icon

Nikdy nebudu mámou

avatar
jjjaajjj
12. kvě 2019

ahojky jak se mám vyrovnat s tím že vždy pro všechny budu jen teta a nikdy mi neřekne žádný prcek mami???
podle lékařů proste mam nulovou šanci mít vlastní dítě...
adopce i pěstounské péče se prostě bojim jestli bych to dítě dokázala přijmout....
Je to jen pár dnů co jsem se toto dozvedela a potřebuji se s tím nějak vyrovnat.... můžete mi prosím poradit???
připadá ní že jen sedím a brecim. ze uz se nikdy nebudu smát.

Děkuji moc za

Strana
z3
avatar
vitezove
12. kvě 2019

@martaskaaa My jsme teď v procesu adopce a v podstatě když člověk nemá dluhy /nemyslím hypotéku, ale fakt nějaké velké dluhy třeba na pojištění a tak/, není psychopat a je zdraví, tak do adopce projdou. Pak záleží na kraji. Ve středočeském to trvá trochu déle. Třeba rok trvá ten proces - ale jakoby to čekání, ne běhání po úřadech. Zatím jsme asi 2x byli na úřadě, pak byla jednou sociální pracovnice u nás doma (pokecat a podívat se). A teď čekáme na kraj. To bude trvat i pár měsíců než se ozvou. Pak budou psychotesty - tj prostě jedno odpoledne. A pak zase chvíli nic a pak kurzy. Což jsou tak 4 dny (resp. půl dny, většinou třeba 9-13 hodin). A pak konec. Soud pošle schválení a už se zase jen čeká. A v tom středočeském se tak rok čeká. Takže celkem 2 roky. Není to málo, ale dá se to. No a třeba někde v Jihomoravském prý čekají třeba 4 měsíce. Tam to jde rychle.
Samozřejmě nevím, co na to partner. Já se tu teď bavím jen s autorkou, tohle si musí samozřejmě vyřešit doma.

@jjjaajjj Nemáš zač, kdyby sis chtěla pokecat, tak napiš do sz ;).

avatar
martiina_k
12. kvě 2019

Zkus popřemýšlet o náhradním mateřství. Nevím, zda je možné použít tvá vajíčka, nicméně je možné určitě použít manželovy spermie. Já mám určitě větší pravděpodobnost než ty mít "vlastní" děti, mám dělohu, ale nemám vajíčka (zničené vaječníky po chemoterapii). Zkusili jsme třikrát IVF s darovanými vajíčky, nicméně jsem se začla bát množství hormonů, co jsem do sebe ládovala. Takže jsme šli do náhradního mateřství a teď tu únavou brečí skoro dvouletý syn. Občas mě mrzí, že si neprožiju těhotenství, ještě víc to, že nezažiju takový ten pocit dvou čárek na testu a oznámení manželovi, že čekáme prcka.
Manžel chtěl vlastní dítě, adopci odmítal, takže náhradní mateřství byla v podstatě jediná volba. Neříkám, že to není riziko, ale zase tak obrovské není. Musíš vybrat vhodnou náhradní matku, ale to člověk odhadne, co mu sedne. My měli štěstí na super NM... Velká výhoda oproti adopci je ta, že je dítě biologicky patrnera (někdy i té maminky, když má svoje vajíčka), pokud jsou darovaná vajíčka, tka jsou aspoň trošku geneticky prověřena. Další výhoda je, že miminko sleduješ na UZ, jezdíš na kontroly, jsi u porodu, máš miminko opravdu od první sekundy u sebe. Samozřejmě to ale není zadarmo....
Otázkou je, zda by tvůj manžel do náhradního mateřství šel, když už své dvě děti má. Pokud budeš chtít probrat něco ohledně NM, klidně napiš.

avatar
merope
12. kvě 2019

@vitezove Já bych k tomu jenom dodala, že ty kursy se dají udělat i bez toho ostatního - má to aspoň člověk hotové a pak pár věcí přeskočí. Já o tom začala zjišťovat informace bohužel pozdě - věk je docela limitující faktor.

avatar
martaskaaa
12. kvě 2019

@vitezove a az to budete mit absolvovane,.tak vam oni nabidnou miminko nebo si muzete vybrat? Jako jestli holcicku/chlapecka a ze pujdete dodite kojenaku a vyberete si? Asi se blbě ptam, zni to jako vybirat v obchodě. Ale myslím, ze treba uvidite nejake děťátko a sesty smysl vam rekne, to je ON, ten bude náš...

