• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Tchýně a problémy s nimi. Že nejsem jediná? Přidej se.

14. července 2017 
@jika10 tak co se dá dělat no....jak jsem psala, bud ráda, daleko horší tchýně jsou ty, které jsou přesadké a na oko by se rozkrájely láskou k tobě....a pořád by chtěly pomáhat....a pak vše vynáší ven, pomlouvá a tebe přitom vítá jako svoji dceru....

to radeji at zájem nemá....

drž se.
30. dub 2014 ve 13:16  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
Dělím se :slight_smile:
30. dub 2014 v 18:50  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
Ahoj holky, taky se přidávám. Tchyni mám doma (bydlíme v jednom bytě) a tak vím, jaké to je.
7. kvě 2014 v 15:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahojky holky, přidávám se...díky tchýni to u nás směřuje k rozvodu :frowning2:
10. kvě 2014 v 01:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
Holky tak vidím, že to nikde není jednoduché s těmi tchynemi. Já se přestěhovala k přítelovi, opravili jsme si patro, v přízemí bydlí tchyně donedávna s babičkou, ktera nedávno umřela. Teď čekáme miminko, a bojím se toho, že tchyně na malou nasměruje veškerou svoji aktivitu. Když se starala o babi, bylo to ještě ok, mela své povinnosti atd., teď vstane brzy ráno, protože nemůže spát a neví, co má dělat. Jednoduše se bojim, že ji budu mít neustále za zadkem. Což já jsem typ, co si nejradši vše dělá sám, byť to někdy zkazim nebo tak. Přítel si tady ty věci moc neuvědomuje, mi přijde, proč bysme nemohli spolecne vařit atd? Určitě budu ráda, když tchyně s malou pobude, pohraje si, půjde ven, a já se v klidu natahnu na chvíli, ale stejně, znáte to. Přemýšlím jak to třeba dělat s tím vařením, stridat se ob týden nebo jak to třeba děláte vy? Taky nejsem zvedava mít každý den nasackovanou tchyni na jidlo u nás nahoře...co vám budu povídat. Tchyně není zlá, to ne... Ví, že třeba k nám nahoru nemůže chodit 5x za den atd. Ale očekává že některé věci budeme dělat spolecne atd.
10. kvě 2014 v 06:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
@sedmiteckas Tak tohle mělo čekat i nás..... Naštěstí (hooodně pro mne) se stalo co se stalo a bydlíme 10km od nich ve vedlejším městě. Opět by to byla fráze na dlouho - ve stručnosti jsme se prostě nesnesli (typická tchyně s tím, že mi i říkala věty, že si ve svém baráku může dělat co chce....a ještě si dupla), ale úplně se zžívám s tím, co teď prožíváš. Moje rada by tedy zněla, že bych si s ní jeden den sedla s kafem v ruce a nastavila si předem pravidla. Nemusíš hned nějaký případ o případu. Co přesně a jak...to člověk stejně neví jak to bude s prckem. Ale zkus si to sepsat na papírek, nějak si to přes pár dnů projít hlavou, co by Ti vadilo a co ne a pak to s ní prostě projít...teda né s tím papírkem, ale prostě navázat na tyto "případné budoucí problémy" hovor a včas je vyřešit nebo se prostě nějak dohodnout....jinak to dopadne asi tak, že buď budeš v prvních pár měsících papiňák a pak vybuchneš a pohádáš se a nastane trapné ticho nebo vyčítky na každém rohu, nedejbože kecy od sousedek... Aspoň, já bych to ve Tvém případě udělala. S vařením asi nepomůžu. U nás to byl extrém ve stylu, že jsem uvařila já a ještě ten večer když zbyly zbytky se ptala zda to může dát slepicím a když vařila ona, tak nám to cpala do držky aspoň tři další dny...no hodně drsný rok to byl. Pak jsme se naštěstí odstěhovali. Ve tvém případě kdy už jste tam holt se ubydlili, tak bych udělala toto.
