Hodí se pro víceleté gymnázium děti s jedničkami?

Kromě jmenovaných našeho čtvrťáka ještě hodně bere Arthur Ransome, komplet Harry Potter a trilogie od Neffa ve stylu verneovek, doporučuju.

Je to hodně o dojíždění. Pokud bude dítě trávit denně v buse 2 hodiny a už se vůbec nepodívá ven, tak bych do toho nešla. Kolegyně mi říkala, že je to hrozně náročné, mnoho mnoho úkolů a učiva každý den, její dcera je z toho hrozně unavená a vstává denně před 6 hod. ráno. Pokud máte 8 letý g blízko, šla bych do toho, ale s tím, že premiant třídy tam již zřejmě nebude, protože bude všech 20 stejně dobrých jako on a ta konkurence nemusí působit dobře. Mám z toho pocit, že se tím rodiče dost chlubí a na štěstí dětí moc nemyslí. Je to opravdu nutné? To se na normální gympl nedostane? Takhle to bereme my.

@medakote Můj syn 8 letech čte Foglara (ten ho hodně baví) a nyní si oblíbil Šlika, sháníme od něj vše 🙂

@lucka662006 myslíš, že rodiče donutí jít 11 leté dítě na gymnázium jen proto, aby se tím mohli chlubit? Že gymnázia jsou plná dětí, jejichž rodiče nemyslí na jejich štěstí? 🙃 Samozřejmě, že rodiče jsou na dítě pyšní, ale gymnázium je normální škola.

@mimi1004 Moje nejstarší dcera je mi dodnes vděčná za to, že jsem neměla přístup jako Ty (a zbytek naší rodiny) a nechala jsem jí volnou ruku ve výběru střední školy.
Co se gymplu týče, pokud chce jít dítě na VŠ, tak z něj má nejlepší teoretickou průpravu. Já na VŠ funguju i jako externista a ty rozdíly vidím- děcka z odborných SŠ mají sice výhodu praxe, ale teoreticky jsou pro ty první ročníky na VŠ připravené hodně mizerně a tím sítem prváku a druháku na VŠ pak neprojdou častěji než gympláci.

@lucka662006 nikomu nejde o to, aby byl premiant třídy. Ale asi bude spokojenější někde, kde bude víc dětí podobného ražení jako je on.
Na gympl chce už od doby, kdy zjistil, že to jde. Jezdit bude.
A otázka vůbec nebyla, jestli dat dítě na gympl 😉

@somalicats Moc hezky napsáno. Já jsem taky dodnes rodičům vděčná, že mi umožnili jít na víceleté gymnázium (tatínek chtěl, abych studovala něco jiného, ale mamka se za mě postavila), vím, že na základce bych se trápila. Ti, kdo zůstali na ZŠ, byli navíc jeden z prvních ročníků, které měly devítku (my na gymplu jsme se jí vyhnuli), a nikdo moc nevěděl, co s nimi, takže to byl vyloženě promarněný rok.
Ale už jsem hodně odbočila, pardon.

gymnázium obecně je pro studijní typy, chytré děti, které baví se učit. Pro ty, co neřeší peníze a chtějí jít na VŠ, a ne pro ty, kteří chtějí co nejdřív vydělávat a osamostatnit se.

@herminka Já jsem měla neskutečné štěstí, že zrovna, když jsem byla v páté třídě, bylo rozhodnuto o znovuotevření víceletých gymnázií, takže jsem šla (tehdy to byla sedmiletá gymnázia). Moje dcera na gympl nechtěla, můj ex i zbytek rodiny ji do gymplu tlačili, já s ní řešila, kam by chtěla a nakonec zvládla talentovky a dostala se na grafickou střední školu, kterou si sama vybrala. Včera odmaturovala. Na škole byla spokojená, cestu k případné nějaké té umělecké VŠ si nezavřela, krom toho se vrhla na jazyky, takže se o ni nebojím. Na VŠ typu medicína, přírodověda, práva by stejně nešla, takže v jejím případě by byl gympl zbytečný.

