• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Lhaní dětem o Ježíškovi a Vánocích obecně

13. listopadu 2014 
zajímavá diskuze

u nás jsme přistoupili na Ježíška.. Popravdě ho ale nepopisujeme jako malé batole.. Když jsem byla malá a jeden rok kupodivu docela dost nasněžilo, tak jsem ve sněhu viděla velké stopy..ale mnohem větší než měl táta .. prý to bylo od Ježíška... představila jsem si, že Ježíšek tedy musí být opravdu velký pán,když má takovýhle velký boty... proto ani nikdy o Ježíškovi nepřemýšlím jako o miminku.
Ani nevím,kdy a jak jsem zjistila, že ježíšek není- nějak mi to došlo a spojilo se mi to.. a vím, že v tu chvíli nastalo mé druhé tajemnství- neříct rodičům, že to vím a potají jsem kupovala babičce a mamce silonky a tátovi časopis včelařství :grinning: -abych pro ně měla dárek ..a naši nezklamali a radovali se z dárků :sweat_smile:
Jako- at jsem měla dětství jakékoliv (a že to občas stálo fakt za houby) , tak vánoce bylo to nejhezčí z mého dětství -našim se nějak zázrakem podařilo se o vánocích chovat jinak a taky jsem to měla spojené s dlouhou návštěvou mé milované babičky
dodnes na vánocích lpím a hodně pro mě tyto svátky znamenají

takže i u nás je Ježíšek.. Staršímu synovi je 6 a půl a zatím stále věří :wink:.. Jako sám od sebe už loni přišel s tím, že čerti a Mikuláš jsou přestrojení lidé- zničehonic- vydedukoval a v pohodě...tak doufám, že i s Ježíškem to bude podobně.. Sama mu nic říkat nebudu, pokud se zeptá, tak mu to vysvětlím a věřím, že to pobere :slight_smile:
Myslím, že letos to budou poslední vánoce,kdy na Ježíška věří (pokud tedy nebude osvícen ještě dřív :wink: )

