Jak řešit společné spoření s partnerem bez dětí?

@lv dovolenou platíme napůl a auto má každý své. Náklady na své auto samozřejmě hradím jen ze svých peněz.

Společné spoření? Jak si to představuje? Co v případě rozchodu, jako se bude takové společné spoření dělit? Pokud sepíšete dohodu, že každý přispívá stejnou část a v případě rozchodu se spoření rozdělí napůl, tak klidně. Ale spořit spolu "jen tak"? Bydlím u partnera, příspívám na provoz domácnosti, jídlo. Ale zbytek peněz je můj. Jeho peníze jsou zase jeho. O náklady na dovolenou se dělíme. Domácnost je jeho, já sem kupuju jen věci, drobnosti, které se dají snadno odnést. Spořím a jsem ochotna spoření použít na něco většího společného (třeba jednou společné bydlení, rekonstrukce toho stávajícího bydlení apod), ale jen za podmínky, že se buď vezmeme nebo sepíšeme nějakou dohodu. Už jsem rozvedená a dobře vím, jak se najednou po 20 letech řeší, která babička komu co kdy dala... On se vztah může dost proměnit a člověk pak zírá😥

@zuzkasim Taky jsme oba rozvedení a mně společné spoření nepřijde jako dobrý nápad. Já si spořím sama, a když musím cokoliv zaplatit nebo mám nečekaný výdaj, popřípadě nemoc, a tím nižší příjem, tak to jde vždy z mého. On mi na to nepřispívá, ani mi neřekne například: ‚Jsi na nemocenské, tak mi dej na bydlení míň. Přijde mi to teda nelogické.

No, tak mu prostě rekni, ze s ohledem na to, ze nemáte společné finance, zak nevidíš duvod ani společně spořit. A upřímně, ja taky nevim proc byste v tomhle uspořádání měli spořit společně.

Zeptala bych se ho, co ještě dělají "normální páry", jak se "normální páry" definují, proč podle něj nejste "normální pár" a pak to klíčové, proč je pro něj takové spoření důležité. Za mě, hlavně, že šetříte a je jedno, jestli společně nebo dohromady, naopak takhle odděleně, ve vašem uspořádání (které mi tedy nijak nenormální nepřijde) praktičtější, snadnější a praktičtější.

@anonym_autor Ještě jedna drobnost. Pozajímej se, kdo dědí v případě úmrtí. V první řadě děti, pak rodiče a sourozenci. Myslíš, že bude někoho zajímat, že jste si spořili spolu? Určitě jde sepsat papír, aby to bylo ošetřeno, ale bez papíru si nechej svoje spoření a on ať si nechá svoje. Už jsem slyšela hodně příběhů, kdy na to jeden z partnerů doplatil.

@zuzkasim No, tohle trochu opravím, družka žijící mylim vic jak rok ve společné domacnosti je ve stejné dědické skupině jako rodiče. Což tedy nic nemeni na tom, ze pri popisovanem usporadani nedava společné sporeni smysl.

I jako manželé máme každý svůj účet, ale za svobodna každý svůj účet rozhodně. Můžete si zřídit společný, kde každý bude pravidelně posílat stejnou částku, že které provedete domácnost a náklady na běžný společný život, ale zbytek každý sám za sebe.

@j.a.n.i Hlavně by nesměl mít vlastní děti!

Vzdyt sporeni spolecny je jen formalita. Sporte kazdej zvlast a pak teda to kdyztak sesypete na jednu kopu, ne? Je to to samy

@zuzkasim To nikdo nerozporuje...