11. kvě 2014 v 16:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
@tarra27 jojo, úplný souhlas takovou mám já:frowning2:. Manipulátor a rejpal hadr. A mě než to vždy dojde, že v té větě byla v medu zabalená "urážka" tak ani nedokážu reagovat, protože já taková nejsem. O to víc mi to pak vrtá v hlavě a nejde to vyhnat a tím víc jí nemám ráda:slight_smile:
11. kvě 2014 v 17:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
@tavia A manžel na problémy mezi Tebou a tchyní nereaguje - alá vyřešte si to sami? :confused: Je mi to líto.....měl by stát při Tobě!
12. kvě 2014 v 15:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
@volodka162 no prave, stoji na strane matky (ta me vyhrozuje, urazi atd...) no je toho dost...a ja uz takhle proste dal nemohu, to neni zivot :frowning2:
12. kvě 2014 v 17:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
@tavia Nenech si kálet na hlavu, život je jenom jeden a pokud je to již dlouhodobější záležitost......je to jen na Tobě. Já musím pevně doufat, že se to u nás taky nezvrtne....díky ní jsme se od tchýni před skoro 6 lety odstěhovali, ale obávám se, že po porodu u nás budou pečení vaření (s tchánem, ale ten je v pohodě)....ale uvidíme jak se vše vyvrbí. Jsem pesimistka, tak budu pak raději když to nebude takové jak si to nyní maluju. Manžel je tak půl napůl kdy se rozhodne pro moji pravdu a kdy pro tchyni :rolling_eyes: Tak hodně štěstí a pevné nervy!!! :-*
12. kvě 2014 v 19:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
@volodka162
@sedmiteckas
@pisisvori
@tavia
Holky, chcete se takto cítit? Nebo nechcete? Mohu Vám pomoci se cítit daleko lépe. Zkuste se třeba zeptat těch, které hodnotily mou práci na mém blogu (komentáře k příspěvku z 1.5. - je to ten nejnovější), jestli by Vám skype "sezení" doporučily.
13. kvě 2014 v 11:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ženy, dívky a všechny, co máte tchýni....každá z nás si myslí, že má tu nejhorší, ale dnes ráno v 6:00 jsem si byla jistá, že to jsem já....komu jsem co udělala? Opravdu...v 6:00 s manželem v poklidu vstáváme a když si čistíme zuby, někdo "chytrý" zvoní a zvoní, dokud nevyjdeme ven. Tam stojí má tchýně a brečí, doslova se zalyká, že chce svého syna!!!
Lekla jsem se, že se něco stalo (např. s tchánem, babičkou apod...) Ono jí JEN chcíplo auto asi 2km od nás a tak jí nenapadlo nic lepšího, než přijít pěšky. Chápete to? Proč třeba nevzala mobil a nezavolala 1.) tchánovi, 2.) nám - něco ve stylu "nejede mi auto, přijeďte mě odtáhnout". Pro poznámku - bydlíme ve stejném městě, stejně daleko to měla k sobě domů!
13. kvě 2014 ve 13:55  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@maxpex Předpokládám, že mobil u sebe měla...! :rolling_eyes:
13. kvě 2014 v 17:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
@volodka162 Jasně že jo, osobní i služební :zipper_mouth:
13. kvě 2014 v 18:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
@tavia to je smutné, já doufám že se to u nás trochu vylepší a tokové konce to nebude mít ... ale to by si musel manžel dupnout...
