Jaký je skutečný věk mentální dospělosti nové generace?

To bys mi musela říct, jak se to pozná, že jsem mentálně zralá? 🙂

Jelikož beru, že ta mentální zralost má jisté skoky, tak si myslím, že jsem stále ještě nedozrála.

Ale jako zásadní skok beru, že lepší se pořádně vyspat než celou noc pařit (někdy po 40ce).

A co přesně v životě chci? To pořád objevuji.

@irmamala do příspěvku jsem napsala nějaké znaky, které pro mě znamenají vyspělost, je jich samozřejmě mnohem více

Jako chtela jsem odpovedet ze stale ne ,ale pak ctu tve znaky :

Emocionalne stabilni ...ehm v ramci moznosti mi prislo ze od tech 14 let ...

A zbytek " uvědomuje důsledky svého chování a bere za ně zodpovědnost, je sam sebou, ví, kým je, co chce v životě…" "
Dusledky chovani tak od 7 let a zbytek jakoby neresim..
Sama sebou jsem byla vzdy - nesla jsem abi na zakladce s davem ,nechtela jsem vlastnit nebo delat veci co delaji vsichni...

A v zivote chci byt predevsim stastna a to se vekem formuje ty pozadavky a naroky samy ...ve 19 mi stacilo mit penize ,sex a mit se fajn s lidma okolo sebe
Ted jsem stastna z naseho bydliste ,z deti ted si hledam praci po materske - vim trichu smer alejsem otevrena vice vecem ale hledim hodne i na penize s vyberem prz radsi si oddru mene zajimavou praci za vice penez a mam vic volneho casu ...
Pokud by ale treba byla vidina postupu prihlednu i k tomu

Zatím ještě ne. 😀 😀 😀 třeba to přijde na důchod 😀

Jasně, promiň. Ale třeba pro mě osobně tohle deifinice zralosti asi úplně není. Emoce mám naprosto stabilní, přijímám odpovědnost za to, co dělám, přesto to neznamená, že nedělám chyby a nerozhoduju se v určitých situacích špatně, defacto nevyzrále. Ale to souvisí spíš s povahu člověka, než s jeho vyspělostí. Někdo kráčí životem lehce, nebojí se zariskovat a někdo je zdrženlivý a všechno 20x uváží. Ale souhlasím, že tahle generace je asi jinde, než jsme byli my. Přijdou mi mnohem vážnější, tak uvědomělí a korektní. Pracují už od 20-ti na své budoucnosti, šetří peníze, zachraňují planetu. Je jim to ke cti, ale nevím... Mládí by podle mě mělo být ztřeštěné a lehkovážné.

Zodpovědnost mám odmala, celkem. A zrale, rozumně se cítím zhruba od 38.

V tom případě podle tvého popisu nejsem dospělá ani ve 30 😂😂 ano chápu důsledky svého chování a beru za ne odpovědnost což mi ale nebrání sem tam udělat nějakou hovadinu a třeba vůbec netuším co chci v životě dělat, po mateřské planuju úplně nový start od nuly a ještě nemám úplně představu co a jak a v mem okolí nejsem sama, spousta lidi se najde až po te třicítce.

Tak co se týče uvědomělosti co v životě chci a co ne, určitou zodpovědnost, finanční nezávislosti, tak to mi začalo cca kolem 21. roku. Do konce 23. se to ustálilo.
Co se týče emoční stability, tam jsem se v tom trochu plácala, měla jsem nezpracované věci z dětství a vše se zklidnilo a uzrálo teprve nedávno tak rok zpět. Takže ve 33.

Každý jsme jiný a nemá cenu srovnávat.

A jinak ja nad tim vubec nepremyslim - chtela jsem podnikat - podnikala jsem ...
Chtela jsem odjet a zit v cizine sbalila se a v 19 odjela...

Chci neco - udelam to ...

Jasne ze v ramci moznosti nad tim premyslim ale zohu ted a tady... 🙂

Mam chlapa ktery me nekdy drzi pri zemi kdyz to potrebujuba on si mydlim ze je zase rad za moji lehkost 🙂

@konidana přesně

První velký dozrani: v 19, těžce mi onemocnel táta (musela jsem si k vs najít práci a zabezpečit se sama, abych máme ulehcila). Ta tatova nemoc byla dost transformační. Další skok s narozením ditete. A myslím, že třetí skok prožívám teď: citim na sobe, ze potrebuju změnit praci, dokoncit započaté veci, vic odpočívat (a k tomu potrebuju i trochu prenastavit mysl). Ale myslím, že nejzásadnější byl ten první skok.

31 let, po narození syna

Řekla bych, že kolem 35 po narození prvního dítěte. A teď po 40 se cítím asi nejlépe co se týká mých rozhodování a dalších věcí. V18 jsem taky měla rozum a cítila se dozrálá, ale zpětně to hodnotím jinak.

Asi sem jeste nedozrala 😁 je mi 28

Je mi 32 a cítím se stejně jako ve 20. Snad to dozrání někdy přijde :D.

Citila sem se mentalne zrala........a pak prisla inflace :D :D
ne, ale ty jo asi az ve 30? Po svatbe a po narozeni ditete?
ale spis se necitim...mam za to ze nektere rozhodnuti co delam jsou dementni..ze moc neumim zodpovedne setrit..ze sem nekdy neschopna..no takze asi jeste ne.

Mentálně zralá a především zodpovědná jsem od doby co mi v prváku umřela mamka a táta si našel novou paní se kterou jsme si nesedly a já se odstěhovala k příteli. Nejlepší škola života.

@veronicka89 Od 14 let jsi emocionalně stabilní? Tak to obdivuji, já jsem tedy qni zdaleka nebyla. Dosledky chování nemyslím teď 7-leté děti, které vědí, že udělají něco špatně a přijde trest, ale spíše pak starší děti, tenezeři mi vůbec ještě nepřijdou, že berou následky svého chování, sex mají kuželky ještě ani 15 nemají, kouří, drogují, rozflakují peníze kdyby si opravdu uvědomovali důsledky, nedělali by to

@irmamala každý se občas rozhodně nezřelo, ale myslím to celkově, jestli je to nezralé rozhodnutí jízdě druhé nebo se to už výrazně zredukovalo. co povazuješ ty za znaky zralosti? to co jsem dala jako příklad mi přišlo že se nedá oklamat, neboť vlastní dům nebo 2 vysoké školy ještě nemluví o vyspělosti

Někdy kolem pětadvaceti? To jsem se přestala litovat a vymlouvat se sama před sebou, proč nejde to nebo ono... Potom bylo období pár let, kdy jsem se začala chovat jako člověk, kterým chci být, někdy to šlo samo, někdy to bylo hodně těžké a přineslo to nějaké ztráty mezi lidmi, se kterými jsem se přátelila roky. Ale už mě unavovalo snažit se být tím, za koho mě ostatní mají. Ale myslím si, že se stále vyvíjím, možná i měním - mám větší nadhled, nesoudím lidi, i když s nimi nesouhlasím, jsem otevřenější... Je mi skoro 40, ale pořád přichází nové výzvy, na kterých pracovat. Velkým milníkem je pro mě mateřství - na jednu stranu otevírá staré rány ve vztazích k rodičům (i tchánovcům), ale zároveň je mnohem víc chápu a i když stále nesouhlasím s jejich rozhodnutími, mnohem líp je chápu a i to mě formuje (neopakovat jejich chyby, ale nezazlívat jim je).

Emocionálně stabilni , já mám asi jiný názor na emocionálni stabilitu a celkově na tenhle pohled.

V 15 sex nevidím jako nevyzrálost, ani střídání partnerů ...
To bych dělala klidně i teď být single ...

Stejně jako drogy , když bych si občas dala a přitom vedla řadny život - nic to neznačí ani o vyzrálosti ani o emocionální stabilitě ...

Spíš že od těch 14 jsem si tak nějak uvědomovala sebe , že si nemusím nechávat od lidí nic říkat i když jsou dospělí , a že když něco chci můžu to mít ... a nemusím se hroutit když někomu nesedím...nebo když mě někde nechtějí ...

Od 16 let jsem měla brigádu ochutnávky kdy jsem si musela postavit stánek a oslovovat cizí lidi ... Měla jsem za to tehdá super peníze . Musela jsem dělat věci na čas a podle pravidel...

Občas mi pravidla jsou - ty nejnutnější , jinak je muž život jeden barevný chaos ,který většinou miluju 🙂

U financí je to u mě tak že spíš zastáváme a budu zastávat názor i v 50 že je lepší si je užívat než úplně šílené syslit. Jo mít rezervu - něco na straně ...ale k čemu nám bylo tehdá nějaká 200.000 spoření co nám někdo třeba sporil ... Skoro na nic ptz než se to naspořilo výplatní Datum bylo v době kdy těch 200.000 mělo už úplně jinou hodnotu než před 20 lety ...
( nemovitosti jsou fajn ale tam se bavíme o jiných částkách že jo )

32let....a stále čekám...😏🙃

Jo a s financemi ještě ve věku kdy můžu a chci rozhazují , tím se i člověk v podstatě učí ...a když přišly děti a domácnost je to zas jiné ale nemyslím si že to je nutně vyzrálosti - spíše tím co je potřeba ;)

kromě toho mám 16 letou dceru, která naštěstí podobné věci myslím nedělá, ale má spolužáckou, o které mi říkala, že kouři, zkouší lehčí drogy. ona ani nikdo z party která jí ty věci dává při tom nesije normální život. jsou to flakaci, kteří lžou, že jsou dospěli, aby jim to prodali, kaslu na škole, vyjadřují se otřesně, jsou na tom samozřejmě závislí

ve 14 jsi pochopila, že nemusíš nikoho poslouchat a můžeš si dělat co chceš? nechce se mi uklidit, naučit se do školy tak nemusím? nebo jak to mám chapat? a občas si dát drogu je ok? fuu, jaksi zaostavám dobu. drogu si stačí dát jednou a můžeš se stát závislým a nevidím důvod si ji dávat když nejsem na pokraji zoufalství. ty peníze je třeba si užívat, ale kolik z teenagerů si za to kupují nějaké energy drinky sladkosti... tímto zivotním stylem si ničí zdraví, další věc, kterou vyspělý člověk podle mě nedělá. ano nemusíš si sledovat složení každé potraviny ale žít na cole a cipsech?

@veronicka89 zapomnela jsem ta oznacit

Ještě furt čekám.....

"Já prostě nevím, čím chci bejt" to bylo moje dlouhodobé motto...proc mám někomu anonymnimu vykládat můj život?