avatar
vitezove
12. kvě 2019

@martaskaaa Principem je, že se vybírá ta nejvhodnější rodina pro miminko, nikoli naopak. Ale ty vyplníš samozřejmě formulář, kde velmi podrobně napíšeš, jaké dítě jsi ochotna přijmout. Jakou barvu pleti, holku/kluka, jestli může mít nějaké postižení, nějaké problémy jiné, jakékoli omezení, v jakém má být věku, jací mají být bio rodiče (i včetně toho, jaké mají mít vzdělání, nemoci v rodině, drogové a jiné závislosti a kdesi cosi). Projde to s tebou psycholožka a na těch kurzech ti hodně pomohou s rozmýšlením. Pak zavolají, že mají dítě, které splňuje tvoje požadavky a které by se hodilo prostě pro tvojí rodinu. Ty tam jedeš, oni ti řeknou všechno co o něm vědí, o rodičích atp. Ukážou ti ho. A ty se pak rozhodneš, jestli ho chceš nebo ne. Navíc máš nějakou lhůtu - snad 3 měsíce, kdy ho máš doma a ještě se můžeš rozhodnout ho vlastně vrátit. Já vím, zní to hrozně. Jak vybírání housek na krámě, jsou to maličký lidičky. A je to jedna z věcí se kterou se člověk, co chce adoptovat, musí poprat. Naučit se říkat, že tohle už nechce, takové dítě už prostě nezvládne atp. Není to příjemné, ale časem to člověk prostě zvládne a ujasní si, jak to cítí a jaké má možnosti.

avatar
vitezove
12. kvě 2019

@merope No tak pokud vím, tak ono to není naprosto přesně určené, ale neměl by ten věkový rozdíl být víc než 1 generace. To ale dává smysl. Prostě padesátiletý manželé by asi neměli mít kojence. Ale mohou si adoptovat třeba větší dítě. Je to kvůli tomu dítěti, aby mu neumřeli tak brzy, aby ho zvládali, aby si nepřipadal trapně, že má tak staré rodiče atp. Mě je 31, manželovi 29 a jsme tam braní jakože "mladí". Že prý k adopci ideální.

avatar
elis_elis
12. kvě 2019

Je mi to lito. Ale znam dost pripadu, komu tvrdili, ze nemuze mit deti a nakonec maji. A pokud to prece jen nepujde, tak je moznost i nahradni matky... taky znam jeden par, ktery ma miminko pres nahradni matku a jak jsou radi.

avatar
merope
12. kvě 2019

@vitezove Já četla, že maximální rozdíl matky a dítěte je 40 let. Přečetla jsem si to, když mi bylo 39, tak jsem se dál o adopci ani nestarala - partner ještě nesouhlasil, neměli jsme kursy, schůzky, posudky, prostě nic.

avatar
martaskaaa
12. kvě 2019

@vitezove si tak říkám, jestli maji vubec na adopci šanci ty miminka od ''špatných'' rodičů.. treba zavislých na drogach... a nebo jestli nekdo v dotazniku chce cikáne nebo postižené miminko. Podle me snad nikdo, i kdyz to prtě za to nemůže. Známa ma adoptovaneho chlapecka a miluji ho jako vlastního, podle me ta láska tam vzdycky vznikne, vzdyt ho maji od miminka a nejde ho nemít rád

avatar
martiina_k
12. kvě 2019

@martaskaaa znám pár, který má adoptované dvě děti, u prvního byly v těhotenství drogy. Chlapeček je relativně v pořádku. Asi to nebude na tři vysoké školy, ale je hodně snaživý, je hodný, dokonce je rodičům i podobný 🙂 Já osobně bych do dítěte s drogami v těhotenství nešla, ale myslím, že jsou rodiče, kterým to nevadí a klidně si takového drobečka (který jak píšeš za to nemůže) klidně adoptují.

avatar
merope
12. kvě 2019

@martaskaaa Kamarádka má v pěstounské péči "postižené cikáně" a ještě ho dostala jako staršího - ale bylo to dost komplikované, vzali si ho právě proto, že ho opravdu nikdo nechtěl a kvůli postižení nebylo ani kam ho pořádně dát (do dětského domova nemohl). Prostě ono když se chce, tak pro každého se něco najde - jasně, že každý nejraději bílé novorozeně. Já osobně bych asi akceptovala i romské resp. s drogami v těle, ale chtěla jsem novorozeně, netroufala jsem si na starší. Oni jsou prostě lidi, kterým to opravdu až tak moc nevadí a chtějí dát takovému děťátku tu lásku, co by jinak nedostalo. A pak jsou ti, kteří chtějí bílé "jakoby vlastní". Každý má různé preference.

avatar
thalia
12. kvě 2019

@vitezove V JM kraji 4 měsíce? Že by se to tak změnilo? 🙂 Náš proces od podání žádosti (konec 2010) do obdržení papíru, že jsme mezi uchazeči, trval rok a tři čtvrtě a říkali nám, že si na dítě rok až dva rozhodně počkáme.

avatar
vitezove
12. kvě 2019

@thalia já odtamtud nejsem, ale psala to asi před měsícem jedna holčina tady v adopční skupince. Že jim řekli, že se čeká kolem 4 měsíců - vysloveně tedy po vyřízení žádosti, jenom na telefon.

avatar
vitezove
12. kvě 2019

@martaskaaa cikánské dítě chce docela hodně lidí, překvapivě. Teď se trochu stýkám (teda na internetu) s lidma co taky podali žádost a velká část dala, že klidně romské dítě. Postižené taky občas někdo dá, buď lidi co už třeba děti mají a vědí co a jak, nebo třeba sama ženská chce jakékoli dítě a klidně postižené. Prostě najdou se. Jinak u těch drog, my třeba určitě budeme zaškrtávat, že některé drogy tolerujeme. Oni totiž některé drogy mají fakt malé vedlejší účinky. Ty děti mají horší start, mají absťáky, ale to přejde. A potom jsou třeba jen akčnější než jiné děti. Ale jsou jinak úplně normální a zdravé. Takže není úplně důvod ty drogy úplně vyškrtnout, protože to bychom se pak taky nemuseli nikdy dočkat. To samé holčička kluk. Nechápu, že to někdo zaškrtne a sníží si šanci na dítě na 50%. Navíc když se dítě přirozeně počne, tak taky nevíš co to bude. Jen třeba alkohol dáme, že ne. Protože tam je často fakt hodně dost vážných následků. Takže tak. Většina dětí, které mohou jít do adopce, tak jdou. V dětských domovech je 90% dětí, které nemohou do adopce (rodiče nedali souhlas atp.). Jen minimum jsou fakt, že jsou neumístitelné do adopce.

avatar
thalia
12. kvě 2019

@vitezove tak to zní dobře 🙂, tehdy nám řekli určitě dýl, žadatelů bylo o dost víc než dětí. A nejmenší doba byla myslím v Praze. Já už to ale teda nesleduju, jen občas postřehnu nějakou diskuzi a přečtu si ji.

avatar
vitezove
12. kvě 2019

@thalia jj ono se to asi dost mění. Teď prý se v Praze docela čeká - zase co říkaly holky z Prahy.

avatar
kaja2016
12. kvě 2019

@jjjaajjj Ja bych zkusila bych vse co lze zkusit. O.o1 sance je. Dala bych tomu treba rok dle tveho veku. Pak bych zvazila dalsi moznosti. I bych to uz ted probrala s partnerem. Pokud by partner treba do adopce nesel, tak bych premyslela, jestli to je ten pravy... drzim pesti. Urcite jednou miminko mit budes.-)

avatar
jjjaajjj
autor
13. kvě 2019

@kaja2016 partner mi adopci navrhl sám, ale má dvě děti, k tomu jsme spolu na můj vkus krátce a me uz je 30 a tak nějak ty biologické hodiny ve mě tikaji

avatar
herkules6969
13. kvě 2019

@jjjaajjj A o to miminko jste se už pokoušeli? Nebo raději ne, protože se bojíš?

avatar
zahodila
13. kvě 2019

@jjjaajjj Prostě to zkuste. Nic horšího než že potratíš se stát nemůže. Ani zdravému páru nikdo nezaručí, že to dítě bude mít a pokud ho bude mít, že povede zdravý a spokojený život do 90 let.

avatar
bayt
13. kvě 2019

@jjjaajjj Třetina těhotenství skončí "potratem", na to je bohužel třeba se připravit :( Moje teta má dva kluky a měla čtyři potraty, většina mých známých s více dětma potraty prodělala.

avatar
nesticka
13. kvě 2019

Nečetla jsem všechny komentáře, ale Moji známé také lékaři tvrdili, že nemůže mít děti. Po druhém dítěti si prošla syndromem toxickeho šoku a to už ji lékaři řekli, že teď už to stopro nepůjde. Je neplodna. Bylo jí tehdy 26 let. Tak si nedávali pozor s přítelem a bum. V prosinci tě její neplodnosti bylo 5 let.
Je mi moc líto, co si teď prožívás a opravdu že srdce preju, aby to nakonec vyšlo a tys to nádherné slovo slyšela.
Mimochodem.. Myslím, že s přijetím cizího miminka v rámci adopce nemivaji moc problém ženy, ale naopak otcové

avatar
ladyhacek
13. kvě 2019

@jjjaajjj a řekla jsi těm těhotným jak tě to zraňuje?
Ono to je těžké, chtějí se pochlubit, nedochází jim, že ti tím ubliziju, jsou šťastné.
Vše chce čas, časem se s tím svým způsobem vyrovnas, přijmeš to.

Jinak záleží proč nemůžeš mít dítě, třeba ti jiný doktor pomohl.

avatar
veruuu_kubesovic
13. kvě 2019

@jjjaajjj buď se bojíš a jeho to prostě riskneš 😉 mám ségru, které přímo její gynekolog a několik dalších doktorů řeklo, že v životě nebude mít děti, ségra z toho byla hodně špatná, ale nevzdala se a až pomocí IVF se dočkala první holčičky, byla smířená a vděčná že bude mít jedináčka a bum najednou otěhotněla naprosto přirozeně, má holky 9 a 4roky a to jí nemělo být vůbec dopřáno 🙂 pak je tu jedna maminka na MK, která má adoptované už 2holcicky, nemůže mít děti a jiná varianta nebyla a miluje je jako vlastní ❤️ a z rodiny mého švagra jedná jeho příbuzná má dítě odnoseno náhradní maminkou což taky jde i v ČR...takže být tebou tak já bych to nevzdávala 👍

avatar
vercik83
13. kvě 2019

@klea81 no nevím nevím, zda to tak má kazdy

avatar
jjjaajjj
autor
13. kvě 2019

rozhodně to jen tak vzdát nechci, jen proste to je tak nějak všeho najednou moc...

avatar
mysek
14. kvě 2019

@jjjaajjj myslim, ze nic neni ztraceno, ze s bylinnou lecbou se deji zazraky. Me konkretne pomohly bylinky od Jonáše. Potom je dobry i kontryhel nebo gynex, ale musi se uzivat spravne. Plus asi i poresit psychiku, proc mas ten problem, nekde bude zakopany pes.

avatar
jjjaajjj
autor
14. kvě 2019

@mysek podle lékařů to mám dáno geneticky... což nějak nechápu, ale věřím jim

avatar
astyna88
14. kvě 2019

Nemam rada slovo nikdy. Snad te treba potesim mym pribehem. Na bezne prohlidce na gynde mi zjistil lekar rane tehotenstvi - pritom jsemje cely levy vajecnik mela prorostly cystou,pravy byl pry zaspuntovan podobne. Zeny s takovou diagnozou jsou casto odesilany rovnou do caru. A ejehle,ja byla tehotna,syn se narodil v terminu a za dva roky jsem porodila dalsiho. Pry takrka zazrak.

Mam kamaradku,ktere se zase netvori hcg, ma nulovou hodnotu. Neplodnost jak vysita,vzdy tam aspon par jednotek byt musi. Pet let se s tim srovnavala,ted ma rocniho chlapce.

Drzim pesti,jsi mlada, priroda dokaze moc. A ma smysl pro humor.

avatar
orchidis
14. kvě 2019

@jjjaajjj Buď úplně v klidu 🙂. Tohle dneska doktoři říkají každé holce. Víš, kolik mají za to, že tě odešlou co CARu? 🙂 Trochu do toho vidím a fakt buď v klidu. Bylinky, pohoda, srovnaná psychika a ani se neptej, kolik těch dětí už mám 😀.

Strana
z3