@herminka Ber to jen jako jiný pohled na věc. V devítce jsem byla, dobrovolně, první 4 roky to totiž nebylo povinné a šlo si vybrat. Byl to pro mě úžasný rok, nebyly žádné osnovy, denně pouze 4h ve škole. Zaprvé jsem měla možnost trochu dospět (někdo začne dospívat později a ten dětský vzhled oproti vrstevníkům mu dost vadí), zadruhé jsem mamce v tu dobu hodně pomáhala se šitím a celý zbytek života těžím z toho, co jsem se v tu dobu naučila. Byla dámská krejčová, pracovala doma, dělala jsem lehčí práce, vydělala si něco a koukala jí pod ruky, na všechno jsem se vyptávala. Šitím se přiživuju dodnes. Je to sice odbočka od tématu, ale ne tak úplně. Prostě se ukazuje, že všechno, co nás v životě potká, může být fajn, pokud využijeme příležitosti. Gympl nemám, ale musela jsem se na přijímačky doučit gympláckou biologii člověka sama, VŠ jsem vystudovala a jsem v životě spokojená.

Ono hodně záleží, co je to za gympl a od toho se odvíjí, co za žáky se tam "hodí". Manžel byl na 8 letém gymplu, taky se předtím nemusel učit, šlo mu to samo, víceméně ani na tom gymplu nijak výrazně nedrtil. Já šla na 4 letý gympl, ale na megatěžký (i příjímačky). Uměla jsem vždy bravurně matiku, i na gymplu jsem vyhrávala matematické olympiády, ale třeba jsem měla na vysvědčení 2x čtyřku... i když jsem vše uměla, prostě byli mega přísní učitelé a třeba u matiky měli matematické třídy (já) v testech místo 4 příkladů na 20 minut třeba 6 příkladů na 15 minut. A za test (i v jiných předmětech), za který u nás se dávaly čtyřky, na manželově gymplu by dostali maximálně dvojky. Já se tedy drtila hooodně a byly tam předměty, které mě nebavily, protože jsem věděla, že tím se živit nebudu (např. chemie, fyzika...) Nicméně jsem za ten gympl ráda, mozek to procvičilo tedy hodně 😀 a byla to dobrá průprava na VŠ (kde jsem se učila o dost méně, než na gymplu, ale pořád celkem hodně).

@zuzkasim Děkuju za názor. U sebe cítím, že to byla nejlepší cesta.
Aspoň jsem si prohlédla tvá šicí alba, šiješ moc hezké věci 🙂

@daasqua jo, to jo, u nas ve meste byla 3 gymnazia, kazde zamerenim i atmosferou uplne jine, a zrovna to osmilete z nich melo nejhorsi povest 🙂 Plus teda co je to za ZŠ...z nasi tridy nesly na gympl jen 2 deti, takze ani nebylo o cem jinem uvazovat.

Ja jsem na 8 lety gympl chodila a uz bych nesla a malou bych tam nedala. Ano, na zakladce jsem sw neučila, ale gympl za nas byl jen o uceni. Temer zadna praxe (az na nejake trapne laborky), nektere ucitele jsme meli 8 let (takze jsme byli totalne zaskatulkovani), zadny prostor pro debatu, fantazii. Vedeni jsem milovala, gympl to ve me zabil. 8 let a vyjdes skolu a nejsi nic a nic neumis🤷‍♀️. Takze za me radeji vyuzivat zajmove kurzy navic a nechat v klidu dochodit zakladku a pak jit na gympl, pokud by chtel. Vzhledem k tomu, že u nas nejak nebylo penez,tak jsem jsi Vs dodelala u prace az po 30ce,do te doby prace servirka, recepcni, provozní. Proste jako absolvent gymplu nemas co nabidnout.

