2 děti v jednom pokoji, máte zkušenost?

@ojo Týjo, učit se při televizi anebo s čelovkou.. třeba 2-3 týdny ve zkouškovým období.. jsi dobrá 😵 Jak píšeš, odrazila bych se od finančních možností.. a když je možnost výběru, tak za mě opět 2 pokoje 😀

@primaska sourozenci si možná sednout nemusí, ale podle mě jde i o celkový přístup; pokud není jiná možnost a bere se to tak, že se nedělají ústupky,, tak se děti vždycky nějak "domluví"; když není jiná možnost, tak se pak ani nepřemýšlí, co by bylo kdyby; spousta maminek tu píše, že byly na intru, tam si taky nevybereš spolubydlící a nějak s nimi vyjít musíš - a na tom se podle mě dá dobře naučit ta kooperace

@primaska noo, tak dlouhé zkouškové období beru třeba před maturitou a to už i já o 4 roky mladší chápala, že se brácha učí a brala na něj ohledy 🙂 proto to zase nevidím až takový problém, ale jasný, každá to vidíme jinak, máme jiné zkušenosti 😉

@madrilena Ale ústupky se přece dělají (anebo kompromisy, je jedno, jak to nazveš).. nikdy se dva lidi stoprocentně neshodnou..

@ojo Tak maturita je jednorázovka a tam se snad učí jen týden o svaťáku, ne? Ale co 5-6 let na vysoký? Evidentně máme jiné zkušenosti ale i vzdělání :o)))

Neboj, spolecny pokoj uplne v pohode prezijou. Prezila to vetsina sourozencu bez nejake uhony vcetne me a meho bratra. Jiste mit o jeden pokoj navic je vyhoda napr. kvuli navstevam, ale napnout kvuli tomu financni rozpocet je zbytecne. S bratrem jsem do stredni skoly sdilela jeden pokoj, byt maji nasi veliky barak. Pak jsem dostala pokoj kam jezdili babicka s dedou. Je to spis rozmazlenost tvrdit, ze bez vlastniho pokoje se dite neobejde a ze mas planovat deti podle toho kolik mas pokoju. Navic do jejich puberty se muze lecoss zmenit a treba pujdete do vetsiho. Ale ted bych to neresila.

@primaska Na vysoke se dalo chodit do studoven ve skole a v knihovne, vetsina byla otevrena nonstop nebo aspon do pulnoci, na koleji/na privatech to stejne ani jinak neslo pres den ani v noci.. a bylo prave pri tomhle spolubydleni poznat, kdo byl zvykly v detstvi a dospivani sdilet pokoj s nekym jinym a kdo ne podle toho, jestli je ten clovek zvykly brat ohledy na nejakeho spolubydliciho nebo neni, nastesti to spolubydleni bylo pro vetsinu tech zvyklych na sve soukromi natolik stresujici, ze si radsi priplatili za nejake samostatne bydleni

@primaska tak vejšku nepočítám už vůbec 😀 to jsme se doma neučili skoro nikdo...já od třeťáku trávila čas už se starším přítelem, který bydlel sám a spávala jsem u něj a tam se i učívala a brácha vím, že se jezdil učit s přítelkyní třeba na chalupu, že si udělali týden pro sebe, vejškové období nás minulo úplně...za to "problémové" období, kdy by si děti můžou vadit považuji tak to školové max. do té maturity...a jak jsem psala, čím starší, tím rozumovější a víc už se dává ohled na učení....
vzdělání ne, ale ty zkušenosti máme vážně jiné a navíc i úhel pohledu na dané téma 😀

@martaveg No jo, to je pořád dokola. Učit se můžeš třeba v lese..když chceš, řešení si vždycky najdeš. Ale kde je pak ta výhoda společného pokoje?? Že můžu jít do studovny??

@gwennie ahoj moja, tema ma zaujala tak som nakukla a jednym dychom precitala ''bitku'' jednopokojikovych a viacpocetnych v jednom pokojiku

.....nerobim si srandu holky...ale svet je vazne farebny...takze okrem tychto dvoch variant existuje este kopa dalsich...

