Nevychovaný pes ohrožuje dítě. Je čas na rozchod?
Ahoj. S chlapem máme celkem hezký vztah, máme krásnou šikovnou 15 měsíční dceru, žijeme si celkem hezky, je tu ale jedno ale. Ještě než jsme se poznali, pořídil si německého ovčáka. Já jsem ze začátku z pejska byla nadšená, bylo to ještě takové odrostlejší štěně, když jsme se poznali, jenže po společném sestěhování a otěhotnění jsem si začala všímat spousty chyb. Fena je totiž nevychovaná a chlap to neřeší a nechce řešit. Neumí chodit na vodítku, neumí jít na místo a zůstat tam, nebo celkově povely neumí, neumí něčeho nechat když řekneme "ne", dokonce ani když přinese balónek na aport, tak ho nechce pustit, dělá si vše po svém. Doma všude překáží, skáče po návštěvách, neposlechne když řekneme dolů, kňučí když si ji chvilku někdo nevšímá, když přijdeme s nákupem, nejdřív po těch taškách skočí, pak strčí hlavu do tašek a vše očichává jak blázen, olizuje konferenční stolek v obýváku, olizuje lahvičku nebo dudlík od malé, když tam zůstane, dokonce bere její hračky, vše se snažím vysvětlovat že nesmí ale ona je jak z jiného vesmíru, absolutně nechápe co po ní chci. Když si chlap hraje s malou, začne kňučet. Ten se samozřejmě hned začne věnovat jí, aby chudinka nebyla odstrčená. Místo výcviku si s ní pořád jen hraje, je to samé ťutu ňunu jenom balónky pamlsky a žádná práce, já už jsem z toho ale vážně nešťastná. Stydím se k nám pozvat nějakou kamarádku, protože celou dobu návštěvy okřikovat psa se mi vážně nechce. Ani ji nechodím venčit, stačilo mi to v těhotenství, kdy jsem se několikrát malém přerazila a to nemluvím o křečích, které jsem dostávala do podbřišku jak mě šíleně táhla. Chlapa to nezajímalo. Odkýval mi, že by ji jako mohl naučit na vodítku, ale nic se nestalo. Není důsledný ani doma. Jenže fena už pomalu ohrožuje svým chováním i malou. Už několikrát se proti ní fakt hnusně rozběhla a bouchla ji třeba čumákem do hlavy, nebo jí začne jak střelená olizovat, malá couvá couvá, fena olizuje jak praštěná, na nějaké zákazy nereaguje a už se bohužel několikrát stalo, že malá při svém couvání hodila záda a dala si do hlavy. A stále nechápe, že tohle dělat nemá. Už si připadám jak s bláznem, vlastně za tu dobu co spolu žijeme se snažím jí vychovat, ale marně. Jsem na to sama, chlap není při mně a ještě si myslí, že je to chudák pejsek a že si psa nepořídil proto, aby ho buzeroval. Tak já nevím, jsem teda praštěná já? Já mám na prvním místě dceru, chlap tam má psa. Vše se přizpůsobuje psovi - procházky, výlety, délka návštěv, vše se točí kolem psa. Myslela jsem, že po narození dítěte bude pro chlapa prioritou dítě, ale ten se ještě více přimknul k psovi. Stará se o ní převážně sám, když není v práci, řeší kolem ní veterináře, kupuje granule, pamlsky vše řeší on. Dokonce když hárá, mění jí vložky... A já řeším zase vše kolem dcery. Přijde mi, jak kdyby chlap měl psa jako dítě. Už mě to ale nebaví, myslela jsem si, že budeme rodina, jenže si připadám už jak blázen, prostě že jsem já + malá a chlap + pes. Sedíme u našich, je večer a chlap začne být nervózní, protivný ptám se ho co se děje, a on - už musíme domů, už musím venčit. Přitom to ještě ani není tak dlouho, aby to ještě fena nevydržela, když jezdíme k rodičům až po obědě a on ji před odjezdem venčí. Nebo chystám oběd, a chlap se najednou sebere a jde se psem. Prý už se jí určitě chce ven, tak s ní teď musí zajít, i když s ní byl třeba 3 hodinky zpátky. Nedejboze když se něco stane, fena vypadá nějak nemocně nebo třeba kulhá, to kolem ní litá, pobíhá co se s ní děje, jestli nemá jet k veterináři a vyšiluje jak smyslů zbavený. Já jsem bohužel jiná a nemám pro tohle pochopení a nikdy nebudu v tomhle chlapa chápat ani s ním souhlasit. Zdaleka jsem tu nevypsala vše, nezmínila jsem třeba věčný bordel který už mi taky leze krkem, smrad, nedejboze když hárá tak i když má kalhotky tak jak furt skáče jak praštěná, je krev stejně všude na zdech, na dveřích, rozmazaná po zemi... Prostě jsem začala už mít k tomu psovi odpor a jelikož chlap na ni nedá dopustit, cokoliv udělá je jí předem odpuštěno, je to jeho miláček který nemusí poslouchat, tak si tak říkám, že je asi nejvyšší čas se sebrat a nechat chlapa s jeho láskou. Já na tohle nejsem, nebudu tolerovat neposlušného psa a ještě ho za to chválit a cpát mu za to pamlsky. Chci mít klid, věnovat se dceři, a ne se pořád rozčilovat s nevychovaným psem. Tak vás prosím o radu. Mám teda ještě naposledy zkusit chlapovi vysvětlit, že takhle velký pes žijící v bytě s malým dítětem musí mít alespoň základní výcvik poslušnosti, i když už jsem mu to říkala tak 1000x? Nebo se s ním mám prostě rozejít, protože lepší to už nebude? Já už takhle žít dál nechci, nebaví mě to. Jsem kvůli psovi nešťastná...
@tasimia Ještě že můj manžel bere naší fenku jako naší, a ne jen mojí. Jako kdyby mi řekl ať si jí třeba zrovna na tu operaci a další dny k veterináři vozím já, tak bych si řekla že bude asi něco špatně.
@somalicats Ale to zakladatelka snad věděla že je pes v bytě, jak se chová...pokud jí to tak strašně vadilo tak si chlapa neměla brát...
@klokanka31 Ne, nebylo by to špatně. Špatně naopak je vyžadovat od partnera naprosto totožný vztah ke zvířeti, jako máš Ty. To, že Tvůj manžel je na stejné vlně (nebo na ní musí být? 😉 ), je bonus, ne samozřejmost.
A nevím, jak Ty, já bych chlapa primárně kvůli psovi neodepsala. Já bych s ním komunikovala tak, aby dostatečně pochopil, že výcvik psa, který má žít v bytě, je naprostý základ a nutnost a že to bude dělat on, nikoli já.
@somalicats já se s tebou asi shodnu v tom, že velkého psa do bytu ne - ale když už mám chlapa se psem, pořídím si s ním i dítě - tak POTOM uvažovat o tom, že se kvůli psovi rozejdeme, to mi přijde přes čáru
@merope To já ale nerozporuju. Osobně bych si s chlapem, který by na mě přehazoval péči o zvíře a odmítal výcvik, rodinu nepořídila a chlapa bych časem poslala do oběhu - protože když odmítá spolupracovat ohledně domácího zvířete, jak by spolupracoval ohledně dítěte/dětí?
@somalicats tak znovu. Měla to řešit hned. Ne až otěhotněla. To jí do té doby nevadilo, jak se fena chová? Jako tady to smrdí něčím jiným.
Tak měla bouchnout do stolu, bud a nebo.
@tasimia A kde bereš tu jistotu, že do stolu nebouchla? Ona mohla bouchat, ale když chlap nereagoval... Jo, udělala chybu, že si do tohohle pořídila s dotyčným dítě.
@somalicats Ale to je jako když se vezmou lidi s dětmi z minulých vztahů. To se taky pak o ty děti starají jen bio rodiče? A jak už jsem psala, zakladatelka věděla do čeho jde.
@somalicats chyba byla, ze to řešila až když otěhotněla a čekala, že chlap dá psa do pozadí, což se spletla. Tak se k takovému nenastehuji.
@klokanka31 Můj manžel si mě bral se 3 dětmi, jeho děti jsou už dospělé. Moje nejstarší dcera během našeho manželství taky dospěla. Takže Ti můžu poměrně přesně napsat, jak to funguje: o moje děti se stará stylem jedeme na výlet, vezmu vás na hřiště apod. Na finance mají moje děti mě a jejich otce. A co se výchovy týče, tak tohle jsme řešili už na začátku vztahu - že já mám děti malé a budu je piplat ještě hodně dlouho. Že ty děti mají tatínka, se kterým je střídáme, a že se manžel bude muset přizpůsobit našemu stylu výchovy, jinak to nebude fungovat.
@tasimia Jsi pejskařka? Tipuju, že ano. Je zajimavé, jak drtivá většina pejskařů má psa pomalu na piedestalu, ale dítě je až na druhém místě. Upřímně, pro mě jsou prioritou moje děti, když mi bude hořet barák, budu zachraňovat nejdřív děti, kočky až potom. A to ty kočky miluju a dejchala bych za ně. Ale za ty děti víc.
@somalicats 🤦♀️
@klokanka31 Copak se Ti nezdá? Že dám přednost dětem před zvířetem? 😀
@somalicats Ne, ale tahat sem něco že kdo je přednější. Jasně že dítě je na 1.místě ale to neznamená že příchodem dítěte se ze psa stává nadbytečný tvor kterého vypakujeme pryč.
Dej mu nůž na krk, buď začne se psem chodit na cvičák a budou vidět výsledky, anebo odcházíš. Navíc na cvičáku budou mít čas jen pro sebe, takže přesně to, co on chce a jako bonus se pes naučí chovat. No a pak ještě teda zvážit tu kastraci.
@somalicats nemám doma žádné zvíře, pouze dítě :D když už te to zajímá.
@klokanka31 Četla jsem ten úvodní příspěvek 3x, ale nikde se tam nepíše o tom, že s dítětem se měli psa zbavit.
Cituji z úvodního příspěvku:
"Už si připadám jak s bláznem, vlastně za tu dobu co spolu žijeme se snažím jí vychovat, ale marně. Jsem na to sama, chlap není při mně a ještě si myslí, že je to chudák pejsek a že si psa nepořídil proto, aby ho buzeroval."
Takže to není o tom, že by jí začal pes najednou vadit, snaha byla, ale dlouhodobá frustrace z toho, že chlap nespolupracuje, si holt vybrala svoji daň...
Navíc vidíte, že problémy se kupí. Možná by nevadilo, že se pes neumí chovat, kdyby manžel místo teplého oběda nešel venčit a z výletu nemusel brzo domů - venčit vyvenčeného psa. Stokrát nic zabilo vola. Možná kdyby vyvinul nějakou snahu o výcvik nebo porozumění pro to, že není ideální mít nevychovaného psa, snášelo by se odlít, než když je pes utiskovaný chudák, kterému se rozkazuje...
Já tomu taky celkem rozumím, že z toho je zakladatelka na prášky.. My máme kočku, Mainskou mývalí, pořizovali jsme si jí s mužem ještě před tím, než jsme vůbec plánovali rodinu, muž o ní moc nestál, ale já si jí strašně přála.. Od toho se odvíjí i péče, kočka je sice naše, ale já jí chtěla, takže drtivá péče je na mě a neprotestuju, beru to tak.. Ale co máme dítě, tak jsem z toho občas taky na palici, hlavně kvůli chlupům, máme byt 2+1, koberce a chlupy všude.. A to se kocicanda drží více méně jen na svých skrabadlech a nebo židlích pod stolem, nevyhledává kontakt, takže na gauč neleze, do ložnice vůbec nechodí.. Z velkýho psa v bytě bych asi zešílela.. Rozhodně bych volila kastraci, jednak kvůli zdravotní stránce, jednak i kvůli krvi, z podlahy se sice utřít dá, ale ze zdi asi těžko že jo, pokud je na zdi klasické malba.. A fakt bych trvala na tom, že je potřeba začít výcvik.. Táta taky choval NO a poslechli vždycky na slovo.. Jinak venčení a přizpůsobení programu potřebám psa je samozřejmostí, s tím se nic udělat nedá..
Ja z toho prispevku citim,ze problem neni v pejskovi, ale ve Vas. Citim zarlivost.....Neznam zadneho pejska,co posloucha na slovo. Mozna by vam pomohlo, vzit kocar,pejska a jit na dlouhou prochazku. Je mi z Vas smutno....
@elesse Znám dost lidí, co mají v bytě psa a batole a téměř všechna batolata žužlají psí hračky a naopak pes občas žužne něco dítěte. Náš mops miluje třeba plyšové hračky a není v mých silách naučit dítě a psa, čí je který plyšák. Mají je společně. Prý to zlepšuje imunitu 🙂
U nás na cvičáku říkala jedna cvičitelka, že nejdříve se musí vychovat páníček a pak pes. 😀 Nějací lidé opravdu nechápali základní věci ohledně psů a když je pochopili, tak pes začal poslouchat. Takže být vámi, tak bych začala s fenkou chodit na cvičák, myslím, že si tím k ní najdete i cestu a zároveň chlap bude koukat, když vás fenka bude poslouchat a jeho ne. To ho podle mne donutí fenku tak nerozmazlivat a začít s ní chodit cvičit.
Mam pro autorku pochopeni. Vy jste se s detmi v nicem nezmenily? Umim si predstavit, ze to, co mi nevadilo, kdyz jsem byla cerstve zamilovana a free (protoze z popisu to vypada na otehotneni po hodne kratkem vztahu?), bude s malym ditetem vypadat trochu jinak. Tak procitla do reality...chyba, ale soucitim s ni. Prirovnavat psa k diteti z predchoziho vztahu je teda hodne crazy🤪
@felixfelicis Hodně lidí má psa/kočku jako dítě. O lidech, co si nejdřív pořídí psa, rozmazlují ho jako mimino a pak jim po příchodu dítěte začne zvíře vadit, začnou ho zanedbávat a pak se ho třeba i zbaví, si nemyslím nic hezkého. Pokud byl pes zvyklý, že se s ním mazlí a hrají si s ním a může všude po bytě, tak je logické, že s tím s příchodem nelze přestat, jinak bude pes akorát žárlit a dělat naschvály. Je to podobné, jako když už máte jedno dítě a narodí se druhé.
Podle toho co píše autorka není pes nijak problémový, jen nevyboureny, bez hranic. Vidím tři možnosti:
Omylem jsem odeslala dřív...1) autorka odejde 2) bude dusno 3) autorka se naučí se psem pracovat. Psi nejsou hloupí a vědí co si ke komu dovolit. Myslím že by mohlo autorce stačit naučit se důslednost při výchově, nemít přehnané nároky (aby ležela jen na místě) a všem se bude lépe dýchat. Ano věřím že to může být opruz, ale lepší než rozvod.
@somalicats k tomu úklidu, pochopila jsem, že chlap se stará, i ty vložky ji mění, takže předpokládám, že i uklízí a krev se objeví třeba když je v práci.
Jinak tip, většina fenek je hodně čistotná a kalhotky jim v hygieně spíš brání, takže pak se nehody mohou stávat častěji. Já je tedy dávala, ale bez vložek a volnější, aby si tam došáhla i čumákem.
@tasimia Ona? Hlavně to má řešit ten chlap, on si psa pořídil, ona ne. Jako já jsem moc dominantní na to, abych tohle doma tolerovala, mít takového chlapa, tak pod pohrůžkou zabití bude chodit se psem na cvičák 😀, protože on si tu starost pořídil, já nikoli.
@merope a to je právě ta chyba a ten důvod, proč nakonec řada zvířat končí v lepším případě v nějakém novém domově, v horším případě v útulku a v nejhorším případě se jich snaží lidi zbavit u veterináře žádostí o eutanázii. Mně by bordel v bytě taky vadil, takže velkého psa do bytu ani přes moji mrtvolu, a nebo by chlap musel permanentně šúrovat a psa vycvičit tak, že mimo časté procházky venku bude na místě (a ano, dají se to naučit). Já bych se psem na procházky klidně chodila, s tím problém nemám, ale komplet se starat už fakt nechci.
@klokanka31 Kdyby byly v p*deli ryby... Kdyby byla fenka vycvičená, půlka problémů odpadne. Takhle si úplně zbytečně zakladatelka vytváří averzi vůči fence, která nemůže za to, že člověk, který si ji pořídil, se o ni nestará na 100 %.