Jak vypadá vaše ranní rutina s dětmi ve všední den?

@95newmommy2020 U nas jak kdy. 😄 Část týdne máme klidnější, cast tydne mam brigadu. Sama vstanu v 5,30, abych nachystala, co je treba. Od 6 budim deti, nekdy vesim pradlo jeste. V 7-7,30 odvezu starsi do skolky, nejdele v 8 jsem o 20 km dal a odevzdavam dvouletaka. Pak frcim do prace.
Když deti spolupracuji, jsme se snidani i hygienou do 45 minut z domu. A když vsichni maji s necim problém a potřebují jiné triko, kakat, čůrat, jinou snidani... 🙈 Tak i 90 minut a nervy nadranc mi přijdou jako rekord. 😄

@jane46 muj manzel by vstaval v 6:20, ale v 6:30 by uz byl venku 😀 myslim, ze to ve finale vyjde nastejno jako u Vas 😂 kazdopadne pobavilas 😂

3 děti - škola, školka a vzteklý batole. Snad nikdo nikdy neřval tak, jako se řve každý ráno u nás. Je to pekelný... Chlap v 6.30 vstane a cca 6.40 odejde do práce. Já vstávám v 6, dělám snídaně, svačinu, oblíkám je, češu, čistim zuby, sobě, jim, protože prostřední je prostě kluk, ten spí ještě když si ve školce obouvá bačkory, holky maj zase na všechno dst času, nebo prostě nechtěj, že jo. Každý ráno má někdo nějakej záchvat (typu - tuhle lžičku jsem nechtěla, ona snědla poslední jogurt, který jsem chtěl já, ten chleba má v sobě díru, nechci jablečnej džus, ale pomerančovej, nechci tyhle ponožky, ale ty, co jsou ve špíně, špatná pasta na zuby, špatná sponka, čepice nakřivo...) Do toho být v 7.45 ve škole, před tím vyřídit školku, mrňavou bolej nožičky, nechce jít. Je to nářez. A opravdu se to nedá srovnat s chystáním jednoho dítěte. Když to takhle píšu, přijde mi to docela úsměvný, ale jdu si asi radši nalejt víno, ať jsem na ráno připravená. 🙂

@leymea

@properjoey Dobre ty,že máš děti vycvicene,že se oblecou během chvilky,zatímco jsi na WC. Ja synovi nachystám vše komplet vedle něj a se slovy "obleč se" si jdu čistit zuby, po 3 minutách(někdy déle,že si stihnu i ucesat vlasy a hodit super rychlý makeup-bb krem a rasenka) vyjdu z koupelny a syn je v lepším případě aspoň vyslecenej z pyžama a nahatej se válí na posteli, v horším stále pyžamo na sobě a se slovy "ale já nevím,co si mám oblict!" (obvykle si na tom sedi) na me rozcilene jeci. Snidane to same, co si dáš?...a nasleduje pul hodiny koukání do lednice, co by tak asi dal...a pak 10 minut jí 1 jogurt. Bez zeptani se snídaní předem nepripravuji,protože zásadně mají oba chuť zrovna na neco jiného a na dohadování se s nimi, že prostě je tohle a basta, fakt nemám nervy a čas.

@ninive211 Koukám, že chlapeček je opravdu diagnóza... 😀 U nás úplně to samý. A ještě s do toho vzteká, že mu nechci pustit pohádku, protože by stál s otevřenou pusou před TV a nedělal už vůbec nic. Což teda nedělá stejně, tak je to asi jedno. 😀

@panihk Věř, že určitě řval....když už podesátý dítě napomínáš, ať už si konečně vyškrabe ten jogurt anebo oblečení ty ponožky,který má vedle sebe, tak prostě ti ty nervy rupnou. Ale je fakt, že naše děcka asi fakt pracujou jen pod tlakem a výhružkama, uklízí si zásadně v případě, když táta zavelí, že co bude ležet na zemi, to vysaje nebo okamžitě zabavuje...to bys měla vidět tu třetí kosmickou. Po dobrým je člověk může upozorňovat a prosit a mají tě na háku.
Takže jsme se takhle hektickym a lehce uřvanym stylem dopracovali k tomu, že vstavacka rodičů 5:40-5:45, dětí 5:50-6:00 (průběžně pokusy o probuzení a mezitím chystám snidani sobě a aspoň sonduju,co teda chtějí jist dětí),pak ústní hygiena, oblikani a s vypětím všech sil 6:35 odchod z domu, 6:45 otvirame dvere od skolky (teď co jsou předškoláci v budově školy,je to super), 6:49 startují běh na bus, 6:53 nasedam, 7:25 jsem v práci. Uff!

Mám jedno a křičím. Vstává v 6:15 a až do odchodu popoháním a pokřikuju aby pohla, protože nechat to jejím tempem přijdeme do ústavů tak na oběd.

