Manžel mě vytáčí.... Rady, co s tím?
... a už ani se nemám zájem s ním o čemkoli bavit. Chuť na sex s ním mě už přešla dávno. Hlavně po nějaké hádce se mi hnusí jen když se ke mě přiblíží. Ještě dnes odjel na pár dní na služebku. Dobře, že ho pár dní neuvidím. Jinak bych se na něho nemohla ani podívat.
Má časově náročnou práci, kterou si musí brát i domů a pracovat po večerech a o víkendu. Prostě má moc práce a má z toho deprese. O tom, že by si měl najít jinou, nechce ani slyšet. Žeprej nikde jinde by mu nedali tolik, kolik vydělává.
Jak je z té práce nervní, tak ho občas chytne rapl. Mluví se mnou, jako bych za všechno mohla já. Pak ještě obviňuje děti. Žeprej nemá na nic čas, protože se o ně musí furt starat. Kvůli nim nemůže doma (po práci a o víkendech) v klidu pracovat. Žeprej si mám najít nějakou výpomoc, nic nestíhám, jsem totálně neschopná apod.
Máme 3 děti, jsem na rodičovské, každý den vařím, chodím s dětmi ven, doma máme většinou uklizeno, víceméně stíhám všechno. Občas jsou sice výjimky, ale u koho ne, že? Náš nejmenší (9m) je takové uplakané dítko, takže večer musím často obsloužit první jeho a dát ho spát a když se mu nedaří, tak ječí a ječí. A manžel musí nachystat na spaní další 2. A to je ono, co mi vyčítá - že se musí pořád starat o děti. No přidám, že někdy jim musí dát i večeři. Večery jsou pro nás prostě nejnáročnější část dne.
Když bych si našla nějakou výpomoc na ty večery, tak bych to musela plánovat nějak dopředu. Jak budu zrovna vědět, že to bude časově náročnější? Někdy jde malý spát dřív a zvládnu dát i ty dva další spát v dobu, kterou chci, aby chodili spát. Nikdo mi nepřijde na zavolanou a obzvlášť ne večer. Bydlíme daleko od příbuzných.
Nejvíc mě naštve o víkendu kolem poledne. O víkendu většinou nevařím rychlovky, jak přes týden a zrovna když potřebuju být v kuchyni a malý zrovna řve, on vytáhne počítač a chce pracovat. Když jsem mu řekla, že ať jde vařit teda on, když nechce být s malým, tak řekl, že to je další věc, kterou dělat nechce.
No a tak všeobecně, když řeknu nějaký názor nebo tak to považuje za směšné. Když mám nějaké přání, tak jsem sobecká, pořád po něm něco chci apod. Na výlety nechce nikam jezdit, žeprej nemá čas. Když na půl dne s dětma vypadnu, aby měl čas pracovat (protože říkal, že potřebuje), tak se pak dovím, že nic neudělal, protože se mu zrovna pracovat nechtělo. Četl si místo toho zprávy na netu či se díval na youtube. Ať dělám cokoli, tak se mu nezavděčím. Snažit o nějaké zavděčení se jsem už vzdala.
Občas na mě křičí kvůli kravinám. Dnes jsme jeli autem a když jsem vyjížděla, tak zakřičel bacha. Dupnu na brzdu a co je? No žeprej sejmu popelnici (pokračoval v křičení), pokračovala jsem ve výjezdu, tak jak bych pokračovala, kdyby nic neřekl. Popelnici jsem nesejmula. Snad ji vidím, ne? Tak jsem se s ním pohádala, protože na mě křičí kvůli kravině. Nedávno na mě taky v autě ječel kvůli něčemu obdobnému a dnes mě už vytekli nervy.
¨
Když kojím, tak si ležím v posteli a u toho čtu knížku. On říká, že mám čas na čtení a ležení, on na nic takového čas nemá. Já se osočuju, že přece nebudu při kojení čumět do zdi.
Žeprej on chodí do práce, já jsem doma, práci nemám, nic nedělám, mám to jednoduché, bla bla bla...