15. kvě 2014 ve 21:14  • Odpověz  •  To se mi líbí
No já s tchýní dokonce i bydlím v jedno domě )každá teda ve svém vlastním bytě) a nemůžu si stěžovat :wink: to co píše maxpex i ostatní je mazec :grinning:
15. kvě 2014 ve 21:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
téma tchýně.... Tak to bych mohla napsat romány... s manželem jsem se seznámila před 3 roky,2 roky jsme se navštěvovali a pak začli přestavovat podkroví v jeho domku,kde v přízemí bydleli jeho rodiče... byli na nás moc hodní,přijali nás krásně,,, mám ještě 11 letého syna jako svobod.matka... a já po svatbě otěhotněla... nastěhovali jsme se do podkroví... po měsíci bydlení nastali problémy... tchýně udělala před manželem scenu,že kamarádím s holkou stejně starou z vesnice a že k nám nesmí chodit...(ona s ní totiž kamarádila před mým nastěhováním sama).ted je to rok a 5 měsíců co tu bydlíme... tchýně s tchánem před námi utíkají...nebaví se s námi - ani s manželem,zavírají se dole...zakázali mi navštěvy kamarádek...když jsem řekla že k nám může chodit kdo chce...že tu mám trvalý pobyt...tak na mě tchýně řvala,že ho tu mít dlouho nemusím,že co je Pavlovo - mého manžela být taky dlouho nemusí....když jí Pavel řekl,že se odstěhujeme pryč , tak řekla to je dobře...syna zavrhla dávno... a naše malá 10ti měsíční kočička? když jsme jí přivezli z porodnice,tak tchán se na ní ani nekoukl,tchýně řekla,že je náká moc tmavá... za celou dobu neměla zájem o vnoučata a proč? protože má problém se mnou ...a proč? kamarádím s někým jiným než s ní.... nepeču už jim moučníky,nevařím jim...nesedím s nimi u kávy... chci po nich aby nám alespon přispívali na vodu a elektriku a to je z jejich strany problém,takže to táhnem všechno sami... takže jsme si na začátku vzali úvěr na podkroví 700000 kč a ted hledáme jiný domek ... abychom měli klid od tchýně...jinak byli chvíle,kdy nosila domů použité prezervativy a ukazovala je manželovi a mému synovi,že je mám naházené kolem auta... ale já o ničem nevím... když jsem se objevila na dvorku,tak mě začala zdravit dobrý den nebo utíkala se někam schovat...udělali jsme jim nová okna,udělali novou kuchyn i koupelnu a dnes se tam ani nejdu kouknout.... špína a nepořádek...ničeho si neváží a za nic neumí poděkovat...všechno bere jako samozřejmost,nebot dřív vše platil můj manžel a najednou je pro ně kasa zavřená....už jste pochopili????Měli jsme společnou prádelnu... najednou byla zamčená a bylo mému manželovi řečeno,že když chci prát,tak jen když jsou doma....no musela jsem totiž přejít přes její špinavou kuchyn....v loni jsem nakoupila semínka a z pustiny udělala zahrádku se zeleninou,jinak oni tam měli jen plevel a brambory... letos jsem si dovolila postavit foliovník,a tchýně schválně že vedle něj si dá rajsky na klacku,já na to že mi vítr potrhá folii , která stála hromadu peněz... tak mi na oplátku vyčetla že nemám ráda její dceru a nezvu je na narozeniny a večery s přáteli a grilování.... takže kdo si myslí,že jeho tchýně je ta nejhorší,tak třeba změní názor po tom co si přečte můj článek.... je to trochu zpřeházené a je toho daleko víc než jsem napsala...ale alespon trochu pochopíte v jaké depresi jsem ted právě já....kvůli tchyni... nás čeká další uvěr na 30 let a živobytí z minima...a všechno vlastně odnesou děti... a taky já... foliovník jsme odstranili a já už nemám ani tu zahrádku,která byla mým snem....takže přežívám a čekám co se změní.... mimochodem,manžel tu má zaběhnutou i svou firmu zamečnictví... to dělá po práci a o víkendech... do toho ještě má ovečky a pole...stará se tu o vše od mala žije pro to a nyní se všeho musí vzdát..protože jeho máma nás psychicky vydeptala natolik...že už s ní nedokázem ani žít v jednom domě...
19. kvě 2014 ve 23:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
@marmate Tak........na to nemám ani slov....... :confounded: Odstěhovat do domova důchodců - takových peněz jste tam nastrkali a teď je to k pláči. I když Tě neznám, je mi to hodně líto. Ale pokud to jde, co nejdřív bych se odstěhovala a našla si prozatím něco sice menšího, ale aspoň byste byli sami. Hodně štěstí!!!! :wink:
20. kvě 2014 v 17:19  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
ahoj rada se k Vam pridam mam prišernou tchyne ...a koukam že nas bude vic:slight_smile:
22. kvě 2014 v 17:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
Dnes budu provokovat - někdy to pomáhá něco změnit. "Potřebuju si potvrdit, jak jsou tchýně příšerný (ne že by mnohé nebyly). Ráda prožívám tyto pocity vzteku, lítosti, křivdy ... Tyto příběhy mě strašně baví..." Nebo se při popisování toho, jak Vám ublížily, cítíte skvěle? Pokud se cítíte špatně, kdo Vám to TEĎ dělá? Tchýně? Potvrzením, že prožívám to stejné jako jiní nám pomůže maximálně cítit se lépe, protože "to máme všichni stejně" je tedy "správné a normální se takto cítit", ale se samotnými stresy to nic nedělá, že?
23. kvě 2014 ve 13:15  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@marmate docela hrozná situace... My máme byt na hypotéku a uvažujeme o přestěhování někam hóóódně daleko... Jen kvůli jedné ježibabě!!!!! Drž se!!!!
23. kvě 2014 ve 21:29  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@pluba Máte pravdu...navíc bych ještě připsala,že somatizujeme a ptáme se proč!? :wink:
23. kvě 2014 ve 22:11  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@jabluncanka Otázka zní: Chci/nechci se tak cítit. Druhá by byla: V křeči dokážu lépe/hůře prosadit rovnější postavení.
23. kvě 2014 ve 22:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
@pluba Už 3,5 roku neprosazuji nic = nestýkáme se...tedy já a tchýně...manžel s dětmi rodiče navštěvuje...holt když máte rodiče manžela na sousední parcele je to skutečně "maso"...
26. kvě 2014 v 09:46  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky, přečetla jsem si pár příspěvků a pomaličku zjišťuju, že to mám dobré :grinning: Děkuji aspoň za tohle zjištění... Můj "problém" - nechci říkat přímo problém, ale zkrátka to, co řeším já, je, že moje "tchyně" je jinak nastavená. Je to taková ta "řešitelka všeho" :grinning: Já miluju klid a když dělám práci, tak ji dělám s vidinou toho, že to budu mít hotové a nebudu muset nic dělat :grinning: "Tchyně" - přítelova maminka - není nikdy s ničím hotová, je workoholička par excellence, i když v důchodu, neustále se "skládá" z toho, že musí tamto uvařit, to upéct, další věci do toho udělat, potom co nejdřív vypadnout na zahradu, ať je co nejmíň s "taťkou" - manželem, který ji štve, protože pořád sedí doma - no já bych v jeho situaci taky seděla... Nicméně - potud je vše v pořádku, ona je, jaká je, já jsem zase jiná, nic s tím neuděláme. Co mi je, že občas ve svém rozletu "tchyně" zapomene, že nám s přítelem není 10 ani 20 a že např. ona v našem věku už dávno měla vlastní rodinu a s její povahou si stopro od nikoho nenechala do ničeho kecat. A my to máme vydržet? Vadí mi, že když se potkáme a chceme si třeba "užít" nedělní oběd, tak ona u toho začne řešit stopadesát věcí, včetně tapet na náš záchod, ať si řeší, ale ona nám začne přikazovat, že si máme včas vybrat, jaké ty tapety chceme, že to není jen tak, jako bychom byli úplně blbí. Potom nastane to, že jednou za půl roku trochu zvednu hlas nebo se ohradím, mám z toho šííílené výčitky svědomí (protože ona je tak hodná, i by nám ty tapety zaplatila, jídlo nám nabalí atd. atd. atd.), jenomže nás tou svou přehnanou péčí na druhou stranu drží v šachu - je nám hrozně hloupé se ohradit, protože se o nás hodně stará... Přítel je na mojí straně, je ke své matce ještě kritičtější než já, na druhou stranu je to jenom chlap a určité věci nevidí, nevnímá, tak někdy nechápe, co mi vadí, já mu nechci dopodrobna líčit, co konkrétně se mě dotklo, protože by s tím nic udělat nemohl, jenom bych dál šířila nevraživost a to fakt nechci. Když bych se svěřila někomu jinému (mojí mamce, kamarádkám) cítila bych to taky nepatřičně, protože ony v mojí situaci nejsou a já jim nemůžu popsat všechny věci - jako to, kolikrát nám přítelovi rodiče pomohli, kolikrát jsme zažili hezké věci - a kdybych si jen stěžovala, vypadalo by to, že s nimi máme kdovíjaké peklo, tak to není, ale přesto jsem občas dooost naštvaná, cítím se nepříjemně, dnes v noci jsem z toho nemohla ani spát... Nechci nic přivolávat, ale trochu se bojím toho, co bude, až se nám narodí miminko (letos v srpnu)... Snad bude vše ok, moc si to přeju, prostě klid, jsme inteligentní lidé, nepotřebujeme se hádat a "nevídat" nebo si dělat takové ty "naschvály", jenom si prostě uvědomuju, že se pro klid v rodině budu muset asi naučit kousat se do jazyka nebo zase bez emocí říct, jak si to představuju já... Ale to je to, já to řeknu bez emocí a potom mě to v duchu žere tak, že z toho nemůžu spát :-/ Toť vše... Asi tyhle věci přijdou některým s vás malicherné, já s "tchyní" jiný konflikt nemám než to, že jsme obě jinak nastavené a ona není moc empatická :-/
26. kvě 2014 v 10:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
@jabluncanka Rozumím, tomu, že se tak cítíte, je jasné, že to není žádný med. Představte si, že bych měl "kouzelnou hůlku" a kdybych jí máchnul, zbavím Vás toho, jak to nesete. Chtěla byste se těch pocitů zbavit?
26. kvě 2014 v 11:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
@pluba
@terezet

Pane Plubo, mám hoooodně hooodně podobný případ, co tu paní terezet povídala....teda když jsem bydlela s ní jeden rok (před cca 6lety), tak to bylo opravdu na ostří nože. Teď je situace taková, že většina lidí, která ji vídá jednou za čas, tak jim připadá jako ZLATÁ PŘEZLATÁ paní, která neuškodí ani mouše. Ti, kteří ji znají pár let, tak jsou stejného názoru jako já. Vaší poslední otázkou bych za sebe ráda odpověděla ANO - chtěla. Ale opět - většina maminek a obecně je toho názoru, že to je prostě matka mého muže a budoucí babička mých budoucích dětí a tím se nic nezmění. Taky se terezet obávám, co se bude dít po porodu, ale zatím mám představu a chci se toho držet, že pokud by začala mluvit do něčeho, v čem jsem pevně rozhodnutá udělat jinak, dám jí to jasně najevo a slušně. Vím, že jí poslat do p*dele vysloveně nedokážu (jen manžel), ale zase tak hloupá není.....teda jak na co :grinning: Jsem ráda, že jsem v těhotenství objevila tento web - jsem ráda, že se mohu podělit se svými zážitky, optat se zda dělám některé věci dobře či špatně a obráceně - že občas poradím nebo řeknu svoji radu. Tak terezet, držím hodně palce - máme to podobné.
26. kvě 2014 ve 13:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
@volodka162 to jsem ráda, že to někdo chápe, protože si nejsem jistá, jestli jsem to popsala přesně, ale je to tak, jak píšete, i moje maminka má pocit, že přítelova maminka je zlatá, přímo diamantová, protože nás vždycky nabalí spoustou zeleniny a jídla, když jedeme k mojí mamce, pozdravuje ji a i jinak s ní vždy mluví srdečně... ale když je s ní člověk moc často, prostě to nedělá dobrotu... letos na Velikonoce jsme byli pár dnů u přítelových příbuzných, kde jsem z ní chytla takový hysterák, že jsem celý večer doslova nahlas prořvala v pokoji :frowning2: z ničeho konkrétního, prostě z té bezmoci jí říct, ať DRŽÍ HUBU tak, aby to pochopila a nebrala to tak, že JÁ jsem URÁŽLIVÁ - což nejsem, jsem jen CITLIVÁ!!! :frowning2: a i tak se stokrát překonám, ale po stoprvní prostě ne...
26. kvě 2014 ve 14:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
@volodka162 Vidím, že to máte "za pár". Ale k našim komentářům. Jsem "profesionál" a mé dotazy samozřejmě směřují k tomu, přesvědčit čtenářky, kterých se více nebo méně týká, aby se zabývaly tím, co nabízím. Ale proto, že dělám (FasterEFT) to, co chci dělat a čím žiju a jsem přesvědčen o tom, že je to hodnotné, tak bych stejné otázky položil i bez toho, že bych byl "profesionál". Představte si, že tu hůlku skutečně mám (jen nepracuje zadarmo - teď nemluvím o penězích, ale o "práci na sobě" - může být jednoduchá a může být pro někoho hodně těžká). Často lidé reagují "proč bych měl/a něco dělat já?". Odpovídám, protože se takto nechcete cítit. Další běžná reakce je, že lidé očekávají, že by měli změnit chování (a očekávají, že mám na mysli, aby se přizpůsobili) - o tom tu není řeč, změňte to, jak se cítíte (a to kvůli sobě a svému zdraví). Je možné, že se změní i chování, ale já nikomu způsob chování nedoporučuji. Ale tvrdím, že pokud nejste stresované, budete dosahovat lepších výsledků, budete mít větší svobodu v tom, jakou reakci si chcete vybrat - ano VYBRAT, protože pokud jste ve stresu, nevybíráte, nemáte to pod kontrolou. Bez přímé zkušenosti je to nesdělitelné - jak můžete číst např. v některých reakcích na příspěvek z 1. května na mém blogu (hodnocení mé práce některými z těch, které to vyzkoušely). Jsou všechny moc pěkné. Navíc během první hodiny máte možnost se rozhodnout nepokračovat - bez placení (více info v uvedeném komentáři i jinde v blogu). Nemusíte kupovat zajíce v pytli. Možná, že to zvládnete samy, pokud ale ne, zvažte znovu otázku "Chci nebo nechci se cítit špatně?" Lidé se neradi cítí špatně, že? Navíc co jsem sledoval, má cena pro MK je nejnižší, na kterou jsem v prvních mnoha stránkách výběru na seznamu narazil.
26. kvě 2014 ve 14:34  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@terezet Jo, můžeme si pogratulovat a máme lepší pocit, že nejsme sami, že jo? Já teda nechci, aby to myslel pan pluba nějak špatně - osobně, ale občas některé jeho příspěvky v diskuzi nepobírám. Pro mě to jsou občas tak zajímavě položené otázky - jako dobré. Ale co tím člověk vyřeší kdyby "alá mávnul proutkem". Ono se přes ten web stejně nic nezmění, ale pro mě je velké plus si tady aspoň popovídat a zjistit jak to u jiných chodí a prodrbat všechno. Já mám zase zlatou mamku, která má tři syny (mé bratry) a zase musím říct, že si na ně moje švagrové neztěžují. Né každá tchýně je hrozná. No každá má svoje mouchy - vím taky, že bych s rodiči už nemohla bydlet dlouho...kdyby se nedej bože něco stalo. Nevím...nechci uvažovat samozřejmě. Každá má svoje teritorium, svůj klid....ale když jsem u ní na návštěvě, tak se chovám tak jak je to u nich doma zaběhlé a to samé chci od nich když jsou u mě na návštěvě. Terezet - přesně, když jsme u nich na hodinku, všechno relativně v klidu. Ale jakmile tam jsme na den nebo nedejbože jsme tam byli tři měsíce když jsme dělali rekonstrukci koupelny v paneláku, tak to byla klasika - kam jako jdeš, kdy přijdeš, s kým tam jdeš, a kdo Tě teďka hodil domů?, a kolik mu je?, a není to blbý, že tě vozí kolega domů?, ááá :sweat_smile: No přežila jsem to, ale nikdy více...pokud budeme předělávat elektriku, raději budu týden při svíčkách než se zase stěhovat!!! :grinning:
26. kvě 2014 ve 14:38  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek