Jsem v koncích. Jak oznámit těhotenství svému přiteli?

No nevím, příjde mi to celé divné. Když máš tak agresivní nádor na mozku a metastáze, tak mi příjde zvláštní, že ti Dr řekl 5let života. Ty chodíš na chemo, nebo jakou léčbu máš? Kdyby si chodila na chemo, tak nemůžeš donosit zdravé dítě.
Myslím, že těhotenství, porod a vynechání léčby, by se ti život ještě víc zkrátil.
Bohužel, v mém okolí, měl jeden člověk nádor na mozku a moc dobře vím jak to vše probíhalo.
Teď je nejdůležitější aby si tu byla pro své narozené děti....
jestli je to celé pravda, tak se omlouvám.

@sudylichozrout
me se proste nezda jak pise
@sweet81 ty nesrovnalosti v te diagnoze...

@zelenaesmolda Mě také přijde divné, že nenapsala víc o své nemoci,ale řeší nového chlapa a plod... Tak kua mám 3 děti,tak dělám vše pro to abych tu byla co nejdéle!! A že dr řekl 5 let...také divné. To si myslím moc dr nelajzne

@sudylichozrout podle mě paní nádor v hlavě vůbec nemá, přijde mi, že s hlavou jiný problem. Trollove zakládají diskuze aby se pobavili, tady hledá paní nějakou útěchu v jejím neuspořádaném životě. O agresivních tumorech s metastázami neco vím z odborného hlediska a tohle je úplně mimo. I léčeny agresivní tumor mozku s metastázami nemá delší preziti než rok. Neléčený řádu pár měsíců. Pokud je tumor (maligní) operovany bez metastáz, může být i v řádu jednotek roku.

@alubif Ja fakt nevim, proc by to delala. S takovymi vecmi si clovek, ktery je alespon trochu pri smyslech, nezahrava. Ale mozne je asi vsechno.

@lluciinkaaa Nečetla jsem diskuzi, píši jen svůj pohled.
Myslím, že žádná tady nedokážeme říct, jak bychom postupovaly na Tvém místě. Člověk si mnohdy myslí, že ví, jak by se zachoval, ale když pak ta situace nastane, jedná úplně jinak. Takže já jsem daleko od toho, abych Ti říkala, co si myslím, že je zodpovědné nebo ne.
Pokud se snažím do Tebe vcítit, tak bych to řekla partnerovi a viděla, jak se k tomu postaví. Potrat bych nezvažovala v případě, že by přítel řekl, že dítě chce a dokáže se o něho v budoucnosti postarat. Ale i přesto bych pořád váhala, zda těhotenství neukončit a přihlédla bych k názoru lékaře (nebo více lékařů, nakonec o konzultaci jiného odborníka můžeš požádat vždy).
Držím palce a přeji především hodně síly!!

@lluciinkaaa nečetla jsem to tu úplně celé, ale já bych do dalšího drobečka na tvém místě nešla... Snažila bych se o co nejlepší zdraví a udržet se v kondici abych se mohla postarat o děti, které už jsou na světě a když už Ti nezbývá moc času, tak ho co nejvíce věnovat dětičkám, které už máš!!!! Těhontenství je pro tělo docela náročné a taky nemusí být ani úplně klidné.........

@sudylichozrout Na sociálních sítích je možné všechno a že už se tu objevilo několik vyfabulovanych profilů s nemocemi a dokonce se tu i na ně dělaly sbírky...

@alubif Drsne. Mno, tak uvidime, jestli k tomu jeste zakladatelka neco napise. Ale pokud je to tak, jak rikas a opravdu jen trolli, tak je teda fakt megakravka. Snad ne. I kdyz... Na druhou stranu, mozna bych byla radeji, kdyby to bylo cele vymyslene. Protoze pokud ne, je ta porce nestesti na jednoho fakt az prilis velika.

@annachr ono taky při takové nemoci nemusíš ,,předat,, dítěti nic dobrýho a ono se pak bude třeba trápit 3 roky na světě po nemocnicích.....

@alubif vzhledem k tomu že sem ze zdravotnictví mi tohle taky přijde divoký. Agresivní nádor s matastázemi končí dříve než za 5 let. Tady asi není o čem. Jako kdybych měla doma 3 děti a věděla že mám nádor a sem těhotný tak budu prvotně koukat na to abych se uzdravila a byla tady pro ty děti.

@zelenaesmolda no právě...

@alubif No nevim, zalozit si v roce 2016 profil a davat na nej prubezne fotky, abych si mohla v roce 2019 zatrollit? To asi ne. Jen diagnoza bude mozna trochu jina. A nebo ne, treba lekar predestrel nejoptimistictejsi a nejhorsi variantu. Kazdopadne jakakoliv rakovina je strasna naloz.

Osobne bych v teto situaci asi myslela hlavne na tri uz narozene deti. Ale popravde je to tak slozita a smutna situace, ze to ani nechci domyslet.

