Jak úspěšně dodělat školu s dětmi?

Prvni VŠ od 25, praxe = práce, rozšiřující tříleté jsem pak končila ve 39.

@nikishkaaaa první VS jsem začala studovat v 25 jako bezdetna pracující, ve 30 bylo hotovo. Druhou jsem začala ve 40 s třemi dětmi pracující, končila jsem v 46. Je to masakr, chce to obrovskou podporu rodiny a ještě větší vůli, ale dá se.

Ve 38 letech jsem končila VŠ sociálně-pedagogického zaměření (totálně mimo obor mého zaměstnání nebo obor SŠ). S dítětem, na které jsem byla sama. Měla jsem dvě práce a do toho ještě desítky hodin odborné praxe každý semestr. Je to záhul, ale dá se to zvládnout a o to pyšnější pak na sebe budeš. ☺️ Studium jsem si prodloužila o rok, byla korona a v jejím průběhu jsem to z domu pěkně flákala.

Dodělávala jsem si VŠ u děti. Začínala jsem, když bylo klukům 1 a 3. Končila jsem, jak mi bylo 31. Nebudu lhát, že to bylo velmi náročné. Bc. se ještě dal, protože jsem byla na rodičovské, ale Ing. byl horší, to už jsem chodila i do práce. Měla jsem ale obrovskou podporu u manžela, bral děti pryč, kdykoliv to bylo možné, abych mohla psát a učit se. A taky jsem si zkrátila úvazek na 6 h.

@nikishkaaaa dodělávala jsem si Mgr. mezi 28-30, bezdětná, studium ještě celkem šlo, diplomka se mi ale psala strašně špatně. Sestřenice ve stejné situaci jako ty, Bc. obor, jedno dítě, po třicítce, bez obrovské podpory rodiny by to nedala.

Studovala jsem 3 roky Bc. učitelství pro MŠ, do toho pracovala jako učitelka, doma děti 1 a 5 let (později samozřejmě starší). Studium mě nikdy nebavilo (žádné, nikdy 😊), známky nic moc, ale v hodně věcech mi pomohla praxe. Dostudovala jsem v termínu.
Studium bylo jednou týdně odpoledne, na ten den jsem měla jenom ranní směnu. Hlídala mamka, protože manžel má práci do půl 5.

@nikishkaaaa manžel začal na podzim studovat VS, má 42 let, do toho 2 dítka, manžel pracuje na 2 směny, dětičky každý den kroužky, aktuálně má zkouškové. Je to docela mazec, ale řekla jsem mu, že ho podpořím, takže seminární práce mu píšu já. Řekla bych, že to je spíše zátěž pro mě, abych mu zvládla "vytvářet podmínky" a pomáhat mu aspoň s těma seminárkama, do toho chod domácnosti, když má odpolední, jsem celý týden na děti sama, po práci na kroužky. Ale věřím, že nám ty plánované 3 roky rychle utečou.

VOŠ 45 let a kamrádka VŠ + pedagigcký minimum 49 let, takže žádný věk není vysoký

Já jsem v prvním ročníku na voš, je mi 34 😂

Pedagogické minimum jsem si dodělala ve 41. Některým spolužákům bylo i přes 50.

Veku se neboj.. Je to samozrejme tezsi, vetsina spoluzaku bude vyrazne mladsi, ale na pravech jsme meli ve skupine nekolik lidi 40 i 50+. Nebyli vetsinou "nedotceni", pracovali v oborech, kde jim k dalsimu postupu chybel dotazeny titul a jasne, byli brani trochu mimo, na akce a seznamovaky uplne nejezdili, ale zaroven poznamky a jine materialy dostavali od spoluzaku stejne jako ostatni 🙂 A pri zkouskach byl casto videt trochu odlisny pristup od profesoru - zatimco po mladych studenticich se obcas pekne povozili, s nimi vzdycky jednali s respektem.

Reálné to je, ale pouze pokud máte podporu doma. Nemám vlastní zkušenost, ale kamarádka nastoupila tři roky po mateřské, když jí bylo 33 na VŠ a podařilo se jí to. Ale je pravda, že má velkou oporu v manželovi

@nikishkaaaa No ja dokoncila Mgr. bez deti s prací v pohodě, začla jsem druhé Mgr, jsem na rodičáku a plánuju to dodělat letos. Žádnou podporu ksem
eměla a nemám. Po nocích makám. Myslím, že VOŠ je lehká, do toho určitě jdi, ale VOŠ i VŠ pedagogická dbá na praxi ve školství, pokud máš čas, hurá do toho🙂

@nikishkaaaa ahoj, mam srovnani studia s ditetem v ruznych obdobich...
Stredni jsem si dodelavala s dcerou, kdyz jsem byla na rodicaku. Bylo to narocne v tom, ze to nebylo dalkove studium, ale odborna skola. Mela jsem IVP a musela jsem plnit praxi.
Pak jsem studovala VOŠ (obor byl na 4 roky) co dcera chodila celou dobu do školky. Byl to hardcore. I kdyz jsem pracovala na částečný úvazek, tak 2x týdně jsme vstavaly ve 4.30, aby byla první ve školce a já v práci. Školu jsem mela 1x tydne, tak jsem si napracovávala hodiny.
Pak jsem studovala před dvema lety. Dělala jsem si, dřív to bylo pedagogické minimum na PedF UK a to teda bylo náročné, ale jiným způsobem. Mela jsem sice více času a energie na učení, ale zas to tam v 37 letech nelezlo, tak jako ve 20 😄
No a naposledy jsem studovala na podzim. Dělala jsem si certifikát na karieroveho poradce. A to jsem otěhotněla a měla nevolnosti, takže tím to bylo ztizene.
Pokud mas energii a hlavně chuť, protože chuť znamená motivaci, tak je velká šance, že studium dokoncis a bude Te i bavit. A pak prekazky nejsou překážky, ale výzvy. Když mas.jako bonus rodinu, manžela nebo třeba rodice, co Te v tom podpori aspoň hlídáním v době zkouškového, tak je o to lepší. Ja byla samoživitelka, ale rodina mě podporovala. Mela jsem ale i spolužačky, co si studium vydupaly doma, ale pak musely na full stíhat domácnost i praci jako driv, protoze tu podporu a pochopeni nemeli, ale presto to taky daly. Jedna dokonce onemocněla rakovinou, jedna zas delala dálkově dve skoly najednou... no, každá jsme to mela v něčem těžké. Jedna statistika z toho ale plynula... studium jsem vždy dokončila s těmi, co jsme měly děti, rodiny, dospělé životy. Myslím, že my mamy tu motivaci mame jasnou, umíme si určit priority a jen tak se z něčeho nepo...
Jako bonus... ze všech mých studií mi zůstaly přátelství na cely zivot ❤️
Z pohledu karieroveho poradce: jdi do toho. V našem veku, vývoje lidstva je vítězem ten, kdo se učí.
A ten pocit, když držíš diplom. Jooo, tak ten je boží! 🥰

@nikishkaaaa mám ekonomku, kterou nesnáším 🙈 a ve svých 30 letech jsem si řekla, že si konečně splním svůj sen, ke kterému mě to vždycky táhlo a začala jsem studovat na VŠ porodní asistenci, tedy úplně mimo obor 🙈 jsem v prváku, doma dítě 5 let..... studium je prezenčně, takže vydělávat nemůžu (max. nějaké brigády během zkouškového), vše tedy finančně táhne manžel a v případě, že malá onemocní nebo přijde nějaký problém, kdy je potřeba hlídání, tchýně vždycky pomůže 🙂 zcela upřímně říkám, že bez týhle pomoci by to bylo nereálné..... nicméně je-li to tvým snem a máš podporu rodiny, určitě do toho jdi 👍🏼👍🏼

Měla jsem VŠ pedagogika druhýho stupně při dětech jsem ai uvědomila, že mé mnohem víc naplňuje předškolní pedagogika. A šla do toho. Zase VŠ na 3 roky. A nelituju hlavně spoustu projektů co jsme dělali jsem dělala s dětma a je to hrozně bavilo. Víc jsem doma hrala na klavesy takze deti vic zpivaly a nejstarsi to chytlo a zacala se taky ucit hrat. Hodne jsem se ucila kdyz jsme byly na hristi. Jestli pracujes jako asistentka budes si delat praxi v praci to je velka vyhoda (hodne spoluzacek prave s praxi mely problem, ze s praci v kancelari to nestihaji atd) chtela jsem studium v sobotu (ze s detma bude chlap nebo prarodice)pajdak na masarykove univerzite to i sliboval ze to bude pul na pul sobota/patek ale vysledek jen patky, ale dalo se. Dneska je to rok od statnic a jsem na sebe pysna a rikam si ze ikdyz to bylo chvilemi fakt tezke (pro me hlavne hudebka, chodila jsem i na doucovani abych to dala) a na zkousky jsem se ucila treba cele Vanoce tak nelituju a jsem na sebe pysna. Deti mam tri, manzel me podporoval, hlavne at do toho jdu, pak teda s "hlidanim" obcas brblal ze zase atd 🤣

Mám VŠE, ve 32 letech jsem se rozhodla studovat ještě voš zdravotnickou. Druhé dítě jsem rodila na konci prvního semestru. Dalo se to, ale bylo to náročné, to zase jo.

Určitě se to dá. A s většími dětmi je to podle mě lepší. Druhou VŠ jsem si dodělávala, jak se narodil starší syn. Čili jen s 1 dítětem, ale byl plně kojený a lahev nechtěl, tak to byl trochu problém. Moje mamka si taky dodělávala VŠ při 2 dětech a při práci a zvládla to. Je to hlavně o učení se po nocích a o silné vůli. Pokud tě studium baví, tak ti to půjde. Na věku tolik nezáleží.

Je mi 43,mam teda uz pubertaky,ale letos jsem podala prihlasku na KU na specialni pedagogiku.Myslim,ze do padesati bych to dodelat mohla 🙂