Jak se vypořádat s "jinou" dcerou? Příznaky a řešení.
Mám dceru. Často je ve svém světě a igoruje mě. Neudrzi pozornost. Něco dělá a najednou ji vyruší sebevětší blbost a první věc nedodela. Má dobré horší a příšerné dny. I učitelky z ní jsou nešťastné. Nedokáže se přizpůsobit a často neplní zadání a dělá věci po svém.
Zvazuju vyšetření PPP ale vůbec nevím jak na to. Možná to bude chtít speciální přístup a možná má i diagnózu.
Má i problémy s jídlem ve smyslu že nemá absolutně žádnou záklopku a je schopna si třikrát přidat. Pořád něco musí jíst naštěstí miluje i ovoce a zeleninu takže mezi jídly ji jablka, okurky, mrkev případně pomeranč atd. V jídelne prý jako jediná jí všechno i polevky. Svačiny si také chce přidat. Možná to spolu souvisí.
Chodit začala až v roce a půl. Doteď má problémy s hrubou motorikou. Přidržuje se zábradlí s má z výšek.
S plaváním to taky není nic moc. Jsem ráda když ji dostanu do vody. Má ráda koloběžku. A chodíme na dlouhé procházky.
Problém je hlavně její mimonstvi a fakt že půlku dne je ve svém světě. Na otázky moc neodpovídá. Jen to co vidí a děje se teď co bylo nebo co bude jde mimo ni.
Nikdy se nedivím co učitelky co děti. Co měla k obědu.
Momentálně u ní frčí ledové království a neustále si hraje na Elsu jak staví hrad.. jenže ona si tak začne klidně hrát na poště.
@nikita84 Ahoj. Nepřečetla jsem si diskusi dokonce, jen pár tvých doplňujících komentářů, ale hlásím se, že mám doma podobného čtyřletého mimone 🙂 Je pomerne dost chytrá, na tříleté prevenci odmítala říkat co vidí na tabuli, požádala jsem sestřičku, aby ji místo obrazku ukázala písmena (znala v té době uz vsechny), písmena ochotně četla, odmítala říkat barvy, řekla jsem že může odpovídat v angličtině, začala odpovídat barvy anglicky....jinak většinu prohlídky provriskala, protože když se jí dotknul někdo mimo nejbližší rodinu, bylo zle. Dokázala začít vriskat i proto, že jí soused pochválil na ulici boty (sympaťák a táta stejně staré holčičky, se kterou si hraje...) Pediatr taky zmínil autismus, ale nakonec vyloučil, protože miluje děti a školku, což není typické. Nakonec to uzavřel že je to geniální magor (je to vtipalek) a že to budeme mít těžký, že to má doma taky. Upozorňuji že nejsem matka, co by do ní cpala informace horem dolem, učí se jak houba vše, co slysi. Má neskutecny vnitřní svět, plete si fantazii s realitou, boji se lidi. Snažím se s tím pracovat, ale beru ji takovou, jaká je. Myslím, že jsou ještě mrnave a mají čas 🙂 I u nás se to věkem trochu rovná, zvyká si na pravidla, že ve školce prostě musí fungovat s ostatníma, doma má větší volnost na svůj svět a neřeším, že pismenkovou polévku čte a skládá slova, místo aby ji jedla...
Mimochodem byla a je taky celkem jedlik 🙂
Jednu dobu jsem zvažovali psychologa (kvůli tomu strachu z lidi), ale nakonec neskutečně pomohla skolka. Ve všem ji pomáhá skolka. Dostává tam řád a pravidla, která já ji v tom domácím chaosu s druhým dítětem tak pěkně udělat neumím. Ale taky je fakt, že máme skvěle paní učitelky. Obcas si trošku postezuji, že je mimo, ale když se v šatně rozčiluju, ze se má oblékat a necucet do stropu, tak mi jedna rika: Nechte ji, ona jednou ještě něco vymyslí a vytre nám zrak......
@neomenia Já si dovolím trošku oponovat. Školství má nastavené nějaké cíle, kterých se snaží u všech dětí dosáhnout. Tam, kde se nedaří těch cílů dosáhnout, je potřeba buď upravit podmínky pro konkrétní dítě nebo změnit cíle. Ale to nejde udělat "jen tak", že se pedagogové sami rozhodnou. Je potřeba zjistit, proč se dítěti těch cílů nedaří dosáhnout, v tom pomůžou odborníci (lékaři, jiní specialisti) a potom udělat určité úpravy ve vzdělávacím zařízení. Ale ty úpravy se dělají na základě "něčeho", musí být zdůvodnitelné (třeba pro případnou inspekci). Chápu, že neznalému to zní divně, ale vše má nějaký svůj systém a postup, pedagogové jsou dost svázáni jak různými vyhláškami, metodickými pokyny, nařízeními, tak přáním rodičů. A někdy je dost složité to vybalancovat tak, aby z toho nejlépe vyšlo samotné dítě.
K zakladatelce. Takhle podle tvého popisu by mě asi úplně nenapadlo, že by šlo o vážnější problém, ale píšeš, že i učitelky ve školce už naznačovaly, že chování dcery je méně obvyklé (mají srovnání a už se setkaly s ledasčím), máš dojem, že to prostě není úplně ono. Já ji neviděla, ale věřím tvému pocitu. Domluvila bych si ve školce schůzku a zeptala se, co si učitelky myslí, že by tvé dceři mohlo pomoct, jestli pro ni něco můžeš udělat ty, jestli mají jakýkoliv nápad. Výhledově bych uvažovala o návštěvě PPP, ale teď jsou jí čerstvě 3, přijde mi to celkem brzy. Mám zkušenost, že ve 3 letech je ještě normální téměř vše🙂 Může být nadaná, může mít nějaké autistické rysy, může mít jen nerovnoměrný vývoj, to takhle říct nejde, ale opravdu mi na posuzování přijde ještě relativně brzy, pokud neřešíte nějaký hodně vážný problém.
@nikita84 Mrkni taky na téma nadané děti, jestli jí v tom nepoznáš. https://www.facebook.com/watch/?v=2067983503298793
@ajkada Ahoj jo zájem o písmenka má taky neskutešný to se začalo projevovat už po prvním roce. A taky obecně fascinace symboly. Když venku uvidí mapu (mapu naší vesnice) hned k ní běží. jinak mapu pozná bezpečně i jinou. A ptá se kam pojedeme ukazuje cesty jezdí si prstem je tam jen opravdu pár symbolů tak přesně ví co co je. Doma jí mapy teda neukazuju protože to už mi přišlo úplně mimo Aby se 2 letý dítě koukalo do map. Já osobně se teda myslím že u malé Elišky je to víc o tom že má ten obrovský pud vědět co a jak. Než že by byla nějak geniální. A ty malé děti mají obecně velkou pamět. Já do ní informace neleju ale ona se mě na všechno ptá sama. Občas se táta kouká na dokument tak se ptá a ona si to fakt všechno uloží. Myslím že to o těler má z déčka jsou tam odpoledne programy operace jau atd a mluví tam o těle.
Já jsem ted uplně marná vlastně jsem parná posledních 8 měsíců - jsem těhotná a čekám dvojčata.
V čem je tedy provlém? že nerespektuje pravidla pokud nechápe jejich význam první dny ve školce absolutně dělala co ji napadlo. Brala dětem jejich pití, nechtěla spát, rušila děti u spaní, řeklo se jde se ven flákla sebou že nikam nejde že si bude stříhat. Nové hračky tak u nějakého hlavolamu strávila tak dlouhou dobu že než pak došla na záchod tak se počurala. Venku si je schopná hrát tak že sbírá listy a prostrkává je skrz plot a nechce hrát hry s dětma (ovečku pojdte domu) přitom na hřišti u nás ji hrála.. pravda tam nejsou listy a plot. že když přijdu do školky tak udělá scenu že nikam nejde protože tam má rozdělanou práci pokaždý to končí tak že ji tam bud čekám a nebo ji násilím táhnu po schodech dolů a dělá ostudu. Venku už je zase dobrá. už ji zase zajímá každej lísteček kamínek.
Možná jsem přecistlivělá as vyřízená z těhotenství možná vlastně nejde o ní ale o mě skrz strach toho jak to budu zvládat s ní a dvojčaty když ona sama je náročná.