@panihk Blizenec je asi diagnóza sama o sobě🙂 jo a starší je Váha...dvě vzdušný znamení s hlavou věcné někde v oblacích, to je něco na moje a hlavně manželovi nervy😀 Občas se na ně fakt musí zařvat, aby se dětičky probrali a sleétly z toho svého zasněného obláčku na pevnou zem. Protože jak je necháš, tak o víkendu budou klidně ještě v 11 litat v pyžamu

Mám kliku, že do institucí chodíme pěšky. Vstávám 6.15-6.30 dle toho, jestli si budu mýt vlasy. Oblečení chystám dětem už večer, ráno jen snídani, svačinu. Budím je v 6.50, z domu odcházíme (aspoň teoreticky) v 7.30. Školáky odložím u školy a s nejmladší ratolestí pokračuju necelých 200 m do školky, pak letím na tramvaj a do práce. Manžel vstává zhruba ve stejnou dobu jako děti. Občas je vede on, ale stejně na ně musím dohlédnout a popohánět.

Jo a když jdu rano do práce (mám úvazek 0,6, dělám dvanáctky a i noční, tak to ráno není zas tak častý), tak je to bomba! Vstanu 4:30, dám si snídani a kávu. Sama, ticho. Pak se upravím, obleču, v klidu a míru. V 5:15 jdu na vlak a ty tři chlapy zanechávám doma spící jejich vlastnímu osudu:D

@terka_37 Nedokážu si představit, že před pátou hodinou ranní bych do sebe něco nasoukala. Poslední dobou jsem si zvykla snídat spíš až v práci, hlavně přes léto, kdy jsme díky dětem na prázdninách u babiček s manželem vstávali před pul sestou a do práce chodili dřív, tj.z domu třeba v 6.

@95newmommy2020 nemůžeš vstát když odcházís v 8 do práce? A dítě přebírá manzel?nesud, nevíš.

Fíha, tak to koukám, jak to je u většiny fakt drsné. 🫢

U nás je ráno pohoda. Ani budík si nedávám, vždy se nějak vzbudíme. Máme dvě děti, předškolačku a dvouleťáka. Oba často vstávají po 7. Dcera se hned obleče, já převléknu syna a jdeme dolů. Na snídani prostě dostanou, co zrovna máme. Syn si většinou jenom kousne a nechá to, dcera se normálně nají. A pokud nemá zrovna hlad, respektuji to. Manžel si dělá nějaké svoje rituály, tak buď snídá až po nás a nebo si přivstane a dá si snídani s námi. Čistíme si zuby až po snídani a vyrážíme do školky. Mezitím děti ještě nakrmí psa a pustí kočku. Pohoda. No a někdy se nám stane (třeba jako dnes), že prostě vstaneme, oblečeme se, vyčistíme zuby a jedeme rovnou 😅.
U nás bývají trochu hektické večery 🤦‍♀️.
Tak vám, holky, přeji klidnější rána.

@ninive211 hele ale to bude asi typem dítěte, jak je mám po roce a první je klidná, tak to ten druhej asi okoukal. Nebo si to myslím. Každopádně to neberu jako svou zásluhu, prostě jsou takový a vím, že to je jinde jinak...

@ninive211 To je skoro jak u nás... 🤣 Jen mám holku. 🙈 Přesný, absolutně...

Já vstávám v 5:15, potřebuju si dát v klidu kafe, nachystat svačiny sobě i detem. V 6:30 většinou budím děti a odnasime je s manželem dolů do obýváku, oblečení už mají nachystaný, tak se většinou oblecou, dáme jim snídani a já odcházím. Řve u nás dcerka, pokud ji nevzbudim já nebo třeba někdy musím odjet do práce dřív, než se vzbudí. Jinak je docela klid. Když byl syn mladší, bylo to mnohem větší peklo, je strašnej nevejprava. Ale s věkem se to dost zlepšuje.

@krtikkrtovaty Já má holku taky, starší. V jeho věku byla snad ještě horší jak syn (to jsem ale nechodila ještě do práce, tak nebylo treba se tak hojit), ale pomalu z toho konečně vyrůstá.Ale v oblékání je taky pomalá, sice uz není Mimoň v tom, kde co má, ale zase se dlouho prehrabuje ve skříni, co na sebe (holka, no, Váha k tomu). Fakt jsme s manželem věděli, kdy "máme dělat děti" 😀

@evik19 Potvrzuji, že čas pomáhá.A taky zajeté rituály a "shedule" téměř na minutu přesně.

@ninive211 My máme Býka a Berana. To zas je když něco chci, tak to chci a ty se matko stav na hlavu. 🤦 Mají svoji rohatou hlavu. 🤣

Já sama jsem ta, co vypíná při oblékání a snídani a celkově jsem ráno zpomalená, protože se mi chce spát.😀 Takže s dítětem soucítím, že má taky pomalejší rozjezd Hold vstáváme o hodinu a čtvrt před odjezdem do školky, abychom vše stíhali a oba se synem se stihli probrat . Oblečení mám pro oba nachystané z večera . Po ránu neřvu, nemám na to energii, spíš si ještě sednu k té pohádce za malým a prvních deset minut hledím do blba, než se proberu do plné bdělosti a potom se oba v klidu chystáme, snídaně, hygiena a vezu ho do školky a pak jedu do práce.

U nás dvě děti, holka 4r a kluk necelé 2r. Dcera ráno chodí do školky a buď se mnou (a manžel doma na home officu hlídá spícího syna), nebo s manželem (když nemá home office a jde do práce, to pak jsem doma se synem já). Já osobně rána a vstávání nesnáším, jsem vždy unavená, naštvaná, v zimě zachrchlená 😀 Ale s dcerou je to takové, že mě to částečně i baví 🙂 Krásně spolupracuje, sama se oblékne, přichystá věci a to vše dělá V NAPROSTÉ TICHOSTI, protože syna vzbudí spadnutí vlasu na zem. A jsme často potmě jen s baterkou, protože kdyby se v předsíni svítilo, syna by to taky vzbudilo. Takže na to, jak rána a shon nesnáším, tady jde vše po másle, bez pospíchání, na pohodičku, s úsměvem a těšením 🙂 Každopádně uvidíme, až budeme vypravovat oba a každého bůhvíkam po Praze.

Tak já se přiznám, že si život ulehčuju. Pokud se starší (čerstvých 6 let) vzbudí sám, je v pohodě a celkem funguje. Pokud ne, tak ho naférovku ještě v posteli obléknu, on se u toho postupně probere. Ano je to děsně nepedagogický, ale to řvaní na něj také (k čemuž by jistě došlo).
Další klika je, že naše děti snídají jen tři druhy jídel: Lipanek, suchý rohlík nebo banán, takže stačí jen pohlídat, aby bylo na ráno pro oba totéž a je taky klid.
Zatím ale vypravuji pouze do školky, co bude s nástupem do školy a zaměstnání raději nedomýšlím.

@misadan11 To přesně sedí! Já jsem ryba (a ráno jsem jak leklá ryba, potřebuji dospávat). Manžel je panna, vstává dřív, prokrastinuje, dělá si ultrazdravé snídaně, které mu zaberou dvě hodiny, na čistotu si taky potrpí 😀 Moje máma vodnář si dává procházku 2,5 km do práce. Tchýně kozoroh vše vypíná, aby šetřila (a obecně ráda spí v 15 stupních). 😀 😀

Tak jsem ráda, že na tom je ještě někdo stejně jako my. Já ač se snažím zachovávat klid, tak ráno toho jsem málokdy schopna.
Dvě děti, 2 a 4 roky, obě školkové, každá v jiné školce. Ráno vstávám většinou v 5,30, abych připravila sama sebe, snídaně, oblečení, batůžky a aby holky v 6,30 měly vše pod nosem. Mladší vstává celkem v pohodě, starší je na zabití. Většinou otevře oči a začíná fňukat nebo řvát, že nevidí, že je jí zima, že nemůže chodit nebo něco podobného. Pak půl hodiny snídají s tím že v posledních pěti minutách vlastně jedí. Většinou stihnou ještě vylít mléko, tak v silonkach klekam na kolena a utírám podlahu. Čištění zubů a pak oblékání, věčné popohánění.. a pak odvoz autem, ještě dohadování kdo si bere ktereho plysaka a kdo jde do školky první.. Když jsem doma na home office, tak je to trochu víc v klidu, ale i tak sotva stíháme, aby holky byly do 8,30 ve školkách. Nejraději mám, když jdeme pešky jen ke starší dceři. Holky si vezmou odrážedla, já se projdu na cerstvém vzduchu a všechny nas to baví. Bohuzel to neni tak casto. Pořád čekám, kdy se ty rána trochu uklidní, ale mám tušení, že to jen tak nebude.

@daasqua ja sem beran...a rabo probiha muj maraton se stopkama:D a manzel se mi kuli tomu smeje...on je panna a taky to sedi:D

@zizibou ja nemit budik tak vstavame nejdriv v 9 😀

@95newmommy2020 máme tři děti, dvě skolni a jedno skolkove. A téměř každé ráno je za trest. Nejmladší odmítá vstávat, starší se obvykle hádají- o všechno. I o to, kdo má vetsi/lepší rohlík. Nebo na jaké židli bude sedět, případně kdo komu sáhnu na svacinu/snidani/čaj....dopln si cokoliv. Tady je obvykle poprvé servu. Druhý adrenalinový zážitek nastává v dobe, kdy se mají oblékat- to pro změnu ti dva mladší se rozhou hrát florbal/hokej/fotbal/ něco s autickama...opět doplň si cokoliv. A do třetice samotný odchod - obvykle je nutné uprostřed chodby přerovnat aktovku, nebo zjistit, že tyhle boty nechci a chci takové, které ani nemám a teď hned je sezen....opět doplň si cokoliv.
Takže v práci/skole jsem obvykle sice včas, ale s jazykem na veste a vzteky bez sebe.
Nedávno jsem proto zavedla pravidlo - v 7.10 vás čekám v autě, kdo tam není, jde do školy pěšky. Já odjíždím. Takže nejmladšího si v klidu obstaram, protože ti dva starší dostali strach, nechávají se raději budit manželem v 5.50, když odchází a v autě teď bývají dřív ne já. Zatím to funguje. Musím zaklepat.