- ale k tebe a k tvojim otazkam:
1 - skusenost s 2 detmi v jednej izbicke mam ad1 vlastnu - ja a mladsi brat a aktualnu - dve bambulky spolu
v oboch pripadoch to je funkcny model - s bratom to Bola parada a zabky ako niekedy same komentuju tak ti odcitujem ''mamka to je tak krasny ten zivot'' 😵 😵
takze da sa

2 - spominas byty v brne ako su specificke a ako je to tam ine, ja som zvedavec tak som normalne googlila Vase byty 😅, netusim sice o ake lokality ide ale Brno je uz 4miesto na svete v ktorom kukam bydleni a pride mi to uplne rovnake ako inde....i tu mas ponuky a ponuky...teraz je len otazka nakolko to vam suri alebo nakolko mas cas sledovat si nejake dobre ponuky..tie vzdycky su, len ci ti na ne padne oko 😉k tomu ti sendujem nejake srdiecko pro stesti nech sa to podari najsamlepsie, najsamfajnovejsie najst. 🙂
nasla som inak klasiku nejake Zabovresky
http://www.reality.cz/prodej/mesto-Brno/DNB-100...
http://www.reality.cz/prodej/mesto-Brno/DNB-100...
obe 4+kk obe nejaky cenovy nastrel a nejaka vymera
teraz ide o to aby ta vymera Bola vasa....neviem ci mi rozumies ale kazdy ma nejake potreby...niekto ma psa a macku, niekto chce mat vlastnu pracovnu, niekto chce mat Vela deti a iny potrebuje najma kuchynu a obyvacku....teda za mna na tej prvej vygooglenej dvojici - rovnaka lokalita - 4izby rozna cena je jasne vidiet, ze sa to asi da i najst 4izbovy...ide skor o to, aby vyhovoval prave tej vasej rodine po vsetkych strankach a to vratane ceny...ktora predsa len tu je odstrelena o 3miliony pri rozdielnej vymere 20stvorcovych metrov

Teda ak mozete este hladat tak hladajte a ak sa da tak s nejakym sikovnym maklerom, ono sa to oplati poradit sa, resp. aspon nechat niekoho nech patra za teba a ponuky ti hlada on

3 - puberta deti...co ak sa neznesu....neviem mam dve bambulky a jasne ze uz teraz sa vedia pochytit...ja s bratom to uz je kus historia takze asi nemam uplne oko na to...ake to bolo ked nam bolo 5 a 2 ale spatne si pamatam ze to bol krasny cas, citali sme si, pocuvali muziku, smiali sme sa, bavili...nijake extra roztrzky neboli...ale zas neviem ci rozdelenie clenov domacnosti na pokojiky znamena ze sa da vyhnut konfliktu, resp. naucit dobrym vztahom tym ze im priestor vsetkym schvalne skruhnem.
Pamatam si nejakeho herca, ktory v zabavnej relacii vravel, ze ked zacal byvat s manzelkou ze nemohol ani tresnut dvermi....pretoze ked to urobil uz bol z garsonky von na chodbe...takze obcas asi kazdy potrebuje svoj pokoj ( v zmysle klud nie izbu)...teda mat svoj priestor v spolocnom je isto na nezaplatenie....na druhu stranu ani maly ani velky byt ti negarantuje dobre rodinne vztahy tie je potrebne budovat, pestovat....fakt neviem ci ti niekto moze adekvatne zodpovedat to na co sa pytas...resp. to, coho sa obavas.
Ako tiez Mama dvoch deti ti rozumiem ale nemam odpoved.
Ja som mala brata a fungovalo to, na VS som spoznala kamaratku ta mala 2dalsie sestry, jedna Bola len o 2roky mladsia a vobec to neklapalo, vecne sa hadali, brali si veci...nehovorila o nej extra pekne.
To ti pisem len ako priklad ze ani nie stale je rozdielne pohlavie ''vyhoda'' resp. ''nevyhoda'' myslim vopred predikovatelna.