Ale na 2.stranu bych dodala, ze temer vsichni z nasi tridy maji titul, popr.nekteri nemaji titul, ale maji VS, napr.kluci IT, kteri nedotahli statnice skrz pracovni moznosti. A pravdou je, ze pokud na to mas, tak po gymplu muzes jit kamkoli☺️.

Mám teď starší dceru v primě, na prvním stupni se také neučila, jen občas slovíčka do angličtiny a měla samé jedničky. Začátek roku byl náročný, nebyla zvyklá se učit, nebo se nějak víc připravovat na hodiny. Mají spoustu učitelů z vyššího gymplu, kteří k nim přistupují jako ke středoškolákům, vyžadují větší samostatnost. Tohle se musela naučit, např. sepsat zprávu z laboratoří, psát si poznámky z hodin, zopakovat si to každý den. A když se to po 2 měsících naučila, tak se rozjel covid a několik karantén, ať u nás doma, nebo celé třídy. Ale teď můžu říct, že si to sedlo a je spokojená, i z kolektivu, kde jsou snaživější děti, chytřejší, učitelé neřeší neustále kázeňské problémy, že někdo nenosí úkoly a pomůcky apod.

Mě nejvíce vadilo na 8letem gymnáziu "zaskatulkovani" které se pak s vámi veze celých 8 let, tedy až do dospělosti a to pak má na člověka velký vliv, v mém případě drobná, tichá tedy neprubojna? Na základce jsem to měla zadara, ale na gymplu už jsem byla průměrná, ale to by ani nevadilo. Qspon je člověk motivován. Taky je blbý že máte pak všeobecný rozhled, ale žádné zaměření a musíte pak na vysokou. Dneska už jsou vysokoškoláků tři zadnice a nikdo už nechce dělat rukama či taková pěkná klasická řemesla... A hlavně kdo ví ve 12 co chce dělat? Já bych šla určitě na nějakou střední, zaměřenou na něco co mě v té době jde a těší a pak by se vidělo. Šikovné dítě se i tak dostane na vysku. V 16 už by si asi na mě tak nesmlsli. Na výšce jsem měla lidi z různých koutů země, vesnic atd. a byl to obří rozdíl, úplně senzační parta, tam to bylo nejlepsi☺ Cili hodně záleží na povaze dítěte, je to fakt individuální.

Syn určitě gymnázium zvládne a rozhodně bych ho v jeho rozhodnutí podpořila. Možná už nebude mít samé jedničky, ale sem tam dvojku, nicméně si nemyslím, že by se musel radikálně začít učit. Mám také gympl a rozhodně bych neměnila. Klučina, kterého jsem 10 let hlidala je nadprůměrne inteligentní (je v mense) se na základce vyloženě trapil a na gymplu konečně našel sobě rovné, začal žít. Už ma za sebou rok studia v Německu, chce na další výměnný pobyt. S dětmi například začali točit filmy. Podle mě mu gymnázium může otevřít možnosti, ke kterým by se na zakladce ani nepriblizil🙂

