Nevychovaný pes ohrožuje dítě. Je čas na rozchod?
Ahoj. S chlapem máme celkem hezký vztah, máme krásnou šikovnou 15 měsíční dceru, žijeme si celkem hezky, je tu ale jedno ale. Ještě než jsme se poznali, pořídil si německého ovčáka. Já jsem ze začátku z pejska byla nadšená, bylo to ještě takové odrostlejší štěně, když jsme se poznali, jenže po společném sestěhování a otěhotnění jsem si začala všímat spousty chyb. Fena je totiž nevychovaná a chlap to neřeší a nechce řešit. Neumí chodit na vodítku, neumí jít na místo a zůstat tam, nebo celkově povely neumí, neumí něčeho nechat když řekneme "ne", dokonce ani když přinese balónek na aport, tak ho nechce pustit, dělá si vše po svém. Doma všude překáží, skáče po návštěvách, neposlechne když řekneme dolů, kňučí když si ji chvilku někdo nevšímá, když přijdeme s nákupem, nejdřív po těch taškách skočí, pak strčí hlavu do tašek a vše očichává jak blázen, olizuje konferenční stolek v obýváku, olizuje lahvičku nebo dudlík od malé, když tam zůstane, dokonce bere její hračky, vše se snažím vysvětlovat že nesmí ale ona je jak z jiného vesmíru, absolutně nechápe co po ní chci. Když si chlap hraje s malou, začne kňučet. Ten se samozřejmě hned začne věnovat jí, aby chudinka nebyla odstrčená. Místo výcviku si s ní pořád jen hraje, je to samé ťutu ňunu jenom balónky pamlsky a žádná práce, já už jsem z toho ale vážně nešťastná. Stydím se k nám pozvat nějakou kamarádku, protože celou dobu návštěvy okřikovat psa se mi vážně nechce. Ani ji nechodím venčit, stačilo mi to v těhotenství, kdy jsem se několikrát malém přerazila a to nemluvím o křečích, které jsem dostávala do podbřišku jak mě šíleně táhla. Chlapa to nezajímalo. Odkýval mi, že by ji jako mohl naučit na vodítku, ale nic se nestalo. Není důsledný ani doma. Jenže fena už pomalu ohrožuje svým chováním i malou. Už několikrát se proti ní fakt hnusně rozběhla a bouchla ji třeba čumákem do hlavy, nebo jí začne jak střelená olizovat, malá couvá couvá, fena olizuje jak praštěná, na nějaké zákazy nereaguje a už se bohužel několikrát stalo, že malá při svém couvání hodila záda a dala si do hlavy. A stále nechápe, že tohle dělat nemá. Už si připadám jak s bláznem, vlastně za tu dobu co spolu žijeme se snažím jí vychovat, ale marně. Jsem na to sama, chlap není při mně a ještě si myslí, že je to chudák pejsek a že si psa nepořídil proto, aby ho buzeroval. Tak já nevím, jsem teda praštěná já? Já mám na prvním místě dceru, chlap tam má psa. Vše se přizpůsobuje psovi - procházky, výlety, délka návštěv, vše se točí kolem psa. Myslela jsem, že po narození dítěte bude pro chlapa prioritou dítě, ale ten se ještě více přimknul k psovi. Stará se o ní převážně sám, když není v práci, řeší kolem ní veterináře, kupuje granule, pamlsky vše řeší on. Dokonce když hárá, mění jí vložky... A já řeším zase vše kolem dcery. Přijde mi, jak kdyby chlap měl psa jako dítě. Už mě to ale nebaví, myslela jsem si, že budeme rodina, jenže si připadám už jak blázen, prostě že jsem já + malá a chlap + pes. Sedíme u našich, je večer a chlap začne být nervózní, protivný ptám se ho co se děje, a on - už musíme domů, už musím venčit. Přitom to ještě ani není tak dlouho, aby to ještě fena nevydržela, když jezdíme k rodičům až po obědě a on ji před odjezdem venčí. Nebo chystám oběd, a chlap se najednou sebere a jde se psem. Prý už se jí určitě chce ven, tak s ní teď musí zajít, i když s ní byl třeba 3 hodinky zpátky. Nedejboze když se něco stane, fena vypadá nějak nemocně nebo třeba kulhá, to kolem ní litá, pobíhá co se s ní děje, jestli nemá jet k veterináři a vyšiluje jak smyslů zbavený. Já jsem bohužel jiná a nemám pro tohle pochopení a nikdy nebudu v tomhle chlapa chápat ani s ním souhlasit. Zdaleka jsem tu nevypsala vše, nezmínila jsem třeba věčný bordel který už mi taky leze krkem, smrad, nedejboze když hárá tak i když má kalhotky tak jak furt skáče jak praštěná, je krev stejně všude na zdech, na dveřích, rozmazaná po zemi... Prostě jsem začala už mít k tomu psovi odpor a jelikož chlap na ni nedá dopustit, cokoliv udělá je jí předem odpuštěno, je to jeho miláček který nemusí poslouchat, tak si tak říkám, že je asi nejvyšší čas se sebrat a nechat chlapa s jeho láskou. Já na tohle nejsem, nebudu tolerovat neposlušného psa a ještě ho za to chválit a cpát mu za to pamlsky. Chci mít klid, věnovat se dceři, a ne se pořád rozčilovat s nevychovaným psem. Tak vás prosím o radu. Mám teda ještě naposledy zkusit chlapovi vysvětlit, že takhle velký pes žijící v bytě s malým dítětem musí mít alespoň základní výcvik poslušnosti, i když už jsem mu to říkala tak 1000x? Nebo se s ním mám prostě rozejít, protože lepší to už nebude? Já už takhle žít dál nechci, nebaví mě to. Jsem kvůli psovi nešťastná...
jestli je chlap fajn, začala bych se psem chodit na cvičák. Jo, sama, i když to "má být" jeho starost. Na chování psa by to mohlo zabrat a nakonec k ní třeba najdeš cestu. A na bordel si moje "psí" ségra pořídila robotický vysavač k velké spokojenosti.
Vraž malou chlapovi a začni se psem chodit na cvičák ty.
Přesně, takhle to dopadá, když si někdo pořídí psa a nikam ho nechodí cvičit. Podle mne by takoví lidé psa mít neměli.
Jak je tu už psáno, vemte psa na cvičák.
Nepíšeš kolik let je fene, jinak pokud nechcete mít chovnou stanici, řešením bordelu je kastrace (fena se tím i dost zklidní + do budoucna ji nebude hrozit rakovina žláz, dělohy). Ohledně výcviku již psali holky výš, přijde mi že na psa dle popisu jen rves a ten tě už prostě ignoruje (soudím pouze dle popisku) - s tím pomůže cvicak. Vůbec by neškodilo kdyby jste tam chodili všichni - prostě jednou týdně takový výlet a ty i partner byste věděli, jak se k ní chovat.
Tohle už jsem jednou četla tady na koníkovi :D
jj taky pamatuju, hold okurkova sezona 😀
Ty si otěhotněla a pak sis toho všimla.. řekla bych, že problém je asi někde jinde, než v té feně.
A co bys chtěla? Aby tvůj chlap psa vyhodil jen proto že na něj žárlíš? Že se o ní furt stará - a ty jí vyvenčíš, nakrmíš, dáš pamlsek, zahraješ si s ní? Když se hárá, tak nějaký nepořádek je, ale co vám udělá tu zeď/podlahu utřít? A že se bojí o její zdravotní stav když nevypadá dobře, to je snad správně ne? Naše fenka nedávno taky nevypadala dobře, kdybysme nezačali plašit a nejeli na pohotovost tak by umřela.
@klokanka31 Ale no tak, autorka jen chce, aby se se psem dalo žít. Tím spíš, když mají malé dítě. Pes je evidentně nevychovaný a pána to nezajímá... Nebo mají dát pryč dítě, aby byl pes spokojenější?
No tohle by na mě nebylo a to mám doma zvěřinec a kdybych na to měla čas a peníze, tak mám doma i venku minizoo. Já teda celkově nejsem zastáncem psů doma, těch velkých už vůbec ne. Podle mě je hlavní problém v tom, že je pes nevybitý a tak doma dělá bordel a neposlouchá. Takového psa člověk neunaví procházkou, chce ho to pořádně vyblbnout, unavit i zaměstnat ne jen po fyzické stránce. Rozhodně bych se psem zašla na cvičák nebo si pozvala nějakého odborníka na chování psů. Ukáže vám, jak v konkrétních situacích reagovat, promluvte si o možnostech, ať už to je kastrace nebo výcvikový obojek. Pokud s tímhle nechce partner nic dělat, účastnit se nebo se do toho výcviku aspoň zapojit finančně, odešla bych. Olízané lahve, okousané dětské hračky a pes, který svou nemotorností ubližuje dítěti bych doma nesnesla. Ani bych ho nevenčila, on vlčák má celkem sílu, pokud není schopný poslechnout, může ti utéct, vběhnout pod auto, někoho srazit a ještě budeš řešit zmrzačeného psa a škody, které u toho napáchal.
@elesse Mně se spíš zdá že autorka nechce vymyslet způsob jak psa vycvičit aspoň nějak základně, ale jak se ho zbavit (buď já, nebo pes).
@klokanka31 Utřít podlahu, uklidit bordel - tak to má ale teda dělat ten chlap, a to svižně. Tohle je přesně ten důvod, proč jsem zatrhla zbytku rodiny psa já - už tak mám dost co dělat a představa, že ještě venčím, cvičím psa a uklízím po něm - no to určitě.
@somalicats Ale ona si našla chlapa se štěnětem. A zpočátku z něj byla nadšená, zjevně z chlapa i štěněte. Jenže už "odrostlejší štěně" chodí běžně na cvičák, tohle zjevně nechodilo - takže zpočátku jí to nevadilo a teď najednou vadí? To je jak když si někdo najde chlapa s dítětem a pak mu začne vadit to chlapovo dítě. Tady to zjevně začalo vadit, když dotyčná začala být více doma (tzn. i více doma se psem). No, pokud jsem více doma se psem, zjevně ho nesnáším, ignoruji, tak mě pes bude taky ignorovat. I kdyby chlap měl super autoritu, tak moji vůči psovi to ani nemusí zlepšit.
@klokanka31 Myslím, že autorka spíš doufala, že se o psa postará ten, kdo si ho pořídil. A ne že bude jde starostem o dítě a domácnost ještě běhat se psem na cvičák, aby ho vychovala a pak mu hledat zábavu. O to se přece měl postarat chlap, když si psa vzal. Případně nejpozději tehdy, když se rozhodli mít dítě... Ve světle toho, že se chlap normálně postará věřím, že by nebyl problém občas utřít podlahu. Manžel si taky vzal psa, útulkáče, nějak to fungovalo, když jsme dítě neměli, ale s dítětem je to horší. A to nic z popsaného nedělá, jen žárlí a někdy z něj opadávají chlupy:D přesto musím říct, že když jsem unavená, v bytě bordel, dítě protivné, tak poslední, na co mám náladu, je řešit psa
To skoro vypadá, že prostě nemáš ráda psy. Je normální, že pokud ty se staráš o dítě, on se stará o psa. Má ho jako druhé dítě. Máme to doma stejně. Pes zjevně není agresivní, jen si chce hrát. Je celkem normální, že dítě a pes mají společné hračky, že pes občas dítě olízne apod. Trocha výcviku by určitě neuškodila, ale pokud máš představu, že když máte dítě, tak bude pes jen způsobně ležet v pelechu, s ničím si hrát a malé si nevšímat, tak to se nestane. A pokud někam jedete bez psa, je normální vrátit se včas, kvůli venčení. Každý, kdo má psa, se mu musí přizpůsobit. Chtít kvůli tomu připravit dítě o tátu, je hodně sobecké. Pokud nemáš ráda psy, neměla sis najít chlapa se psem.
@merope Píše, že chlap to neřeší a ani nechce řešit a odhaduju, že to je ten kámen úrazu. Primárně se má starat ten, kdo si to zvíře pořídil, a to komplet. Já jsem celoživotně kočičí, ale taky nepřehazuju svoje povinnosti kolem koček na manžela, a to ani teď, kdy se už měsíc starám o vyhozená koťata, první týden jsem k nim vstávala co 2 hodiny i v noci, ale fakt mě nenapadlo ho honit, aby se taky zapojil. Já se rozhodla, že ta koťata zachráním, tak je to moje starost. Plus teda ani já, ač nejsem úklidový puntičkář, bych nesnesla třeba v kuchyni chlív typu krve z hárání apod.
@somalicats Tak jednou si ho vzala i s tím psem ne? Naše fenka je oficiálně taky moje, manžel přišel až po ní. Ale staráme se o ní oba dva, ať jde o venčení nebo uklízení nepořádku po ní když jí bylo zle.
@klokanka31 přesně tak. Našla si chlapa i ze psem a nějak nevěřím, že se ta Fenecka takhle začala chovat až když otěhotněla.
Nehledě na to, že takových, kteří se zbavují zvířat skrze alergie miminek, či v těhotenství znám více než dost. Ani za mák nevěřím, že by byla až tak problémová.
@klokanka31 že si našla chlapa se psem neznamená, že přebere na sebe komplet starost o toho psa. A výcvik je starost, vím, o čem píšu, naši chovali německé ovčáky léta a to fakt nejsou psi, kterým stačí krátká procházka. Sama píšeš, že se staráte spolu, tady ale zakladatelka píše, že zrovna ten výcvik nebo úklid chlap prostě neřeší. A tohle jsou zrovna věci, co by mi vadily taky. Představa, že kromě úklidu po dětech uklízím ještě po psovi - no děkuju pěkně.
@somalicats hele pes se nezačne takhle chovat ze dne na den.
To se stěhovali k sobě za týden a na to otěhotněla, že to předtím neviděla?
@tasimia Já v tom příspěvku četla, že když se seznámili, fenka byla odrostlé štěně. Chlap fenku necvičí, fenka je dle všeho v bytě a sorry, ale tohle nejsou psi do bytu. NO potřebuje pohyb a práci. A dokážu pochopit zakladatelku, že má dost práce s dítětem a nepotřebuje si na hrb přibrat ještě starost o psa, kterého si pořídil chlap.
@somalicats dívej. Já už jsem takových jako zakladatelka poznala.
Kdy problém nastává při otěhotnění a narození miminka 🤷🏻♀️. A tady cucham to samé..
@tasimia Jinak já v tom příspěvku nevidím žádnou razantní změnu chování fenky, ale chování necvičené německé ovčandy. A to je v situaci, kdy máš takového psa v bytě, problém. Jak jsem psala výš, já s NO vyrostla, cvičila jsem je, protože naši na to neměli čas a poslední pes, kterého měli, než táta umřel, byl přesně takhle nevycválaný, protože si ho pořídili v době, kdy já už byla na VŠ a doma jsem skoro nebyla.
@somalicats chápu, ze je to pes, který toho hodně potřebuje. Ale to měla řešit dříve. Ten pes to nezačne dělat ze dne na den, to je to co ti chci říct.
To, ze je problém z výchovou je věc druhá. Měla to řešit rovnou a na začátku.
@somalicats Jenže jí vadí, že z hárající feny je všude krev, jí asi vadí i chlupy, jí vadí, že pes skáče po dítěti. Chlapovi to zjevně nevadí. To, že psa necvičí a asi po něm ani moc neuklízí, to věděla rovnou. A ano, typické je, že psa si pořídí chlap / dítě - a pak je stejně starost na ženě, protože jí vadí krev/chlupy/prázdná miska... Pokud mi to vadí, tak si nemůžu pořídit chlapa se psem, který s odrostlým štěnětem nechodí na cvičák.
@somalicats Tak ale měla s tím počítat. Kdyby se chlap dostal do nemocnice tak dá psa do útulku nebo co?
@petulkadodo Vážně je normální, že dítě a pes mají společné hračky? To jsem v životě neslyšela
Promiň ale tohle teměř na chlup stejne tema už tu bylo,to jste to za tu dobu nevyřešili?