Kdo ví- možná za měsíc vstoupím znovu do diskuze a napíšu čerstvou informaci jak Tom přestal věřit a jak to proběhlo :wink:
Mladší Adam zatím věří,ale čekám, že díky bráchovi pak přestane věřit dřív :wink:
15. lis 2013 v 07:31  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
My jsme se s mladší ségrou taky nějak na to, že ježíšek není, přišly samy postupně. Nepamatuji si, že by mi to "zatepla" vyzvonila nějaká kamarádka...a pokud ano, tak tím, že si to ani nepamatuji, znamená, že to na mně nezanechalo stopy. Jinak my jsme od malička byly vedeny realisticky, hrálo se divadlo "na Ježíška" ještě v pubertě, kdy se říkalo, že "¨Jěžíšek přinese..." a znamenalo to " kupte si dle výběru a mamka to schová na Vánoce..." A jako malí když jsme chodívali do obchod ů s mamkou a vybírali, tak mamka na nějaké naše dotazy přispěchala s tím, že Ježíšek má přece miliony dětí na světě, atak vždycky pověří rodiče, aby mu s výběrm dárku pomohli, aby to všechno stihl....takže od malička jsme tak nějak tušili, že rodiče s na tom Ježíškovi nějak podílí, ikdyž na Jěžíška jako takového jsme stejěn věřily. A jak už jsme nevěřily, tak nastalo období šmejdění po skříních po dárcích a zjišťování, jak to ten "Ježíšek" dělá, že zazvoní na zvoneček a sledovaly jsme každý pohyb táty, kdy "nenápadně" zazvoní.
15. lis 2013 v 07:58  • Odpověz  •  To se mi líbí (4)
I ja se pridam,i kdyz muj nazor se asi bude shodovat s vetsinou. Budu se moc snazit,aby prcek na Jeziska veril,,je to nadherna iluze. Ja jako dite verila asi do druhe tridy,nez mi spoluzaci nasadili brouka do hlavy a ja zacala hledat darky a nasla je ve skrini. Ale rodicum ani sestre jsem to nerekla,bylo to takove dospelacke tajemstvi. To teseni,psani dopisu za okno,ta atmosfera byla k nezaplaceni a ta doba bevedomosti byla podle me lepsi,takova kouzelna,tajemna,ze i nekdo dalsi vi,ze existuju,ze mi plni prani... Verim,ze i pro rodice byl zazitek,jak jsme nastrojene dekovaly Jeziskovi z okna :wink::wink: stromecek byl v obyvaku,kam jsme cely den nesmely,abychom Jeziska nevyplasily,TV se prestehovala do kuchyne,tam se cely den neco chystalo,vonelo a my se straasne tesily.. Po poznani uz to nebylo ono..tesila jsem se,ale to tajemno se ztratilo...takze kouzla musi byt :wink:
15. lis 2013 v 08:46  • Odpověz  •  To se mi líbí (4)
holky, já jsem v šoku. myslím, že my jako národ moc tradic nemáme a když jo - Vánoce, tak se stejně najdou tací, kteří je budou chtít "rušit"? proč to nenechat být, tak jak to je po staletí? nechat dětem tu krásu vánoc se vším všudy... kolem nás je tolik reality, smutného, materialismu... jsem pro ježíška a jeho podporování...
co se týká hodnoty dárků - částka 4000kč na jednoho mi přijde přehnaná. zvlášt, pokud je v rodině více dětí nebo maminka na MD.... já v práci vydělávala hooodně slušně, ale nikdy jsem neměla potřebu si někoho kupovat dárkama. stačí 1-2 dárky, o které má dítě zájem, dostane od více členů rodiny a jsou krásné vánoce a dítě spokojené...
15. lis 2013 v 10:41  • Odpověz  •  To se mi líbí (6)
Ahoj všichni, chtěla bych Vás poprosit o pomoc, nic Vás to nestojí jen jděte na tyto stránky http://daruj.dobravec.cz/udelejte-dnes-zdarma-dobrou-vec?m a ZDARMA můžete darovat dětem v dětských domovech hračku na Vánoce. Můžete pomoci i pejskům v ůtulku nebo hendikepovaným, záleží na Vás. Vše je zdarma jen pouhým klikem - a hned se jim přičtou penízky :slight_smile: prosím zkuste to, ať mají děti radost. Je to málo, ale pro ně to znamená hodně. Děkuji K.
15. lis 2013 v 11:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
@zuzik24 To je právě další věc.... Tehdy za mě (jsem ročník 1982) byla úplně jiná doba, než je dnes. To prakticky nehrozilo, že by se neexistence Ježíška provalila skrz nějaké reklamy a akce v obchodech. Teď si moc neumím představit, že by se k dítěti informace, že dárky nenosí Ježíšek, nějakým způsobem během x let nedostala. Stačí zapnout rádio, televizi, vyrazit do obchodu apod. Dva měsíce před Vánocemi se na dítě bude ze všech stran valit "Už máte nakoupené vánoční dárky?" a sotva dostane rozum, podle mě si musí spočítat, jak to s tím Ježíškem vlastně je. Je tedy téměř jisté, že tu první informaci, že Ježíšek není, dítě nedostane ode mě, od kamaráda, od učitelky apod., ale z médií.... Což je ta nejhorší možná varianta, protože média mu to určitě vysvětlovat nebudou. A i proto jsem si říkala, jestli není lepší říct mu to rovnou sama.
15. lis 2013 ve 22:41  •  1 dítě  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@marcelka287 Musím říct, že jste mě tu trochu nahlodali, ale mám ještě rok na to, abych se s tím nějak poprala a promyslela si, co bude nejlepší. U té holčičky to ale možná bylo tím, že její tatínek Vánoce neuznával vůbec, což je trochu rozdíl oproti mému přístupu. My s manželem Vánoce milujeme, slavit je budeme, dárečky i tradice budou, jen by to prostě bylo bez toho Ježíška... Ten den má svoji atmosféru i pro mě jako třicátnici, tak si myslím, že by ji měl určitě i pro mé děti. Ale pokud si z toho někdo udělá všední den, vyvalí se před bednu a večer si vymění symbolický jeden dárek, aby se teda neřeklo, je to určitě o něčem jiném, to je jasné.
15. lis 2013 ve 22:45  •  1 dítě  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@kachen Tož určitě nechci dělat záškodničiny ostatním maminkám.... Kdybych věděla, že číkoli dítě věří na Ježíška, samozřejmě bych mu pravdu nevyzradila, to beru jako věc těch rodičů. Na druhou stranu si ale myslím, že by ani jiní rodiče neměli jakýmkoli způsobem ovlivňovat mé Vánoce, že to od nich pak také není fér. Říkat dítěti, že Ježíšek existuje, jen proto, aby mě měly rády ostatní maminky, by byl hodně špatný důvod, to asi uznáš.
15. lis 2013 ve 22:49  •  1 dítě  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@mysicka_lb Nejhorší na tomhle je, že člověk to asi nedovede zcela správně posoudit, pokud to nezažije.. bylo by fajn, kdyby sem napsala nějaká maminka, která od mala věděla, že ježíšek neexistuje, aby jsme měli pohled i z druhé strany - i když samozřejmě jeden názor nedělá vše, ale alespoň trošku by to mohlo pomoci, abychom se lépe vcítily do role dítěte.. Taky si myslím, že pravdu můžeš sdělit dítěti kdykoliv, ale zpět už to nevrátíš, když uvidíš, že to není přesně ono:-/ No čeká Tě těžké rozhodování.. Tak dřím palce, ať to jednou pod tím stromečkem dopadne podle tvých tvých představ;)
16. lis 2013 v 11:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
My na ježíška věřili a bylo to moc krásné. Dozvěděli jsme se to tak nějak postupně, že neexistuje. Já jako nejmladší z dětí jsem se to od bráchy dozvěděla zbytečně malá, ještě jsem klidně věřit mohla a ani tak mě to netraumatizovalo. Řekli jsme s bráchou mámě, že to víme, že ježíšek není a máma na to nic jen se usmívala a pokrčila ramenama a to nás zas trochu znejistělo. Vlastně nikdy nevyslovila "Ježíšek neexistuje". Nám to tak nějak docházelo časem. My se usmívali, že víme, ona se usmívala, že zase ví své a tak to jednou udělám i já:slight_smile:

Pak jsme začali dávat dárky našim i my děti a nikdo už o Ježíškovi nemluvil. Myslím, že až tehdy bylo mámě jasné, že opravdu víme, když už se nevyptáváme, neuhyhńáváme a prostě taky kupujeme dárky. Já malé taky říkám, že Ježíšek existuje, ale přemýšlela jsem nad tím. Nakonec jsem se rozhodla na Ježíška hrát.

Myslím si, že většina dětí z neexistujícího Ježíška trauma nemá. A i kdyby náhodou, všechno je možné. nelze děti uplně chránit, podle mne se každý člověk musí občas vyrovnat s něčím nepříjemným. To patří k životu a taky to že všechno něco stojí. Ni není zadarmo. Pohádkové Vánoce v dětství jsou trochu vykoupené zklamáním při zjištění, že dárky dávají rodiče.
16. lis 2013 v 11:37  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@mysicka_lb
holky, mně tohle přišlo vždycky v pohodě... my třeba slavili Barboru a tam se taky dětem říká, že chodí uprostřed noci a nosí dárky...

dále Mikuláš - taky nepřijde přece skutečný svatý Mikuláš a čert a skutečný anděl :wink:

a tím, že je muž Američan, tak jedeme i zoubkovou vílu... ta taky v noci nosí pod polštář místo vypadlého zubu penízek čokoládový...

však to je kouzlo dětství..... já jsem mnoho věcí pochopila až když jsem sama byla maminka a měla jsem druhé dítě.... na dětství je právě hezké to, že děti ještě všemu nerozumí, že vnímají hodně přes pocity.... samy hodně rozvíjejí fantazii.....
měli jste vidět třeba to nadšení když do školky přijel minulý týden v pološeru svatý Martin (rytíř na bílém koni) na zahrádku.... děti stojí s otevřenou pusou, o ničem jiném skoro několik dní nemluví... povídáme si o zimě, o tom kdo to byl atd....