Byli jsme o víkendu u našich a malý lozil po zemi. On na mě zvýšeným hlasem, že tam někde jsou nějaké malé části, ať na něho dávám pozor. Řekla jsem mu, ať mi je teda ukáže. Nic tam nebylo. S našima jsem vyjela autem nakupovat. Oni auto nemají, tak ať si mohou nakoupit ve velkém. A protáhlo se to na 3 hodiny. Odjeli jsem, když šel malý spát. Muži jsem řekla, ať mu dá pak přesnídávku, kterou normálně sní skoro celou. Když jsem se vrátila, doma řev, malý měl hlad, on mu dál přesnídávky snad jen pár lžiček a hádal se se mnou, že mu to stačí. A žeprej jak jsem si dovolila být tak dlouho pryč, že nic jiného nedělal, než ho měl v náručí a neměl čas na nic jiného. Prostě se musí pořád starat o děti!
Ale klidně si může vyrazit do hospody po práci. Klidně i o víkendu, když chce. Já s tím problém nemám. Ale jako že já bych si někam na 3 hodiny nějak vyrazila nepřipadá v úvahu. Furt by do mě ryl, že si mám najít někoho, kdo ty děti pohlídá. Jako otec takové věci nedělá???
Když se opovážím si na něco stěžovat nebo vyčíst jeho chování, tak to vždy obrátí proti mě. Já jsem ta špatná a za všechno si můžu já.
Dámy, omlouvám se za takovou obsáhlou esej, chtěla jsem napsat jen pár vět, ale nějak jsem se rozjela. Napište mi prosím nějaké rady, co s ním dělat. Děkuji.
Když se ho snažím víc zapojovat do chodu domácnosti, tak si stěžuje, že furt po něm něco chci. Čas pro sebe si on udělat neumí, protože "má hodně práce". Já čas pro sebe? Bych si musela někoho cizího najít, kdo by byl s dětmi...
A takový byl i se 2 dětmi? I jedno dítě je náročné. Tak 3 děti samozřejmě jsou ještě náročnější. Čemu se divíte? Ten problém bude asi jiný než ty děti.
Sorry, po pátém “žepreji” jsem to vzdala....
Rada? Hned jak to pujde odejit....nezmeni se...byt sama se tremi detmi bude sakra zahul,ale s nim jeste vetsi....
Já bych s ním už dávno nebyla, co je to za život a co si s toho vemou děti do života.
Jako taky by me stvalo ze se detem vubec nevenuje, ale zkusila bych fakt najit nekoho na hlidani, i uklid pripadne vareni o vikendu a on at to zaplati. A budete mit oba klid a treba najdete cas i pro sebe. Pokud by mel problem ze hlidani stoji moc, tak pak at se stara on.
Po dvou odstavcích mě začal taky nehorázně vytáčet. Rada? Zkusit manželskou poradnu, změnit to k všestranné spokojenosti. Pokud to nezměníte, jít si každý svou cestou. Ty s dětmi , on sám.
@1772 S 2 dětmi nebyl takový. Jako měl své mouchy, ale eskaluje.
@kattyd Na úklid jsem měla jednu paní na pár týdnů po porodu, paní na hlídání taky sem a tam, když jsem si potřebovala něco vyřídit a nechtěla jsem brát děti. Vždycky říkal, že tu pomoc bude platit on. Zaplatil vždy 1x - poprvní, zbytek jsem si musela platit sama.
A proč s ním vlastně jsi? Je na něm něco pozitivního, co máš ráda?
Nevím, jak dlouho tohke období trvá, ale řekla bych že je ve stresu z práce. Ve velkém stresu. A vybijí si to na rodině. Plus si to nechce tak úplně přiznat. V tomhle případě by byla řešením změna práce, kterou ovšem nechce. Asi by bylo nejlepší si s ním v klidu promluvit jak to cítíte vy a jak to cítí on. A na základě toho jednat.
@llluckaaa Už jsem tak vytočená, že si na nic pozitivního nevzpomenu. Ale když má dobrý týden v práci, tak je celkem fajn chlap 😀 Pomáhá, věnuje se dětem, nedržkuje...
