Dráždivý tračník. Myslím si, že jím trpím

lavenderl
24. led 2018

Zdravím a chtěla bych se zeptat, jestli se tu nenajde někdo, kdo trpí IBS. Já ho diagnostikovaný nemám, nicméně si myslím, že jím trpím. Potíže mám již od dětství, u lékaře mi nikdy nic nenašli, takže se to neřešilo, byly i období, kdy jsem ani nevycházela ven, pokud jsem nemusela, abych nedostala průjem. Samozřejmě mě to nikdy dřív nenapadlo, až teď, když jsme dospělá , začala jsem se zajímat sama a me příznaky by na to seděly.
Chtěla jsem se zeptat, jak jste to řešili a oznámili lékaři, co on na to, jaká byla případná vyšetření, jake je léčba apod. Moc děkuji.

jancabr
24. led 2018

předpokládám, že jste asi pročetla různé stránky typu http://www.detoxikace-organismu.info/syndrom-dr...
u lékaře to nebude jednoduché i jak se píše ve zmíněném článku. Kamarádka má například ulcerózní kolitidu. Sama si jí bohužel zřejmě způsobila stresem. Nejdřív též nedostatečně diagnostikováno lékařem - takže změna lékaře, do toho diety, horší a lepší období, nakonec různé léčby.

8slunicko6
24. led 2018

@lavenderl Taky ho asi mám ale někdy si říkám jestli spíš nemám Crohna nebio Ul. kolitidu... Mám slíbeno jít na kolonoskopii-tam se to zjistí asi nejpřesněji protože se podívají dovnitř...jinak se můžete jen domýšlet co a jak.... Já taky často přemýšlím-myslela jsem jestli třeba nemám alergii na laktózu, ale vzhledem k tomu, že kojím a dcerka měla ekzém a kusela jsem vynechat dlouhodobě mléko a potíže se nezlepšili, tak jsem to vyloučila... Může to být i celiakie nebo opravdu jen stres a proto ten tračník... Zatím mi jrn brali výtěr a zasílali na rozbor, to vyšlo negativně a také si můžeš nechat nabrat krev-zjistit zánětlivé markery a také se dá i nějakým jednoduchým rozborem (který se ale nedělá standartně a proto se o něj musí speciálně požádat) zjistit ta alergie na lepek.

lavenderl
autor
25. led 2018

Děkuji za odpovědi

betys28
21. čer 2019

Ahoj!
Tak se při­dá­vám do da­vu.
Ta­ky mám IBS, po­tvr­ze­no gastro­en­te­ro­lo­gem. Pro­šla jsem gastrosko­pii, ko­lo­no­sko­pii, od­bě­ry kr­ve na in­to­le­ran­ce. Po tom všem vý­sle­dek - IBS.
Dr mi do­po­ru­čil duspa­ta­lin re­tard, vlákni­nu a pro­bi­o­ti­ka + sa­mo­zřej­mě ne­se­žrat co­ko­li, co mi při­jde pod ru­ky. Duspa­ta­lin jsem vzda­la (mě­la jsem po­cit že ne­po­má­há), vlákni­nu a pro­bi­to­i­ka (bi­o­pron IB sym­bio +s.bou­lar­dii) be­ru den­ně.
Cit­li­vá stře­va mám od ma­lič­ka, ale! Do ně­ja­ké­ho cca stře­do­škol­ské­ho vě­ku to by­lo v po­ho­dě. Moh­la jsem jíst co­ko­li vesměs (po­do­tý­kám že nejsem za­stán­ce vy­lo­že­ně mast­ných jí­del, pře­hna­ně ko­ře­ně­ná a pi­kant­ní ne­mám rá­da). Na VŠ to v pod­sta­tě za­ča­lo. Prů­jmy. Ne­by­lo to po­řád ale sem tam ano. Po ná­stu­pu do prá­ce ( uči­tel­ka MŠ, kde ne­mů­žeš na WC kdy­ko­liv po­tře­bu­ješ a stre­sy k to­mu) se to roz­je­lo na pl­ný plyn. Po­řád jsem si ří­ka­la, že jsou to jen virózy. V dal­ší škol­ce se to stupňova­lo tak, že už jsem pak by­la jen na rý­ži, roh­lí­kách, sem tam di­et­ní šun­ce a imo­diu. Do­lů šlo 10­kg. Tam jsem si řek­la dost! Ne, že by se mi niž­ší vá­ha, kte­rou mi mi­mo­cho­dem chvá­li­li i ro­di­če dě­tí, ne­lí­bi­la. Ale! To­hle pře­ce ne­ní nor­mál­ní (to jsem stá­le ani ne­tu­ši­la, že IBS exis­tu­je).
Po zjiš­tě­ní di­a­gnózy mi da­lo ješ­tě do­ce­la dost úsi­lí zjis­tit, co to vlast­ně je, co to ob­ná­ší, co vlast­ně jíst a nejíst. Od do­by co jsem se rá­no po ces­tě do prá­ce ma­lém pos....v au­to­buse, mám blok ces­to­vat. Vy­svět­lit všem oko­lo, tě ně­kte­ré vě­ci fakt ne­smím, je ne­mys­li­tel­né. Jsem pros­tě hy­po­chon­dr. Ka­ma­rá­dy po­stup­ně ztrá­cím, pro­to­že si všich­ni mys­lí, že se jim vy­hý­bám. Jak mám ně­kam jet, je mi zle. Do to­ho jsem po­tka­la chla­pa, kte­rý byl su­per, ale ni­kdy nic ta­ko­vé­ho ne­ře­šil, pro­to­že dě­lal z do­mu. Tak­že z je­ho stra­ny ne­po­cho­pe­ní. To­ho­to chla­pa jsem si vza­la, mám s ním dí­tě a sta­ví­me dům. Ono to je hez­ké, mám ro­di­nu, ale ty stre­sy ob­čas (do­čas­ně byd­lí­me s mý­mi ro­di­či ve ví­ce­ge­ne­rač­ním do­mě) jsou děs. Ří­kám si, zda mi tře­ba po­tom ne­po­mů­že stě­ho­vá­ní. A pro­to­že jsem na to fakt sko­ro sa­ma, zku­sím to­to: NE­NA­JDE SE TU NĚ­KDO, KDO MÁ IBS, BYD­LÍ VE ZLÍN­SKÉM KRA­JI, A HLE­DÁ SPŘÍ­Z­NĚ­NOU DU­ŠI, TAK JA­KO JÁ? By­lo by su­per vě­dět, že tu ně­ko­ho mám. Ně­ko­ho, kdo na­pros­to ví, jak se cí­tím! Chce to vzá­jem­nou pod­po­ru! Tak co, li­dič­ky! ;) (Sa­mo­zřej­mě to mů­že být jen vir­tu­ál­ní, ale tak ví­te jak)
Be­tys28

jumbo747
22. říj 2019

Betys28.Jsem ze Zlinského kraje ale hlavně mám taky IBS a Váš článek uplně přesně ukazuje jak obtěžující je to "nemoc".Pro celé okolí jsme jen vymýšlející si hypochodři.Držím palce ať to aspoň trochu zvládáte a věřte že je nás více.

betys28
26. pro 2019

@jumbo747 ano ano. Jsem hypochondr, který si jen vymýšlí důvody, aby nemusel do společnosti. Je to nepříjemné. Hlavně když mi někdo řekne, že má například bolehlav a taky jde. Ano bolehlav je sice nepříjemný, ale rozhodně člověka nenutí trávit čas na záchodě. Odkud jste?