@lluciinkaaa Nečetla jsem diskusi, jen příspěvky od Tebe. Tvoje situace je hrozná a určitě Tě nikdo nebude soudit. Na rovinu říkám, že si to nedokážu představit a ve stejné situaci jsem nebyla, takže nevím, co bych dělala. Ale ze svého současného pohledu si myslím, že jsi především máma. A jako máma bys měla zajistit, abys tady po sobě nenechala osamocené děti, kterým bude v životě chybět ta nejdůležitější osoba - Ty. U již narozených dětí s tím nic neuděláš a můžeš se tak maximálně postarat, aby tady i po Tvém odchodu měli rodinu, která je bude milovat a bude je ochraňovat. Ale Ty máš ještě možnost, aby Tvé druhé dítě nepřišlo na svět, kde jeho maminka s ním bude jen pár let. A přijde mi hrozně sobecké si teď nechat dítě bez ohledu na jeho budoucnost, jen proto, že si myslíš a věříš, že tu budeš déle než pět let. Já osobně bych se rozhodla jako máma toho nenarozeného a na svět bych ho nepřivedla. Bolí mě u srdce pokaždé, když se setkám s příběhem opuštěných dětí (ať už kvůli smrti, odchodu rodičů, fetování atd.) a Ty děti jsou tím v životě poznamenané a trápí se kvůli tomu. A i když se dokáže postarat partner, máma bude dětem chybět a moc, vlastně celý život. Ale lehká situace to není a musí být hrozně těžké odhlédnout od svých potřeb a pocitů a rozhodovat se jen za to nenarozené dítě - to je podle mého ten jediný správný úhel pohledu.

Predne ti chci vyjadrit podporu a mnoho sil. V tomto pripade si nedovolim te spudit, protoze kdo nezazil, nevi. My v rodine meli tento problem a neni nic horsih, nez vedet, vedet a cekat kdy ten muj mily blizky zemre.....Takze tohle bych si nechala od cesty, nikdo mevi jak dopadne co se tyce delky zivota a zdravi.....
Ted k meritu veci.. Rozhodne to konzultuj s lekari. Ale hlavne ty sama musis vedet a citit co je spravne. Je dulezity taky vedet, jestli to mrne neohrozis svou nemoci, zvazit vse pro a proti. Pro tebe to bude hodne narocny v takovem stavu. Na druhou stranu, pokud se na to citis, a opravdu na potrat nechces, tak by bylo ale potreba zauvazovat hlavne s ohledem na dite, zaopatrit ho v tomto ohledu. Nemyslet na sebe, ale na dite, to tu bude mit, kdyz to reknu blbe, kus dlouheho zivota... Snad. Bud ho pritel bude chtit a starat se o nej a nebo ne. Pak bych se ale primlouvala za adopci. Nevim jak to chodi, ale myslim si, ze to by bylo to nejlepsi co bys mohla udelat. Aby melo aspon rodice. Uvedom si, ze tvije deti pripadnym tvym odchodem budpu hodne trpet i ty by mely mit vse zajisteno a zazemi..

Takze je to strasne tezky. Rozhodne nema smysl privadet na svet dite, pokud by ti lekari rekli, ze bude vazne nemocne a nebo si ty nevedela, jaj dopadne. A to ti rikam jako verici clovek. Takze je to hodne tezky, ale myslim, ze zacatek reseni spociva vtom, ze to musis partnerovi rict. Proste musis, nic nez uprimnost ti stejne nepomuze a neobjasni trochu situaci jak jednat dal.

He mi moc lito,ze jsi takto nenocna. Nikdo si toto nezaslouzi. Jsi v tizive situaci a presto se s tebou manzel rozvedl? Presto jsi si dokazala najit pritele? I se trema detma? A nemoci? Jsi borkyne. Ty zvladnes vsechno. Rozhodnuti je na tobe same. Bohuzel ti neumim poradit. Ale kazde tve rozhodnuti, bude vlastne spravne.
Tehotenstvi nahlas priteli. Sama uvidis,co ti povi. On vi,ze jsi nemocna?
Tehotenstvi nahlas lekarum. Co oni na to? Co s lecbou? Opravdu mas pet let? Dalsi lecba je mozna a kdy?
Co finance? Pracujes? Mas duchod? Kdo ti pomuze ve chvilich, kdy nebudes deti zvladat sama?
Holka,je to teda masakr. Co rodina? Rodice? Sourozenci? Pomohou?
Hlavne vse res hned,dokud je cas. Myslim, ze nikdo te neodsoudi za zadne tve rozhodnuti. Je to strasne tezke.

@alubif tak vtom pripade, jestli je tohle troll, tak to je fakt na pres..... zku. Protoze s timhle se nezertuje!

Já teda nevím, ale v březnu psala, že žije s alkoholikem - přítelem, teď už zase pro změnu s exmanzelem. Ke zbytku se nevyjadřuju.

@alubif četla jsem si její diskuze a dávám za pravdu. Znám několik lidí, kterým byl zjištěn agresivní nádor a za pár měsíců byly pryč. Má to takový nějaký divný...

Je to hrozně o prozivas... Ale neohlizej se teď na ostatní. A dělej co chceš ty a hlavně tvoje srdce.. Držím palce ať vše dopadne tak jak chceš ty.

@lluciinkaaa kdyby to bylo první dítě a ty na Prahu čtyřicítky se měla rozhodovat, neřeknu. Ale tři deti už mas, teď mysli na sebe! Co kdybys třeba v pokročilém stadiu kvůli špatně se vyvijejicimu plodu skrze tvoji nemoc musela jít na potrat/porod? To je horší trauma, než UPT v rannem stadiu. Já radím, poradit se s lékařem a vzít přítele sebou, ať mate oba jasno a názor, přímo u zdroje. Držím palce. Navíc rakovina je dost často dědičná nemoc, lékař poví vic... genetické vyšetření poví dost.

Sestre zjistili rakovinu(nonHodkinuv lymfom, to same mel Gott pred temi 4 lety), kdyz byla na zac. 2.trimestru,uz byly pohyby miminka, ale bylo to porad pred 24.tydnem,do kdy jde v pripade ukonceni tehotenstvi o "potrat" a dite se nezachranuje, doktori nechali volbu na ni s tim, ze lecba (chemo) kazdopadne musi byt zahajena ihned a ze pokud by slo o prvni yrimestr, tak by se s ni nikdo ani nebavil a bylo by jasne doporuceno ukoncit tehotenstvi. Slo o treti tehotenstvi, ja na hejim miste bych se sice s tezkym srdcem, ale jednoznacne rozhodla pro ukončeni, ona ne a chtela dat sanci mimcu, ze kdyz uz ho citi, nedokaze ho dat pryc. Malá se narodila vyvolavane v 36tt, prozatim je "zdrava", i kdyz pravdepodobne ma min. ABKM a rekla bych, ze do budoucna mozna budou resit i jine imunitni problemy (by to byl spis trochu zazrak, kdyby ne, po tom, co se do ni pralo v tehu). Segra ma lecbu ukoncenou, stav je stabilizovany a je v remisi. Po chemě má ale teď jeden zdravotni problem za druhym. V tvem pripade(3 deti uz doma, problemy s otcem ditete, zdravotni stav hodne vazny, teprve zacatek tehotenstvi) bych vubec nepřemýšlela o ničem jinem nez o ukonceni tehotenstvi. A zamerila bych se predevsim na seve a na ty deti, co máš doma, pokud je reálné, že tvá nemoc je nevylecitelná, tak bych ještě nevysilovala sve nemocne telo dalsim tehotenstvim a porodem.

@ninive211
tak drzim palce at sestra neonemocni akutni leukemii,ktera muze vzniknout prave jako reakce na lecbu toho syndromu,ktery mela

@sweet81 Segra prochazela lecbou rakoviny (chemo +biologicka lecba) od 22.tt, mala narozena vyvolavane v 36tt a z fyzickeho hlediska je zatim zcela zdrava. Ma 6,5m, korigo 5,5, psychomotoricky vyvoj v norme jako u donošeneho ditete. Do budoucna moznost problemu s imunitou, zatim nepotvrzena ABKM. Segra teda byla unikat, dr o ni psala i studii (s tim musela souhlasit), protoze se jedna snad jen o par případů na svete a v ČR ojedinělý. Lecena byla na spickovem specializovanem onkol. pracovisti ve FN Brno. Šlo teda o jiny typ rakoviny (lymfom), kde je 80% šance na vyléčení.

Holky, u nádorů mozku se někdy chodí na ozařování už “jen”,.. někdy se už nechávají bez léčby, protože ta ničí toho člověka a bere mu sílu, i na těch posledních pár let.. proto se takový lidé už nechávají bez léčby, dožít, pokud je opravdu nemoc nelecitelna...
Já by jsem na potrat asi nešla, sice jednou odejdeš, ale necháš tu po sobě život a někomu ten život dáš. Třeba ti to “pomůže” a nastartuje ještě,... když budeš mít vedle sebe takový motor,... promluv o tom s přítelem, pořádně přemýšlej a udělej to rozhodnutí, které citis že je správné. Držím palce a posílám objetí.

@ninive211 sestře přeji aby se rakovina už nevrátila a byla zdravá🍀
Dobře, že mimi je zdravé a snad to tak bude do budoucna. Ono je hrozně těžké jít na ukončení v druhém trimestru, já bych si nechala poradit lékaři....

@sweet81 Dekuji. No dostala nabidku na ukončení s tím, ze pokud bude trvat nalecbe, ze ji samozřejmě budou lecit, ze ze zahraničí jsou nějaké takove případy (zejmena myslim USA), kdy se lecila tehotna onkologicky nemocna pacientka a dite bylo OK. Ale že prostě dopředu ti nikdo nic samozřejmě slibit nemůže, jak to dopadne

@ninive211 to je docela odvaha, já bych nevěděla jak se rozhodnout.

@sweet81 Ano, souhlasim, velka odvaha, jak ja rikam, ja bych v tomto byla asi srab, ja neverila, ze to mimco fakt bude naprosto OK po porodu, ze se nenarodi mrtvy nebo treba nejak postizeny...ja mam jasno v tom, ze postizene dite bych nedala a i treba pri moznosti Downa bych to proste ukocila. Nejsem hrdinka a nejsem psychicky dost odolna, abych tohle ustala.