@areh Jsem si vědoma, že je to z práce. V klidu si promluvit, jak to cítím já a jak on... no, když bych něco řekla, tak všechno obrátí proti mě a jen já budu ta špatná.
@llluckaaa Nad manželskou poradnou jsem přemýšlela, ale mám obavu, že můj návrh bude zamítnut s tím, že je to kravina a že nebudem za něco takového utrácet peníze.
Promluvit si. Nebo, až bude mít zase "dobrý týden v práci" tak mu dát tohle (spíš asi v trochu upravené formě) přečíst. Potom můžete řešit ty body odděleně - úklid, děti,.. jak si co představuje on, konkrétně, ne nějaké obecně "je tu bordel".
Nic lepšího neporadím. :(
Hodně sil a pevné nervy, ať se to brzy vyřeší!
Helejt, neni vyhorelej z prace? To se fakt stava kde komu a ty veci, co popisujes, k tomu sedi. Mel by zmenit job. Pokud je dobrej, najde rychle jiny kseft za fajn penize.
Já si myslím, že má moc práce a neumí si ji uspořádat a tak raději nedělá nic. Klasická prokrastinace - motá se v kruhu. Má moc práce, potřebuje pracovat, ale místo toho čte zprávy, skončí u youtube... Můj chlap má taky často kecy, když o víkendu dělám náročnější jídlo tak si musí jít zrovna umývat kola nebo hrabat zahradu a já jsem pak někdy s uřvaným dítětem nahoře a vařím, chytám z toho nervy a už jsem v sobě.... a to si nedovedu představit tři děcka 🙂 Koupila bych mu knížku Konec prokrastinace a dala nůž na krk, že bude pomáhat a minimálně jeden den z víkendu a nějaký večery budou jen pro rodinu - žádná práce.
Poradna je zadarmo. A může tam jít, chodit i jen jeden, dost to pomůže i jen tobě samotné, kdyby to smetl ze stolu jako blbost. Já to i chápu, z jeho pohledu - když může, nikdo po něm nic nechce, tak chvili nemakat, jen cucet na youtube, do blba, vypnout. Což ovšem neřeší to, že ty jako máma vypnout nemůžeš nikdy a že si nemá vybijet vztek na tobě. Pokud dělá za slušný peníze, tu vypomoc ber, když ti nekdo uklidi, beztrhas se tolik ty, na narocny vecer bude vic sil.
Nevím jak to slušně napsat....je to sobec....řekni mu co Ti vadí a jak by si si chod vaší domácnosti představovala Ty a pak ať řekne on jak to vidí.A na ferovku by jsem se ho zeptala jestli se hodlá nějak změnit.A podle odpovědi bych se zařídila.Deti jsou i jeho tak by se měl chlapec taky o ně starat.
@areh Jakobych cetla o mem manzelovi. Je to podobny typ,nebot ma podobne reci.A presne toto chovani mu najelo pod dlouhodobejsim stresem z prace. Tedy naznaky byly i driv,ale mirne a sporadicke. Stresem se vystupnovaly na max. Tady je fakt zakopany pes. Pomohlo kdyz manzel zacal premyslet o odchodu a hledat si novou praci, zaroven tolik neresit tu starou. Kazdopadne do urcite miry je to i povahovy rys,ktery se neda vymazat, jen “zklidnit”. Zkuste se treba kouknout i sama,zda trh nabizi podobne mista,ktera by jeho kvalifikaci odpovidaly a v klidne chvilce mu to navrhnout, at se koukne,ze o nic nejde a treba by se mu v nove praci i ulevilo... preci jen mate tri deti a asi za sebou i spoustu hezkeho na to,aby se hazela flinta do zita.
Díky všem za rady. Jsem ráda, že jste si udělali čas číst mou rozsáhlou zpověď. Dost se mi ulevilo.
no mám to stejně máme 4děti ale zase taky se řeší jiné věci ale i tak mě manžel nehorázně vytáčí na hodně věcí jsem už taky rezignovala
ale i tak ty dětinjste si udělali oba dva a jako na mě si už nikdo takhle nepřijde že ženská = když je doma vlastně nic nedělá/(jen se stará o dítě nevím které ženské to přijde jako dovolená mi teda ne i když se 4 dětmi i tak se to dá zvládnout aspon ta výchova)
nebo třeba ho zkus nechat se všemi dětmi samotného at se teda postará
nebo ještě tak nedělej nic včetně uklidu at vidí
ale víš ono se lépe radí někomu jinému než pokud musíš řešit své vlastní věci
nám taky s mužem chybí i ta komunikkace ne vždy ale je to i dusledek toho že jsem v kontzaktu jen s těmi dětmi tedy většinou než s dospělými,uvidíš že za nějaký čas
se bude zase řešit něco jiného
Mně by asi zajímalo jak to chodí u vás o dovolené, když změníte prostředí. To se chová stejně? Můj muz i já, když jsme ve stresu, chováme se dost podobně. Pracuju z domu při dvou dětech a když se to na mě valí ze všech stran, nevidím zase já, že vůbec něco dělá on. A on má rád po práci svůj klid a taky ho obtěžuji s tím, že se má postarat o děti, apd. Ne tak ještě po něm chtít hlídání obou děti, to musím otravovat babičku. Je to složité no, ale myslím, že byste potřebovali vypadnout na chvíli ze stereotypu, zajet někam na dovolenou, takovou kde by opravdu nepracoval a popovídat si o vsem v klidu a třeba přijmout i nějakou hospodyni.
Podle mne nezvlada praci, je sobec a vadi mu, ze se musi o nekoho maleho (casto rvouciho) obcas starat. Asi bych videla dve moznosti - zmeni se nebo konec. Stojis mu ty a deti za to, aby se zmenil?
Přesně jak už někdo psal výše..dle mého má tzv. "syndrom vyhoření"...buď by si měl najít jinou práci a zklidnit se nebo přijde o tebe a o děti..takhle bych mu to řekla..zkuste i tu manželskou poradnu..NEJSI OTROK!!JSI MATKA A MANŽELKA!!
No já bych sis ním buď v klidu popovídala třeba u nějaké dobré večeře a vysvětlila mu, že si musí vybrat mezi prací a rodinou. Je fajn, že vydělává peníze, ale není to všechno a děti potřebují tátu a mámu víc než hmotné statky. No ap okud bynezabrala domluva po dobrém tak bych mu vyhověla v tom, že nic neděláš a opravdu bych se na péči o něj vykašlala. Samozřejmě uvařit pro děti a postarat se o ně to ano, ale jakoukoli péči kolem manžela bych prostě přestala dělat. Stejně tak pokud by přišel že jde někam za zábavou tak bych mu řekla ok, užij si to a příště jdu já. Prostě bych mu dala jasně najedov, že nejsi služka a péče o tři děti je stejně náročná jako normální zaměstnání takže není důvod aby on byl nějak zvýhodňovanej. Navíc si ty děti udělal takže k nim má také své povinnosti.
Já bych mu řekla, že nehlída, ale vychovává. Babičky, tetičky hlídají 🙂 máte můj obdiv, že máte 3 děti 🙂 držim pěsti ať najdete společnou řeč
Stres..., je na dobré cestě k vyvynuti depresí, pokud už něco takového se nerýsuje. Není to o tom, že by byl sobec, ale psychika dokáže člověka hodně ovlivnit a trpí tím nejen on, ale celá rodina. Radím změnit práci, jiná cesta asi nevede, držím pěsti..
A já bych ho slovně poslala do prd.......
Jestli se mu něco nelíbí, ať ti ukáže, jak se to dělá správně.
Přestaň vařit (jemu), přestaň mu prát. Nic pro něj nedělej.
A vůbec, vedla bych tichou domácnost a dělala, že doma jsem jen já a děti.
Chtel deti?Ma deti a ma se starat a pomahat at ai neatezuje ma servisu az az spis zpohodlnel,vice ho zapojovat by bylo treba a beat ai volny cas pro sebe...