Pridam svoji osobni zkusenost:
1. a 2.trida - klasicka “sberna” zakladka na sidlisti, ale se super pani ucitelkou, kterou jsme milovala - dokazala me zaclenit, i kdyz jsem byla napred - napriklad me pri patecnim cteni pohadky nechavala cist pohadku detem misto ni. I presto jsem se trochu nudila, a ona rodicum doporucila, aby me dali na lepsi skolu, ze je me na tuhle zakladku skoda.
Sla jsem do “vyberove” tridy s rozsirenou vyukou francouzstiny. Uroven naproto tristni, meli jsme katastrofalniho ucitele (delal chyby v poctech, gramaticke chyby, neustale jsem se s nim hadala, ze to ma spatne - to byla dobra skola - muset se rozhodnout, jestli to nechat ostatni, kteri si toho nevsimli, opsat spatne, nebo se v deseti letech postavit a rict starsimu uciteli, ze dela chyby..).
Kazdopadne i presto, ze jsem mela celkem peklo i se spoluzaky - meli me za sprtku, ze mam same jednicky, neverili mi, ze se neucim, mela jsem jednu kamaradku a i o tu jsem pak vlastne prisla, protoze zacali utocit i na ni a ona to neustala - jsem nechtela jit na osmilety gympl - nejak to nebylo na poradu dne, nechtela jsem asi menit zase po trech letech skolu, ackoli tri kluci tehdy na gympl odesli.
Pak se u nas jednou objevili byvali studenti, co presli na sestilety francouzsky gympl, prisli povypravet, predat zkusenosti, mluvili o tom, jak je to tezka skola, jak se musi porad ucit atd.. Nadchlo me to 😉 nasi nebyli uplne pro, ze se vubec neumim ucit, ze se propadnu hluboko, ze je to daleko (bydleli jsme na okraji Prahy a skola je v centru - kazdy den cca 45 minut cesta - bus, metro, tramvaj) , ze budu vyrizena, ale nenechala jsem si do toho kecat a oni mi nastesti nebranili - prijimacky jsem sla zkusit, nepripravovala jsem se - takze to dopadlo podle predpokladu - ne az tak zarny vysledky z matiky a cestiny (doted si pamatuju zadani z cestiny - basen Spac v uvalu od Rimbauda a “rozeberte text” - nejen ze jsem v zivote o zadnym Rimbaudovi neslysela, ale hlavne jsem netusila, co se mysli tim “rozborem textu) 😂), ale vytahla jsem to pres test studijnich predpokladu (nebyla jsem ve stresu, uzivala jsem si prijimacky a nehroutila se z predstavy, ze me nevezmou 😁).
Skoncila jsem zhruba uprostred mezi prijatymi a myslim, ze i takove jsem pak mela vysledky - protoze jsem se dal moc neucila - ukoly na posledni chvili, dvoustrankove eseje do francouzstiny smazeny ve dve rano den pred odevzdanim a podobne - mela jsem zpocatku dobre vysledky, snad zezacatku jsem se vesla i do vyznamenani asi jednou nebo dvakrat, a postupne to slo dolu, v predposlednim rocniku jsem mela par trojek, jednou jsem to neuhlidala a mela ctyrku z fyziky 🤦‍♀️😁, nicmene me ta skola neskutecne bavila - milovala jsem to akademicke prostredi, tu uroven tak jinou oproti spoluzakum ze zakladky, milovala jsem i to, ze jsem vlastne najednou konecne prumer a zapadam mezi ostatni! Ze nejsem uz ta divna sprtka, ale ze je normalni a zadouci chtit byt vzdelany a znat a vedet. Byla to neskutecna uleva a roky na gymplu byly ty absolutne nejhezci v zivote 🙂
Byl to narez, byla jsem nevyspala (svoji chybou 😁), rozhodne reci o tom, jak je to strasne tezka skola, byly nadsazeny, ale ano, bylo to narocny, doted pamatuju pripravu na francouzskou cast maturit - kdy jsme se v zari radovali, ze mame “volny” stredy - vyucovani jen do 13:25, a pak nam bylo vysvetleno, ze budeme pravidelne trenovat na maturity, takze sest hodin vyucovani, obed a zasednout do tridy a mate 3 hodiny na vypracovani eseje, nebo prikladu, kdyz to byla matika - byli jsme vzdycky uplne vyflusani, ale myslim, ze vsichni stastni. Vazili jsme si toho, ze muzeme dostat takove vzdelani.
Uroven jazyka ani nezminuju, co jsem se naucila na klasickych hodinach fj ve “vyberove” tride za pet let, se na gymplu projelo v prvaku, na konci prvaku jsme uz delali veci, co jsem neznala, o siri slovni zasoby ani nemluvim (jelo se od zacatku, hodne lidi nemelo do te doby s francouzstinou zadnou zkusenost).
Snad az na jednu vyjimku jsme vsichni vystudovani (ja teda nemam vs stale hotovou, ale nesouvisi to nijak s gymplem, rozhodne bych nesla na zadnou ss), mame ve tride doktorky, architektky, ucitelku, hodne lidi z ekonomky - it, cestovni ruch, diplomacie, mezinarodni obchod, FAMU, dejiny umeni, matfyz, chemicko-technologickou, prekladatelstvi..
Takze abych to shrnula - po svych zkusenostech vybiram peclive uz zakladku pro syna, nevim, jestli to bude ta spravna volba, ale strasne se snazim, aby mohl uz na zakladce zazivat neco podobnyho jako ja na gymplu. Aby byl rovny mezi svymi, aby nebyl ten divnej, co cte knihy, ten divnej, co chodi na dramatak, ten divnej, co se nemusi ucit a hraje sachy a nehraje fotbal. Ten, co nema mobil a nijak mu nechybi. Ten, co nechodi do skoly za trest, ale tesi se tam a rekne mi, ze se tesi na znamky a na ukoly a ze chce delat ve skole “nejaky pokusy”.
Jsou dobry i spatny zakladky a dobry a horsi gymply.
Rozdil je v tom, ze o slozeni zs rozhoduje vicemene spadovost, o slozeni gymplu rozhoduje zajem o vzdelani a prijimacky. Pokud se dite neciti buhvijak dobre na zakladce (at uz kvuli kolektivu, prubehu vzdelavani atd), a samo chce na gympl, tak by to pro me byla jasna volba.
Mimochodem uz se synem resim, aspon nejak primerene veku, na jakou zs by chtel, kde se mu libilo, co od skoly ceka, a jeho nazor pro me ma velkou vahu uz ted, kdy mu bude sest. Nevim, jestli nakonec bude spokojeny, ale nikdy mu nebudu branit v jakekoli skole - i kdyz mam ted pocit, ze se bude v v budoucnu hodit na gympl, tak pokud bude spokojeny na zs a nebude chtit jinam nebo se vyprofiluje smerem k nejake odborne ss, tak ho podporim - nikdy bych nerekla, ze mu nejaky typ skoly nedovolim.
Pokud se synovi na gympl chce, tak at jde do toho a nenechala bych se rozhodit recmi pribuznych 😉

