Manželství z rozumu nebo hledání ideálního muže?
Ahoj všem.
Potřebuju radu nebo aspoň nezaujatý pohled na svět.
Je mi 35, manželovi 40. Jsme spolu 15 let a máme 3 syny. Pár letmých známostí jsem měla, ale nic vážného. Neměla jsem snadné dětství a strašně jsem se bála, že si dovedu domu někoho, kdo bude jako můj otec. Manžel není nijak zvlášť můj typ, ale v sexu nám to vždy nadstandardně fungovalo. Byly pro mne důležité hlavně vlastnosti. Je to slušný férový člověk a chová se hezky ke mě i k dětem. Bohužel je to dost introvertní typ a těžko vyjadřuje svoje pocity. Dost často netuším, co si vlastně myslí. A čím je starší, tím je to horší.
Poslední dobou se dost hádáme, protože se mi zdá, že zlenivěl a všechno je na mě. Oba pracujeme, na mě je všechna péče o domácnost i o zvířata. Když ho poprosím, tak pomůže, ale mě štve, že mu musím říkat. Není přece dítě. Navíc má kecy, že se to přece dělat nemusí. Že to chci já a že to není důležité. Že klidně bude žít ve špíně.
Přijde mi, že jsem akorát za uklízečku a že si mě vůbec neváží jako ženy. Řešili jsme to už několikrát, vždycky se chvíli snaží a pak to sklouzne zpátky a je to ještě horší. Třeba před měsícem jsme byli s klukama nemocní, on přijel po týdnu domů a místo aby se doma zapojil, sedl si a šel surfovat po internetu. Ráno vstal a šel si po svých zábavách. Automaticky počítá, že se o děti postarám já.
K tomu se mi v práci začal líbit jeden kolega. Je empatický a chová se ke mě jako k princezně. Je na něm strašně vidět, jak je mnou uchvácený. Přijdu si vedle něj tak výjimečná. Něco, co jsem nikdy nezažila
Jsem z toho nešťastná. Samozřejmě nehodlám zahodit dlouholetý vztah kvůli jednomu pobláznění, ale víc o svém vztahu přemýšlím. Co když to je od začátku vztah z rozumu? Na jednu stranu tu často čtu, jak ženské žijí s hovadem, co si jich neváží, takže si říkám, že mě třeba jen pálí dobré bydlo a na druhou chci být v životě šťastná. Dá se opravdu najít ideální partner nebo mě na každém bude něco štvát?
Stručné shrnutí
- Dlouhodobé vztahy, kde je partner spolehlivý a „slušný“, ale emocionálně uzavřený a málo se zapojuje do domácnosti, vedou často k frustraci jedné strany a vyhledávání emocionální pozornosti mimo vztah.
- Praktická řešení diskutovaná v komunitě zahrnují vytvoření pevného rozvrhu domácích povinností, jasné hranice (např. krátkodobý odjezd na den/noc jako důsledek nezapojení) a vyhledání externí pomoci (psychoterapie, úklidová služba, snížení úvazku).
- Názory se liší, zda je chování „povahou“ nebo volitelným přístupem; konsenzus je, že „ideální muž“ je relativní a na vztahu je nutná práce a ochota změny ze strany obou partnerů.
Nejčastější otázky
Q: Jak postupovat, když se partner nezapojuje do domácnosti a péče o děti?
A: Doporučované kroky jsou sepsat a dohodnout rozvrh povinností (konkrétně kdo co dělá který den), najmout úklidovou pomoc nebo zkrátit pracovní úvazek, a vyzkoušet krátkodobé důsledky typu odjezd na den/noc, aby partner pocítil následky nezapojení.
Q: Pomáhá psychoterapie při nerovnováze moci a sebevědomí v rodině?
A: V diskuzi byla psychoterapie zmíněna jako účinná metoda; jedna uživatelka uvedla, že práce na sebevědomí v terapii vedla k lepšímu vyrovnání sil a snížení konfliktů doma.
Q: Jak oživit vztah a zlepšit citové projevy partnera?
A: Navrhované metody zahrnují partnerské kartičky pro páry, společné víkendové aktivity, plánované společné časy (procházka, společenská hra, společné jídlo) a sledování videí typu "Jak si vážit své ženy" na YouTube jako inspirace pro konkrétní kroky.
Q: Kdy zvažovat ukončení vztahu místo práce na změně?
A: V diskuzi zazněly dva postoje: ukončení vztahu je doporučeno při dlouhodobém soustavném zanedbávání a ponižujícím zacházení; jiné hlasy doporučují vyzkoušet dohodu, terapii a praktické kroky nejprve, zejména kvůli dětem.
Q: Je normální cítit přitažlivost k jinému člověku v dlouhodobém manželství?
A: Ano, přitažlivost k jinému (např. empatickému kolegovi) byla v diskuzi popsána jako běžný signál, že v současném vztahu chybí obdiv a emoční potvrzení; většina rad však varuje před okamžitým vstupem do nového vztahu, zejména se spolupracovníkem.
Q: Jaké konkrétní taktiky mohou fungovat, aby partner začal více pomáhat?
A: Konkrétní taktiky z diskuze jsou: přestat mu permanentně připomínat povinnosti a nechat ho nést důsledky (např. odjezd na den/noc), zavést písemný rozpis povinností, najmout pomůcky (úklidová služba) nebo upravit pracovní zařazení (zkrácení úvazku).
Závěry z diskuze
Shoda
- Ideální partner je relativní a většina lidí se shoduje, že na vztahu je třeba pracovat a dělat kompromisy.
- Praktická opatření jako rozpis povinností, terapie nebo pomoc v domácnosti mohou situaci zlepšit.
- Není možné změnit partnera bez jeho vlastní ochoty; změna musí vycházet z něj.
Sporné názory
- Někteří zastávají, že nedostatečné zapojení je „povaha“, kterou nelze zásadně změnit, zatímco jiní tvrdí, že lenost a neochota jsou volitelné a lze je změnit tlakem a důsledky.
- Někteří radí opustit vztah při dlouhodobém zanedbávání, zatímco jiní doporučují nejprve pracovat na vztahu a hledat kompromisy (např. terapie, rozvrh povinností).
Otevřené otázky
- Zda a jak dlouho mohou krátkodobá opatření (např. odjezd na den/noc) přinést trvalou změnu v chování partnera.
- Do jaké míry introvertní, emocionálně uzavřený partner dokáže naučit projevy náklonnosti bez vnitřní motivace.
- Jaké konkrétní kroky fungují nejlépe u párů s malými dětmi při omezených možnostech hlídání.
Zmíněné značky a firmy
YouTube
Zmíněné produkty a metody
kniha "Supermatky nemusí být šílené", partnerské kartičky, video "Jak si vážit své ženy" (YouTube), psychoterapie, rozvrh/domácí rozpis povinností, odjezd na den/noc jako důsledek, najmutí úklidové pomoci, zkrácení pracovního úvazku, oživení vztahu (víkend, společné aktivity)
Místa a osoby
žádné
@uzivatelkapetra
Ano, vadilo mi to i dřív. Psala jsem, že jsme to řešili už několikrát.
Byla jsem týden u moře s kamarádkami, když byly nejstaršímu dva roky. Postaral se, ale na úklid a praní za celý ten týden nesáhnul. Když chce děti zabavit, pustí jim televizi a pohoda.
Obávám se že vždycky se najde nějaká chybička. Na každém, ať to jsou muži, nebo ženy. Je to na tobě, jaké máš priority. Znám taky chlapy kteří s člověkem zacházejí jako největší gentlemani, ale postupem času se z nich stanou hovada, které bys doma fakt nechtěla.
Podle mě je hlavní aby chlap byl slušný, férový, zodpovědný, spolehlivý, a pokud možno věrný (tam ale nikdy nemáš jistotu 😊). A takové drobnosti že třeba s ničím nepomůže, nebo dělá bordel, s tím se dá vždycky pracovat. Pár dní se na všechno vykašli, a ono to chlapa přestane bavit. Nebo mu nevyper prádlo...něco si jistě najdeš.
Ty jo, to co popisujes (nezapojovani se, komentare, nezajem, to jak upichne deti k tv, atd) by mi vadilo natolik, ze bych byla uz dlooooouho pryc. Tezko rict, jestli si s kolegou pomuzes, ale zit s takovym, co si te nevazi, na to je zivot kratky. Ano, jine ziji i s horsimi muzi, ale to je jejich problem. Mnoho zen zije i s lepsimi. Takze jen proto, ze jinde je hur nezahazuj vlastni zivot... Dobre bydlo te nepali, protoze toto dobre bydlo fakt neni.
@klokanka31 jako rozhodně nehodlám odcházet k tomu druhému. Jsem si jistá, že s ním bych žít nemohla. Ale ukázal mi, že je možné, abych se vedle muže cítila jako úžasná žena. Zjistila jsem, že se mi to líbí. Jenže manžela těžko předělám. Prostě to neumí. Když nám na podzim umřel pejsek, poplácal mě po rameni a žádné utěsňování se nekonalo. V tomhle je fakt totální citový balvan. Vadilo mi to vždycky, teď ještě víc.
to je jeho povaha, naturel. To nezmenis. Je na tobe jak se k tomu postavis. Pokud sis ho takového vzala, pak jsi ho takového akceptovala. Ale nikdo te nenutí byt v tom dal. Vsude je chleba o dvou kurkach a kolega muze byt jen gentleman v praci, doma muze byt uplne stejná lama jako kazdej jinej chlap. Nikdo neni dokonaly
Ano, je super mit nekoho, kdo te obdivuje. A klidne si s nim i neco pak zacni, ja nerikam ne. Ja ve starych dobach mela avantyrku na pracovisti (oba svobodni, ale na vztah to nebylo a verejne by to bylo komplikovane) a kdyz se spolupracuje, utajit a zvladnout se to da. Moc ti drzim palce, ja vim, co bych delala ja, a vim, ze idealni muz existuje alespon jeden 🙂 pro me idealni je mu manzel. Taky to melo svuj vyvoj, oba jsme zapracovali, po deseti letech a ve svych 40+ si ale uz dovolim napsat takovou definitivu 🙂
já sem si teď objednala ze zvědavosti knížku s trochu divným názvem Supermatky nemusí být šílené, měla by být právě o tom rozdělení zodpovědností v domácnosti. To co řešíte doma, je myslím odvěké téma mezi partnery ☹
Doporučuji tvému muži podivat se na video z dovychova. Je to na YouTube. Jak si vážit své ženy. Oni si muži myslí, že mají doma maminku, ne partnerku a je dobré jim to občas vážně připomenout 😉👍
ještě si i myslím, že by mohlo pomoct nějaký oživení vztahu. Na mě teď pořád vyskakují různé partnerské kartičky, třeba něco takového
@jahodi ty jsem koupila loni k Vánocům a nebaví ho to. Na víkend spolu vyrazit nemůžeme, nemáme hlídání. Dřív to občas šlo, bylo to fajn vypnout. Jenže po návratu nás zase semlely běžné starosti a bylo to.
Projevuje se to 'chova se hezky ke mne i k detem' i jinak, nez ze vas nebije? Protoze podle toho, co pises, se k tobe chova jako ke sluzce, deti pichne pred tv a kdyz jste nemocni, tak se na vas vykasle a jde pryc. Podle me by ta latka na hezke chovani mela byt o par stupinku vis...
@ai30 počítám do toho třeba i to, že si můžu chodit, kam chci, nikdy mi nemluví do koníčků, neprudí, když není uvařeno nebo uklizeno, pohladit taky umí...
Chce to hledat si to dobre, na vztahu pracovat (ano omilana fraze , ja vim, proste vic dělat veci co se vam libi a bavi) . Nedavno tu psala jedna uzivatelka, ze nikdo neni dokonaly. 80% je hodne fajn. A pak nekde vidis tech zbyvajicich 20% ... , ale tam by te casem dost sralo těch chybejicich 80 😉. Nikdo neni idealni a dokonaly😁
Ideálny muž podľa mňa neexistuje. Na každom vzťahu treba pracovať a vedieť urobiť kompromisy, ja tiež v každom vzťahu som sa musela prispôsobiť rovnako ako do istej mieri aj muž a vytvoriť si tak ideálny vzťah. Určite len tak nenájdeš muža s ktorým na vzťahu nebude treba popracovať. Pri tvojom mužovi podľa mňa už bude ťažšie (nie nemožné) urobiť zmenu keď 15 rokov bol na niečo zvyknutý a najmä keď si sa už pokúšala o zmenu. Ja by som si skúsila s ním ešte sadnúť a dohodnúť sa ešte raz ako si on to predstavuje a aj ty a čo navzájom ste ochotní zmeniť kľudne si dajte na to niekoľko dní a poriadne si to premyslite/napíšte. A čo sa týka domácnosti, čo tak si urobiť rozvrh práce? Kde budete mať rozdelené čo, kto cez týždeň bude robiť a tak mu to nebudeš musieť primonínať poznám pár rodín, ktoré majú tak zadelené a aj deti ktorý deň kto vozí deti do školy, školky a na krúžky. A ešte, čo sa týka detí neviem koľko im je ale neposadí ich k TV len preto, že nevie, čo s nimi? Možno by pomohol spoločný čas ty+deti+on aj keby len na začiatku hodina-2 za týždeň napríklad prechádzka, spoločenská hra alebo raňajky alebo obed alebo večera...
Vezmi si to z druhe strany..Kdybys mela kamarada, ktery by ti vypravel, jak ma fajn manzelku. Ze teda o deti se nestara, doma vubec nic neudela, pokud ji o to vyslovne nepoprosi a kdyz uz udela, tak u toho drzkuje, protoze ji nevadi zit ve spine. Ze kdyz prijde domu z prace, surfuje na netu a kdyz byl on i deti nemocni, tak sla za kamaradkama. Ale on si nema ma co stezovat, protoze se k nemu nekdy prituli a on klidne muze chodit, kam chce! Pomyslela by sis 'no jo, ma recht, dobre se mu s ni zije'?
jako dokonalý nebo ideální jsou hodně relativní slova. Já třeba mám ideálního muže pro mě, ale vím zcela jistě, že mé kamarádky by s ním nevydržely. To co je ideální pro jednoho, je naprosto nepřijatelné pro druhého. Takže jako dá se najít ideál, ale musí být na obou stranách snaha o toleranci, pochopení pro druhého, nějaké kompromisy a tak.
Autorko, city, lásku a citlivé zacházení si nevynutíš. Prostě nevynutíš. On to v sobě buď nemá obecně, nebo to necítí k Tobě, ale k druhé by to cítil a dokázal i vyjádřit. Jestli je to varianta a nebo b si musíš odpovědět sama ☹.
Co si vynutit můžeš, je práce v domácnosti. Prostě se zapřít, udělat scénu a neustoupit.
Na Tvém místě bych sbalila kufr, můžeš-li, a odešla. Tohle není k žití. Dlouhodobě ne.
A s věkem to bude ještě horší... Buď si uvědomí, co by ztratil, že tě miluje a bude otevřen k tomu, na sobě pracovat, nebo si bude žít ve špíně a dělat ti problémy, protože levný služky a levnýho sexu se málokterej chlap chce vzdát bez boje ☹.
Ale fakt bych pátrala, zda nemáš problémy se sebehodnotou. Zda na něj nejsi upnutá příliš. To vše pomáhá k tomu, aby tě vnímal jen jako otravný spotřebič a nic víc.
Člověk vždycky musí začít sebou. Ať by to znamenalo cokoli. Třeba i to sbalení kufrů,
@martiina_k Pod toto se podepisuju. Můj manžel je ideální pro mě. A vím s jistotou, co by mu některé jiné ženy vytkly. Je to reciproční - já bych taky nebyla ideální ženou pro všechny muže.
@jijulka být líný lempl a buran není povaha, ale volitelný přístup k životu. Takže jde změnit. Lépe řečeno by se měl změnit.
@orchidis jinak jo, ocenit sama míč nedokážu. Otec byl tyran a nikdy mu nebylo nic dobré a dával mi to sakra najevo. Jizvy na duši mám stále.
@gdpr klukům je 4, 7 a 10. V neděli většinou vyrážíme někam na výlet. Ale pouze odpoledne až po tom, co mu skončí kostel. V týdnu to moc nejde. Ráno odchází dřív než my a vrací se nejdřív v 7, takže v týdnu je fakt všechno na mě. Nehrozí, že by kluky ráno odvezl nebo že by je vyzvedl.
Otázka zda ti ty věci vadily i před tím, než ti začal imponovat někdo jiný.
Jednoduchá léčba pro stávajícího muže se nabízí tak, že když bude doma, nechat ho v tom a někam odjet, alespoň na den a noc.