Jak zabavit znuděného a nemocného 8letého chlapce?
Synovi není nic dost dobré. Řekla bych, že má v povaze takové zákeřnější rysy, ale docela se nám to daří přesměrovat na sport, kde se vybije. Problém je, když sport není. Teď je třeba nemocný, ven se jít nedá, já jsem doma ještě s mladším dítětem, to má horečky. Obecně, když se nedělá něco podle syna, což obvykle je dost těžké určit, co vlastně chce, je protivný jak *** 👌 Doma by tedy stále seděl u televize nebo u konzole, ok, je nemocný, povolím víc. Ale určitě u toho nebude sedět 14 hodin denně. Absolutně nic jiného ho nebaví. Navrhnu činnost, převrátí oči, dělá ze neslyší a jen popichuje mladší sourozence. Sám s ničím nepřijde. Různé doplňovačky a křížovky ho nebaví, hrát si rozhodně nebude - nějaké lego, bakugany nebo něco, máme toho hodně a mám pocit, že už jenom z principu si k tomu nesedne. Společenské hry to samé. Navrhnu, ať třeba upeče buchtu, to rozdělá a v polovině to nechá být, že už ho to nebaví. Číst úplně odmítá - všechno je o nudné a o ničem. Takže klidně proleží odpoledne v pokoji a čumí do stropu. 🤷♀️ Na všechno jen hučí nebo provokuje ostatní. Prostě jak 14letý puberťák. Mě to úplně vytáčí, jak si všechno znechucuje a dělá nudné, proč by nemohl využít toho, co má a jakkoliv se zabavit? 🤷♀️ I když nemocný není, jakmile není po jeho, jen kazí ostatním zábavu. Nevím jak na něj. Jak vycházíte s dětmi tohoto věku?
Kdyz byla mladsi dcera doma nemocna, tak chtela praci aby se nenudila (ja byla v praci, manzel spal po nocni). Takze rano mela nachystany susak na pradlo a povesila pradlo, co umela pak slozila, parovala ponozky, zalivala kytky, delala si ukoly. A samozrjeme meli i tv, kdyz chtela odpocivat.
Dej mu nejakou praci
A jak si hraval, kdyz byl mladsi? Taky byla vsechno nuda? Vymyslela jsi mu zabavu ty nebo jsi ho nechala, at si hraje sam? U nas treba nemame zadne konzole ani hry na mobilu. Krom šachů, ale to ma dcera jako trenink na turnaje. Prijde mi, ze jakmile dite prijde k elektronicke zabave, ktera ho zabavuje sama a oni nemusi premyslet, tak jsou mimo a neumi se zabavit jinak...
Co mu domluvit nejake kamarady? At jdou na navstevu nebo se vyblbnout ven?
Muj syn je stejne stary,je zivy (ma ADHD),takze kazda nemoc,kdyz uz mu je dobre,je peklo. Taky je znudeny. Nebavi ho pak uz ani TV ci hry na mobilu. Nejhorsi to je,kdyz mam doma i mladsi,to do ni sije,reje,provokuje...Kdyz je sam,neni to tak hrozny. Takze to u vas muze byt i sourozenci,zarlivost. Mozna by pomohlo,kdyby mohl delat neco duleziteho sam (naseho posilam pro rohliky apod) nebo s tebou. Pises,ze ho posles,at udela babovku. Syna by to taky neba samotneho. Ale plati na nej,ze jdeme spolecne neco varit,pect. Kdyz je zdravy,je to s nim lepsi. Muze sportovat,chodi sam ven s kamosema. Jinak musi mit nejakou vymyslenou cinnost,jinak vymysli blboviny...ale to u nas souvisi ADHD.
Řekla bych, že problém začal v útlém věku + žárlivost na sourozence.
Sice máme doma 3 leťáka, zrovna je nemocný a rozhodli jsme koupit malou tv, ať nemusím pouštět pohádku na mobilu či obýváku (to jsme pouštěli jen u čištění nebo když mi celý den zvracel, ať ho udržím na místě). Kolikrát za námi přišel, že chce pustit tlapky (v obýváku na tv nebo na telefonu). Ale prostě jsme v tom regulérní. Naučili jsme ho, že i on sám si musí hrát. Ale je kontaktní a nechce být moc sám, tak jsme s ním v pokoji, ale hraje si sám.
Možná by nebylo od věci, že si musí najít on sám činnost - dát mu třeba 3 návrhy, co by mohl dělat pro začátek. Pokud mu nebude vše dobré, tak domácí práci. A pokud by otravoval sourozence, tak prostě ať jde do pokoje, dokud se neuklidní. Musí se naučit, že vždy po jeho nebude. V 8 letech opravdu je dost velký, aby se zabavil sám a že nebude vždy po jeho.
U nás to občas zkoušela dcera, že se nudí. Přitom času doma je spíš málo a zabavit se umí úplně nádherně. Vyběhla jsem s ní, že tedy když se nudí, tak může jít uklízet. Je to trochu kontraproduktivní, že úklid se tím staví na úroveň něčeho otravného a povinného. Ale ona stejně bude bordelářka po nás, takže to je marné. Naopak jako lék na nudu to posloužilo dobře, zkusila to párkrát a od té doby si umí najít zábavu úplně v pohodě. Je tedy pravda, že když jsou nemocí a i třeba o víkendu, když je špatné počasí, tak tv povolujeme víc. Kolikrát si u toho uděláme rodinnou pohodu, dlouhou snídani a válíme se a koukáme všichni. Ale jakmile se stane, že začne mámit tv víc nebo se vztekat, když velím to vypnout, tak o to má té tv míň. Je jí šest a chápe to všechno skvěle. Já bych omezila tu konzoli, protože když jí manžel něco takového dovolí, tak to taky pořád chce a musí zase nějaký čas uběhnout, než to pustí z hlavy. Snažila bych se, aby syn dělal věci se mnou a kdyby vyloženě klackoval, tak bych ho prostě programově posílala něco dělat. Možná by mu i pomohlo, kdyby jste dopředu naplánovali den, co se kdy bude dělat.
Myslím, že to chce dost systematickou práci. Posilovat kladné chování, tedy pokud se bude k sourozencům chovat hezky, pokud si zkusí najít zábavu sám. Když bude mít chuť od rozdělané bábovky utéct, motivovat ho, povzbudit ho, pomoct mu, ale určitě ho nenechat utéct. Pasivní zábavu omezit na přesně daný čas. Bude tedy vědět, že jakmile uběhne hodina na konzoli, je konec. Já ještě rodičům doporučuju tu hodinu v tomto věku rozdělit na dvě části, takto starý mozek je po hodině naprosto vyšťavený, vždyť si vem, jak dlouho je schopen se soustředit na běžné činnosti. Dovedla bych si ještě představit 2x za den 40 minut, víc fakt ne. Pokud se pak bude nudit, dát práci. Že ho nebude bavit? Nevadí, život není jen zábava😁 Mám dceru, která má se samozabavením taky potíže, vím, jaké to je, ale společná práce zabírá dobře, aspoň na ni, ona nerada cokoliv dělá sama. A když slíbím, že po její samostatné snaze bude následovat společná činnost, je to pro ni dobrá motivace.
Ja mam syna malinko staršího, ale nudu skoro nezná. U telefonu by taky seděl porad, ale to koriguju, takže treba chvili chodi zpruzele a kouka coby a jde si treba kreslit, hraje si s mladšími sourozenci, ma na doma měkký míč, tak si třeba kope s nim v pokoji, často prijde ze si zahrajeme nejakou deskovou hru, nebo treba blbne se psem.
Kdyby se hodlal urazit a koukat do stropu, tak ho nechám koukat no, ať se teda nudí a sedí si uražený v pokoji, ono i nuda je někdy potřeba a nejsem animátor, abych tak velkému dítěti neustále vymýšlela zábavu. V momentě, kdy by napadal ostatní a schválně kazil zábavu druhým, bych ho poslala k sobě at se nudí sám.
Jen přidám ještě jedno zamyšlení k tomu, že dítě kouká do stropu. Někdy jsem si v hlavě vymýšlela příběhy, nebyly tak skvělé, abych se s nimi někdy pochlubila, nikdo z mého okolí to do dnes netuší. Občas jsem s tím byla schopna zabít dost času, i když to pro někoho mohlo vypadat, že se nudím a nic nedělám.
Když někdo přišel, že se nudí, dostal domácí práce 😀 už nikdo nechodí, že se nudí 😀
"Doma by tedy stále seděl u televize nebo u konzole" - to je podle mě kámen úrazu. My jsme tyhle krámy povolili později, ale od té doby máme přesně tyhle boje. Teda já na tohle nepřistupuji a prostě jim řeknu, že to, že se nudí, není můj problém a ať si sami najdou něco, čím se zabaví. V pokoji plném hraček jim fakt kratochvíle vymýšlet nebudu. Tohle nám říkala i učitelka druháků při covidu, že se jí do školy vrátila spousta dětí úplně nepoužitelná, protože rodiče museli pracovat, tak dítě zabavili mobilem, aby neotravovalo a ty děti pak nebyly schopné udržet pozornost.
je správné nechat děti nudit, nakonec sami nějakou činnost vyvinou, jak jsem zakázala mobil a pod. tak taky pořád stejné kecy já se nudím, ale byla to spíš hra kdo z koho. Samozřejmě návrhy uklid si v pokojíku, pomoc mi v kuchyni to je otrava nudááá, ale nakonec si vždycky něco vymyslela a třeba tvořila nebo dnes už třeba zkouší si nové účesy. Psychologové říkají, že nudu děti potřebují
Blbá povaha,tak holt když se neumí zabavit,dostane nějakou práci. Muze utírat prach, vysávat, nebo si opakovat učení.
My mame doma 8 rocnu a prevaznu cast casu doma sa hra s mladsou sestrou. Niekedy ma potrebu nieco robit so mnou tak varime, peceme, hrame deskovky, ideme na prechadzku, do obchodu. Telefon nema. Konzolu mame staru predpotopnu, ktoru som si kupovala pre seba a obcas sa chce zahrat. Ale to je tak 2x do mesiaca. Cez leto vobec.
Ja mam prave pocit, ze konecne teraz ked ma 8 sa s nou da pekne dohodnut a kopec veci si da vysvetlit. Lepsie spolu vychadzame ako ked bola mladsia.
Dala bych ho na sport, případně na nějaké kroužky.
Holky díky, některé rady se mi zdají konstruktivní...ale spíš mě to asi tvrdilo v tom, co už děláme. Jako jasně, že dostává práci, já zas jako nejsem typ rodiče, co by kolem něho skákal 24 hodin s divadlem. 😅 Potřebovala jsem se asi ujistit, že to nedělám úplně blbě. Protože jeho spolužáci vyloženě leží u těch playstationů pořád a on nemá ani vzor v těch kamarádech. 🤷♀️ Takže já jsem ještě ta tvrdá, co mu ty displeje klidně vypne...jenomže pak je peklo na zemi, no. Budu to holt muset překousnout. 😁
@reeeza Má sport i kroužky. Problém nastává, když nejsou. Píšu to v úvodu.
Na nudu ještě nikdo neumřel. Naopak já myslím, že to děláte dobře. Nemůžeme dětem neustále připravovat nějaký program. Ať si "zábavu" vymyslí taky sami. Klidně ať kouká do stropu. Jediné s čím nesouhlasím je, že pokud začal péct buchtu, v půlce odejde. To by teda neprošlo ani mé 4 leté. Ale samozřejmě bych to třeba dokončila s ní - aby měla lepší motivaci. Ale dokončit. Jinak to bude i žárlení. Ve chvíli, kdy je takhke s vámi doma - má vás někdy i sám pro sebe?
V naší rodině je celkem klasika: "Mamí já se nudím" "Ty se nudíš? No super, tak vytáhni vysavač a můžeš vysávat*..."
*lze zaměnit za libovolnou práci, kterou je dítě schopno udělat
Někdy se děcka otočí na patě a najdou si zábavu samy, jindy se toho nadšeně chytnou (záleží na činnosti) a jindy ještě chvíli brblají a v ten moment jsou opravdu do práce "zapřáhnuty" a v mezičase vymýšlíme zábavnou kompenzaci typu "...a až to bude hotové, můžeš: jít ven, pustit si pohádku, přinést hru a my si s tebou zahrajeme..." vždycky to dobře dopadne a s otravováním je pokoj a praktikují to tety, babičky, strejdové, mamky, no prostě tak nějak všichni v rodině v cca podobném duchu 😁 Pravda, podle popisu to u tvého syna může být trochu oříšek, ale možná, že když najdeš nějaký svůj vzorec, který budeš používat, tak se nakonec radši zabaví sám. 🤔
Plus stejný model používáme, když se děcka začnou hádat nebo někdo narušuje hru ostatním apod. "když si neumíte v klidu hrát/neumíte se dohodnout tak nástup a jdete mýt nádobí - ty myješ, ty utíráš, ty schováváš" - a najednou je klid a dokonce ani nikdo nemá námitky typu " ale on nám dělá to a to" nebo "ale za to může ona"... Děcka radši ztichnou a jdou si po svých 😅😆
A na nás to fundovalo v každém věku, dokonce i dneska, když jsme u naší tety s dětmi na návštěvě a já jen chvíli sedím v křesle, jen tak koukám z okna a za zády slyším: Ty se nudíš že? A já hned: Neee! Protože už "čuju zradu" a nějakou práci. 😁😁😁
A s puberťákem je to těžký, úplně mi stačilo mít je v oddíle na táboře 🫤😅. Když mu není nic dobré, nech ho se nudit a zasahuj jen když ruší ostatní, tak bych to zkusila já.
Přeji hodně zdaru, ať najdeš nějaký recept jak na něj.💪

Když za mnou děti chodily, že se nudí, řekla jsem jim, že nuda neexistuje, pořád je co dělat. A když se teda budou nudit, mají přijít a já jim dám nějakou práci 😁
Měl by se naučit zabavit sám, možná je v tom i žárlení na mladší sourozence.