Negativní až nepřátelské reakce na neurčení pohlaví
Ahojte,
jdu se spíš vyvztekat, než hledat radu, protože na tohle prostě rada není. 😠 Čekáme s manželem prvorozeného potomka a nenechali jsme si říct pohlaví. Nejprve nechtěl manžel, pak si to začal rozmýšlet u druhého ultrazvuku, ale to už jsem nechtěla ani já, když jsme to vydrželi do té doby, tak co. No, ale to jsem netušila, jaké reakce rodiny a okolí to spustí! Pohlaví dítěte je očividně věc veřejná jako úřední spis a každý, kdo odpírá takovouto informaci veřejnosti, je zbytečně důležitý a nedělá dobře apod. 🙄 Asi těhotenské hormony nebo co, ale mě to vyzvídání a přemlouvání příšerně vytáčí! A nejhorší jsou ti, kteří to vyzvídají jenom proto, aby mohli roznášet drby. Používají přímého i nepřímého nátlaku a přemoudřelých rad typu - "můžeš to v břiše oslovovat", " "a to kluk bude nosit růžovou?", "blbě se na to nakupuje" a nestálá otázka "A proooč?" a takový ten pohled, že se snažím být důležitá 🙄
Už tak mě strašně štve, že moje těhotenství, je tématem číslo jedna v rodině! Já nechci, aby moje děloha byla tématem číslo jedna, chci, aby mě nechali na pokoji, ale všechny najednou straaaašně zajímám. Vyptávají se a shánějí po bližších příbuzných informace o mé graviditě. Jsem z toho unavená a otrávená.
Také vás to tak štvalo? Jaké máte zkušenosti?
Me nakonec nepřipadá špatně,když jsou všechny děti stejného pohlaví, hlavně když jsou blízko po sobě, tak si vetsinou fakt rozumí, naše holky se občas postekaji jako všechny deti, ale hrozně si vyhrajou, starají se jedna o druhou, fakt mi nepřijde, ze by se nám cokoliv 'nepovedlo' 🙂.
My teda pohlaví víme, ale nechceme říct jméno. A rodině jsme trošku zpusobili sok. Ptali se na jméno a my řekli Adolf. To je jen pracovní jméno, ale to jsme neřekli a byla sranda, jak se všichni tvářili kysele a rozmlouvali nám to. Par dní jsme je v tom nechali a pak přiznali, že jméno bude jiné a bude to překvapení. Tak si oddychli a dali pokoj, hlavně že to nebude Adolf :D
@blahova_andrea Prvni vnouče to je, ale treba tchyne je celkem v klidu, jenom ji mrzi, ze nemuze nakupovat podle genderove stereotypnich barev, ale nakonec nad tim mavla rukou, ze dneska se da vsechno sehnat kdykoliv. Mamka podobne, tatinkove se nezajimaji. Sirsi rodina z me strany kvituje si nenechat nic rict a jeste me podporuje v tom tehotenstvi tutlat , jak to pujde 😀 ale uplne nahodni znami, vzdaleni pribuzni, kolegyne, kamaradky tchyne apod. To je peklo! Ja je skoro neznam nebo se s nimi vidam malo, ale kazdy ma nazor a potrebu ho sdelovat formou direktivnich rad!
Nejradsi bych to nerekla nikomu az do porodu, ale jde to na mne bohuzel poznat
@serrena to je jak ta franc.komedie Jmeno 🙂
@koordinatorka_odboje aha, tak pokud rodina je ok a život ti ztrpčují cizí, kterým po tom opravdu ani vzdáleně nic není, tak bych byla klidně ostrá a řekla jim svoje, poslala bych je nějakým způsobem někam😅 já myslela, že to tak máš právě i v blízké rodině, tam je jasné, že člověk brzdí, volí slova, nechce se rozhádat apod.
U nás byly všechny deti Hugo a celkem taky zvladaj byt pravé holčičky. V praci to kolegyne ale špatně nesou,ze nevíme,co to bude. Kdyz já si prostě asi fakt chci zažít ten pocit,ze vykoukne miminko a my se s mužem podíváme, co ze to máme (muž ma za úkol v porodnici hlásit,at nám to neříkaji,ze si to okoukneme sami🙂)
@zzuzinda
@zzuzinda my se o našem chlapečkovi taky bavíme jako o prckovi, i když jméno už máme.. já jméno spíš používám, když se rozhodne že žebra nebo kyčle jsou nejlepší terč pro boxování.. jinak je to naše koťátko, miláček, prďolka, prcek.. a nebo taky jsem ho používala jako zastírací manévr, když se mě někdo ptal proč v práci nedělám tohle a tohle.. a pak jsem odpovídala, že mi to Jiřík zakázal.. spoustě lidí to dlouho nedocházelo, protože u nás v práci žádnej Jirka, a už vůbec žádnej, kterej by mi to mohl zakazovat, není..
A pracovní jméno.. to byla taky legrace.. Spytihněv...
Je mi vas holky lito, cim si prochazite ... Teda, ja bych si asi vytvorila hodne nepratel, protoze bych je nejspise vsechny servala na dve doby. U nas takove veci nikdy nebyly problemem. Ale je tomozna i tim, ze neziju v CR 😀
@koordinatorka_odboje Víš co říkám já? Že podle mě je to holčička a podle manžela chlapeček a že jeden z nás bude mít určitě pravdu, tak ať si počkají stejně jako my 🙂
@blahova_andrea nejhorsi ted byli dve drbny od tety a stryce z rodiny, videly me na ulici, ziraly, jak kdyby me mely ustknout a do peti minut o mem tehot. vedela cela siroka rodina! Ono se rekne, ze kdyz je blizka rodina v pohode, ale to nekoho potkas na ulici a uz to jede "tak coooo? Bude to holka nebo kluk??" a pritom tomu cloveku prece neni nic do toho0, ze jsem tehotna, natoz aby to komentoval...
@sofiek neco podobneho jsem na zacatku rikala taky 🙂 jenomze ono se to blizi a nekteri si zrejme mysleli, ze nevydrzim a necham si to rict, a kdyz vidi, ze ne, jsou nervoznejsi a nervoznejsi. Vsak dve kolegyne se me ptaji neustale dokolecka "a UZ to vite?" "JESTE jste si to nenechali rict?" "vy si to fakt rict nenechate?" To uz je skoro k smichu 😀 ja jsem nebyla clovek, co meni rozhodnuti ze dne na den a oni se divi jak husa pri pohledu na meteorit
Vidis,muj tata zase nechapal,ze si to bracha nechal rict 😀 tvrdil,ze driv to bylo lepsi,ze to bylo prekvapko. Dokonce jsme nikdo nemohli rict,co teda bracha se slecnou ceka,ackoliv jsme to vsichni vedeli 😀 predpokladam,ze u me to bude to same 😀
@koordinatorka_odboje Zcela přesně, všichni čekají,ze je to jenom hra a ze to nevydrzime, takže se porad ptají. Navíc chodim jen na velké Uz,takže bych musela byt jasnovidec, když se me ptají co týden😀
@lamia kazdy tyden jim budu rikat neco jineho - hvezdy mi prozradily, ze to bude .... 😀 elementalove jsou nam nakloneni.
@koordinatorka_odboje No já říkám,ze deti si mysli holčička a všichni ostatní kluk (prý podle břicha, což mi připadá objektivní asi jako ti elementalove🙂)
@koordinatorka_odboje já se setkávala tedy spíš s pochopením a respektem, že to bude až do porodu překvapení.
Jediný, kdo s tím měl tak nějak problém byla tchýně, tak mi pak taky došla trpělivost a při jedné rodinné akci jsem řekla, že to bude TŘEBA kluk 😉 .
@koordinatorka_odboje naše děti se zásadně k ultrazvuku obracely zadečkem, takže jsme chtě nechtě museli čekat na překvapení až do porodu a celé okolí s námi. Jediný kdo to nějak špatně nesl byla "překvapivě" tchýně. Po tom co nás při prvním těhotenství nějakou dobu bombardovala dotazy na pohlaví budoucího potomka a argumenty, že "dneska je technika taková, že není možné že to doktor nevidí" ji manžel řekl, že čekáme křížence ježka a klokana s papouščím zobákem, po tom s dotíráním přestala a u druhého už se ani vyptávat nezačala.
Me teda neuveritelne sejril spis dotaz: uz rodis? (Jasne ze jo, a u toho nakupuju,asi). Ted u druheho jsme si to rict nenechali. Rodina v klidu,ale vzdalenejsi rodina a znami se ptaj. Nastesti povetsinou nijak agresivne nebo noc vlezle... Kdyz se nekdo pta uz po 5 nebo tak, tak odpovidam,ze cekam kostku z Lega. Zustane cumet jak trouba a uz se priste nepta 😉
To jmeli je ale super napad,at zije Jara Cimrman 😀
@zzuzinda
Také to znám. Pohlaví jsme opravdu nevěděli ani u jednoho z dětí. Rodina to přijala dobře. Těšili se na překvapení. První děcko jsme si všichni vč. prarodičů přáli holčičku a myslím, že o to krásnější byl okamžik, kdy se dozvěděli, ze je naše dcera na světě. My jsme navíc byli takový tajnustkari, ze v obouch případech nikdo ani rodina nevěděli, ze už jsme v porodnici. Nemám ráda, když to všichni vědí a pak celou dobu pipa telefon jestli už! No a co se týká ještě toho pohlaví, Tak kromě rodiny musím říct, ze okolí s tím bylo celkem otrávené, při každém setkání se všichni ptali jestli už víme, co to bude. Tak jsem vždy řekla, ze ano, že s největší pravděpodobností miminko. Někteří pochopili, ze si prostě budou muset počkat a ti otravnejsi to zakoncili větou, ze to stejně určitě víme, jen to nechceme říct. Ja osobně když je nějaká moje známá tehule, tak sr zeptám, jestli vědí a chtějí prozradit nebo jestli si nechávají prekvapko a tím to pro mě hasne.
Taky se chystáme na to si to nenechat říct...a ne proto, abysme byli zajímavější, ale proto abysme nepřišli o to "kouzlo okamžiku" na sále... Myslím, že by měli všichni pochopit, že to není zas až tak důležitý znát pohlaví miminka, který jim nebude říkat "mami, tati". Když čtu některé příspěvky, tak se mi vyloženě ježí chlupy :D. A vůbec...co jim je po tom?
Ja si pohlavi rict nechala,ale plne chapu ty co to nechtějí,je to kazdrho vec,rlzhodnuti a vadi me na to od lidi slova a proc to nevhcete vedet,a vy to urcite vite,ale nepovite,vy s tim nadelate.Mela to tak kamaradka a bylo me to vuci ni lito.Detatko je maminky a tatinka a jen na nich je rozhodnuti co chteji ci nechtějí rict,komu,proc a jak.....stejne i obracene jsem se setkala ja s tim,proc jsme si nechali rict co to bude...co je komu do toho jsme svepravni,nase dite,nase rozhonuti,nás zivot 🙂
@zdenka35 přesně tak! u manžela v rodině, je naprostá tradice, nechat si překvapení. No a my jakožto průkopníci opačného názoru, byli div ne postaveni na pranýř 😀 Tolik řečí okolo, z nichž mi v paměti uvízla zejména tato : ale to už se pak vůůůbec nebudeš mít na co těšit! ( ??? moje nesmělé, že na miminko se přeci těším ať už vím co to je nebo ne, bylo přeslechnuto 😀 ).
Já ty řeči taky moc nemusím. Ono ale hlavní je, nenechat se jima nějak zvalchovat a hodit to za hlavu. Já Třeba u druhého to překvápko vyzkoušet chtěla. Manžel to ale moc vědět chtěl. No a tak trošku kvůli tomu, kdyby to byla druhá holčička, tak ať si ty rádoby vtipné hlášky ostatní vystřílej ještě před porodem 😀 jsem si nechala říct pohlaví také. Je to kluk. A když jsem manžela viděla, jak to osobně všem ostatním oznamuje a jakou s nima sdílí radost ( oslavoval to od toho 20. týdne neustále 🙂), místo toho aby pak v porodce rozeslal 300 smsek, tak jsem měla moc hezký pocit.
A o tom to je!! udělat si to podle svého a chytrý řeči ostatních hodit za hlavu. Oni totiž budou chytří pořád a hlavně - nikdy se člověk nezavděčí všem 🙂.
My to taky nevíme a nenechali jsme si to říct. Všichni kolem nás to akceptují a nikdo nepindá. Osobně si myslíme, že je to větší těšení se na ten porod a miminko 🙂 a je nám úúúplně jedno, co to bude 🙂 Co je komu co do toho? To jsou mi ale poměry někdy. Různě tu čtu, jak jsou rodinní příslušníci proti jménům, teď je u vás štve, že nevědí, je-li to kluk nebo holka. Divný poměry toto 🙂 Ať se radují, že budete namnožení, ne? Svět se zbláznil. 🙂 peace
@koordinatorka_odboje Rozumim tvym pocitum, ale adi bych se od toho proste odprostila - procento blbcu je v kazde situaci konstantni a vzdycky se najde nekdo, kdo ti dokaze jakoukoliv situaci zneprijemnit, byt by to pro tebe mohla byt ta nejuzasnejsi chvile v zivote. Osobne bych se na to uplne vykaslala - my o jedno miminko prisli a az znovu budu tehotna, tak mi podobne otazky budou uplne ukradene, odpovim na ne s klidem a trpelivosti, protoze to nejdulezitejsi bude jenom to, aby bylo zdrave a v poradku. Proste zalezi na uhlu pohledu a clovek se nesmi nechat otravit blbinama, coz neprijemne dotazy od okoli na pohlavi ditete opravdu jsou. Proste povahu ostatnich nezmenis, tak proc si tim kazit zivot a naladu!
My teda byli zvědaví, je to první a taky,chtěla jsem si koupit konkrétní výbavičku... Ale naše zvířátko dělalo herečky a tak to s jistotou víme až od 28 týdne... Do té doby moc dobře vím co to je..."a už víte co to bude?" a babička(zvířátkovo prababicka) : "no tak si to nechte no" ještě se urazila...atd atd... A doteď bych třeba vraždila když mi známý říkají mamčo to je další taková věc... Nejednou si připadám že jsme adoptovali půl světa, zažila jste to taky některá?? Doma s mužem mi to přijde normální,občas si z legrace říkáme mámo, táto zejména při rozhovorech se zvířátkem nebo se psem ale u ostatních mi to přijde nepatřičné, jako by mi tím dávali najevo že už mezi ně prostě nepatřím, že jsem někdo jinej
Mamco 😖 😖 to je hardcore.

Nechápu, jakože ne že bych nechápala tebe, podle mě je každého věc, jestli si pohlaví říct nechá nebo ne, nechápu reakce toho tvého okolí. Naše by třeba asi trošku mrzelo, kdyby nevěděli, na co se můžou těšit, ale určitě by mi do toho takhle nekafrali a respektovali to, kamarádi jakbysmet. Spíš mi vadí, když to někdo ví, ale dělá záhadnýho, že to jako říct nechce (a v zásadě doufá právě v to, co tobě vadí, tj. že se tím stane o to zajímavějším a bude se mluvit jen o něm a jeho dítěti). Naprosto chápu, že jsi z toho otrávená. Pokud bys chtěla bleskovou i když trošku zbabělou radu, začni říkat, že jste si to teď už chtěli nechat říct, ale nebylo to vidět - proti tomu nemůžou říct ani popel a dají ti pokoj, i když budeš lhát.