@emamaira sestřenice má lékařskou výšku ze zdravky, já jsem vystudovala ekonomku po SOŠ a VOŠ, kamarádka vystudovala práva po SOŠ atd. Takže rozhodně neplatí, že se dostanou a vystudují jen ti s gymplem.

Zkušenost s detma zatím nemám .. ale na prvním stupni jsem se nudila.. na druhým jsem se musela učit na cizi jazyk a na češtinu pak až na prijimacky, ostatní minimálně.. vše samé jednicky, na poměry na ZŠ jsem byla i v těch mých slabších předmětech v těch šikovnych 😂( na gymplu jsem na jazyky dřela fest a byla jsem průměr ) … chtěla jsem na vyhlášeny gympl k nám a na tu češtinu nemám na některý věci úplně cit .. ale zas matice jsem nemusela dávat čas mimo školu ani na gymplu 😂 co se týká viceletyho gymplu, nevěděla jsem ze existuje až šli na prijimacky dva spolužáci .. naši chtěli at se sama rozhodnu po deváté třídě … pokud je dite studijní typ- dala bych ho na gympl - pokud bude chtít na střední - muže jít po devitce, je vidět pak rozdíl mezi detma na osmiletým a čtyřletým gymplu.. nesrovnas to…jen muže trosku hůř nést, ze už tam nemusí byt ty jedničky jenom a nebo to dá víc práce - budou tam sami jednickari- takže je nejak rozlišit musí, úroveň půjde nahoru, větší konkurence a motivace …tím, ze jsou tam samé studijní typy jedou jiným tempem a dostanou se tím pádem i jinam- u čtyřletého jsou každý trosku někde jinde po te deváté třídě, tak to musí trosku srovnat a ten základ je tam jiný trosku…

Ahoj, zkuste přijímačky a pokud to vyjde, tak malého na gympl dej. Můj prosťřední syn se nikdy nemusel učit, všeobecný přehled měl skvělý, dostal se na osmileté gymnázium. Jenže se neučil dál, nejvíc času trávil na oválu, trénoval sebe i malé děti atletiku, měl brigády. Školou prolézal jakžtakž, bylo to často napínavé, jà chvilkama na prášky, on naprosto v pohodě. V devítce jsme obešli průmyslovky. Jenže tam byli kluci, kteří patřili spíš na učňák, takže jsme ho na gymlu nechali. Odmaturoval skoro s vyznamenáním, dostal se na 3 vysoké školy a během měsíce na on-line výuce VŠ nechal, že je to ztráta času. Nyní pracuje a dodělává si večerně stavárnu. I přesto všechno gymplu nelituje. Dcera se dostala až na 4G a bylo to pro ní utrpení. Letos se nám dostal nejmladší synek na, 6G. Moc se těší, ve škole se nudí. V pětce nebyl na gympl připravený. A já pevně věřím, že nebudeme rozhodnutí litovat. Největší problém školství vidím v inkluzi. Je to asi hnusný, ale dítě, které během hodiny chrochtá, ostatní jen zdržuje.

@veroniquecz možné to samozřejmě je, jen pro některé obory je ten gympl velká výhoda. Jinde zase naopak, zdravotní sestry s titulem bývají holky co měly původně zdravku.

@emamaira ono je to tezke, tim, ze na maturitni obor se bezne dostavaji trojkari, kteri by pred revoluci sli automaticky na ucnak, tak jsme tam kde jsme, ze stredni zdravotnicka, pedagogická a tak jsou jen prvni stupínek a bohuzel jeste musi absolvovat alespoň Bc.. za nas, vychazela jsem v r.1989 neexistovalo s trojkou o SŠ ani uvazovat, meli jsme moznosti Ucebni obor s maturitou a nastavby. Na gymnazium sli dva z cele tridy. Pak nasledne jeden na prava a druha na Chemicko technologickou.
.

Ahoj, u nás je to tak, že já i manžel máme gympl, dcera studuje osmiletý gympl a syna to čeká od září. Má to několik výhod. Např. se nemusíš v devítce stresovat, že ti nevzali dítě na žádnou střední školu, protože už na ní je defacto od té 6. třídy 😁 úroveň té školy je opravdu jiná a přijde mi, že i ty děti se tam chovají trochu lépe (nejsou tak vulgární apod.), to je ale čistě naše zkušenost s konkrétní školou a je pravda, že ZŠ u nás byla dost marná. Byl to jeden z důvodů, proč děti šli na víceletý gympl. Učení a hlavně úkolů a různých projektů je tam více, takže pokud je někdo vyloženě studijní tip, je to pro něj ideální škola. To platí u dcery, která i v sekundě je stále premiantkou třídy. U syna se obávám, že v tomto směru to tak slavné nebude, nicméně stále má možnost v devítce se rozhodnout pro jinou střední. A ještě poslední poznatek (ale klidně se ptej, na cokoliv tě napadne 😉). Dostat se na osmiletý gympl je o dost těžší než na čtyřletý. Hlásí se tam totiž zhruba 3x více dětí. Už to je vlastně takové síto a třeba my jsme děti nijak na přijímačky nepřipravovali. Právě proto, aby se vyzkoušelo, jestli na to mají i bez přípravy 😎

@kamino ano, je to tak. Ještě nedávno nebylo tolik dětí, tak na střední brali kohokoli. Myslím, že se to s nástupem silných ročníků změní. Na naší škole bylo letos 630 přihlášek na 60 míst..

@ludva Já nemyslím, že to bylo až tak silnými ročníky i když nějakou roli to asi hrálo - dřív nebylo tolik středních škol, jen v Benešově, odkud pocházím byl gympl, zdravotka a zemědělka. To byly klasické střední školy. Pak byla obchodka, kde byly jak tříleté učební obory, tak čtyřleté a stavíčko ( učební obory truhlář, zedník, pokrývač.. ) Teď kromě jmenovaných tam je veliký komplex na Černolesské, kde jsou jak maturitní, tak učební obory, od technických směrů, po např. zubní techniky, obchodní akademie, soukromá ekonomka.. Ale jak jsem jednou psala, já měla na konci sedmičky jednu trojku, pak v osmičce v pololetí už ne, devítka za nás nebyla a stejně jsem nedostala doporučení na maturitní obor, ten jsem si dodělávala pak.. trojka už stačila k umístění na učební obor a pak se snaž.. Teď není problém se s trojkou na SŠ hlásit a ve valné většině případů i úspěšně. Dělala jsem si kurz asistenta pedagoga, v rámci praxe jsem navštívila cca 7 škol a v každé jsem se snažila vidět alespoň dvě třídy ( využila jsem té možnosti na maximum 🙂 a celkem jsme koukala jak v některých školách velkoryse pojali inkluzi a vůbec péči o dys žáky..

Se zájmem jsem přečetla diskusi. Mých dětí se to zatím netýká, jsou ještě malé. Ale překvapilo mě kolik z Vás víceletá gymnázia odsuzuje. Zaznělo tu, že 12tileté dítě přece nemůže vědět co chce dělat. Ale i to, že někdo to nevěděl ani v 18ti, za což ale gympl podle mě teda nemůže. Naopak mi právě přijde, že gympl svou všeobecností pomůže v rozhodování. Také pochybuji, že vyučená kuchařka, byť sebechytřejší se na vysokou dostane když bude chtít. To jsou podle mě opravdu výjimky. A také si pamatuji, že při posledním sčítání lidu mě překvapilo, že vysokoškoláků máme v populaci méně než západní země. Nevybavuji si přesné procento, ale bylo to snad kolem 20%. Takže že bychom vysokoškoláků měli hromady, to se mi také moc nezdá. V Praze je jich tedy určitě více než ve zbytku republiky, ale obecně jich až tolik není.
Já jsem chodila na šestileté gymnázium. Byla to téměř nutnost, na základce jsem se poměrně nudila, byla jsem premiant a navíc na ta osmiletá a šestiletá gymnázia odešlo hodně dětí, takže na základce zůstaly děti, které nakonec šly na různé učňovské obory. Dnes vidím, že jsou to taxikáři, operátoři výroby, manuálně vydělávající lidé. Na gymplu jsem dost dřela, že základky jsem nebyla zvyklá se učit, tak jsem brzy narazila a měla co dohánět. Na vysokou jsem se bez problému dostala. Kamarádky co byly třeba na obchodní akademii měly velke problémy, když už prošly přijímačky, tak během dvou let vyletěly. Jinak z celé naší maturitní třídy byla pouze jediná holka, která nepokračovala na VŠ a jediný kluk, který VŠ nedokončil.
Nechci aby to vyznělo tak, že pohrdám ucnovskymi obory nebo něco podobného. Naopak, vidím, že nyní je řemeslníků málo a nemají problém se uživit narozdíl od haldy ekonomů. A pokud někoho baví třeba truhlařina, tak má podle mě vyhráno. Na druhou stranu, pokud mé dcery budou vykazovat vlastnosti vhodné pro víceleté gymnázium, tak jim rozhodně nebudu bránit aby tam šly. Pokud budou talentované na něco jiného, ráda je podporim v ucnovskem oboru.

Tento týden jsem zaslechla na ulici rozhovor dvou kluků a zaujala mě věta. On je na automechanikovi a probírají tam teď násobení dvojciferným číslem.

To je učivo ZŠ prvního stupně, no mít takové vzdělání, dodělávat maturitu a chtít jít pak na VŠ je trochu sci-fi. To by člověk musel hodně makat na sobě sám doma, ale zase k čemu je mi taková škola, když se musím vše naučit sám...