Rozhodně ne. Bůh ví, proč to navrhl, třeba má v plánu koupit si novou hračku ze spoření 😃A vůbec, tohle zkrátka nedělá dobrotu. Až ty nečekané výdaje budou, pak se zkrátka rozpočítá kdo kolik dá ( říkám kdo kolik dá ,protože jsem tuhle přemýšlela,že není fér,když bych já jako žena s příjmem plácnu 25 tisíc měla platit půl na půl věc s chlapem ,který má příjem 50 tisíc 🙂). U nás platí manžel bydlení , školu, pojistky , mobily a svůj koníček auta . Já zbytek domácnosti ,což když si vezmeš ,co stojí žrádlo, hygiena ,oblečení a nikdy ti nikdo nic nevrátí na přeplatcích, tak jsi fakt na mizině s nějakým spořením. A že ti moji kluci jsou fakt žrouti , to jsou furt brambůrky, bonbóny,pivo , limči...👊Snaha je to odnaučit zkrátka nevyšla.
Takže ne. A ještě jedna rada- jako žena ,která vydělává míň ,nikdy nepříznávej přesnou výši svého platu, ale vždy aspoň o 2 tisíce méně. Spoř si, věř mi. 🫠

@anonym_a3e849 A proc by mela zena platit méně, jen protože mene vydelava, když jsou oba bez deti?

@j.a.n.i Otázka za milion 😃

@j.a.n.i Špatně položená otázka - pokud jsme pár, ten s vyššími příjmy přispívá více.
Nějak si neumím představit, že by měl partner nižší životní úroveň než já, když žijeme spolu a vydělávám víc. Pokud oba pracujeme, žijeme spolu, ten druhý se na mne neveze, není důvod.

@j.a.n.i Pokud spolu ti dva žijí, asi by bylo fér užívat tak nějak podobnou úroveň. Nemusí se brát, když nechtějí, ale jestli se rozhodli sdílet své životy, mělo by to být se vším všudy. Pokud jeden vydělává víc, měl by ideálně společné zážitky víc platit a ten druhý pak dle poměru svého výdělku. Pokud si ženská chce koupit norkový kožich, ať si na něj sama našetří, bude to její věc, užívat ho bude ona. Ale jestli jedou na společnou dovolenou, není v pořádku, aby ona na ni šetřila půl roku a on na ni odložil peníze za dva měsíce. Jestli si společně koupí novou pračku, kterou budou oba užívat, měl by na ni dát každý poměrnou část ke svému výdělku.

@zuzkasim A proč? Protože vydelavam vice, tak mam povinne platit vic za společné veci? Stejně tak s dovolenou, ano, muzu se rozhodnout, ze ji treba zaplatim celou, ale opet nevidim duvod, proc bych mela automaticky platit vic.

@j.a.n.i Proč, to jsem popsala v prvních dvou větách předchozího příspěvku. Jestli beru vztah vážně, přijde mi to automatické. Stejně jako skutečnost, že pokud druhý onemocní, budu o něj pečovat, zavezu ho k lékaři, do nemocnice, vezmu si na něj v případě nutnosti OČR... Zkrátka s ním sdílím svůj život v tom příjemném i méně příjemném. Tomu říkám partnerství.

Partnerství je jedna věc a finance věc druhá. Jestli si vše platím a řeším sama bez jeho pomoci, nevidím důvod, proč bych s ním měla sdílet informaci o tom, kolik vydělám. Například auto a vše ostatní si hradím sama, a i kdyby se cokoliv pokazilo, musím si to zaplatit ze svého. Proč tedy vůbec řešit společné finance? Spořím si tolik, kolik uznám za vhodné, a co si koupím za své peníze, je jen má věc. To samé platí u příjmů – pokud se pracovně posouvám a vydělávám víc než on, nevidím důvod, proč bych měla platit vyšší podíl. On by mi v opačné situaci také nepřispěl víc. Prostě společné náklady 50/50 a zbytek je každého věc.

@zuzkasim No, ja rikam partnerstvi tomu, když to delam dobrovolně protože chci a ne aby mi to nekdo predepisoval podle vyse prijmu.