Jinak jak jsi mluvila o té 3 leté tak ona tam spolupracovala. Řekal všechny barvy i tvary na tabuli přečetla symboly a měla to i s přednáškou třeba houba žije v lese, já mám ráda houby atd. Dokonce mi do tý průkazky sestřička napsala velice šikovná.. a mě bylo blbý se ptát na to že je to vlastně takovej "mimon) a když jsme vyšli ven tak tam byla paní s miminkem tak necelý rok. A Eliška hned začala paní zpovídat ta byla uplně upřekvapená a říkala že je jak houba.
Podle toho,co píšeš, je dcera úplně normální zdravá holčička. Na čerstvě tříletou možná v některých věcech i popředu. Nech se inspirovat tím jejím tady a teď a užij si přítomnost. Chápání minulosti, budoucností, soustředění, to všechno přichází postupně a malá má na to spoustu času.
@nikita84 Částečně, jen v něčem (trochu mimoň, problémy s hrubou motorikou, dělat si věci po svém, nedodržování pravidel, hrát si na Elzu i na poště, být ve svém světě) připomíná mého syna, který diagnózy má a dost závažné, ale je mu 7 let, takže to už je něco jiného. Je ještě malá takže z toho může vyrůst. Školství vyžaduje děti, které naprosto přesně zapadají do stáda, jakmile nezapadá, je to špatně ať už tím nebo druhým směrem. Pro klid duše bych ji určitě nechala vyšetřit neurolog, psychiatr a psycholog, i kvůli tomu, abys ty měla klid a později, kdyby se to nezlepšovalo, si nedrbala hlavu, že jsi něco zanedbala, že jsi něco mohla udělat jinak, dříve a to jsou hrozné pocity, se kterými se žije těžko (znám je bohužel). A až pak teprve, pokud by nějaká diagnóza byla stanovena, tak vyšetření v SPC kvůli podpůrným opatřením do školky a později i do školy.
Coze? Ja cely prispevek myslela, mas treba desetilete dite a rikam si,no, to bude asi trochu mimon. Ale ty mluvis o tri lete holce? 😀 Promim, ale jsou deti, ktere ve trech letech ani nemluvi a tobe vadi, ze s tebou nerozviji debaty o zivote? Jestli ji povazujes za mimone, protoze ve trech letech neumi plavat a hraje si na Elsu, tak bys potrebovala vysetrit spis ty….
@nikita84 čím víc ji popisuješ, tím více jsem přesvědčena, že máš problém ty. Nezlob se. Otázky proč, jsou úplně normální. Naše je taky velmi kontaktní a zvídavé dítě. K lékaři do ordinace vpluje jako ke kamarádce a hned začne klavirovat do ní všechno možné a pusu nezastaví. A celý den jen proč proč proč.... Ja nevím chudáka děcko budeš tahat kdo ví kde.. Ale pro její klid to tak asi bude lepší. Ja jen nedokážu pochopit moc, co je divného na tom, že první dny brala dětem pití, je ponorena do činnosti, že se pocura a nechce dělat na povel danou činnost 😪
@nikita84 do toho mimiňství trošku a toho, že je prostě ve svém světě někdy, problém s pravidly i ta vybíravost v jídle mi zapadá ADHD. Ale jak říkám, i to tu bylo řečeno, jsou jí tři roky. Může být taková i právě proto, že jí jsou tři roky. Ale jak mam trochu pohled pokřivený pohledem matky postiženého nemocného dítěte, tak taky řeším už každou blbost a vyčítám si, že jsem některé věci neřešila dříve, právě proto, že mě všichni konejšili "vždyť je ještě malej." Neurolog bude určitě potřebovat žádanku od pediatra. Psycholog, pokud bude soukromý, ono jednorázové vyšetření zas tolik nestojí, tak pro něj žádanka není třeba a psychiatr taky bude chtít žádanku.
@nikita84 Nedočítám už ani celou diskuzi - to, co popisuješ, mi hraje buď na asperga nebo nadprůměrné nadání (nebo obojí). Tam je i kupa problémů, že dítě se projevuje jako starší (mluvou, znalostmi) a všichni tak nějak "zapomenou", že je to mrně. S mým drobkem ve školičce ve 2 letech měli problém, že mluvil na svůj věk perfektně, ale neuměl poprosit. A když to po něm vyloženě chtěli, tak schválně nepoprosil. No a klasika "schovat se za mámou" když měl udělat cokoli - poprosit, říct pápá a tak. Což jsem se dočetla, že je normální - dítě mluví samovolně, ale nesmí se po něm nic zásadního chtít. A to se domnívám, že je v podstatě zcela "normální" batole.
To, co popisuješ, mi hraje na to, že je fakt "mimoň" - prostě ona ví mnohem víc než vrstevníci, takže jí některé jejich věci budou přicházet divné, možná ani nechápe, proč by měla dělat to, co po ní ve školce chtějí.
Pokud to je tak, jak se mi to z tvého popisu zdá, tak to chce jednak klidně vyšetření neurologem, psychologem - aby případně vyloučili / potvrdili aspergera.
A nebála bych se kontaktovat i místa jako Centrum nadání - dělají i víkendové pobyty pro děti a rodiče. Skoro tipuji, že zjistíš, že tam je "barák plný mimoňů" 😀. Držím pěsti, ať co nejdříve zjistíš, co s tím. Naštěstí pokud to je opravdu nadprůměrné nadání, tak konečně se už o tom začíná mluvit a je vysoká šance, že na ZŠ bude někdo akceptovat její papíry z PPP a neřekne, že když je chytrá, se o sebe postará.
Klidně i napiš, mám jednoho extrémního "mimoně" doma (IQ tuším přes 160). A vlastně sama jsem taky svým způsobem mimoň, ač menší. A ano, na ZŠ to ne vždy bylo úplně snadné.
@hojda Jéje, koukám, že jsme se v "nadané dítě" shodly. Já bych doporučila tohle: https://www.heroine.cz/rodina-a-vychova/4532-od...
@darinka84 Tak u nadaných dětí s tím může mít problém celé okolí, zvláště když to je neurčitým způsobem nakombinováno například s aspergem. S mým chlapem má taky půlka mého okolí problém. Protože on vůbec nechápe, proč by měl dodržovat polovinu společenských konvencí (když mu nedávají smysl, nikomu tím neubližuje, jen to lidi prostě dráždí - už to, že chodí bosky, spoustě lidí vadí 🙂 a to je to popsatelné).
@nikita84 tak návštěva se jí třeba nelíbí, ma strach, někoho ji připomíná z pohádky... Důvodu může být milion... Ja dělala scény když přišel na návštěvu strýc. Dodnes netuším proč. Tak mám asi taky poruchu 🙄 mě ani nepřijde nadaná. Prostě zvídavé dítě. Ale to je těžko, každá srovnavame s tím co máme doma. A tvoje se chová podobně jako moje starší. A nenapadlo mě, že je to špatně... Jsou asi věci, které po internetu nesdělis a proto se nám většině zda, ze problém není. Tak dej na intuici.. Ale myslím že jsou to hormony a tvé vlastní programy, vzorce.. Což je pochopitelne.. Děti jsou našimi největšími učiteli.
@darinka84 návštěva byla babičky sestra a její manžel ona tam chtěla být nenudila by se tam ale bála se "dědy" přitom ho už viděla naposledy v létě.
Nalepila se na mě a ani se na mě nepodívala sapala se po mě jako opice držela se jako klíště a brečela a chtěla domu. Za chvilku se osmělila že tam půjde ( máme dvojdomek) že ukáže hračky ale jak jsme tam došly zase scéna. Nakonec manzel dodělal práci na zahradě hodil sprchu a vzal ji tam sám a už to šlo. Nakonec se osmělila.
@lachipie možná zkusím nejdřív toho psychologa děkuju já se pohybují mezi určitě má minimálně ADHD a možná i atypickou formu PAS přes úplně normální dítě až po myšlenky že je snad geniální nebo nevím ( ale to má každý rodíc že je fascinovaný určitou věci co dítě udělá a přitom je úplně normální třeba)
@nikita84 Tak tohle co popisuješ máme téměř vždy a všude. Teda oprava. Měli jsme, teď od čtvrtych narozenin se to pomalu zlepšuje, ale do té doby každá návštěva znamenala řev. I u babičky, když tam třeba dva měsíce (protože Covid) nebyla, tak vriskala z ničeho nic a nemohla jsem se jít ani vycurat. Ale u nás to bylo fakt všude, doktor, zubař, návštěvy.....Byla jsem z toho úplně na nervy. Já jsem hodně komunikativní a společenská a tohle mě dost stresuje, ještě I proto, že má mladší ségru, která ji miluje a tak když řve starší, řve I mladší, protože starší ségra jistě ví, proč řve, že jo....Musím ale říct, že se to pomaličku zlepšuje věkem, školkou, tréninkem. My jsme tedy ale nikdy neměli problém s dětmi. Děti miluje a chová se k nim hezky. Problém jsou čiste jen dospělí. Já si myslím, že je ta naše opravdu dost nadana. Mám kolem sebe srovnání jiných děti a je o rok až dva napřed. Ale pravda že i pohybově je celkem šikovná. Takže to beru tak, že prostě někde ji bylo dáno víc a někde min, min konkrétně v té sociální oblasti. Byla bych asi radši za normální dítě, co ve čtyřech nezacina číst a lentilky ji a netridí a nedělá si z nich priklady....Ale mám co mám, miluju ji jaká je a snažím se jí prostě pomoct s tím, co ji nejde 🙂
Ještě k tomu "dlouho nechodila" - obě mé děti začaly chodit na roce a půl, i neurologem to bylo považováno za "normální". Krom těch tabulkových parametrů existuje ještě tzv. širší rozmezí, které je pořád bráno jako norma, zdravý vývoj a chůze v roce a půl tam spadá.
@ajkada ona má lidí řada ... Na ulici se i třeba s někým dá do řeči ale musí chtít.kdyz nechce tak zase přes to nejede vlak. Ono se u ní teď nějak vše mění. Třeba dřív zásadně chtěla spát sama u sebe v pokoji ve své malé postýlce teď chce spát se mnou ve velké posteli a chce abych ji hladila. To zas Ness špatně muž protože si myslel že se tomu vyhneme tomu spaní v naší posteli...
@lachipie mluví .... Spojovat začala dřív než chodit. Občas mluví moc rychle a není ji rozumět. Umí všechny písmenka krom R Ř a někdy ji tam to R a Ř zadrnčí už teď. Mluví hodně říká básničky.
Teď má oblíbenou
Letadlo letí nad řekou
Před sebou cestu dalekou
Loď pod ní zda se malička
Jak papírová lodičkami
A taky zpívá rampouch sem rampouch tam cikna a já poslouchám rampousi cinkání a já poslouchám... Prej to zpívají ve školce.
Takže si myslím že mluvi pěkně. Umí všechna možná zvířata a pozná je i třeba kraba a surikatu její oblíbená hra když jdeme na procházku je že řeknu třeba jablko a ona ho musí přiřadit do skupiny že je to ovoce, ví že kolo je dopravní prostředek ví že pampeliška je kytka a že to jsou skupiny. Ale když se jí zeptám jak bylo ve školce co jsi měla k obědu co jsi ve školce dělala NiC.
Maximálně mi řekne že měli guláš a to vím že ho neměli. Ale bude do té školky chodit jeste 4 roky tak třeba to přijde příští rok.
@nikita84 máme podobný exemplář (v nadsázce používá manžel) doma, už je mu 11. V roce mluvil ve větách a známí mívali pocit, že by se mu mělo vykat🙈. Bereme jej jako dítko k osobnímu růstu.... my vnitřně rosteme s ním a on s námi, moc mu pomohlo, když se nám narodila v jeho 4,5 letech dcerka. Je z nich nerozlučná dvojka, ségru si moc přál.
@nikita84
tak to já mám asi taky 3letého "mimoně" 😂 navíc si spoustu věcí dělá rád "po svém" a nenechá si do toho kecat, natož ještě pomoct...
Zarazi mě, co by paní ucitelky chtěly po 3lete princezne? Jestli ty ji moc nepozorujes...