Jak moc se staráte a zajímáte o dění ve škole, v družině, na kroužcích?
Zdravím 🙂
Rovnou se omlouvám za delší příspěvek. Starší dcera je v první třídě, od začátku řeším množství takových drobností, i větších problémů, nicméně bych teď měla dotaz řekněme všeobecný.
Jak moc se staráte a zajímáte o dění ve škole, v družině, na kroužcích? Ptáte se mladších školáků, co bylo ve škole, prohlížíte učebnice, děláte domácí přípravu, zajímá vás, co bylo odpoledne? Jasně že puberťák moc sdílný nebude, na nějaké společné učení už taky nejsou kapacity a o volném čase si do určité míry rozhoduje sám. Spíš mi jde o ty menší školáčky. A další věc, která mě právě momentálně pálí - co rodiče z vašeho okolí, zajímají se? Nebo jim je prostě buřt, co se ve škole děje, jakým způsobem se chová učitel, jiné děti, jakou "službu" dostane dítě za prostředky vynaložené např. na kroužek.
Rodiče, kteří se starají a zajímají totiž "potkávám" jen ve virtuálním světě a v realitě si pak připadám jako jediný nespokojený kverulant. Příklad maminka jde na konzultační hodiny hodně naštvaná, sama původním povoláním učitelka, slíbí, že bude referovat, ale pak to vyšumí a ani už o tom nemluví, já se neptám, protože nechci být za negativní a přece věděla, že mě to zajímá, holky jsou spolužačky a týká se nás to tudíž taky. Další příklad, kroužek stojí za houby, slibovali, co nesplnili, peníze se samozřejmě nevrací, ale slovy kamarádky, dítě má kroužek, tak co řeším (nechci vypisovat, jen krátce mělo jít o keramiku, ale pracovali s jakousi hmotou, na webu mluvili o vypalování v peci, reál je lámavá hmota a dítě zklamané, protože keramiku měla ve školce a nosila výrobky, ne hodina týdně hraní s "modelínou" za přes šest tisíc za rok). Ale prostě dítě má kroužek, odškrtnutá kolonka, zda to za to stojí nebo je spokojené, nezájem, zabaví se odpoledne a to je oč tu běží, přece. Jiné kamarádky třeba spokojené nejsou, ale prostě to nějak lepí doma - co se netýká jejich dětí, neřeší a problémy si lepí doma (což je naprosto v pořádku, tím nechci říct, že se mají starat o vyražené zuby cizího dítěte apod.), jestli mají děcka v učebnici správné řešení je nezajímá, to je věc školy. Tak si říkám, jestli to když rodič řekne, že není spokojený, někdo je naštvaný , ale prostě si to řekneme jen mezi sebou, ale se školou se nikdo nedohaduje, prostě si říkám, jestli je to naše česká povaha, nebo jestli je to prostě rezignace, ke které bych měla dojít taky.
Zajímají nás vůbec naše děti v institucích, nebo je prostě máme tendenci odložit a doufat v nejlepší? Protože prostě řešíme práci, druhé či další dítě, prostě život. Potkala jsem nedávno maminku domškoláka a to nadšení a starost, to prostě nebylo totéž jako utahaná matka, která vede dítě z družiny a oba mají očividně jiné starosti než vzájemnou komunikaci. Asi bych jen potřebovala vědět, že rodičů s přehledem o tom, co ve škole, je víc než těch, co nechávají odpovědnost jen na instituci.
Samozřejmě ze se zajímám..děti jsem si udělala proto, abych se jim věnovala, abych se zajimala o jejich život mimo čas strávený se mnou. Chci vědět i to, jak se prostě citily atd. Ale jestli te to uklidní, taky se citim jako mimon 🙂 ostatní, možná je to tim, ze jsou to nejmladší děti casto, uz na to prdi. Ja mam nejstaršího prvnacka a jsem zapaleny rodič 😅
Komunikace je základ. Takže ano, každý den se ptám. Jak bylo ve škole, co dělali např.V centrech aktivit, jakou roli si vzal, jak mu v tom bylo. Co dělal ve družině. Co velká přestávka…Na kroužku sedím (fotbal) a kroužek pokusy a objevy spolu také sdílíme.
Doma spolu každý den děláme úkol a čteme.
Kdyby nemluvil, nikdy bych nepřišla na to, že ho někdo trápí ve třídě. Sdílel, řešilo se to doma, s vyučující.
Máme i hodně vstřícnou učitelku. Když jsem viděla třeba písanku, šla jsem za ní a ptala se na názor. Shodli jsme se, že psací písmo nepůjde. Hledáme společně řešení.
Ale i já jako učitelka a speciální pedagožka se hodně děti ptám na zpětnou vazbu. Tak mi to asi přijde normální.
4.tř. - občas se zeptám, ale mám pocit, že jí tím prudím, nijak problémová není, takže prostě odpověd..."nic novýho, jo dobrý"...to každý den slyšet nepotřebuju...učí se bez problémů sama, když náhodou potřebuje, řekne si o pomoc, radu...a to i v případných problémech, zatím vždycky přišla (mami, dneska jsem naštvaná na pí.uč.anličtiny, dala nám nečekaný test, to přece nemůže :D atd)...kroužků má dle mého strašně moc (7 různých, některé dvakrát týdně, ale sama chce), takže to bych se zbláznila řešit každý den jeden až dva kroužky, ale ano, jezdím s ní na závody, soutěže, hraje mi na hudební nástroje, co se učili nového atd...
s mladší školku probírám víc, když se jí chce vyprávět...kroužky má také 4 a ráda mi ukazuje, co se učili (vše pohybové), ale co bych měla řešit s učitelkami, to mě nenapadá...ale možná je to tím, že vidím pokroky a nadšení, tak to nějak neřeším, též vozím na soutěže, tak vidím, že atmosféra je dobrá
Jsem jak ty, zajímám se. Co se týče okolí jsem asi jedna z mála řešitelek.. Kroužek Hula hoop za 2000,- slíbené sestavy s obručí a tanec, věk 6-8. Přijdeme tam a dcera v 6.5 letech nejstarší.... a holky čtyři a pět let, v kroužku hrály sochy, čáp ztratil čepičku, s obručí max cvičily tak, že ji dávaly nad hlavu atd., netočily, nic. Syn kroužek Fotografování. Pan fotograf s nimi chodil ven, kde si fotili sami, co chtěli, nikdy jim neukázal kompozice, úpravu fotek, nic. Když syn donesl dotazník, jestli chtějí bývat radši v klubovně nebo chodit ven budovat posezení a rozdělávat oheň, odepsala jsem mu, co společného to má s focením, prý to děti baví... odhlásila jsem ho a ředitelka mi pak vrátila peníze. Odhlásili se v průběhu asi tři děti z 12, takže většina to opravdu neřešila. Dcera teď chodí do gymnastiky vyloženě od sportovního klubu a to má úroveň.
Já bych se zajímala víc, ale dítě moc sdílné samo o sobě není. Co se týká okolí, tak vidím zájem u všech rodičů podobný, že z dálky sledujeme (případně vzájemně konzultujeme) a řešíme až případné problémy. Ale jsme vesnice, všichni se tak nějak známe, děti mají kroužky, školu i školku v okolí.
@piskle89 Mně třeba by víc vyhovovalo, hlavě v té 1.třídě, když fakt všechny úkoly budou napsány i online..aby rodiče mohli zkontrolovat, resp. věděli o úkolu-.. Mám dítě s poruchou pozornosti a naštěstí jakž takž si úkoly zapisuje a dělá (nad tím, aby si děti zapsaly, že je úkol, dohlíží paní asistentka), je schopen ale přijít ze školy, prásknout aktovkou do rohu a valit do kuchyně na sváču a následně si hrát - když se ho ale zeptám, jestli nějaký úkol má, ťukne se do hlavy a letí do aktovky, že jooo...jinak by to ale neřešil a zapomněl hned. Naštěstí oni obecně moc úkolů nemají, většinou spíš něco číst nebo párkrát měli třeba dva řádky do písanky, paní učitelka to nepřehání, nechce nás rodiče zatěžovat přemírou DÚ, bere to tak, že hlavně se děti mají naučit ve škole a doma ať procvičuje ten, komu to moc nejde (dobrovolně a to je právě na rodičích, aby se zajímali, ptali se, občas jednu za čas prohlídli písanku atd.)...ale proč by měl premiant strávit denně hodiny nad opakovacíma úkolama (takže v podstatě denně je max. čtecí úkol na pár řádek). Takže já neřešit vůbec školu, budeme mít zřejmě spoustu zapomínek.
U dcery (4.třída) už to tolik neřeším a právě pak se párkrát stalo, že zapomínka, že něco neměla, nedonesla, něco chybělo. Ale to prostě beru, že jako už je čtvrťačka, už si na to má myslet sama, už jí nebudu furt něco připomínat jako tomu prvňákovi. A pokud těch zapomínek není přehnaně moc, že bych to viděla jako problém, tak to nechávám na ní.
@ninive211 tak naše učitelka ty úkoly píše ještě do bakalářů,za mě je to fajn,ale taky už přemýšlela, že to psát nebude,aby děti učila zodpovědnosti,tak jsem zvědavá,kdy to přestane psát
@martinka0209 Taky prvňáček? U těch prvňáčků mi to přijde fajn, když se to píše. U dcery 1.-3. třídu měli jinu učitelku a ta do Školy online zapisovala fakt všechno. Takže když se rodič zajímal alespoń v tom, že si otevřel appku, tak věděl a s odpovědí na dotaz "co bylo ve škola -Niiic" se nemusel spokojit, protože věděl. V tomhle mi to vyhovovalo, že jsem měla fakt přehled. Samozřejmě, teď jsou starší, tak je to na nich a je to tak správně, věčně jim rodič za prdelí stát nemůže...
@ninive211 jo prvňáček,ono bakaláři je i co probírali,takže když chybí otevřu bakalář a doděláváme sešity,jo přijde mi to fajn🙂
@marimanta Zajima mě všechno co se týká mých dětí. Dokonce i dospěla dcera mě zajímá,co v práci,doma, přítel, kočka😄 Mladší je ve 4tr a mam přehled,zajímám se. Nejsem,ale uplne typ,ze bych si potřebovala na vsechno co se mi uplne nelibi hned stěžovat. Pro me je podstatné aby byla spokojena. V okolí mam rodice obojího typu, nic neřeší,řeší az moc.
@vetyver Chjo, to jsou děsné historky... Tak hlavně, že změna prospěla. Já jsem byla hodně překvapená, když mi sousedka řekla, že pro mladšího zvažují jinou školu, než kam chodí jejich starší a moje starší, přijde mi to jako radikální řešení. Ale oni jsou taky zodpovědní rodiče a jejich důvody chápu. Jen mi pak ta logistika přijde jako peklo.
@suzanna123 Právě ohledně přeřazení do vedlejší třídy jsem mluvila s kamarádkou, co tam má dceřinu kamarádku ze školky. Jenže zase zpřetrhat vazby ze stávající třídy by mi nepřišlo fér... Ačkoliv jejich třídní ztmelila kolektiv, naše hraje antisociální hru, lehce šikanuje děti, navíc jsem zjistila, že je proti vedlejší třídě strašně pozadu.
Líbí se mi, že těch starajících se rodičů je teda aspoň v online světě dost. Trochu závidím dobré a komunikativní učitele, ta naše má asi z bakalářů strach a z rodičů kopřivku :D
@mourovatakocka u nás byly školkové učitelky od pohledu hrozné. Nechala jsem to být, protože dcera s nimi problémy neměla, o tom, jak se chovají k dětem jsem slyšela od jiných mamin. Jeden rok už jsem uvažovala o změně, ale říkala jsem si taky, že tam má kamarádky a pak jsem si po prázdninách uvědomila, že by to po té pauze ani neřešila. Měnili jsme další rok, kdy do stejné třídy nastoupil i syn a ten přišel s tím, že učitelky jsou zlé. Kamarády si našli bez problému nové a učitelky nemohly být lepší.
@mourovatakocka zásada c.1 - neporovnávej třídy podle učiva, nemusí být všude stejně. Opravdu. Každá učitelka má jiné metody, jinak postupuje a v závěru je jedno, jestli jsou v březnu v učebnici stejně daleko. O lepší komunikaci bych ji ale poprosila.
@enoli Být to pár stránek, neřeším to. Ale v pisance jsou prostě pozadu přesně jeden celý díl. Takže ve slabikáři měli úkol z písmenek, které ale neumějí ještě napsat. Když bylo suplování na dva dny, tak úkolů pro suplující učitelky bylo jak na týden, další den udělali dvě cvičení. Takže trochu porovnávání se prostě neubráním 🤷 Rozumím, že každá třída může jet jinak, ale probrat musí všechno a já si v tuto chvíli neumím představit, jak to zvládnou u věcí, kde je ten rozdíl velký.
@mourovatakocka Ty máš prvňáčka, že? Můžeš mi prosím říct, jak jste na tom v matice? U nás se pořád numetuje do 10 (před pár týdny do 8), přijde mi, že v té matice jedou staršně pomalu. V ČJ mají psací B a tiskací teď aktuálně Ž (jedeme teda Agátu a Matýska od Nové školy)
Zajímám se, ale nevyslýchám, přiznám se, že neprocházím učebnice a nikdy jsem to nedělala. Mám děti 9., 7. a 1. třída. U toho prvňáka je to jiné, protože učím ve vedlější třídě, takže mám poměrně přehled, možná víc, než bych chtěla :D Stejně tak mě zajímá, co bylo na tréninku, ale zase - je to jeho trénink, nemusím vědět vše. Přiznám se, že třeba nemám moc v oblibě, když mi rodiče mých žáků říkají - a chceme vědět všechno, hned nám napište, kdyby se něco dělo... zastávám názor, že u mnoha věcí, co se děje vě škole, není nezbytné, aby věděli rodiče, vyřeším si to s dětmi sama.
Třeba domácí úkoly - nehledám, kde je má, nejsou to moje úkoly. U starších jsem tak od třetí třídy školu neřešila, oba jsou takoví bezúdržboví, aktuálně na 8letém gymnáziu. Trojka je jiná liga, ale pořád jsou škola a koružky jeho věc. Takže už šel do školy bez úkolu, dokonce i bez aktovky, na trénik přišel bez bot a kalhot...
Jo a nejvíc nesnáším omluvu - maminka mi to nenachystala. Nebo mi holčička řekla, že maminka jí v tom úkolu řekla, aby napsala tohle, ale ona neví proč. A dokonce jsou rodiče, kteří dětem dopisují písanky...