tohle opravdu neberu jako lhaní, věci se dozvídají postupně prostě.... když se mě zeptali jak se narodí děti tak jsem jim taky nepustila video na YouTube, aby dostali naprosto přesné informace :wink: vysvětluju na základě toho na co se ptají, přiměřeně věku :wink: :wink: tříleté dítě opravdu nemá stejnou mozkovou kapacitu jako třeba šestileté :wink:

mimochodem počítám, že starší se příští rok dozví už jak to je (bude mu tou dobou 7) a moc se na to netěším... teď si napíšou dopis a pak něco z toho se objeví pod stromečkem... příští rok mi budou strkat pod nos katalog z Pompo a smlouvat na co máme a nemáme (zrovna min. týden mi to vyprávěla kamarádka).... už to prostě nemá to kouzlo a napětí.... ale beru to, že to tak přirozeně je když jsou už školáci :slight_smile: je to zase jiný stupeň

každopádně jsem nebyla zklamaná, když jsem se dozvěděla, že dárky mi dává táta a máma.... přišlo mi to pěkné, že mě mají rádi a něco mi koupí, něco z čeho mám radost :slight_smile:
16. lis 2013 ve 12:00  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
@marcelka287 třeba moje tchýně je ze žid. prostředí, takže Vánoce neměli... tudíž věděla, že dárky nenosí ježíšek... měli chanuku, drobné dárečky, spíš symoblické a svíčky a nějaké jídlo apod, je to jiné než Vánoce....
a újmu neměla... ovšem pohybovala se v prostředí kde tohle bylo běžné, chodila do žid. školy a byla na to odmala zvyklá

podle mě to je o zvyku a o prostředí... kdybysme žili v Austrálli, tak nám taky nepřijde divné, že slavíme Vánoce na pláži :wink:
je potřeba u toho uvážit, že ostatní děti to budou mít doma jinak... ovšem to člověk musí zvažovat i když třeba je dítě vegetarián a ostatní do něj vandrujou proč nejí maso... prostě jsme rozdílní :wink:

každopádně bych nedělala závěry pokud jste tu některá kdo ještě miminko nemá :wink:
opravdu hodně věcí se změní, pomaličku, krůček po krůčku.... už nejsme holky, ale ženy a maminky a mnoho věcí je potřeba zvážit s ohledem na dítě....
ono s tím lhaním je to opravdu těžké - např. když jdeme k dr. tak se taky snažím děti uklidnit a nemůžu jim říct, že to bude hodně bolet (i když to třeba vím)... řeknu tolik kolik zvládnou pobrat, tzn. bude to nepříjemné, je to nutné proto a proto, pochovám Tě atd....

děti nejsou dospělí !!! :wink: :wink:
16. lis 2013 ve 12:04  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@lemonela Děti potřebují fantazii, když jim ji vezmeš, nebudou věřit na pohádky, na létající koně, čarodějnice...... Děti budou brzy dospělé, nedůvěřivé, příliš realistické a to je to, co na dětech není hezké, ale bereš jim potřebu, kterou opravdu POTŘEBUJÍ.... Já věřila rodičům, i když jsem věděla, že žádný Ježuch není, hrála jsem to s nimi až dokud můj o deset let mladší bratr nezjistil, že Ježíšek neexistuje.... Krásná tradice, krásný vánoční čas a to kouzlo Vánoc je nedocenitelné a proto taky v Ježíškovi (santovi....)
16. lis 2013 ve 12:52  • Odpověz  •  To se mi líbí (5)
@marcelka287 Odmala jsem věděla, že Ježíšek není, a Vánoce jsme mívali moc pěkné. Těšili jsme se na překvapení pod stromečkem, i když jsme věděli, že ho kupují naši. To na tom nic neměnilo, bylo to překvapení a o to šlo. Stromeček jsme zdobili ráno všichni, mě to moc nebralo, jen jsem přihlížela. Pak se zavřel pokoj a naši tam nanosili balíčky, když jsme koukali na pohádky. Ježíška taky říkat nebudeme, jen se musím donutit udělat aspoň to ostatní, nějak to nemám v sobě a musím se přemáhat.
16. lis 2013 ve 20:32  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@tulena no přesně jako já :grinning:
16. lis 2013 ve 20:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
@tulena :-/ Třeba nemáš v sobě, protože jsi nikdy nepoznala to "opravdové dětské kouzlo" Vánoc..

Taky si nemyslím, že děti budou mít trauma z toho, že nebudou věřit na ježíška. jen z toho co jsem viděla mám pocit, že ty Vánoce pak prožívájí jinak a né tak šťastně
16. lis 2013 ve 20:48  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@marcelka287 Kdo ví. Já ale nikdy nebyla ani na pohádky, pořád jsem se dožadovala přesných racionálních vysvětlení, jak je možný, že si král sundá korunu z hlavy a už nikdo nepozná, že to je on, nebo jak to, že Popelku nepozná na plese nevlastní matka, když je jen převlečená a obličej má stejnej... Myslím, že je to spíš mou povahou, než tím, že mi nevěšeli na nos Ježíška, protože Vánoce jsem jako dítě milovala, ale v pubertě už mi to přišlo otravné a v dospělosti bezpředmětné. Teď s dítětem bude potřeba se donutit, protože i já jako dítě to měla ráda, tak o to dítě připravit nechci, i když mě to nebere.
16. lis 2013 ve 20:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
jj, takových věcí je, kde to člověk dělá pro děti :wink: :wink:
já třeba četla tuhle asi 10 x za den tu samou pohádku a ještě Petera Pana, kterého nesnáším :sweat_smile: no ale starší je z toho nadšený, tak mu přece nebudu kazit radost....
ale už se těším až si orazím v práci zítra :grinning:

jinak já jsem taky dost racionální typ.... musím přiznat, že jsem nadšená teď co je starší předškolák, tak konečně se mě ptá na něco racionálního a to mě fakt baví :slight_smile:
17. lis 2013 v 07:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
@mysicka_lb Je to smutné, ale je to tak. Ty reklamy mě hodně štvou, popravdě si myslím, že by se vůbec neměly objevovat. Naštěstí naše jsou ve věku, kdy reklamy ještě neřeší a taky mně vadí, takže vypínám zvuk. Ale taky si myslím, že se to spousta dětí dozví tímhle způsobem, bohužel.
17. lis 2013 v 10:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
@lu777 Mám to stejně. Teď co syn začíná konečně líp mluvit a ptát se, skládat puzzle a z lega vymakaný věci, už to má jinej náboj, než pasivní miminko, taky mi to vyhovuje víc. :slight_smile: Ale když po mě chce dvě hodiny dokola něco přebagrovávat, tak už se taky musim hoodně překonávat. :wink:
18. lis 2013 ve 13:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
Souhlasím s tím, že děti jsou prostě děti, potřebují věřit na hezké věci, na pohádky, rozvíjet fantazii, to je kouzlo dětství! Reality života budou mít ještě dost a dost. Já jsem na Ježíška věřila myslím tak do 6 a nepamatuju si, že by mě informace o jeho neexistenci nějak traumatizovala. Prostě se člověk nějak postupně vyvíjí a postupně chápe některé věci.

Ty, které to berete jako lhaní, nečtete pohádky? Nebo jim vždycky, až pohádka skončí řeknete, že to stejně není pravda, že princezny si nebraly hodné prince, ale toho, koho jim poručili, že neexistují mluvící zvířata, že čarodějnice se upalovaly atd..? To asi ne, že? Přijde mi to stejné, nakonec děti taky tohle všechno zjistí, až na to budou připravené a určitě trauma mít nebudou.
27. lis 2013 ve 13:01  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
Tak každej at si to udělá jak chce, že jo, ale to, že by děti pravdu brali ak, že jim rodiče celou dobu lžou a podráží je to je fakt za vlasy utažený.
Já si dodneška pamatuju jak jsem Ježíškovi psala, modlila se aby na mě nezapomněl, aby to všechno stihl..když jsme šli večeřet mamka nechala pootevřený okno aby se tam měl jak dostat,zazvonil....to bylo to nejkrásnější!!!
25. pro 2013 ve 13:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
Nečetla jsem komenty, ale myslím, že je to moc hezká tradice. Já to milovala a i když jsem zjistila, že dárky doopravdy nenosí ježíšek ( vlastně si ten moment zjištění ani nepamatuji, takže zásadní to nebylo :slight_smile:) Tak stejně jsem si jakoby říkala... co když... a je to hodně o víře... protože já věřící jsem, takže jakoby vím, že dárky nenosí, ale věřím, že je :slight_smile:
25. pro 2013 ve 14:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
@bublinka1980 on taky nekdo muze mit na vanoce spatne vzpiminky a proto je nesnasi, to te nenapadlo?
25. pro 2013 ve 14:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
Synkovi jsou 3 roky, společně jsme vymýšleli dopis pro Ježíška, povídali jsme si o něm a přemýšleli, zda nám nadělí, co jsme si přáli :slight_smile: Když jsem včera viděla ty synkovi rozzářené oči, když mi povídal, jak se k nám Ježíšek dostane a že pod stromeček dá dárečky, atd., vzpomněla jsem si na své dětství, kdy jsem ještě také věřila na Ježíška. Také si myslím, že je to moc hezká tradice a nechtěla bych o ni synka připravit, tak jako i moji rodiče mě nechali věřit na Ježíška. Nepamatuji si, kdy jsem zjistila, že není, ale určitě jsem z toho žádné trauma neměla...
25. pro 2013 ve 14:33  • Odpověz  •  To se mi líbí (4)
@leni78 jsou lide, co proste penez na zbyt nemaji a jsou radi, mze maji 5 tis. na darky pro celou rodinu. ale nebudu to tu pitvat, to co pises mi prijde zbytecne
25. pro 2013 v 15:08  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
přijde mi zcestné v téhle souvislosti mluvit o lhaní.......
Je to stejné, jako "lhaní" o tom, že když se budeš učit, budeš mít dobrou práci.....to tak také není.
Navíc od rodičů dárky dostanou k narozeninám, k svátku, i jen tak, tak myslím, že Ježíšek má pro ně kouzlo vyjímečnosti a příjemného překvapení. Strašně ráda vzpomínám na to, jak jsem byla u štědrovečerní večeře "nervózní," co mi Ježíšek přinese, kdy zvoneček zazvoní.........myslím, že se to s tou psychologií dneska nějak přehání. Děti jsou děti, nejsou hloupé, ale ke krásnému dětství podle mě patří iluze. Předkládat jim vše tak, jak to máme my dospělí, jim podle mě zkracuje dětství. A já na dětství vzpomínám strašně ráda, tak proto mám asi jiný pohled.
25. pro 2013 v 16:14  • Odpověz  •  To se mi líbí (8)
@lemonela vnímáme to s manželem úplně stejně a proto jsme loni po vánocích dceři vysvětlili jak je to s ježíškem, aby to slyšela od nás a nezažila právě to zklamání, že by ji to řekl někdo ze školy nebo z kamarádů. Já sama jsem se cítila strašně, když jsem zjistila pravdu, že mi rodiče celou dobu lhali a celé to divadlo s ježíškem je jen podvod. Dcera nám věří, tak je lepší, že se to dozvěděla od nás. Letos měla strašnou radost, že mohla dát dárečky i ona nám :slight_smile:
25. pro 2013 v 17:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
@killi jenže to vždycky zkazí ti spolužáci, co jim to vyzvoní. Pro mě osobně ztratily v dětství takové to posvátné kouzlo, když jsem zjistila, jak je to doopravdy. Takže za mě určitě Ježíšek. Ale koukám, že dcerce je 6 let, tak tam už to i chápu, proč to ale například prozrazovat tříletému dítěti...
25. pro 2013 v 19:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
@sirael4 A JÁ I KDYŽ MI TO ŘEKLI DĚCKA JSEM TOmu pořád nějak nevěřila a vždycky mi to mamka rozmluvili, tak jsem ještě pak ten další rok zase věřila :slight_smile: a jsem ráda, že mi to vydrželo co nejdýl...je to fakt fájn ty iluze a to co se dá prožít v dětství....:slight_smile:
25. pro 2013 ve 20:07  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek