• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Manželovi se ještě nechce mít miminko. Co mám dělat?

16. května 2011 
autor
Jinak u mě žádný pokrok není :frowning2: Statečně se vyhýbám mluvení o miminku, ale bojím se, že žádný účinek to mít nebude :cry: ikdyž, co bych chtěla po tak krátké době, že? No, musím se nějak utěšovat..V sobotu jsem říkala manžílkovi, když jsme šli na oslavu, ať mi večer připomene si vzít antiprášek, protože já bych určo zapomněla..a víte, co on na to? No neboj, to nezapomenu!! :angry: Ale stejně zapomněl..večer jsem si je brala a on se mně ptal až pozděj (snad úplně se strachem!), jestli jsem náhodou nezapomněla :angry: :angry: :angry:
8. led 2007 v 16:58  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Alfula a co ty?? Jak jsi na tom ty?? Všechny holky tady o sobě něco napsaly a ty se jenom ptáš..taky nám něco o sobě prozraď.. :wink:
8. led 2007 v 17:01  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
co chceš vědet?
8. led 2007 v 17:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
no, jen tak..normálně..jak to máš s přítelem (nebo manželem) ty, jestli jsi čekatelka na snažení, snažilka, těhotná nebo už snad maminka?? :slight_smile:
8. led 2007 v 17:04  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
jsem maminka,mám 2 holčičky 5 a 2 roky.Mám přítele,jsem rozvedená a žiji ve švýcarsku.
8. led 2007 v 17:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
jé, holčičky tak blízko u sebe..to se budou mít :wink: A jak se žije ve Švýcarsku??
8. led 2007 v 17:11  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
co bys chtěla konkrétně o švajcu vědet?
8. led 2007 v 17:20  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
asi nic konkrétního..jenom tak..
8. led 2007 v 17:28  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
Taky trochu přidám svou trošku do mlýna. já jsem mojeho manžílka dotlačila do mimi "lstí". nejprve jsem tvrdila, že bych mimčo moc chtěla, ale miláček se začal cukat. pak jsem ubrala, přestala o dítěti mluvit, dokonce jsem sem tam prohodila, že by se teď děťátko ani moc nehodilo, když mám tolik plánů chodit se bavit apod. - no a už se snažíme:slight_smile:
8. led 2007 v 17:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Téda..Halkac..to je ale záludná lest!! :wink: A jak vidím, tak i účinná..jak i mnoho jiných holek tady tvrdí..a jak dlouho to tvému miláčkovi trvalo, než si uvědomil, že by mimi vlastně taky chtěl?? Já se bojím, že kdybych před svým manžílkem prohodila něco takového jako ty (že by se teď miminko ani moc nehodilo), tak by se toho mohl chytit až tak, že by mimi nebylo snad vůbec :cry:
8. led 2007 v 17:38  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Jo a to bych si taky musela zakázat chodit sem na Koníka, aby mně to tak nenutilo..ale to nejde :sweat_smile:
8. led 2007 v 17:39  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
holky je mi vás líto když takle chlapa musíte nutit a přesvědčovat.
8. led 2007 v 17:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Hmm..tak teda pěkně děkujem, Wendy7..my ale nechceme lítost, jenom pokec o tom, jaké to je, víš? :pensive:
8. led 2007 v 17:43  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
Alfula, mozna mi poradis...ty pry zijes ve Svycarsku, ja bydlim v UK. Jeste na zadnem pocitaci se mi nikdy nepodarilo nastavit ceskou klavesnici (a ze uz jsem tady tech pocitacu za ty roky vystridala...). Jak to delas ve Svycarsku? (ze ti jdou psat hacky a carky? Ci tam mate jine klavesnice? Nechci vypadat jako analfabet, jen nejsem zadny odbornik na techniku a uz vubec ne na pocitace...) :wink: tak dik. a sorry za odboceni od tematu.
8. led 2007 v 19:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky holky moc díky za podporu.

Alfula: já ho do mimi nenutím, nejdřív jsem ho asi nutila, ale teď jsem mu na rovinu řekla že to ještě o pár let cca 2 roky odložíme a on sám se zhrozil, že nic se odkládat nebude ap., takže takhle se na chlapy musí :stuck_out_tongue_closed_eyes:

Gabou: taky by asi nebylo od škody, pokud je tvůj manža starší mu zdůraznit, že když budete ještě čekat tak mu bude například 32 když se to narodí a když bude dítěti 20, tak jemu 52 a bude starej dědek atd., nevím ale takhle jsem to s manžou dělala já. Ne přímo tak drsně jak píšu, ale něco v tom stylu :wink:
9. led 2007 v 10:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
A ještě mě napadlo že by mohlo pomoct vzít ho k třeba k nějaké kamarádce nebo příbuzné, která má mimi, jestli máte tu možnost. My teď jezdíme za naší neteřinkou a manža je z ní úplně vyjetej :grinning:
9. led 2007 v 10:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
asi je nejlepší počkat až sám bude chtít :slight_smile: jinak to nemá smysl.
9. led 2007 v 11:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
No ale u některých chlapů by jsi s tímhle čekáním neuspěla :sweat_smile: , tak je třeba je malinko nenápadně nakopnout, nic co by je svazovalo a nutilo. Něco aby si konečně sami uvědomili, že taky potřebujou vlastní potomstvo :wink:
9. led 2007 v 11:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
možná ano,já takovou situaci neměla,ale kdo ví,každej je jinej a většina chlapů je v tomhle opatrná
9. led 2007 v 11:35  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky...já vlastně ani nevím proč sem toto téma začala číst... zajímalo mě, i když já takový problém nemám... my se s manžílkem rozhodli... vzali se a teď se snažíme... zatím se bohužel nedaří, ale věřím že to vyjde...

Přečetla jsem však celou diskuzi a myslím si že máte pravdu... chlapy se opravdu hodně bojí... mají strach ze zodpovědnosti... mají strach, že když budeme na mateřské bude všechno na nich (zajištění financí atd) , bojí se že nezvládnou být dobrými tatínky... vím to, protože se o tom dokážeme s manželem otevřeně bavit...zároveň je pro ně ale ponižující svůj strach přiznat... a tak o tom nemluví... navíc ve většině případů ani netuší, že otěhotnět a hlavně pak miminko zdárně donosit není zas tak jednoduché... A pak ještě jedna věc... opravdu je nemá cenu do ničeho nutit... musí mít pocit, že se rozhodli sami.. to už taky řada z vás poznala :wink:

Jestli tedy mohu radit... já bych se pokusila s manželem promluvit, nejlépe po návštěvě gynekologa (musí vědět že jsi tam byla :wink:) říct, že tvůj věk a zdravotní stav je v nejlepší formě na to mít miminko... ale že je to velké rozhodnutí... že vám moc záleží na tom aby miminko chtěl... apelovat "něžně" na to... že bez něj nic dělat nebudete, ale že by možná bylo dobré vysadit prášky... aby se tělo pročistilo... věcně bych pak poznamenala, že to stejně není tak jednoduché, a že mimi může přijít klidně i za rok či za dva... a nebo taky za pět... rozhodně bych to směřovala tak, aby měl pocit, že je to na něm... to rozhodnutí... ptala bych se na jeho názor...musí mít pocit,že to musí "řešit" ... chlapy mají pořád potřebu něco řešit (věřte mi... chlap si nikdy nemyslí, že mu něco jen tak povídáme, vždy si myslí, že mu to říkáme, protože chceme aby to nějak vyřešil :wink:) ... ale nechtějte hned jasnou odpověď... nejlepší je myslím něco v tomto smyslu: "no já bych to nechala otevřené, na tobě mi záleží nejvíc... a taky na tom co chceš ty " ...a pak to chce jen čas... než k tomu rozhodnutí dojde...

Chlapy pořád tvrdí, že jsme komplikované... ale je jasné, že oni jsou mnohem komplikovanější... ale taky proto je možná milujeme, že? :wink:

A nemyslete si... i když si myslíte, že je to vůbec nezajímá a že o miminku ani neuvažují... oni rejdí po internetu a čtou tady diskuze nebo jiné články... ne samozřejmě všichni... jsou i takový, kteři opravdu děti nechtějí, ale to pevně doufám není případ ani jedné z vás... přeji všem aby měli z manžílků brzo tatínky :wink:
9. led 2007 v 11:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky,
my mimčo ještě pár let neplánujeme. Nicméně na základě této diskuze jsem se miláčka ptala, kdy asi tak bude chtít mít mimi (jelikož je o deset let starší, mě brzy 22 a jemu taktéž brzy 32. Říkala jsem mu, že do svých 25 let bych určitě chtěla mít první. A jemu je to jedno! Tak jsem se mu snažila naznačit, že se na tom budeme muset jednou domluvit, vzhledem k okolnosti, že beru HA. Prostě se dohodnout kdy ji vysadím. A bylo mi řečeno, že ji mám vysadit až já budu chtít, že bude radši postaven před hotovou věc, než něco takhle plánovat.
9. led 2007 v 11:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ladenka, tak to mě mrzí, že to miláček bere takhle. Ale přece jenom bych se teda rozhodla a oznámila mu že ji vysazuju, protože kdyby jsi mu to neřekla tak potom můžeš být ještě označena za špatnou :confounded:
9. led 2007 ve 12:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
Samozřejmě, že mu to oznámím a dohodnu se s ním přímo až ta situace nastane. On to nemyslí nijak špatně, na to ho už moc dobře znám. Jen nerad něco plánuje. Vím, že kdybych za ním přišla, že chci HA vysadit a začít se snažit, tak proti nebude (tedy až vyřešíme bytovou situaci). Jemu je jen všechno tak nějak jedno, ne že by mimi nechtěl, jen má prostě takový chlapský laxní přístup. :wink:
9. led 2007 ve 12:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
No tak tohle znám, s tím ale asi nic nenaděláš :slight_smile:
Já jsem se taky musela ve všem adaptovat jako první a všechno přesně naplánovat. Teď máme v plánu začít se snažit, tak v červnu tohoto roku. Ale jestli to tak opravdu bude to je ve hvězdách. My zase naopak hrozně rádi plánujeme, jen nám dělá trochu problémy ty plány dodržet, hlavně kvůli financím, furt jich je málo :unamused:
9. led 2007 ve 12:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Ahojky holky..jo chlapi..ten můj taky velice nerad plánuje :confounded: A o financích ani nemluvím, těch je opravdu i u nás pořád málo :unamused:
10. led 2007 v 16:21  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
jo jo plánování, to chlapi neradi... na druhou stranu si ale neuvědomují, jak všechno dlouho trvá a že to pak není hned, když se konečně rozhoupou..
10. led 2007 v 17:34  • Odpověz  •  To se mi líbí
gabou,
nebuď smutná. Já jsem byla už jednou vdaná. První manžel mi dítě sliboval celé 4roky manželství a já se těšila, jak do toho "vlítnu". Při rozvodovém stání jsem se dozvěděla, že on děti vůbec nechtěl, vzal si mně jenom proto, že jsem byla o 17let mladší a pro něj ozdoba. Co mám nynějšího manžela, tak jsme spolu už 4 roky, taky se dlouho k ničemu nemohl rozhoupat, až v den mých 29.tých narozenin mně požádal o ruku. Vzali jsme se v říjnu 2005. Pak jsme se tak nějak domluvili (vlastně už před svatbou), že vysadím prášky. Povedlo se nám to až po půl roce, a to, když jsme odjeli spolu do USA na jeho služební cestu a odtud jsme už asi "přijeli 3". Taky jsem miminko hrozně chtěla, ale nemluvila jsem o tom, protože vím, že jsem prvního manžela od toho odradila, i když on byl sobec. Ale můj nynější manžel k tomu dospěl sám. Taky považuju za podraz "vynechání" prášku. To se musíte domluvit oba. My jsme se vlastně pár měsíců před svatbou přestěhovali do právě koupeného bytu. A dodělali jsme poslední místnost před vánoci, a Terka se narodila v listopadu. A taky to