Kolik máte blízkých přátel pro pravidelné setkávání?
Zajímá mne, kolik máte kamarádek, přátel, se kterými se osobně a vcelku pravidelně stýkáte. Třeba jednou za měsíc, nevím, zajdete na kafe, pokecáte, jste schopni si vzájemně vypomoci, apod.
Nikoho takového nemám.
@lstuchlova to je mi líto.
@tahejhula To nemusí, mně to vyhovuje 🙂 Ale díky.
@lstuchlova zajímavé, takže jsi spokojena s tím, že trávíš čas jen s manželem, dětmi a případně v práci?
Hele, vždyť já teď musím objednat dítě k ortopedovi, na rehabilitace, protože to potřebuje a já se normálně těším, že na mě bude někdo chvíli mluvit a vést rozhovor.
@tahejhula Ty jo, tak to vůbec neznám, mně fakt stačí manžel... Případně ty kamarádky jednou za čas. Chodíš do práce anebo jsi s dětmi doma? Napadá mě nějaká dobrovolnická činnost, pokud na to máš čas, tam byses nenasilne seznámila s lidma, se kterýma byste měli něco společnýho - ať už zájem o zvířata, akce pro děti, hraní ochotnickyho divadla, pomoc seniorům nebo postizenym, doučování pro romský děti... Anebo třeba uklízení přírody, pokud se nechceš uvazovat k něčemu pravidelně. To jsou jen nápady... Přátelství s chlapem podle mě fakt vede časem k nepříjemnostem, ale jestli cítíš, že nemáš jinou možnost....
1-2, ale co se mi narodila dcera (teď má 10 měsíců), tak to je tak 1x za 3 měsíce a nechybí mi to, jsem introvert a chci být teď co nejvíc s dcerou a přítelem...kamarády k životu moc nepotřebuji..Spíš mám teď často nervy z toho, až se za 2 roky vrátím do práce, že dceru už tak často neuvidím a jak to budu snášet :D
Taky nikoho úplně blízkého nemám. Mám manžela, kterému můžu cokoliv říct a pak dlouho nikdo. Chodím do práce, tam se pobavím, ale neříkám moc osobní věci. Takže vím, jak je to těžké.
Jednu nejlepší od první třídy .. se kterou se snažíme vídat alespoň jednou za měsíc , jinak asi jen rodina
@tahejhula bylo by fajn napsat třeba okres od kud jsi , třeba se tu někdo najde 🙂🙂
@tahejhula už kdysi jsem koketovala s dobrovolnictvím -sportovní akce, festivaly atd., loni se v tom našla a musím říct, že mi to dalo a dává plno zážitků, zkušeností a jiných benefitů. Našla jsem si za ten rok spoustu nových přátel, máme i takovou partu lidí - jezdíme po akcích, setkáváme se soukromě. Našla jsem zde 2 blízké kamarádky, jedna v mém věku, druhá o 15let mladší.
Asi musím konstatovat, že nula. Mám známé z práce, ze školy, ale co se týká opravdového přátelství tak ta, co byla, prostě zanikla například tím, že jsem se vdala a otěhotněla. Mám kamarádku snad 30 let, na kafe si dojdem, ale tak jednou za rok a jedno velké kamarádství mi vzniklo před necelými 3 lety ve škole, ale jsme přes velkou část republiky od sebe, tak naštěstí jsou soc. sítě, píšeme si, pošleme fotky, prožíváme spolu radosti i starosti.
@tahejhula ahoj, ja mam cely zivot tak 2- 3 kamaradky, ktere se casem meni. Podle toho jak se treba kdo prestehuje. Mne nedela problem se seznamit, ale zase si ta pratelstvi neumim udrzet, tzv vysumi.
@tahejhula mám tak dvě nej kamarádky, když je potřeba, tak si zavoláme (tak 1x za měsíc maximálně). S jednou se vídám několikrát do roka, s druhou 1x nebo 2x zo rok, protože krom prázdnin jsou již několik let v Itálii. A pak mám mnoho různých kamarádů a kamarádek společných s manželem, které vídáme také párkrát do roka, ale kludně někomu z nich mohu kdykoli zavolat (těm na které mám spojení) a oni pomůžou když můžou (např. odtah auta posledně, když jsem vyjela nádrž s naftou do dna a zavzdušnila motor). Jsem vděčná, že mám tuto druhou vandráckou "rodinu", i když je roztahaná po celé republice.
No, objednávala jsem teď syna na ortopedii, tak jsem aspoň pokecala se sestrou. Každý kousek komunikace dobrý.
Jsem docela spolecenska a vzdy jsem kolem sebe mela dost pratel. Ted co mam deti a chodim do prace, tak je to mene caste, ze bych si sla nekam posedet. Kazdy mesic teda ani omylem. Mam dve kamosky ze stredni a vidime se tak max 4 do roka (ale bylo doba, kdy jsme se nevidely vubec, ted jsme to obnovily). Pak mam kamosky, se kterymi jako rodiny jezdime kazdorocne na faru (spolecne deset deti) a s temi jsme taky zavedly, ze se aspon pres rok uvidime 4krat. Pak mam jednu kamosku, se kterou se vidame, kdyz muzeme - piseme si pres messenger- je to blizka duse, ale je super, ze se nezlobi, kdyz vazne neni cas se videt - spis si uzivame spolu cas, kdyz proste ten cas je. Pak mam kolegyne v praci. Takhle to vypada, ze ziju spolecensky zivot plny pratel, ale kolikrat nikoho z nich (krom tech kolegyn v praci) nevidim a nikam nejdu 🙂)) Ale uz jsem se naucila uzivat si i sama, takze klidne kino, divadlo, prochazka--sama 🙂))
@barumrallyebum také nemám problém se seznámit, ale ani se nenaděju a dotyčné hlídám děti, doma jí pomáhám s úklidem a ona na mě nemá čas nikdy. Asi tak nějak.
@drzticka81 mně nikdo jen tak nenapíše ani přes Messenger, ale všichni se ozývají ihned, jakmile tuší, že bych jim mohla s něčím pomoci nebo poradit. To jsou ty (v mém případě velmi křehké) hranice, které bohužel neumím udržet.
"0"
Mám okruh známých, ale na nějaké vysedávání a vykecávání po kavárnách nejsem.
S rodinou se stýkáme, slavíme narozeniny i svátky, takže 1x měsíčně nějaká ta oslava vždy je.
@kafr nejsem schopna do úvodu vyjmenovat všechny aktivity, které lze konat se známými a kamarády. Kafe je taková poměrně obvyklá záležitost, když projdu městem, v každé kavárně a cukrárně takto nějaké ty kamarádky sedí. Můžeš si tam dosadit společné opékání buřtů, výlety, rybaření nebo cokoli. S rodinou se nestýkám.
@tahejhula Ano...
A když jdu třeba na koncert, jdu prostě na koncert, hezky sama a s nikym se nevykecávam 🙂
@tahejhula Jeden manželský pár se kterými se sejdeme u kávy tak 4-5x týdně, 1 kamarádku se kterou se vidíme párkrát za rok (většinou nás pozve na víkend), a pak spoustu spíš takových známých... 🙂