Kazdopadne ste rodina, za seba toto mienim riesit v case - my sme specificky zivotom a viem ti povedat ze 4clenna rodina sa zmesti jak do 200metrov stvorcovych tak do necelych 50 a v pohode😉ked su clenovia v pohode tak sa da....obvykle si myslim, ze tie pnutia nie su len na baze spolocneho nuteneho priestoru.

4 - ano je realne aby spolu do nejakych 25rokov dvaja uz dospeli surodenci boli spolu v jednej izbe.....Bola som takto s bratom
Nulove sukromie...neviem v akom zmysle....za seba do mojho sukromia zahrnam rodinu...teda ak sa bavime o Tom, ze by mi brat vadil,..tak nevadil
Na druhu stranu hypoteze ako ta to nauci zivotu na koleji....tak to ja som teda jenom koukala😀 ked si predstavim seba ako som prisla do Prahy....😀 fakt Laco a Bratislava a ja a Praha to je snad jedna a ta ista kniha....jednoducho uplne cudzia i ked mila osoba mne pridelena do mojho sukromia nespadala....rovnako tak ako spolocne sprchy s kymkolvek na Vetrniku...takze som tam z 3mesiacov Bola tak 3-4dni🙂 Teda ani zaruka...ze nechas deti spolu a oni to pak vychytaju na koleji neexistuje....fakt ze nie 🙂

5 - a co s bytom4+1 urobite ked sa deti odstahuju? je to desne daleko.....teraz sa mozno vsade hladaju male byty a potom sa mozno budu prave tie velke takze ho megadobre predate a bude.....alebo ho darujes niektoremu z deti a oni vam na oplatku nechaju garsonieru, ci 2+kk ktora ti s manzelom bude stacit.....alebo prides na to, ze je to kopa spomienok a 4vnucata ktore budu na striedacku u vas🙂 to uvidis....to by som neriesila je to len byt...da sa predat, vymenit, darovat....prerobit...cokolvek sa s nim da spachat.

Podstatne je aby ste sa tam mali vy pohodlne, aby si si to vedela predstavit, ze tento priestor je vas a bude vas po nejaku dobu - idealne na furt (v preklade na vzdy), ze tam pre kazdeho uvidite ten jeho kutik....myslim ze by ta- vas mal niecim oslovit...ak su tam otazniky a nebavime sa o TOM nasom Byte (nase maju dokonca meno) tak myslim ze to nie je ono....a ja by som teda hladala dalej 😉

Prajem spokojne byvanicko, spokojny zivot a mozno skus pozriet nejake casti slovenskeho serialu o hladani byvania....aby ti to bolo blizsie, tu sa napr. hladala Praha http://novebyvanie.joj.sk/nove-byvanie-archiv/2...
Pripadne si precitaj cosi na blogu alebo v knihe jedneho sikovneho maklera.....myslim ze o nehnutelnostiach dost vie...a ponuka kopu informacii
http://martincapo.blog.sme.sk/
http://www.martinus.sk/?uItem=96765

Tak nech tie info dobre vyuzijes🙂

@ojo A vidíš, já měla přítele (taky student) v rodném městě, takže jsem ráda jela k našim, abych se s ním viděla.. trávit čas u něj nešlo, protože sdílel pokoj se dvěma sestrami 😀

@primaska 😀 😀 😀 😀 tak to mě vážně rozesmálo...na to už ani nemám co říct 😉 😀 😎

nuže, je evidentní, že se stejně člověk k ničemu rozumnému nedopracuje, tazatelce spíše doporučím, ať se rozhodnou spíše podle fin. možností a ať je to rozhodnutí dle jejich názorů a ne někoho jiného...zde bych uplatnila ono neznámé přísloví, čím víc hlav, tím horší rozhodování 😀 😀 😀 😀