šlo... Podle mého názoru: nemluv o tom před manželem. Můžeš ho odradit. Dělej , že je ti to jedno (i když je to těžký) a zkus se věnovat miminkům u kamarádek v okolí. Můj manžel k "miminku" dospěl sám, protože mně bylo v létě 30 a jemu 33 a spousta jeho kamarádů rodila děti jak na běžícím páse :o)). Teď si Terku úplně užívá, hlavně o víkendech. Taky chodil do práce i o víkendech, a když má důležitý projekt, tak chodí domů v 10 a já si malou občas vykoupu sama, ale jsou to jen vyjýmečný momenty. Neměnila bych :o)) Chlap prostě k tomu musí dojít sám ... Ale jak tady písala muskou - vem k vám tu kamarádku s dvojačatama k vám, nebo někam - kdo má mimina - choď, a uvidíš, jak mu to bude vadit, že jsi furt pryč :o)) Držím palce, ať se to povede co nejdřív :o)) Ale pamatuj si jedno, když to zrovna nejvíc chceš, tak to nejde. Jak říká moje kamarádka, když máš málo peněz, rozjednanou hypotéku, chceš odejít na jiné místo a x dalších věcí, tak když to nečekáš, tak to přijde :o))
10. led 2007 v 17:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky, tak přidávám i já svůj příběh.V červenci 06 přítel rozhodl že bychom si mohli pořídit mímo, pro mě to byl trosku šok,vzdycky tvrdil že deti ted ne, ale děti zbožnuju tak jsem kyvla, zacli jsme tedy plánovat, já vysadil HA a o ničem jiném jsem nemluvila, trvalo to 2měsíce a přesne jak se tu píše, odradila jsem ho...začal žárlit a bát se o svou pozici a že bych nerozmazlovala jen jeho ale i mimi...no chlap, takže mimi se posunulo na neurčito, já se tím hrozně trápila, už jsem se viděla o vánocích těhu a jak vsem rikáme tu krásnou novinu...no to se ovsem nekonalo, nejaky cas jsem o mimi nemluvila, nesmela jsem byl hned ohen na strese, vycetl mi ze mu pripada že kromě mimi si nemáme už co říct.... :frowning2: hrozně mě to bolelo a neumela jsem si predstavit že tehu nebudu, tak strasne jsem se na tu myslenku uplnula,že opravdu jsem byla nesnesitelná! :angry: no a jak je to ted? ted neriká ani ne ani ano, deti mají vsichni okolo a on je z mého kmotřence uplne hotovej,porad se s nim cicmá...nechávám to na přírodě a příteli, už vím že chlap musí cítit že to rozhodl on,i když ve skutečnosti jsme mi ten krk co s hlavou hýbá.Hlavně je do niceho nenutit a delat jako by vám to bylo jedno.Nejaká snazilka na koníkovi mi napsala, že kdyby její maminka tatku nehodila do vody jsem tehotná, starej se, není na svete jeste ted.tak nevim.kdo se má v nich vyznat.Preji Hodně trpelivosti
10. led 2007 v 17:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj Gabou, jak jsem psala na Rijenkach, jelikoz jsem ted dobrala platicko, tak jsem se doma zminila ze bych dalsi uz nebrala no a vysledek = hádka :frowning2: ja bych se picla. Pritom co mu brani? Nic. Ja si rikam ze uz bych se na to vybodla, prasky brat nebudu a jestli nechce tak at se chrani on, Vzdyt kdo si tim ma porad tolik let huntovat telo! No uznavam je to kapanek natlak a si to neudelam, jen se tak vztekam, no ale co by na to mohl rict? Nic. Mozna nasadim metodu ze nebudu doma. Ja tu totiz porad drepim, uklizim,vyvaruju, kdyz prijde z prace jsem doma, mozna kdybych byla po vecerech v lufte tak mu to dojde. Budu jezdit ke kamaradce ktera mimi ma a bude.
Ach jo proc je to s nim tak tezky!!!!!
10. led 2007 ve 20:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky, tak jsem včera neplánovaně "zatlačila" na přítele. Koukali jsme na telku, jak se tam zrovna narodilo miminko. A mně vám najednou do očí vhrkly slzy... Přišlo mi to moc líto, že je to pro mě zatím v nedohlednu... Přítel z toho byl zaražený, no uvidím, co se z toho vyvrbí...

m.i.s.h.a.k: to je mi moc líto, to je asi nejhorší, když s tím už počítáš, začneš se těšit a on pak zničehonic cukne... to bolí o to víc :frowning2:

dludli: :frowning2: budu držet palečky, ať brzo změní názor
11. led 2007 v 09:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek