Tchýně dcerku nenechá vydechnout, určuje jí aktivity
Ahojte, potřebuji radu 🙂 Máme roční holčičku, u tchánovců je to první a pravděpodobně jediné vnouče. Musela jsem si zvyknout, že jednou týdně chtějí vnučku vidět. Problém - jak to vnímám - je chování tchýně k dcerce. Tchán je v pohodě. Jakmile se setkáme, neustále na ni mluví, volá na ni (třeba 5x po sobě ji zavolá jménem), jakkoliv poutá její pozornost, např. boucháním hraček o sebe. V podstatě ji nenechá vydechnout. Chce jí určovat aktivity - teď si musí hrát s tím, nebo koukat na to či ono. Nebo jí chce pochovat, i když malá chce na zem, nepřipouští, že by se malé u ní nelíbilo, i když se kroutí a vzteká. Někdy dělá, že neslyší, když jí říkám, že malou musím přebalit nebo nakrmit - nechce ji pustit. Malá je pak po návštěvě unavená. Naznačovala jsem jí to, už jsem na to alergická, problém je, že manžel o mých stížnostech nechce slyšet a tchánovci nám celkem dost pomáhají a s tchýní jsem zatím žádnou hádku nebo spor neměla. Nebo nevím, jestli je to mnou - nechávám dcerku, ať si hraje kdy chce a s čím chce, někdy jsem s ní a nemluvím na ni, jen si tiše hrajeme - samozřejmě jí zpívám a mluvím na ni, ale nevedu pernamentní monolog ☹
Díky
@elvira no nevím jak to přijmou, těší se šíleně a myslím že můj se jí zastane tím, že se tak těší a že bude zase dlouho tak daleko a že je na tom psychycky špatně. Bude to boj nejen proti ní, ale v tomhle i proti mojemu. Je zlatý, ale některé věci a souvislosti mu vůbec nedocházejí a nedokáže se vžít do mojí situace. Možná by mi stačilo, kdyby přijela, až by byly malinké aspoň dva až tři týdny, a to max na tři dny, ale ne hned po porodu a asi na týden, kdy budu asi vyčerpaná i tak a budu mít dost starání se o miminko, natož tak ještě starat se o ni. To by mi ruply nervy. Při její minulé návštěvě jsem měla chuť odejít z vlastního bytu druhý den její návštěvy a to jsem ještě neměla rozbouřené hormony 😉
@motomischel - zkus to manželovi nastínit... Oni ti chlapi spoustu věcí nevidí, ne že by nechtěli, ale prostě nemůžou...
Když si vzpomenu na sebe po porodu doma... 😝 😀
Byla jsem ráda, že se nikdo ve velkém nehrnul - nevyspalá, připadala jsem si neschopně, všechno mě bolelo, kojení nešlo a do toho mít za zadkem kohokoliv - ne tak ještě tchýni, tak se jdu pověsit. 😀
@motomischel Třeba budeš rodit dřív nebo později než má naplánovanou dovolenou 😉 . Tak ji nech přijet, ale vůbec se o ni nestarej, zapřáhni ji, ať je k užitku, když u vás chce být, dej jí seznam na nákup, koš nevyžehleného prádla, mimčo do kočárku ať jde na procházku a ty budeš mít hodinu volno, ...
nepročetla jsem zatím celou diskusi, ale z prvotního příspěvku moc nechápu, v čem je problém 😅 je super, že se tvému dítěti někdo plnohodnotně věnuje, je super, že jinak než se věnuješ ty, má to pestřejší. a malé děti jsou unavené z každé návštěvy nebo změny režimu. chápu to, že ti vadí, že ti ji nechce dát, když ji chceš nakrmit apod. tam je to oprávněné. ale jinak nechápu, proč ti vadí, když jí vyberou hračku nebo si s ní povídají. chtějí si s ní ten čas asi pořádně užít 😉
já mám teda to štěstí, že mě tchánovci zatím docela vnímají. když tam nejsem a starší je tam bez mého dozoru, tak už si iluze nedělám 😅 ale třeba dcerka ještě sama nesedí a oni si ji posadí na klín a začnou ji na kolenou natřepávat. prostě automaticky. dřív se to tak dělalo. vím, že to nemyslí zle. takže když už se to stane, tak se na ně podívám, oni hned zachytí pohled a jen zakroutím hlavou nebo je požádám, aby to nedělali a oni se omluví, přestanou, řeknou, že zapomněli,...prostě to respektují. to samé jídlo u malého dítěte. musím si to hlídat, jinak by dali cokoliv, ale když jsem tam a něco řeknu, tak to platí. ale kdybych jen seděla, tak by to tak asi nebylo. jsou také dominantní. prostě jsem se musela sama několikrát ozvat, říct, že něco si nepřeji nebo jinak a pak si to prostě hlídat a připomínat 😉
@lv s tím teda úplně nesouhlasím. syn teď o víkendu spal u tchánovců, první u něj byla teta, vzala ho do náruče, přiběhla jsem já a chtěla si ho vzít a utěšit a syn chtěl zůstat u tety 😅 s tím utěšováním je to fakt ošemetné. já poznám, kdy bude jaká reakce, kdy je potřeba utišit a kdy to stačí přejít a odpoutat pozornost, ale tchán to nepozná a dělá to přesně opačně 😅 jsem nadšená, když odvedou pozornost tím, že půjdou krmit slepičky, zalívat kytičky, nebo mámě uvařit kafíčko, ale nesnáším, když na toto nezareaguje a oni chtějí utěšovat čokoládkami 😠
Nečetla jsem sice pozorně všechny příspěvky, ale třeba moje tchýně svou čtyřletou vnučku a ročního vnuka ještě ani neměla zájem vidět. Já bych to moc nehrotila, za rok ji malá řekne, co se jí nelíbí sama... A děti se naučí nějak vybruslit i s takouvou babičkou. Nezdá se mi to nijak hrozné, k velkému řešení situace... 😉
Děvčata,trochu tolerance.Je jasné že je to někdy těžké,ale pokud jsou to jen návštěvy jde přece lecos přehlédnout. Navíc taky jednou budem tchyně,babičky a aspoň já doufám že potencionální snacha a zeťové mi lecos odpustí, neboť si netroufnu říct (a nikdo z nás to nemůže vědět) jací budeme. 🙂
@kaculka46 Me fascinuje postoj, ktery tu prezentujes. A myslis, ze kdyz si samou toleranci nechas zkazit vlastni materstvi, tak se to nejak zapocita o tricet let pozdeji, az budes tchyne? Me totiz tenhle argument prijde dost absurdni. Taky se muze snadno stat, ze ustoupis tchyni, ta si svoje babickovske obdobi super uzije na tvuj ukor a pak ustoupis snase a ta si uzije svoje materstvi.
Musím se smát názorům, že se jde pokaždé a s kýmkoliv domluvit....Není to pravda. Když narazíš na ,,super,, tchýni můžeš být milá, laskavá, ohleduplná a ještě nevím co a stejně to nikam nepovede. Jsem pro to, aby vnoučata viděla prarodiče, ale nebudu skákat, jak oni pískají. Citové vydírání a podobné metody neuznávám a hnusí se mi. Dokud to někdo nezažije na vlastní kůži, tak to prostě nepochopí. To je jako když ženy, co ještě nemají děti, radí matkám ohledně výchovy...
@motomischel tvoje tchýně je dáreček... na mně si to zkusila máma a já jí vynesla v zubech... hlavně jsem celý šestinedělí s oběma holkama byla doma jak to šlo sama, v posteli, mazlila se, kojila, spala jak to šlo... návštěvy mně obtěžovali i na hodinu, natož na týden :o( Ten způsob co jsi psala - vysvětlit to v klidu - je dobrej... udělala bych to tak... A pokud by fakt přijela, tak bych se s dítětem zavřela do ložnice a nevylejzala bych - ono stejně začne kolotoč kojení, přebalování a podobnejch radostí, že ani nebudeš muset nic předstírat - prostě dítě je na plnej úvazek a když budou jen sami sedět doma a ty spát s dítětem, tak je to přestane bavit...
@lenam snažím se to tak řešit, snažím se toho si nevšímat. Ale dcerka je ted v období mamánka a když jí zmizím z očí, tak utíká za mnou. Proto u toho musím být.
Děkuji za rady.
Právě ty týdenní návštěvy se mi nelíbí, před porodem jsme se viděli tak max 2x do měsíce a ted přijedou každý víkend, nebo my musíme k nim. Vždy se ohlásí v kolik dojedou a pak jsou zklamaní, když malá spí, jako by musela být připravena pro ně. Minulý týden mi udělali i to, že tchýně přišla v pondělí po práci, tchán se stavil ve středu a ještě jsme se viděli v sobotu..to už se mi nelíbilo.
Nechat ji hlídat malou na nějakou delší dobu není řešení, tchýně nepozná, že je malá počuraná, vždycky se diví, že si ji beru, že ji musím přebalit. Navíc nikdy neprojevila zájem o to, zkusit ji přebalit nebo nakrmit - 30 let to nedělala - a zvlášť ted, když rostou zuby to není jednoduché. Sice se nabízí, že ji klidně pohlídá přes noc, ale copak jí můžu malou v klidu nechat, když vím toto vše? Manžel není jedináček, ale druhý sourozenec je s prominutím v pozici staré panny.
Chci si s ní nějak promluvit, ale většinou je u toho celá rodina.
@florane no pokud nemáš zastání a pomáhají vám, tak to bude těžké to ukočírovat 😒
mně přijde, že se hodně starších žen tahle realizuje, myslí to asi dobře, ale prostě to přehánějí a pak i komandují kolikrát, protože nemají vlastní zájmy...
já nevím, asi jsem mimo, ale já se těším, že jednou přijdu z práce a místo druhé směny si budu třeba číst nebo půjdu cvičit místo toho abych to dělala po večerech 😅 a nebo že půjdeme s mužem někam ven víc než teď...
co pořídit jí nějakého koníčka? nějak ji zaměstnat? nějaký klub, pletení, zahrádka, něco? 😝 😕
@florane hlavně bych postupně učila dcerku, aby si osvojila věty, kterými se slušně ohradí...
naše děti jsou trochu vytrénované z waldorf. školky a doma jsme částečně jeli Respektovat a být respektován, takže se kolikrát stalo, že vůči někomu kdo byl až dotěrný použli nějakou takovou neútočnou ale velmi jasnou větu - "tohle mi vadí"... "já na tohle nejsem zvyklý" ..
a párkrát z nich vypadlo třeba i "ty tomu nerozumíš, protože mě neznáš"... 😅
to je pak nejlepší stopka 😉 ovšem pokud si tchýně děti nebude kupovat dárky a mít je velmi často, to je pak bude vychovávat á la stará škola (tady stůj, tohle nedělej atd, někdy je to opravdu až směšné jak je to omezující..
my nedávno byli na návštěvě u jedné paní a já se musela skoro smát, protože nevím co čekala, ale když doma nemá jedinou hračku, tak děti očekávali, že si s námi budou povídat nebo hrát... a když vedla konverzaci do které se děti nemohly zapojit, tak jí do toho začly skákat s otázkami a pak začaly zkoumat pomalu celý byt (taky co tam po hodině měly dělat)... já jsem je chovala, povídala si s nimi, zatímco muž si povídal s paní (šli jsme něco vyřídit a říkal mi, že je velmi přátelská, takže jsem očekávala postarší laskavou paní)...
paní to korunovala tím, že ve chvíli kdy si dcerka sundala bačkorky a sedla si na gauč do turec. sedu tak povídá "to se neumíte chvíli nehýbat?" 😅 😅
vzhledem k tomu, že děti jsou už větší, tak jsem se spíš bavila... protože syn jí vzápětí řekl "a proč se nemůžeme hýbat? jsme přece děti" 😀
držím palce ať to nějak dáte než malá poporoste a vymezí si svůj prostor sama... jinak děti se musí naučit jak píšeš i si hrát samy chvilku... MM na děti neustále mluvil když byly malé a hlavně mladší si pak vůbec neuměla hrát sama, takže jsem ji to učila kousíček po kousíčku, je to úmorné.... dělej věci tak jak to je přirozené, důležité je, že jsi s dítětem v souladu 🙂
@florane Ono možná není špatný nápad to probrat před rodinou. Já to vždy řešila sama jen s ní a předváděla mi takové scény, že mi pak věřil jen manžel 🙂 Jaksi to celé převyprávěla po svém a většinou to, co jsem se snažila sdělit, vůbec nedorazilo na místo určení 🙂 Často ty něco říkáš, ale ona slyší něco jiného. Když už se to u nás hodně vyhrotilo, tak jsem odmítla jezdit k nim, manžel tam jel sám, absolvovali dlouihý vysvětlují rozhovor, že mě prostě musí nechat dýchat a ona to pochopila tak, že nezvládám těhotenské nálady a až porodím tak to bude zase jako dřív (takto to vysvětlila netěři, která se mě pak ptala, co se děje, že jí přijdu úplně normální 🙂 ).
No tak to já mám zase opačný problém. Tchýně je až moc hodná a na nic dcerce neumí říct ne, natož jí třeba okřiknout. Také jí umí svěle politovat, když jí něco nedovolím a ona jen kňourá a fňuká a babča skáče....Jsem ráda, že má milující babičku, ale je to na palici. Promluvit si o tom s ní nepomáhá zkrátka proto, že taková prostě je. Navíc se musím hodně krotit, abych neřekla něco špatného, protože si všechno dost bere.
@anetka1701 to máš pravdu, to dáreček je. Právěže přesně jak to píšeš, bude to kolotoč věcí kolem miminka a já si ho chci s přítelem užít sama a ne aby tady do toho něko obcmrndal a kecal nám do toho. Ona pořád mele jen o tom jak to bude JEJÍ miminko a JEJÍ miláček, tak mám právě obavy, že to dopadne tak, že se nám tady do toho kolotoče bude s prominutím s*át. Už včera mě vytočila asi 2 hodinovým psaním na fb, jak nám už vybrala kočárek, jaký nám vybrala pokojíček, ať si nekupuju láltkové pleny, ze mi je koupí, že je musím dávat kvůli kyčlím, jakou kolíbku nám koupí. A hlavně mi psala že k nám bude jezdit o hodně častěji. Nomskoro jsem kvůli tomu nespala jak jsem byla vztekla. Řekla jsem si, že si od ní takové věci nenechám líbit, protože už když jsme loni stavěli domek, tak mi pořád říkala co a jak si mám doma dát (a to u nás od základové desky nebyla). No tak jsem jí všechno hodně šetrně vyvracela, že pokojíček chceme takový, kočárek už máme vybraný a látkové pleny dávat nebudu, ale zase nechci být ta "zlá" snacha, která tchýni všechno zakáže, ale štve mě, že finančně na tom teď nejsme nejlíp a místo toho aby nám pomohla, tak se o to nezajímá a jen vymýšlí ptákoviny pro malé, bez kterých by jsme se obešli. Když jsem jí šetrně napsala at nic nekupuje, že když budeme něco potřebovat, tak to s mojím vybereme a budeme rádi když nám na to třeba přispěje, tak to ignorovala a už mi psala zase co za další blbost koupí SVOJEMU miminku. A to ani nemluvím o tom kolik peněz už jsme poslali my jí když potřebovala. Na to, že přítel pořád říká, jak miminko nikomu nedá z ruky, tak mě se v tomto bohužel moc nezastane:-/
@krucis takhle je s mojí mamkou. Brácha s přítelkyní a třema dětma (3,5,6) žijou u našich a vychovává je nejvíc moje mamka, protože vlastní rodiče na děti serou a radši jsou buhvi kde nebo surfují na netu a když už se "věnují" dětem, tak na ně spíš jenom řvou. Mamce je jich líto, tak při všech starostech o domácnost a v podstatě o 6 lidí si s nima ještě hraje a učí se s nima. Sice se k ní chovají líp než k matce, ale taky jim nikdy neřekla na nic ne, nebo že něco nesmí. Pak tam my s přítelem ani nechceme jezdit, protože po baráku lítají tři rozmazlenci, kteří v půlce rozhovoru s mamkou jí začnou skákat po zádech, rozbíjí všechno kolem a nemají v tomto ohledu žádný respekt. Většinou přestanou, až na ně já huknu, že jak si to představujou skákat po babičce a připadám si jak blbec, ze já jako návštěva je mám poučovat. My pak dvě hodiny posloucháme mamku jak si stěžuje co všechno jí doma zase rozbily nebo zničili. A když jim řekne, proč jim to nezakáže, tak jen pokrčí ramenama. Taky jsme se s mojím dohodli, že tohle našim dětem rozhodně nedovolíme a že když se tak bude chovat i k našim, tak si to hned ujasníme, že už máme odstrašující připad. Ale otázka je, jestli to zabere. Ale jak píšeš, asi to nepomůže, protože lidi takoví prostě jsou. Je to pořád ta lepší varianta hodné tchýně, ale taky to hodně naštve a hlavně nemáš pak pocit, že ti to jakoby podráží autoritu u toho dítěte, když jí něco nedovolíš a ona ji za to lituje? To by mě štvalo. A s tím urážením a vybíránim vhodných slov to mám stejně u tchýně, z jednoho rozhovoru mě bolí hlava, protože si lámu hlavu s tím jak jí co říct, abych se jí nedotkla 😉
@florane Tak jinak - tahle paní vychovala tvého syna, pravděpodobně stejným stylem. Máš pocit, že mu to nějak uškodilo a něco mu to v životě vzalo?
Nech je být a nech je dýchat... dcerka se časem naučí ohradit. Nemůžeš ji neustále chránit, aby "měla svůj klid". Děti by se měly potkávat s různým typem chování, sami si pak vyberou, co je a co už pro ně není akceptovatelné.
Ale teď ji babička hlady netrápí, nevystavuje fyzickému násilí, nenutí ji sedět a nehýbat se. Očividně ji netýrá a není před ní sprostá, nekouří v její přítomnosti a ani se neprolévá alkoholem.
Přestaňte z dětí dělat skleníkové kytky. Ona má očividně své vnouče ráda, jen svou lásku projevuje jinak než ty. Holčička si ji časem zpracuje sama...
@brunetka11 ne "tvého syna", ale svého syna - tvého partnera

@motomischel - tak tchýni řekni, že si šestinedělí chceš užít doma v klidu bez dlouhodobých návštěv.
Jenže problém bude, jestli to tchýně pochopí, tak jak to myslíš a říkáš, že? 😀
Já jsem to rozhlásila po rodině, že to šestinedělí chci v klidu, všichni pochopili, až na tchány - příchod na návštěvu v 7 večer, seděli třeba do 11...prostě na ránu. 😝