S exmanželkou vycházíme skvěle, jezdí občas s rodinou ke mně na dům. Partnerce se to nelíbí...

terkterk
19. bře 2019

Dobrý den,
rád bych se zeptal - především dam, jaký máte názor na následující:
** Situace: Před 8 lety nám zemřela dcera, pak jsem si vzali do pěstounské tehdy 6-letou holčinu. Před 5 lety rozvod, holčina zůstala v péči matky. S exmanželkou jejím manželem vycházíme skvěle, protože hlavním důvodem rozvodu nebyla nevěra, ale odlišné vyrovnání s těžkou situací.
Takže občas návštěvy, telefonáty atd. Zcela jednoznačně v tom není žádný můj vztah k ex. Ani ona ke mně. Naprosto mi nevadí, že se drží za ruce atd. Dokonce jsem jim vystupoval na svatbě - jsem prostě v pohodě. Samozřejmě máme bližší vztah, dá se říci jako sourozenci - vzájemně si pomáháme a hlavně - v našem životě je smrt jediné dcery a další, která se měla narodit.
** Nová partnerka to nenese dobře, ale přesto to chceme nějak kompromisně řešit. Chápu ji a obdivuji ji za vstřícnost to společně řešit! A vím, že více lidí náš ex partnerský vztah nechápe. Tím také ale není v okolí vzor, na němž "demonstrovat", že to může fungovat ve vší počestnosti.
** Dotaz:
Dámy, jak byste to nesly a řešily vy? Stalo se to někomu konkrétně? Jak jste to řešily?
Děkuji

terkterk
autor
20. bře 2019

Snažím se i vysvětlit partnerce (i komukoliv), že kdybych chtěl ex zpět, nebudu si hledat jinou. A pokud by to měla být dočasná náhrada, tak už bych si "náhradu(y) sehnal" přeci hned po rozchodu před pěti lety a ne poprvé až teď! Ale to by u nás na malém městě všichni věděli, tedy i přátelé a partnerka - jsem veřejně dost činný a prakticky mě tu všichni znají 🙂 ....
Tohle vysvětlení docela většina bere... 🙂

sudylichozrout
20. bře 2019

@terkterk ja te naprosto chapu, take jsem nezarliva a mam nastesti muze, ktery nezarli. Verime si. Myslim, ze to, co vas s ex spojuje, je na cely zivot. Mate pouto, prozili jste spolu hodne dobreho i zleho. Uprimne, stydela bych se za sebe, kdybych mela delat partnerovi zle, ze ma vztah se svou byvalou, zejmena v tomto pripade. Je mi moc lito, ze jste museli projit ztratou dcerky.

zuzineckah
20. bře 2019

@terkterk prošli jste si krutým obdobím a ze jste zůstali přátele, takoví ti upřímní, to bych spis oceňovala jako partnerka. Svědčí to o charakteru, nadhledu a také ohromné síle... myslím si, ze pokud je její manžel také v pohode, tak takový vztah je potřeba cenit. Já bych v tom problém rozhodne neviděla. Fandím vám!

terkterk
autor
21. bře 2019

@zuzineckah Moc děkuji. Manžel exmanželky nemá vůbec problém. Jsme kamarádi.

terkterk
autor
21. bře 2019

@sudylichozrout Děkuji. Mezi námi je o to větší vazba, že dcera se narodila se srdeční vadou a celých jejich téměř 18 let to byl boj o její život, hlavně poslední rok. A před tím jsme ze stejného důvodu přišli 2 měsíce před porodem o další dceru. A tohle všechno vztah utuží - na úrovní respektu a vazby na minulost, ale nic víc...

ah1234
21. bře 2019

Moj sucasny partner sa obcas tiez tazko zmieruje s tym, ze sa bavim so svojimi ex, tak sme nasli hranicu - bavim sa s nimi o dost menej, ale kontakt sme uplne neprerusili. Castokrat sa stretavame tak, ze je tam partner aj byvaly a nakoniec si na nich aj celkom zvykol a bavi sa s nimi sam... niektorymi :D Nemozem si "pomoct", chodila som dlho s mojim najlepsim kamaratom, so svojim prvym vaznym vztahom mam natolko dobry vztah, ze som bola druzickou na jeho svadbe - nikdy sme sa s byvalymi nerozisli uplne v zlom a vzdy to boli najprv moji kamarati. Partner sa cez to nakoniec dostal pomerne rychlo, povedala som mu, ze ked ho budem chciet podviest, tak ho podvediem, ci sa s byvalymi bavim alebo nie a ze je predsa lepsie, ze o tom a nesnazim sa to zatajit ako nejake ine zenske. A tiez som mu povedala, ze predsa vie, ze neviem klamat, takze keby mu nieco kecam, hned to rozpozna. Akoze nie je uplne happy, ked s nimi idem na tyzden na hory a tak, ale ja mu nedavam nejako na vyber - nebude mi predsa diktovat s kym sa bavit a s kym nie. Takze to proste neriesime, on vie, ze ja som v tomto "divna", neviem chodit s niekym, koho predtym nepoznam ako kamarata a potom je tazke sa s nimi prestat bavit. Ja na druhej strane dost tolerujem jeho "podivnosti" a konicky, ktore nam vzdy nezapadaju do planov, takze to znasa nakoniec fakt celkom v pohode. Ja som tak uprimna ze mi proste veri, ze keby som ho podviedla, tak to na seba sama kecnem.

kaja2016
21. bře 2019

@terkterk Ja jsem cetla, ze je dcerka v pestounske peci. Psala jsem adoptivni pro zkraceni text, asi protoze me osobne prijde forma pece jen formalni zalezitost, zajimalo me to proto, jaky mate vztah, abych vic pochopila situaci a mohla lepe popsat svuj nazor. Smrt ditete je samozrejme jedna z nejhorsich veci, co se cloveku muze stat. Je skvely, ze jste takovou vec s manzelkou oba vubec prezili! A je vcelku jedno jak. Ale ptal se na nazor druhych ohledne vidani se s byvalymi, tak odpovidam🙂 Nejsem jista do jake miry to vidani byvale je u tebe v souvislosti s tim, co jste spolecne zazili, mozna jsi proste jen takovy clovek. Ale mozna jde o to spolu jeste neco doprozit, mozna jde o to, ze s nikym jinym zatim nemas hlubsi vztah prave proto, co se vam spolecne stalo a proto se potrebujete. Jinak muj nazor je opravdu, ze byvale partnery do soucasnosti netahat. Myslim, ze za takovym jednanim je vzdy nejaka polyvztahova tendence a ze to brani tomu ustrednimu vztahu byt 100% a nebo takovy vztah opravdu najit. Ale hodne lidi to tak ma a vyhovuje jim to, jsou takhle spokojeny, funguje jim to, takze proc ne. Tim neminim to opravdu nejak kritizovat, to je opravdu jen muj nazor a zivotni postoj. Mluvim hodne s lidma o vztazich a troufnu si tvrdit, ze podobne jako ja to bude 95% stredoevropske populace...Jinak vam drzim palce, at vam to vyjde😉

drakenn
21. bře 2019

Mě osobně přijde strašné to, že člověku do života příjde někdo, kdo má hned nároky, požadavky a hodlá hned druhého měnit. Ten přicházející by se měl uzpůsobit, uvědomit si, že jsou jistí lidé už součástí té druhé osoby..a ne mít tu drzost a očekávání, že se bude hned vše tocit jinak.
Myslím si, že neakceptování expartnera vychazi z pocitu ohrožení, malého sebevědomí. pokud dokonce píšete, že se vídáte z ex pouze 3x 4x do roka a holky se ani neviděly, jste ve vztahu teprve mesicz..no mě by už svítila červená kontrolka! Tady není něco v pořádku, takto se zdravě sebevědomá žena nechová.. podle toho, co jste už psal v minulem dotazu máte toho k řešení opravdu spousty..držím vám oběma palce, ať se vám vztah zdárně vyvíjí

westie
21. bře 2019

@terkterk Nemam stejnou osobni zkusenost, ale manzel nema zadne kamarady, ma jen kamaradky a z toho je jedna jeho nejlepsi, se kterou resi vlastne vse. Ze zacatku jsem to nechapala, ale ve chvili, kdy jsem si uvedomila, ze to nas vztah nijak neohrozuje, jsem s tim v pohode. Jeho kamaradky znam, mam je rada a jsem rada, ze ma okolo sebe fajn lidi. Ale prislo to az ve chvili, kdy mi doslo, ze ho nevlastnim a nechci s nim manipulovat. Doslo mi, ze kdyby me chtel podvadet, ma milion prilezitosti a ja to neovlivnim. A taky to bylo ve chvili, kdy jsem si zacala vazit sama sebe a dospelo mi sebevedomi - proste jsem si rekla, ze bez ohledu na lidi okolo sebe me bud bude chtit takovou jaka jsem, nebo si najde jinou. Zatim nenasel a s kamaradkou se vida porad a mne je to jedno🙂

cilkat
21. bře 2019

Se svým manželem jsme spolu nějakých 14 let (počítáno od doby, kdy jsme spolu začali oficiálně chodit). Po nějakých osmi letech jsem potkala jiného kluka, do kterého jsem se "zamilovala na první pohled". I on měl tou dobou trvalý vztah a hned na začátku jsme se dohodli, že oba chcem zůstat v původních vztazích a spolu být jen kamarádi. Přesto jsem tenkrát spadla do něčeho, co dodnes považuju za emoční nevěru a hodně to se mnou zamávalo (tělu poručíš, citu ne... a s ex prostě hluboký vztah máte, proto to tu celé zmiňuju). Hrabala jsem se z ní víc jak půl roku. Naštěstí se to nakonec ustálilo, já mám úžasného manžela a úžasného kamaráda (který je čerstvě zasnoubený a doufám, že mu to vydrží). Manželovi jsem to řekla až v době, kdy jsem si byla jistá, že už to mám zpacovaný - myslím, že i to dost pomohlo v tom, že on to vzal v klidu. Myslím, že pomohlo i to, je seznámit - prostě teďka už vědi, že si nekonkurujou a já nic netajím. Ale přiznávám, že to chtělo dost času. Pokud jste s novou partnerkou opravdu měsíc, chápu, že to stále ještě zpracovává a nejspíš ještě nějakou dobu bude. Je ale super, že jste oba schopni to řešit racionálně a s respektem ke všem zůčastněním. Věřím, že jste na nejlepší cestě to vyřešit ke klidu všech. Stejně tak si myslím, že seznámení ideálně obou párů věci jen prospěje.

kaja2016
21. bře 2019

@drakenn Jestli jsem pochopila spravne, tak nejde o vidani, ale nekolika i navstevu. Take jsem necetla, ze by nova partnerka zadala nejake omezeni, zmeny, proste rekla, ze ji to vadi.

drakenn
21. bře 2019

@kaja2016 a co asi čeká, když ji to vadí?

kaja2016
21. bře 2019

@drakenn To se zeptej ji. Jinak me na partnerovi take nejake veci vadi a neocekavam od nej, ze se bude menit. I to existuje🙂

leilinka1234
22. bře 2019

S ex jsem byla asi 10 let... Pak jsme se rozešli z pro mě důležitých důvodů, i když jsme se měli pořád moc rádi. 2 roky jsme se vídat nemohli... Ale on si pak našel svou budoucí ženu, já si našla svého budoucího muže. Dnes jsme dobří přátelé, s jeho ženou jsme kamarádky, navštěvujeme se, jezdíme spolu na dovolenou 🙂 s mým už manželem jsme jim byli na svatbě... Ono to jde, já zase nechápu, jak někdo může svého ex zavrhnout (pokud to není vyloženě debil). Ráda si se svými ex pokecám, vidím je. Byly doby, kdy jsme se měli rádi a bylo nám spolu dobře, tak proč bojovat 🙂 bojujte za svůj hezký vztah s ex, přítelkyně si zvykne (můj manžel s tím taky nebyl ze začátku v pohodě, ale časem pochopil, že k návratu k ex nedojde), dávejte partnerce v přítomnosti ex najevo vaší lásku k ní a uvidíte, že se to časem zlepší 🙂

drakenn
22. bře 2019

@kaja2016 pokud by mělo vše zůstat při starém, tak zakladatel nezaložil diskuzi. A vyřešil to "kompromisem", tudíž zmenou. V něčem 100% ustoupil..

bayt
22. bře 2019

@terkterk Chápu tě, ale jako partnerce by mi to taky vadilo.

macekv
22. bře 2019

Já to mám stejně, ale opačně. Teď se s ex rozvadime, máme spolu 3 děti, společnou péči o ně a rok mám partnera, vlastně jsem odešla od ex i díky němu. S ex vycházíme taky nadstandartně. Voláme si, píšeme přes Messenger, pokecáme, radim mu, pomáhám, s dětmi vše super, s partnerem se už snesou, ale partnerovi to vadí též, i když o všem vi. Já ho chápu, přece jen tam žárlivost je, ex beru jako rodinu, pritele ,ale sama nevím co s tím jejich vztahem 😊 já mám jasno, k exmanželovi bych se nevrátila, ale je to otec mých dětí a byli jsme spolu 14let...

xxx3d
22. bře 2019

@terkterk ahoj, tohle je velmi složitá situace pro tvoji novou partnerku.
Totiž, to pouto, které mezi tebou a tvojí ex je, prostě je a jednou provždy bude, bez ohledu na to, že se nejedná o pouto ve smyslu sexuálním.
Takže nová partnerka tohle musí přijmout a podle mě, z mého pohledu, by se to lépe přijímalo, kdyby znala i tvoji druhou polovičku.

terkterk
autor
27. bře 2019

Dobrý den všem, které/kteří sem napsali svůj názor. Každého si velmi cením.
Předevčírem však partnerka situaci vyřešila, resp. já jsem k jejímu názoru přidal - rozešli jsme se.
Se vzrůstající láskou ex-partnerky ke mně vzrůstala její žárlivost a především absolutní netolerance na jakýkoliv náznak jiného názoru. Ač jsem už při psaní mého dotazu respektoval její nechuť poslouchat má vysvětlení na její reakce a už jsem o ex nemluvil, nestačilo to. Sama s tím při schůzkách začala, že neví, jak to s námi bude, když mám pořád takový vztah s ex. když jsem začal vysvětlovat, že se nic neděje, ukončila hovor slovy, že to pořád rozebírám a že už to nechce poslouchat. Na námitku, že se jen bráním, řekla "ale je to moc" .... Další "zásadní" problém byl, že ji zcela konsternovalo, že u nás v divadle je běžné, že holky a kluci si dávají pusu na pusu a nikoliv na tvář (asi čtvrtina) . nebyl jsem schopen jí vysvětlit, že se nic neděje. Řekla, že tam prostě chodit nebude a ať se tam líbáme jak chceme, když mě to baví, a proč prý jí schválně tak ubližuju... Na můj dotaz, co mám dělat, když se kamarádka k tomu odhodlá a já to nestihnu "vybrat", odpověděla, že snad uhnu, ne ... Řekl jsem, že moje důstojnost mi nic takového nedovolí. Ona přidala, že kdybych šel s ní po ulici a stalo se to, že si to s dotyčnou okamžitě vyřídí ... neptal jsem se, jak to myslí, ale v klidu a bez ostudy by to nebylo ...
Dobře, řekl jsem jí, že se budu snažit to nedělat...
Jenže při dalších schůzkách s tím zase začala a já se zase bránil. já vše naprosto v klidu... Zase prý do ní šiju a pořád o tom mluvím .... Namítl jsem s rozčarováním "proboha, vždyť jsi s tím začala ty!", odpověď následovala : "takže za všechno můžu já!" ... přestal jsem mluvit, nechtěl jsem se hádat, to pro ni bylo, že jsem uražený. Říkám, ne - čekám až tě to přejde...
V sobotu při slibně vypadající celé noci s tím hned po hodině začala zase. K tomu se mě pětkrát (!) ptala, zda si nedám jídlo. Pokaždé jsem řekl, že ne a popáté jsem ji upozornil, aby použila odpověď z druhého dotazu.... Že prý do ní šiju a že se měnit nebude. Přidala ve vyčítání i den starý "problém se šitím do ní", kdy řekla, že dává psovi chleba s máslem, a když jsem jí řekl, že - cituji "psi by neměli jíst máslo"...
K vyčítání v té "krásné" sobotní noci pak přidala vulgární slova (nepublikovatelné). Tak jsem se sebral a odešel. Po pár minutách následovaly SMS, že je ta nejhloupější ženská na světě, že to podělala a ať se vrátím. K tomu 2 (mnou nepřijaté) telefonáty.
Ob den později se mě přes sms ptala, co bude dál. Napsal jsem, že to čekám od ní. Napsala, že nic neudělal a že ji akorát prudím ....
Pak mi napsala, že bude lepší, když si najdu někoho jiného, a že jsem holt jiná sociální úroveň a že ji urážím a jen házím všechno na ni, že jen chci, aby se změnila podle mne.... atd. ... Pak jsem na její návrh rozchodu písemně přistoupil (to ale už v sobě o den dříve). Vše jsme uzavřeli, že i konec diskuze.
Dnes jsem přesto napsal a navrhl, abychom aspoň zůstali kamarády, abychom se nemuseli při setkání na sebe mračit. Odepsala, že po tom, co jsem jí psal a jak jsem myslel jen na sebe, to prý nemyslím vážně. A co mě vážně naštvalo, bylo, že malému synovi řekla (a mně napsala!), že jsem jí opustil a že to syna velmi zasáhlo ....

Dva dny před tím jsem se jí snažil přesvědčit, že oba půjdeme k terapeutovi a probereme tu žárlivost, že to jde řešit a že já jsem se na diskuzi ptal, jak postupovat, a že sám jsem poradce navštívil, abych uměl co nejlépe reagovat ve vztahu. Reagovala, že není blázen a nikam chodit nebude a že je žárlivá jen zdravě...

Takže tolik pointa k příběhu, který tady pokračoval mou snahou pochopit partnerku i sebe.
Bohužel máme rozdílný názor na to někoho milovat - já se chci naučit, co neumím, pro mě je hlavní tolerance, respekt, kompromisy, a mít radost z radosti partnerky (naučily mě to zkušenosti, kdy jsem to v předchozím vztahu ke konci zapomněl dělat, a pak mi to začalo chybět). Kolik toho potřebuji, tolik umím dát. Pro ni je milovat souhrn změn, které chce po partnerovi, bez ohledu na důstojnost, bez tolerance, bez důvěry... Nechci ex-partnerce křivdit, ale za tu krátkou dobu jsem já po ní nechtěl jedinou změnu, kromě toho, aby přestala urážet.

Nesu to zcela dobře - to nejhorší jsem zažil před osmi lety se smrtí dcery. A v podstatě je dobře, že to netrvalo dlouho.

hanka_12345
27. bře 2019

Me osobne by to ve vasem pripade nevadilo. Kdyby to bylo jen rozvedene manzelstvi skrz neveru atd tak ano, ale kdybych vedela ze vas poji zemrele dite...byla bych schovivavejsi

brunetka11
27. bře 2019

@terkterk Drž se. Ta holka má velké psychické problémy. Jen počítej s tím, že se jí snadno nezbavíš.

ariadna12
27. bře 2019

@terkterk mozna je lepsi, ze jste se rozesli. At si mate oba sanci najit toho, komu vyhovujete, a kdo vyhovuje vam. Jeste mne napadlo, ze neni dobre chtit cloveka zmenit nebo ho nutit do kompromisu, ktere jsou pro nej spis trapeni. Bud ho miluju, jaky je, nebo jdu dal. Jinak je to zbytecne trapeni. Kazdy mate jiny pohled na zivot a chovani partneru.

viki999
27. bře 2019

Tohle je hrozně těžké.. nedokážu říct jak bych se na to dívala já, ale ze strany současné partnerky je zjevná nedůvěra.. asi bych se snažila vyřešit to, protože když si bude jista, nebude mít potřebu řešit vás styk s exmanželkou..
Jinak mám v okolí pár, který je na tom podobně ve smyslu rozvodu a skvelého nasledneho vycházení... fungovat to určitě může.. držím palce!

terkterk
autor
27. bře 2019

@brunetka11 Děkuje za podporu. Dneska (27.3.) výše jsem psal (14:53), že už vztah skončil - přesně pro ty psychické potíže, resp. silnou žárlivost a netoleranci. její reakci pak byly neuvěřitelné...

viki999
28. bře 2019

@terkterk Až teď jsem si také přečetla ten komentář, no, asi jste o nic moc nepřišel ;) přeji hodně štěstí v dalším vztahu 🙂

vineta
28. bře 2019

@terkterk Přeju vám, abyste našel někoho, kdo dokáže ocenit i to vaše přátelství s bývalou ženou...Ty okolnosti jsou takové, že nevím, co na tom může někomu vadit, pokud ovšem nemá problém sám se sebou.

pasiba
28. bře 2019

Tvoje teď už expartnerka měla důvod žárlit. Psal jsi, že i přátele ti nevěři ☺ tak to jsi ji opravdu moc prostoru nedal aby se s tim vyrovnala ☺ ja třeba na exmanželku nežárlím a mam to snadné, protože u nich to bylo ošklivé a dodnes si nemůžou přijít na jméno ☺ ale na mého exmanžela žárlí protože spolu skvěle vycházíme. Chápu, že vás s exmanželkou pojí něco silného, ale aby si do konce života nežil minulostí. Mohl by si i opravdu zůstat i sám 😕

kaja2016
28. bře 2019

@terkterk On je podle me problem, ze jsi to cele nazval nejakou nezdravou zarlivosti. Me jeji reakce prisla vcelku zdrava a normalni a jak jsem ti psala, 99procent zen bude reagovat stejne. Na zacatku vztahu se o byvalych partnerech proste nemluvi🙂 To tak nejak kazdy soudny clovek vi🙂 Plus libacka na usta s kamosi:D Mas to proste trosku jinak, nez je standard. Netolerantni mi tedy prijdes take. Partnerka spis nevi, jak resit zarlivost, kterou jsi ty vyvolal. Ono muzes i s kamosema spat a NIC JINEHO v tom nemusi byt:D Partnerka je uplne normalni zdrava zenska!!!!! Jak jsem psala, musis hledat mezi "svymi".

kaja2016
28. bře 2019

@vineta Tak se poptej svych znamych. Tohle jsou opravdu extremy. Chapu, ze to tak nekdo muze mit, ale je potreba si uvedomit, ze to neni standard a tudiz nemuzu ocekavat automaticky, ze to bude nekdo tolerovat. To je opravdu cesta do pekel.

kaja2016
28. bře 2019

@brunetka11 Ja tam teda zadne psychicke obtize nevidim. Reakce mi prijde adekvatni.