@anonym_autor Tak mu řekni, že na nečekané výdaje naspořeno máš, není nutné společně spoření. Ja jsem vdaná a spořím si zvlášť, máme s manželem jiný úhel pohledu na utracení, společné spoření tedy není možné. Domácnost a vše kolem platíme společně, manžel dává o víc než já, má větší příjem. Mame jeden účet společný kam každý pošleme určitou částku každý měsíc a s tím se hospodaří, pokryje to i nečekaně opravy, výlety, dovolené, potřeby dítěte atd. . Jinak mame každý svůj účet a se zbytkem peněz si každý děláme co chceme, ja vic šetřím, manžel víc utrácí za elektroniku a koníčky.

My jsme si spolu založili spořící účet a každý měsíc jsme na něj oba posílali stejnou částku. Čerpali jsme to na nečekané výdaje, ale i třeba na dovolené. Nemusí se nic rozpočítávat. Příjde mi to zodpovědné. Proč konkrétně se tomu bráníš? Po rozchodu si to kdyžtak rozdělíte 50:50.

@reeeza Nebo při rozchodu zjisti, ze tam neni ani koruna...

Ziju u partnera, mám dvě děti, on nemá žádné. Přispívám mu na náklady s bydlením. Chvíli jsme hledali správný systém, který by vyhovoval oběma. Společne spoření na věci kolem domu jsem iniciovala já. Dáváme každý dva tisíce měsíčně a když jich bude víc a nebude potřeba investice do domu, bude dovolená. Jinak si sporime každý zvlášť. V případě rozchodu, je to jeho účet, nemyslím si, že by se zachoval špatně, ale i kdyby jo, nepřijdu o velkou částku, takže to určitě přežiju.

Tak po 10 ti letech to máš 240.000 Kč . To je celkem dost ne?

@anonym_autor ne. My jsme domluveni, že to každý rok nějak spotřebujeme. Jak jsem psala, když nebude potřeba investice do domu, bude dovolená. Třeba letos chceme dělat izolaci v přední části domu, která těch 40k určitě spolkne. Kdyby se nedělala, platila by se z toho dovolená a spoření by jelo od znovu na další rok. To jsou peníze na společnou údržbu. Přijde mi naprosto košer se na ní podílet, když tu bydlím. Dům je sice jeho, ale já se podílím na opotřebení (a moje děti také dost výrazně), tak se podílím i na údržbě. Když jsem měla svůj dům, také jsem ho musela udržovat.
Pak si sporime každý svoje peníze bokem. Máme ramcovy přehled o tom, kolik vyděláváme, oba jsme státní tabulkoví zaměstnanci, i když nemáme přehled o každé koruně. Víme přibližně o tom, kolik máme na spořících nebo penzijnich účtech.

Jak jsem psala, děti nemáme společné a ani já nemám žádné dítě, které by u něj žilo. Můj potomek už je dospělý a žije se svou přítelkyní.
Vidíš, to já bych na rekonstrukci třeba nic nedala. Údržba je něco jiného , ale to se zohledňuje v nájmu nebo v tom co přispíváš ne? Beru to tak, že to není mé a nikdy nebude. Když žiješ ve svém, tak je to něco jiného. Zvyšuješ hodnotu svého majetku, který jednou budou mít tvé děti. Já to mám takto

@anonym_autor on děti nemá a pokud spolu zůstaneme, jeho majetek nejspíš také zdědí moje děti. Aspoň se v tom smyslu nejednou vyjádřil. Nicméně, nejsme spolu dlouho, může se stát cokoliv, takže to je nejistá hudba budoucnosti a nic na co bych spoléhala. Udrzbou domu myslím tu izolaci, co teď budeme dělat, nebo jakou rekonstrukci myslíš, že bys na ni nic nedala? Nájem mu neplatím.
Každý to cítí jinak, má to jinak nastavené. Já to mám takhle. A měla bych to tak určitě i bez dětí.

Rekonstrukcí myslím například výměnu oken, střechy atd. Jak píšeš, každý to má nastavené jinak. Já nemám problém koupit nový spotřebič a podobně, ani bych si ho po rozchodu nebrala, ale větší opravy v domě nebo rekonstrukci si musí řešit sám. Dělal by to, i kdyby tady žil sám – jednou to zdědí jeho děti, takže tak.