Matka do mě neustále ryje, poučuje, kritizuje a naváží se do vnoučat. Co si o tom myslíte?
Ahoj holky, co si o tom myslíte? Uvedu příklady chování mojí matky a napište mi, jestli Vám to připadá normální 🙂, protože já už nevím.
Při každé návštěvě, kdy u nás moje matka je, do mě neustále ryje a kritizuje. Doslova se naváží do mě i do dětí. Na manžela si to moc nedovolí, ale taky by nejradši, vidím to na ní. Nastoupí do auta, když ji vyzvedneme z vlaku, a ani skoro nepozdraví a už: "Tak co, už se Honzík zlepšil v psaní"? Hlasitě a neomaleně. To je otázka po 3 dnech, kdy jsem jí řekla, že něco mu v psaní nejde. To je snad jasný, že za 3 dny se tyhle věci nezlepší. Provokuje mě, dělá to asi schválně, a pak se urazí, že na ni vyjedu, nebo pokračuje v rytí.
Pak přijde k nám domů a už v chodbě hlásí "tady je smrad" ... to je citace. Postavili jsme vlastní dům, zadlužili se, manžel pracuje 10 hodin denně, ale ona vidí jen že v chodbě je smrad z bot, který tam ale podle nikoho z nás není, dost často uklízím. U naší matky přitom uklízí můj táta, ona nemá vůbec co komentovat. Nikdy nás nepochválila za to, co se nám podařilo.
Další otázka byla "už jste prodali to auto, co máte navíc"? Tak neomaleně.
Mám dvě děti 5 a 7 let, vůbec si jich normálně máma nikdy nevšímá, nemluví s nimi, na nic se jich nezeptá, vyhýbá se pohlídání vnoučat, jak může, jen je komanduje, třeba hned za dalších 10 minut: "jestli si vezmeš sušenku před obědem, tak Ti dám pár facek" Přitom to není hrubý člověk. "Poděkoval jsi"? Atd. Moji dceru má docela ráda, ale syna vůbec ne, od té doby,co se syn narodil, má pro něj jen výsměch, třeba že mu déle trvalo, než se naučil na nočník, urážela mě, že jsem ho to ještě nenaučila, že už to ostatní děti v jeho věku umí atd. Přitom jsme se tak snažili. Prostě od té doby, co se syn narodil, je matka nesnesitelná. Je taková celá nějaká "divná". Matka chodí k psycholožce, ale moc jí to nepomáhá, a co jsem od ní slyšela, tak psycholožka ji spíše ponouká proti mě, asi potřebuje, aby k ní máma stále chodila, nemusím uvádět, z jakých důvodů....
Když jsem venku za domem uspávala v zimě dvě děti v kočárku (dva kočáry 🙂), utahaná mamča po noční a denní péči o děti, moje matka si šla po obědě u nás na návštěvě sobecky lehnout do postele, není přitom nijak nemocná, že by nemohla chodit hodinu po venku.
Obě děti jí hlídat nikdy nemůžu dát, protože to vůbec nezvládá, začne je tak divně komandovat, chovat se hrubě k nim i ke mně a skončilo by to tak, že jim dá na zadek - připadá mi to hrozný, že babička, místo mazlení, dá dětem na zadek. Přitom to není povahou vůbec hrubý člověk, spíše citlivý, ale ty děti vůbec nedává. I když s nima normálně mluví, tak je to vlastně takový komandování a výslech, má i divnej tón hlasu, jakoby se na nich nacvičuje a poučuje je. Nemluví s nima normálním způsobem, jako jiný lidi nebo naši známí.
Přitom máma není hrubší člověk, ale u nás se takhle vždycky chová, i u nich, když jsme tam my. Kolikrát jsem v breku odjela, protože mě i děti jen celou návštěvu vyslýchala, komandovala, dobré slovo pro nás neměla a vždycky si našla něco, na čem se točila stále dokola, až jsme zvýšili hlas. Přitom děti jsou šikovné a normální nemáme s nimi žádné větší potíže, ale dávají nám hodně radosti. Někdy mám pocit, že mi máma závidí, že jsem zdravá a mám dvě děti a dům, a každý den mám plno práce, a žiju v okamžiku, a ona je doma a nudí se občas, proto se na nás tak nacvičuje, je to vůbec možný? S tátou nemají dobré manželství, ale je to spíše její vina, mohu to říct, protože jsem tam vyrůstala. Máma si vždycky najde nějakou blbost a začne s tím ostatní lidi hrozně otravovat.
Řekla jsem jí, že chceme na jaře kotě (k domu). Od té doby mi poslala 5 emailů (fakt), kde píše, jak kočky čůrají doma, jak vše trhají atd... Když na její zprávy nereaguju, ptá se mého muže, zda jsem to četla a zda má na to on nějaký názor. Přitom jemu jsou nějaký kočky úplně někde.... Říkám si, že si ani nemůžu pořídit 1 kočku, abych u toho neposlouchala vyhrožování mojí matky.
Co si o tom myslíte? Já mám skoro pocit, že mi vlastní matka závidí a že ji svým způsobem štve, že žiju pěkný život, jinak si to nedovedu vysvětlit. Ale to její chování k vnoučatům? Co to má jako být za laskavou babičku? Je mi z toho smutno a nevím, jak to dětem vysvětlit, hlavně synovi, který to cítí, že ho babička nemá ráda, a tak se propast mezi nimi prohlubuje.
(Minule už jsem matku vyhodila z našeho domu, protože z nás jen vysává energii). Přitom musím fakt říct, že to není nijak hrubý nebo sprostý člověk, v chování k ostatním, ale je prostě nějaká "divná", neomalená, dovoluje si ke mně vše, co si normálně k lidem dovolit nemůže, protože by ji poslali někam.
Omluva za dlouhý příspěvek 🙂 Před týdnem jsem mámu vyhodila z návštěvy u nás. Už mi jen vysávala energii a děti byly rozpačité. Máte někdo něco podobného? 🙂
@llluckaaa
hele nasim jsem rekla bez obalu,ze to u nich smrdi po cigaretach.nebyla jsem jedina a mamka byla rada,ze to rikam protoze otec,ktery je kurak to samozrejme neciti a hada se,ze to neni pravda.
Zalezi samozrejme ke komu prijdes ale ja osobne bych radsi,aby mi to nekdo rekl nez aby me pomlouvali,ze mam doma smrad a nic mi nerekli.
@zelenaesmolda Ale nikdo přece nechce, abys ty (a zdejší matka) nebyly upřímné. Jde o to, abyste své výtky uměly říci s láskou a aby to nemělo ten negativní kritizující ponižující tón. Můžeš přece nejdřív pochválit, co se ti tam líbí a potom dodat, že jen v chodbě něco nepříjemně cítit. Řekneš to samé, ale jinak 🙂
@zelenaesmolda Proč řešíš pořád nějaký smrad ? I kdyby, tak jde to říct trochu citlivěji, ale jako nezlob se na mě, takový komandovaní a kibicovaní není normální, má se těšit z vnoučat a neřešit věci, do kterých ji nic není.
@lucka662006 Podle toho, jak to popisuješ, mě to taky zavání nějakou psychickou poruchou, mám bohužel osobní zkušenost a mužů říct, že mě štvalo všechno a všichni, byla jsem neustále podrážděná a asi pěkně nesnesitelná.😢 Zajímalo by mě, proč dochází k psycholožce... ?
@lucka662006 Moc mě to mrzí. Ale asi jsme ségry, nebo to jinak neni možný, že by v jedné republice žily dvě takhle totožné matky. Až na tu kočku jako přes kopírák, akorát už si to dovolila i na méjo muže a ten zase není žádný otloukánek, naopak v jeho rodině byly děti vychovávány vždy s respektem, takže ten jí řekl od plic svoje. Také mám pocit, že mi snad nepřeje dvě děti (měla jen jedno) a jakžtakž pohodový vztah (dvakrát rozvedená a se současným partnerem po sobě štěkají). Nemám se buhví jak ideálně, mám na hypo menší byt v Praze, s partnerem si taky občas vyměníme názor, ale ve finále jsme uplně obyčejně šťastná rodina a ji snad žere, že si nedělám zbytečné starosti a že když něco méně závažného příjde, jsem nad věcí.
@lucka662006 Tak v tom případně omezení kontaktu nepřipraví prcky o prarodiče, jen o jednu urypanou paní. Čím víc jsem o tom uvažovala, tím víc jsem si říkala, že to může být s časem jenom horší a děcka k ní nebudou mít pěkný vztah. Kdo si taky udělá pěkný vztah k věčnému kritikovi...
Moje máti měla takhle urypanou jednu návštěvu, přesne to začalo už ve dveřích o smradu (předtím jsem větrala 😁) a když jmenovala asi pátou věc, zeptala jsem se, a co ještě myslíš, že je špatně 😀. Když nechápala, vyjmenovala jsem jí to všechno a ona si to uvědomila, od té doby už řešíme jen vesměs běžné připomínky.
@uzjetotak Úplně to vidím, jak bych ji já držka nevymachana řekla, škoda maminko, žes to neudělala, to bych si užila legrace!
To je mazec, jak se dokážeme na svých dětech nějakou stupidní připomínkou podepsat 😢
@kajalka Já to taky nechápu, hlavně ona je schopná pak za měsíc zavolat a dělat jakože nic... Vůbec si neuvědomuje, jak slova dokáží zranit a že už nejdou vzít zpět. Několikrát jsem se snažila o promluvu, nejdříve štěkala a urážéla, pak se litovala a plakala, jaký měla těžký život (neměla), vypadalo to slibně, že jsme si teda porozuměly... A za pár týdnů to bylo všechno ve starých kolejích. Bože, dej ať nikdy nejsem ke svým dětem tak krutá a necitlivá! :(
@llluckaaa
to je pravda.ono to ale zase souvisi s tim,co jsem psala uz na zacatku.hodne z nas tohle neumi protoze je tak rodice nevychovali.generace nasich rodicu se s detma moc nemazala,nehledeli na to,ze nejake slovo muze ublizit a na psychiku ditete se taky moc ohled nebral.je to zase takhle naucili jejich rodice.bude chvili trvat nez se tenhle retezec pretrhne 🙂
@zelenaesmolda Jj, bohužel člověk přejímá z rodiny i ty negativní věci, třeba ty, které v dětství nesnášel a říkal si, že je nebude nikdy svým dětem dělat. Taky někdy v tom, co říkám, slyším svojí mámu ☹ Je to boj, ale člověk by si měl určit hranice, za které nenechá nikoho přijít. Nevidím žádné pozitivum v tom, že se nechá dcera svou matkou před dětmi shazovat. Tohle si nemusí nechat líbit.
@llluckaaa
nemusi ale je to tezke kdyz nas v detstvi vedli v ucte ke starsim za kazdou cenu 🙂
Upozornila jsi ji na to,jak se chová?
Třeba moje máma taky někdy řekne něco, co by si neměla dovolit říct..taky občas pronese nějakou pohrůžku, nebo se zachová vyloženě jako buran.
A když ji člověk upozorní, tak je ještě dotčena.
Někdy to s nimi není lehký 😀😀
Já si pamatuji, když se mi narodila dcera (byly ji 2dny)...a ona se mě zeptala, jestli ji už dávám při kojení i čaj.. hele, tak to jsem tenkrát vylítla. To zapracovaly hormony.
Asi ji řekni,jak se chová.
Mimoto: proč chodí k psychologovi??
@zelenaesmolda Jasně že je, proto přece píše sem, abychom jí podpořily a poradily jí 😉 Kdyby to bylo jednoduché, tak už by si to dávno vyřešila sama. Ale z úvodní příspěvku je vidět, že už je to pro dceru neúnosné, a proto musí nějak zasáhnout. Základem je, že si ona sama musí stanovit hranice, co si nechá líbit. Někdo je splachovací a tyto kecy přehlíží, jiný by ji klidně po nějaké hlášce poslal do prdele. Jsou matky, které stačí jemně upozornit a vzpamatují si, jiné jsou zase jako buldozer a po upozornění se urazí, rozbrečí a začnou citově vydírat, jak přece mají dceru rády a dělají všechno jen pro její dobro... Žádná univerzální a zaručeně funkční rada neexistuje, já jsem poradila, co pomohlo mně a v důsledku to vztahy hodně zlepšilo.
@llluckaaa
souhlasim
@lucka662006 ahoj, na tohle platí jen jedno,z vlastní zkušenosti. Tyhle matky jsou většinou chladné a dělají to někdy i naschvál. Neboť je takhle někdo vychovaval a nechteji to změnit. Ja díky vlastní máme mám neuveritelnej citovej chlad kterej me ničí. Jakmile to zpretrhas, řekneš ji jak se chová, ona se na chvíli stáhne a za měsíc bude dělat ze nic, a pak začne znovu... tady pomůže jen dlouhodobé odriznuti... Pokud to tedy vydržíš, a důvod bych ji samozřejmě rekla. Jestli te to ted uz sere, nebude to jiný.... Takže ja za sebe radím pořádně a důrazně!! ji říct co te sere, a at uz to nedělá a nebo uděláš to a ze pokud ma takovýhle neustálý problémy s vama, uz vás neuvidí. Lidi se moc nemění....
Muj nazor - babi je psychicky nevyrovnana (jak, je otazka pro psychologa ci psychiatra). Mozna vam i opravdu zavidi - jste fungujici rodina, mate dum, ktery jste si obstarali sami, jste na ni (asi az na hlidani) nezavisli. Omezila bych styk. Navstevy bych zavedla u ni, ne u vas. Vy si urcujte, jak dlouho se uvidite. Deti bych ji hlidat nenechala, nebo jen v nouzi nejvyssi, at je nezdepta. Pokud by je ponizovala, servala bych ji na tri doby, nebo jasne jinak dala najevo, ze takhle ne, s tim, ze kdyz se takhle bude chovat, styk bych utnula. Pokud by byla babi jako navsteva u mne, jasne bych dala pravidla. Babi je unavena? Tady je gauc/kreslo. Do postele nam navstevy nelezou, to se nedela, tam jdu ja, jsem stejne taky unavena. Je na chodbe smrad? No z tebe, babi, neco smrdi uz od vlaku, nemas problemy se stolici🙂? Vzdy ji odpalkovat. A hodne bych ukazovala pred babi, ze jste fakt sehrana rodina, tym, vzajemne se zastanete, babi neco zleho rekne - nekdo odpovi - babicko, ale proc se tak chovas? Vis, jak je to neslusne? To se nedela. A nesverovala bych se babi moc s problemy deti. Na dotazy bych odpovidala "mlzive". Pred ni bych davala najevo, jak mame deti radi. At nema prostredky, jak rypat do deti nebo je ponizovat a deti se citi jisteji. Synovi bych vysvetlila, ze babi chodi k psychologovi, nema nervy v poradku, tak se muze chovat fakt divne, a kdyz bude na nej neprijemna, zastaneme se ho. Jak jsem to cetla, nejdriv mi to prislo jen jako nesoulad povah a nazoru na vychovu, ale po poradnem precteni mi babi prijde v psychicke nepohode a je tam asi i vliv povahy (netaktnost, neomalenost, drzost, sklony k ponizovani druhych). Docela jsem se nakonec rozcililila🙂. Treba moji mamu by v zivote nenapadlo u nas na navsteve jen tak vlezt se prospat do pokoje, hanlive se vyjadrovat k synovi. Mozna to nekdo bude vnimat jinak, ale ja to citim takhle.
@zelenaesmolda tak muze jim to tam pekne zapachat, ale babi to muze treba rict jinak, vzit si dceru stranou a rict ji, hele, hrozne to tady smrdi, udelej s nim neco, je to fakt silene.
@denny27 Ahoj, tak to s tím čajem pro kojené dítě mi taky stále opakovala při každé návštěvě. Syn i dcera se nakojili (třeba jako tříměsíční miminka, samozřejmě jsem jim nedávala čaj ani vodu, jen mateřské mléko kdykoliv chtěli) a za 10 minut třeba začli trochu pobrekávat, asi trávení, bříško, normální věci. Máma hned že mají žízeň, že je trápím žízní.
@llluckaaa Děkuju za podporu, mamku už jsem týden neviděla a cítím se docela dobře. Dnes mi volal táta, že mi přijít k nim můžeme kdykoliv 🙂 Jsem ráda za Vaši podporu, ale sama cítím, že jsem na tom dobře, a děti si na babičku asi ani nevzpomenout, resp. nic mně ani manželovi neříkají a jsou normálně dětsky veselé.
@uzjetotak Taky jsem tohle slyšela, máma mi řekla, že si hřála hada na prsou. To je co?
Nectela jsem dalsi prispevky, ale ja si myslim, ze mamka nema v zivote co resit, tak resi tebe a tvoji rodinu, trochu neomalenym zpusobem, castecne, aby mela pocit, ze je jeste potreba, castecne, protoze ma pocit, ze muze v zivote neco udelat jinak (ale uz si neuvedomuje, ze svoji sanci jiz mela).
Ty si myslim, ze uz jsi vycerpana a misto toho, abys dostala podporu od mamky, tak dostavas dalsi cocku, jsi z ni vycerpana a uz mas i ponorku.
Osobne si myslim, ze tady pomuze omezit kontakt, jak osobni, tak telefonicky. Mamka si najde nejakou jinou "zajmovou" cinnost a budete se formalne navstevovat...
Nektere mamy nejak nesnesou, ze ma dcera vlastni rodinu a deti a tezce se s tim srovnava...
@lucka662006 myslim si, ze ji trapi ale neco uplne jine. Rozhodne nejde o smard v botech, neporadek nebo hada na prsou...bylo to tak vzdy nebo nastala nejaka situace, kdy se vas vztah zmenil?
@linee Bylo to tak vždycky. Když jsem si koupila za svoje první vydělané peníze nějaké moderní oblečení, hned jí byla cena trnem v oku. Celý život se mně vlastně snaží uzemňovat, stresovat, vyhrožovat jak to bude v budoucnu.
@lucka662006 Tak to máme stejné i s tím vyhrožováním co bude v budoucnu. Ať to je “jestli blabla, tak ať už k nám vnučka nejezdí, s takovou ji tady nechci” a za pár měsíců hysterická scéna se slzami “proč mi upíráš kontakt s vnučkou?” Chápete to někdo? Nikdo jí samozřejmě kontakt neupírá, jen si ona stanovila, kdy jí mám 3.5letou dceru na týden přivézt přes celou republiku a já jí řekla, že prostě nepojedu tam a zpátky a za týden znovu, že se mi to zrovna ani v jí navrhnutém termínu nehodí a že může přijet kdykoliv k nám (podniká ve svém, není závislá na tom, zda jí někdo schválí dovolenou), zamlčela jsem, že k ní dcera jet nechtěla, protože když už tam je, babička ji stále buzeruje stylem: “nevrť se na té židli. Neházej si s tím zajícem. Nejezdi tu na dvoře na kole, chci se v klidu najíst.” Nemá na ni trpělivost, ale aby vypadala dobře před kolegyněma v práci, chce ať jí ji vozíme na návštěvy.
@lucka662006 je to mamka,ale mas svoji rodinu a nejsi na ni zavisla.Samozrejme,vychovala te a dala do zivota hodnoty.Ale co ti brani omrzit kontakt na minimum,pokud ti jeji spolecnost nedela dobre?Muzes se ted vymluvit nedostatkem casu pred Vanoci.
*omezit
Zmenit ji nezmenis a poustet se do komplikovanych rozhovoru po tolika letech nevede k nicemu.
@lucka662006 Ahoj, mám něco podobného a nevím, co bych poradila, protože tak jak to dělám já to asi úplně dobře není, protože se mi to vyřešit nedaří. Vím, jen co selhalo. Jakékoliv pokusy o komunikaci, vyříkávání si, psaní objasňující a smířlivých emailů, nepomohly ani hádky. Vídáme se minimálně, a když spolu mluvíme, dopadne to katastrofou, Já jsem pak rozložená a v noci nespím.
Nejvíc, co asi pomohlo v té bídě je omezit kontakt, hádku utnout včas, nic nevysvětlovat pokud to jde, neobhajovat se pokud to jde, mít na paměti, že to nemá v hlavě v pořádku, nepřesvědčovat o ničem a brzy se vyvléknout z kontaktu pokud to jde. Záměrně píšu: pokud to jde, vím a znám, že se člověk při neustálém napadání prostě občas chytí a začne sám sebe bránit.
Je mi líto, co máš za mámu. Člověk by potřeboval podporu a ne další zátěž, od toho, kdo tu má být pro něj. Poradit neumím, ne dobře, kdybych uměla, poradila bych i sobě. Můžu jen napsat, že vím, co prožíváš a dovedu si představit, cos asi zažila jako malá a dospívající. měla jsem to stejné a mám.
@zelenaesmolda Ty se zase nesnažíš porozumět 😉 Začínám si myslet, že máš nějakou sociální poruchu ☹ Problém je ten, že ji uráží a ponižuje vlastní matka. To, jestli jí smrdí nebo nesmrdí chodba, nebo jestli si mají nebo nemají pořídit kočku, je věc vedlejší. Tobě přijde v pořádku, že přijdeš k někomu na návštěvu a ještě ve dveřích řekneš: "Tady je ale smrad!" Ikdyž vlastně bych se ani nedivila, kdybys něco takového zrovna ty dělala ☹