Bojím se, že zůstanu sama
Mam 25 let, nedavno jsem skoncila prirodovedeckou fakultu biologie a chemie. Vzdy byl ale muj sen stat se lekarkou, mam do toho i chut a taky si myslim ze bych to dala. Trapi me ale jedna vec, vim ze je to hlavne o cloveku, ne o profesi ale vytvari to ve me jakoby blok. Temer vsechni lekarky v mem okoli ziji zivoty ktery bych ja zit asi nechtela, hlavne co se tyce muzu. Jedna je napriklad 3 krat rozvedena, druha zije s alkoholikem, treti je slobodna matka…a tak dal. Nevim jestli je to kvuli tomu, ale bojim se ze me muzi budou pak brat ze jsem uz “moc”. Ja celkove i v minulosti mela vztahy ktere nedopadly dobre a myslim ze z velke casti kvuli tomu ze jsem mela vzdy vyssi vzdelani, ani jeden nemel vysokou ani na ni nestudoval, jeden nemel dokonce ani maturitu. Mozna budu znit povrchne ale ano myslim ze ve vztahu by lidi meli byt i akademicky priblizne na stejne urovni. Obcas mi to prislo ze meli pocit jako takovej ten ja jsem muz a ja potrebuji byt ve vsem vyssi a kdyz ne tak jsem hnusnej. Ale zase bylo by mi lito se vzdat sveho sna jen kvuli tomu ze co ak me nikdo nebude chtit protoze bude mit pocit menecennosti. Nevim…prihlasku jsem si podala ale jsem ve faze kdyz opravdu netusim co budu delat, jesti jit, nebo ne. Ak mate nejake rady nebo nazory, sem s nima.
Ja znam nekolik lekarek a vsechny maji manzela a nejake to dite.
Svobodné matky, 3x rozvedene či s alkoholikem žijící jsou napříč všemi povoláními, tim to neni. Nebýt lékařka ti nezajistí šťastné vztahy, život.
Je ti 25 a potkáš ještě spoustu mužů. Pokud mas chuť studovat jdi do toho. Já si VŠ dodělávala ve 32 a manžela potkala ve 30. Ve 35 měla první dítě. Na vše máš ještě čas a užívej studium.
Jako být lékařskou není v dnešní době žádné terno....v nemocnici spoustu přesčasů.Než se vypracuješ,tak to trvá ....Skloubit mateřství a noční služby a služby o Vánocích je docela náročné.
Pokud by si šla do ambulance,tak se připrav na hory papíru a buzeraci od pojišťoven 🤷
A s tím chlapem....buď máš štěstí a zamiluješ se a klapne to napoprvé a nebo máš smůlu....
Jsme vysokoškolsky vzdělaná, chlap nemá ani maturitu, jen výuční list.. a je to ok.. záleží na lidech.. titul není papír na rozum 😀
Být lékařkou je poslání a měla bys to tak brát.. jednou by jsi mohla litovat.. a jen kvůli tomu, že potkavas muže kteří nedokáží ocenit tvoje schopnosti ? V tom případě se pohybujes ve špatných vodách a měla by ses vydat k jiným.. každopádně znám taky spoustu lékařek, které jsou šťastné vdané a mají děti. Většinou mají manžely buď lékaře nebo právníky. 😉 Studuj dál.. neřeš chlapy. Jednou přijde ten pravý, pro kterého budeš ta něj a bude si že vážit 😉🙏
Já znám dvě doktorky, ktere jsou samy. Ale rekla bych, ze je to kvůli tomu, ze se s odpuštěním můžou “posrat” z toho, ze vystudovaly medicínu. Furt o tom vypravi i když se jich nikdo neptal, dělají, ze jsou něco extra. Myslím, ze to kazdyho chlapa přestane bavit tohle poslouchat. Ono to nebaví ani nás, kamarádky už. 😀
Takže si myslím, ze to není o vzdelani, ale o tom, jakej člověk je.
@gryfis takto je to i u nás, já VS a muž truhlář (vyucny list). Sestra také ona VS, muž dodělával si maturitu. Žijí spolu 28 let. Myslím, že máš určité předsudky vuci vzdělání (myslim ukonc.). Já bych intelekt.k sobě nechtěla, u mně tu vlastní komplikovanost rozbil muž, který tak komplik.neni.
Jam mam 4 kamosky lekarky plus v rodine mame piatu a vsetky maju dlhorocne dobre manzelstva. Dve maju za manzelov lekarov, jedna pravnika, jedna geodeta a jedna matematika. Je vela chlapov, ktori vitaju premyslajucu, inteligentnu a vzdelanu partnerku. Pre niekoho mozno budes "moc", ale pre ineho budes to prave orechove. Ja sama mam doktorat aj docenturu z aplikovanej matematiky a partnera mam vyborneho.
Jsem lékařka, mám spokojené manželství, stejně jako drtivá většina mých kolegyn.
Já jsem také lékařka, vysoké školy mám dvě, spokojené manželství a děti také máme 🙂 Optimální je netvořit si v hlavě nějaké negativní programy, jdi za svým snem pracovně, věci se v životě poskládají tak, jak mají být 🙂
Víc bych se bála poustet se do školy co je na šest let v 25 , ale pokud mas tu možnost a motivaci jdi do toho, lepší než si pak vyčítat, ze ti někde něco uteklo…pak nějaký ty atestace … bude to časové dost náročný … Jinak spousta mých kolegu za má manželky “pani doktorky” a myslím ze netrpí pocitem méněcennosti ani jeden (všichni teda Ing) a pro zajímavost je to pro ně i atraktivni povolání pro manželku 😂 mám kamarádky a spolužacky lékařky, všechny mají 2-3 děti a manžela (jedna i s učňákem a neznamena to ze je neschopnej) a žijí si spokojeně… popravdě asi nemám v okolo žádnou lékařku co by byla sama 😂😎při studiu na škole ano, to byl celkem problém pro některý pochopit, ze to studium je náročný a zabere dost času)…
Já mám titul z přírodovědecké fakulty (ochrana životního prostředí), maturitu s vyznamenáním a partner maturitu a nebudu ani říkat s jakými známkami jí udělal... 😁 Ale on to třeba vnímá jako normální, že žena studuje, má vzdělání a chlap je ten zručný, co vše spraví, obstará rodinu, zařídí zázemí. U nás v okolí takových znám poměrně dost. Chlap se vyučil, šel do práce, vydělával, postavil dům a žena studovala. 😉 Můj bratranec si taky vzal lékařku a sám má maturitu, z výšky odešel ještě v průběhu prvního semestru. Jí ale při jejím studiu velmi podporoval. Říkala, že mnohdy měla chuť to vzdát, ale že on jí vždy podržel.
PS. nevím jaké máš třeba ty možnosti práce v tvým oboru, ale já si myslím, že po finanční stránce bude mít navrch i dělník s výučním listem. Možná i prodavačka v Lidlu. V přírodovědných oborech si člověk na luxus opravdu nevydělá. 😂
Jsem lékařka , mám dvě děti a dlouholeté spokojené manželství s inženýrem 🙂 většina kolegyň to má podobně. Ty nešťastné lékařky bez chlapa, zavalené prací - taky znám, ale to jsou většinou ty, které to hodně " hrotí", a jedou ten život hodně na výkon. Takže pracují někde ve fakultní nemocnici a mají mnoho služeb a mnoho presčasů a pak holt není síla ani čas najít fajn parťáka pro život. Nebo se hodíš do klidu jako já, být lékařka lze i na půl úvazku a jako zaměstnanec v ambulanci si hvizdám🌞🌞🌞
Jsi si jistá, že to není naopak? Že ty máš potřebu, aby byl chlap "vys". A třeba i podvědomě jsi mu to dávala sežrat, že tu VS nemá a ty jo? Jen se ptám.. já jsem kdysi měla ve vztahu takové myšlenky, že on nemá vs, já jo. Jestli bych radši nechtěla někoho s vs a podobně.. pak mi cvaklo, že není o to horší člověk, není hloupější, dokonce ani nevydělává o to min. Neni o to nějak menecennejsi, kdyby měl podmínky co já, tak má i tu Vs. O to víc má životních zkušeností, je samostatný od 20, ne jak já, prodloužené dětství na koleji.
Školu bych kvůli tomu nezáhodila. Stejně tak můžeš být rozvedená, single, samozivitelka.. s tou Vs co máš teď.. lékařů si vážím velice, ale nejsou to nadlidi nebo naopak asocialove, neschopní vztahu. To si člověk nese s sebou, ne že skoly
Vzdělání člověka mění, učí ho pracovat si informacemi, jít víc do hloubky. Takže si dva lidi se stejným vzděláním můžou být názorově blíž. Potkala jsem člověka s VŠ a názorově jsme se neshodovali ani hodnotově (vlastně jsem jich potkala víc). Teď má můj manžel taky VŠ, ale nebyla to podmínka pro vznik vztahu. Takže vzdělání není záruka toho, jestli si lidsky s někým sednu. Debil může být jak dělník z fabriky, tak doktor. Stejně tak může být dělník z fabriky super partner a i doktor může být super partner, je to o lidech.
Nevyžádaná rada: Jestli opakovaně máš vztahy, kde se ti opakuje nějaký vzorec, partner nezkousl tvou vš, potřebuje mít nad tebou navrch, tak je problém u tebe, že si vybíráš partnery, kteří tě nedokážou přijmout taková jaká jsi. Vybíráš si partnery, kteří ti dávají něco sežrat, potřebují si dokázat tvou dominanci. Dokud si to v sobě nevyřešíš, tak budeš přitahovat partnery, co budou mít s tvým vzděláním problém, s tím, že něco umíš. A i když si najdeš partnera odpovídajícího vzdělání, objeví se něco jiného v čem to bude skřípat. Začni rozplétat na terapii, proč máš tyhle vztahové problémy.
U lékařky je náročná ta atestace, v ambulanci je to víc na pohodu, ale musíš napřed projít atestačním peklem.
Já bych se nebála toho, že si nenajdu partnera kvůli vš, ale spíš bych se bála, že minimálně dalších šest let budu na někom fin. závislá, ale třeba máš dobré fin. zázemí, co já vím.
Šla bych do toho, radši budu dělat, něco co mě baví, než obětovat svůj sen, jenom protože se bojím, aby to můj budoucí partner ustál. Jestli by můj partner neustál, že mám vš a dodělám si další, tak to není ten pravý.
Můžu vědět, proč, když jsi dokončila bio a chem v 25, když je tvůj sen studovat medicínu, proč jsi do toho nešla třeba po bakaláři, ale pokračovala ve studio bio a chem?
Promin bavíš se tady o titulech, ale dotaz jako 15 ctileta. Něco by ti mohla říkat i emoční inteligence a ta se titulem určitě neměří, píšeš samé doktorky a samé vztahové problémy, asi jim je ta inteligence jak píšeš k ničemu. Vůbec bych se neridila dosaženým titulem, také mám vysokoškolsky titul a dělám úplně neco jiného k čemu bych ho vůbec nepotřebovala, mám inteligentního muže a vysokoškolsky titul nemá . Naopak pokus budeš od nevidím do nevidím v práci tak doktor se ti o decka asi nepostara. Hledej muže který ti má co nabídnout i tvému intelektu, vzděláním bych se fakt neridila, ale je přece jasné ze i samotná osobnost se obklopuje podobnými lidmi se společnými zájmy atd. Moc to resis 🙈
Hlavne si myslim ze ty tvoje strachy a obavy se promitaji pak v tvem zivote. Hodne zalezi na tvem nastaveni, i jen podvedomi. Tvuj zivot pak bude vypadat podle toho, takze delej co te bavi, zahod obavy a uzivej si proste to co je dneska. Tim se otevres i vsemu dobremu, co ma prijit...😘
@levandule_k Pod ten první odstavec bych se podepsala. Já mám VŠ, chodila jsem s klukem s VŠ a byl to úplný mimoň, neschopný pořádně komunikovat, nevěrný (a neschopný to přiznat). Za manžela mám dredatýho muzikanta s maturitou. Pořád je děsnej Alfa samec, ale věrnej a k tomu se dokáže postarat o rodinu i o domácnost. Není to o vzdělání, ale o osobnosti. 🙂.
@konidana Tak ono je blbé, když to někdo tomu s nižším vzděláním dává sežrat před tebou, to on pak může mít trochu komplex z někoho, kdo má vyšši vzdělání nebo je vůči druhému pasivně agresivni
@levandule_k to jo, ale mám zkušenost spíš s menší sebejistotou a sklonem ke zbytečnému podceňování se daného jedince. Spíš povaha nebo tak něco
Přestaň randit s kluky, co nejsou vysokoškoláci. Málokterý chlap ustojí ženu s vyšším vzděláním. Já mám ČVUT a většina mých spolužaček si nakonec vzala taky někoho z oboru. Já znám doktorek dost a nemyslím si, že mají častěji špatné vztahy než někdo jiný. Jestli tě to baví, tak hurá do toho.
Já si myslím, že je to hodně o výchově a o povaze chlapa, jak už bylo řečeno. Sama mám manžela s ,,jen" výučním listem a já mám DiS a Bc. Nikdy jsme si vzdělání nepředhazovali.
tak by bylo spíš asi radno se zamyslet, kde a jak jsi ty vztahy začínala, jakej máš vztah k sobě a k vztahům jako takovejm... vážíš si sama sebe dost? a ty kluci, byli vyrovnaný, dospělý, prostě muži, s kterejma sis mohla představit život?
na tvým místě bych přemítala úplně jiný věci, a to o věku... začneš studovat v 25/26 medicínu, budeš tam 6 let, pak ještě nějaký ty roky před atestací, a dítě v ideální době takhle vychází na kolik? na 34? nebo jsem mimo? možná se dítě nějak dá stihnout i u toho, ale to by osobně pro mě třeba fakt nebyla ideální cesta. o celkovým životním tempu, stresu a následně energii výst plnohodnotnej rodinnej život nemluvě. ale je to nevyžádaná rada, já vim🙂
Jsem lékařka, manžel je pokrývač. Manželství v pohodě, nijak se nepovyšuju, nedávám mu znát, že nám vyšší vzdělání. A popravdě mi to nevadí. A je to v pohodě. Děti máme dvě. Pracuji hodně, baví mě to. Nenech se otrávit tím, co vidíš. Je to o lidech. Kolem mě jsou taky lékařky s různými osudy, ale každý svého štěstí strůjcem.
Mám titul z VS, manžel je vyučený kuchař. Táhneme to spolu už patnáct let, dvě děti a pořád spolu plánujeme jednou umřít 🤷 O diplomu ten život fakt není...
Zdravotnictvi je jedna velka milostna telenovela. Pokud planujes do nej vstoupit, nemusis se bat, ze zustanes na ocet 😅 Vyber je siroky - od pritroubleho a jednoducheho sanitare pres velmi chytreho a inteligentniho sanitare, zdravotni bratry ruzneho charakteru, zachranare, hloupe doktory, chytre a fajne doktory, nedostupne docenty a profesory, a tak dale 😀Preji hodne stesti pri studiu a uzivej svych mladych let tady a ted 🙃
Studuj, pokud tě to baví a jdi si za svým snem. Až potkáš toho pravého, tak to poznáš.
Osobně si myslím, že vzdělání ve vztahu nehraje hlavní roli. Já jsem inženýr a manžel je vyučený kuchař. Bývalý tohle, jako vysokoškolák, nechápal. Je to ale o charakteru a společných zájmech. Manžel je skvělý táta, lepšího jsem si k dětem snad ani přát nemohla...jsme spolu už dvanáct let a neměnila bych
Staneš se lékařkou, v nemocnici je spousta lékařů 😉 Anebo už na fakultě. Určitě z tohoto důvodu nezahazuj vzdělání, spíš se zanysli, kde ty týpky hledáš a změň lokál.