@primaska Ne, vyhoda spolecneho pokoje je, ze kdyz pak budu s nekym bydlet treba na vysoke (nebo podle mne i nasledne v partnerskem zivote), tak mne vubec napadne jit do studovny, abych toho druheho neobtezovala, protoze uz mam proste zazite z domova z obdobi dospivani, ze je slusnost se ohlizet na druheho, zeptat se kdyz neco chci, zkusit najit jine reseni ktere nebude toho druheho obtezovat, vi ze je nutne obcas se podridit, obcas se naopak ozvat, apod., coz jsou podle mne zpusoby, ktere pokud si nezaziju v detstvi, tak se je v dospelosti jen tak nenaucim..
(samozrejme jsou urcite vyjimky, napr. pokud je clovek dominantni, tak je jedno s kolika sourozenci bude bydlet a cely zivot si bude chtit prosadit sve pozadavky na ukor druhych)

@gwennie precetla jsem v teto diskusi hodne kvalitni prispevky, i ty bla bla.. kdy si chtel nekdo za kazdou cenu prosadit svuj nazor ☹
resim ted podobnou situaci.. rozhodujeme se mezi dvema domkama - mensi a vetsi 😉 strasne moc ti rozumim!! ale rozhodneme se podle penez.. ne podle deti a toho co bude..
ja i manzel jsme vyrustali se sourozenci ve spolecnych pokojich - nevidime to ani jako tragedii pro nase dve holcicky.. ale jestli vyskrabeme tech par penez navic - moc rada jim casem dopreju dva samostatne pokoje a rozhodne si nemyslim, ze by z nich mely vyrust netolerantni sobci, kteri se nedokazi prizpusobit.. 😀

nakonec pro vsechny hadajici se.. uz to tu bylo nekolikrat receno a ten nazor podepisu - vec spolecneho pokoje a snaseni se se sourozenci je neco co rodice opravdu neovlivni!!!!!!! jsou to dve rozdilne osobnosti, ktere se souhrou osudu ocitli v situaci, kterou musi spolecne resit - delit se! jejich vztah to nijak neposili.. ale ani neznici.. ten vztah bude takovy jaky si ho udelaji oni sami bez ohledu v kolika mistnostech ziji 😉
muj pripad - s brachou to bylo ok, do puberty! pak des.. furt jsme se hadali.. potom jsem odesla z domu (18let) a fakt jsem se tesila na sve vlastni soukromi!! s brachou mam dnes uzasny vztah a mame se opravdu vrele radi! ale spolecny pokoj v nas malem nasi lasku zabil 😀 jeste rok navic a zabila bych ho!! 😅

Tak to je fakt bitka😀 Vo co tady proboha bojujete ženský...každýmu sedí něco jinýho🙂
Já jsem měla minipokojíček s bráchou do 18ti let. Jako celkově žádný velký problém nebyl, jen já jsem si od určitého věku straaaašně přála pokoj svůj🙂 No, v těch 18ti naši přistavěli podkroví, tak jsme každý svůj pokoj dostali a bylo to tak akorát, začali jsme si už vodit kamarády, kamarádky, milence...😀
Teď jsme čerstvě v domku, kde máme pro každého z dětí (kluk a holka...rozdíl 4roky) pokojík. Plán byl, aby spali spolu, ale zatím jsme jejich spaní nesladili a hlavně syn usíná při lampičce, zatímco malá potmě...ale do budoucna, až půjde malá do velké postele, zkusíme dvoupatrovku aby spolu byli. A pak asi v pubertě nebo až si to budou žádat, je zase rozhodíme každého do svého pokoje. No, je to ve hvězdách.
Každopádně já bych, pokud ty finance nejsou až tak na hraně, volila spíš větší byt...je to investice do budoucna. Na úklid to o nic náročnější nebude a ani dva se tam posléze neztratíte, popř. ho pak můžete prodat a jít zase do menšího, když by se to nedalo. Ale prostě větší si myslím, že je lepší...

Nedá mi to a ještě musím krátce přispět. Líbí se mi, jak jedna přispivatelka, co tu vehementně obhajuje svoji pravdu o společném pokoj s tím, že důsledkem bude lepší schopnost komunikace a patrně i tolerance, není sama ochotna akceptovat a tolerovat jiný názor. Takže na ni asi ten údajný kýžený účinek společného pokoje zjevně nefunguje. 😀 Nezastávám ani jedno řešení. Zda to bude v jednom či druhém případě klapat, ,záleží na povaze dítěte, na výchově, no a někdy ani výchova nepomůže. Je to věčný boj a otázka, která bude vždy vyvolávat vášně. 😀 Dětem zdar! Hlavně je mějme rádi a naslouchejme jim a jistě nebudeme do budoucna na pranýři ani kvůli jednomu z řešení. 😉

@gwennie Pokud máte na větší byt, jděte do něho, ale upřímně - já vyrostla se sestrou - 3 roky rozdíl v jednom pokoji o velikosti 10 metrů, můj muž vyrostl se svou sestrou - 7 let od sebe - taky v jednom pokoji a bez potíží.
Naopak to naučí děcka dělat kompromisy, domluvit se spolu.
Učení - byla jsem na vysoké a učila se převážně ve studovnách, knihovnách a u toho ještě i pracovala , takže bych se nebála , že by se někdo nemohl učit.

Co se učení týče, já se na maturitu a pak celou vysokou stejně učila převážně v obýváku v křesle, v pokojíku mi to nějak nešlo prostě. My jsme teda nebyli nějaká televizní rodina, kde by jela do jedenácti televize, táta vstává přes pátou do práce, takže chodili spát většinou dřív než my, tak se to dalo v pohodě.

@gwennie Rozhodla bych se podle finančních možností (výše hypotéky, výše záloh na energie, apod), aby po zaplacení nutného zbylo na výlety, dovolené, zábavu, drobné radosti, apod.. Raději mít 3+1, ale žít a užívat, než 4+1a žít se samým odříkáním. Dvě děti rozdílného pohlaví spolu můžou být v jednom pokoji až do doby, než se odstěhují z domova. Nevidím v tom problém.

@gwennie Ahojky já mám bráchu o 11měsíců mladšího, do téměř mých 20ti let jsme od útlého dětství sdíleli spolu pokoj 4x4m v bytě 3+1. Neříkám že jsme se spolu nehádali, to ano, lezli jsme si i na nervy, ale byli jsme k sobě ohleduplní co se pokoje týče - úklidy, návštěvy, hudba a např.klid na učení. Určitě kdybych měla možnost tak bych nechala dětem každému svůj pokojík, a když to většinou nejde není prostor i financí, tak bych se jim snažila udělat jim aspoň trošku soukromí.

o pokoj jsem se dělila s dvěma bratry a celé dětství jsem si přála svůj pokojíček, nesplnilo se mi to, tak jsem se už v 4.ročníku na střední odstěhovala 🙂

Holky, vím, že co člověk to názor. Jen bych chtěla připomenout, že je potřeba respektovat i druhé názory, nikoliv prosazovat pouze ten svůj. Berte věci s nadhledem a úsměvem. 🙂

my máme v plánu dvě děti a alespoň do deseti let je nechat společně, později, jakmile přijde puberta, tak jim předěláme pracovnu na pokojík. Líbí se mi, že když jsou malé, tak si spolu více vyhrají a zas pak už mají každý to své soukromí 🙂

@gwennie Rozhodla bych se, být vámi, dle Vašich finančních možností. My jsme bydlení od začátku plánovali tak, aby každý náš potomek mohl mít vlastní pokojík. Využít místnost jinak se dá vždy, pokud budou děti spokojenější spolu.

Máme dvě holčičky 7 a 9 let a pro ně dva pokojíčky. Do podzimu 2014 byly v jednom pokojíčku spolu, druhý užívaly jako hernu. Nechali jsme na nich, kdy se budou chtít rozdělit a přišlo to právě vloni na podzim, kdy starší chtěla mít vlastní pokoj. Dokud byly spolu, bylo vše celkem (sem tam hádky o hračky, pohádky v rádiu...) v pohodě. Nyní, jak jsou rozdělené, je vše v pohodě ještě víc. Holčičky se učí respektovat své soukromí, navzájem na sebe před vstupem do pokoje zaklepou, naučily se ptát se jedna druhé, jestli si budou hrát dohromady.... a skončily bitvy o hračky. Přijdou mi prostě mnohem víc spokojené 🙂.
Za pár dní se narodí syn, i on bude mít svůj pokojík v patře vedle sestřiček a my s manželem si předěláme pracovnu na ložnici (stejně ji nepoužíváme, velký počítač od doby notebooků nepouštíme a knihovna v ložnici ničemu nevadí).

Ještě mě napadá, co koupit byt cca 80m2 před rekonstrukcí a předělat si dispozici dle vlastních požadavků (za mě raději dva maličké pokojíky než jeden velký společný)?

Mějte se krásně a hodně štěstí při hledání toho správného bydlení pro Vás 🙂.

Ja jsem tedy jednoznacne pro samostatne pokojiky. Pravda ne od novorozeneckeho veku. Ty mistnosti ale clovek dokaze vyuzit vzdycky. Mame tri deti a tri pokoje pro ne. Momentalne maji z jedne mistnosti hernu, z jedne loznici a ta posledni obsahuje skrin a komody s oblecenim. Az budou chtit, tak budou mit kazdy svoje soukromi. Meli jsme s bratrem totez. Rozdelili jsme se tak kolem deseti let a presto travili spoustu casu spolu. Proberte to po financni strance. 4+1 je urcite lepsi.

Já jsem teda z domu, měli jsme ze ségrou sice každá svůj pokoj a i když je segra o čtyři roky mladší, spávaly jsme stejně pořád spolu 😀 i pak později jak už jsme měli kluky tak jsme je vždy vyprovodily a šup do jednoho pokoje a prndaly jsme až do rána 😀 teď jsem s manželem v bytě 3+1 a máme zatím jen jednoho ďábla ale jestli pán bůh dá a budou někdy dva budou taky ve společným pokoji 🙂

Tak my máme doma dva kluka a třetího čekáme. Bydlíme v bytě 4+1 a nevidím důvod pro to, aby měli každý svůj pokoj. Děti mají být spolu a ne separované. Jednou jsem na to četla zajímavý článek od jednoho uznávaného psychologa. Pokud bychom měli místo jednoho kluka holčičku, viděla bych to asi jinak. Od jistého věku bych jim nechala udělat pokojíčky zvlášť. Každopádně kluci jsou spolu, tráví spolu čas a aspoň se tak spolu naučí lépe komunikovat. V pubertě uvidíme, jak to bude vypadat vzhledem k věkovým rozdílům a podle toho se to bude řešit. 🙂

My jsme s bráchou od sebe 5,5 roku, on je mladší a měli jsme velký pokoj spolu dohromady, než jsem se odstěhovala k manželovi před půl rokem.. ale je pravda, že hodně času jsem doma trávila jenom do maturity a pak jsem se z výšky vracela jenom na víkendy nebo prodloužené víkendy.. on začal mít taky svoje aktivity, takže jsme se potkávali čím dál míň.. štěstí bylo v tom, že můj partner byl celou dobu vztahu v zahraničí a když přijel na pár dní, tak šel brácha do "pokoje pro hosty", no a když začal pořádně randit on, tak už jsem já byla mimo domov.. nedovedu si představit, jak bychom to dělali, kdybych měla kluka z okolí - asi by u nás nepřespával, ale jinak žádné trauma ze společného pokoje s bráchou nemáme 😀

Ahojky, z mé zkušenosti určitě větší byt. máme 3+1 a dceru 8 a další dceru 5 a je to šílený. Už kolikrát přemýšlím o tom že zruším obývák ať má každá svůj pokoj. Čekáme třetí tak volíme 5+1 🙂