak 2x do roka vysaje. Co se týká různých oprav nebo mužské práce, tak tam funguje na 100% on.