Stihnu se vdát do třicítky i bez pravého partnera?

Ano, já do 30 chtěla stihnout rodinu, takže je mi 29, jsem vdaná a mám 3 děti :D po 30 už sem si na pořizování dětí připadala stará a můj plán je, že ve 40 budu mít děti odrostlé a budu mít čas na sebe :D jinak kamarádky tak půl napůl no, většina má děti, vdané jsou z toho jen dvě, kde jedná se vdávala protože byla těhotná a jen jedna to brala jakože nejdřív svatba, pak dítě, ale té bylo sotva 20, když se vdávala. Ale třeba některé spolužačky jsou ještě jak puberťačky a místo dětí vymetaji diskotéky a hází na fb pubertální fotky z opileckych akci :D

@elespe999 my jsme se s manželem brali v když mně bylo 22 a jemu 21 asi po 8měsíčním chození, kdy jsem zjistila, že jsem nečekaně těhotná. Čekala jsem že mě pošle do háje. Jeho reakce na těhotenství byla: ticho, pak vytáhl kalendář a řekl: 28.dubna mám čas. Já jsem s uřvanýma očima nechápala :D a on říká, no 28.dubna si vás vezmu ❤️
Nelituju vůbec ničeho, byli jsme v té době ještě v tom šíleném zamilovaném opojení, takže svatba, narození malého všechno bylo plné lásky. Jeho rodiče tenkrát byli proti, neměl hotovou výšku. Ale on se za nás postavil a všechno zvládnul, tím jsem se přesvědčila, že to je chlap ma správném místě.
Teď jsme spolu 6 let, na cestě je další dítě. A vidím na všech těch kámoškách co obraceli oči když jsem v 21 byla zbouchnutá, jak jsou po třicítce a hledají, jak je to vlastně sere...
Doporučuju se na to prostě nepoutat.
Jak to přijde, tak to ani nebudeš čekat. Ono my dva jsme zrovna důkazem, že z jedné (hooodně) opilé, ostudné noci, kdy jsme se dali dohromady, může být láska jako trám 🙂

@elespe999 teda chlap, kterej nenapíše tři měsíce, tam nějak postrádám smysl proč mu píšeš ty. A že navrhuješ schůzky - samozřejmě aktivita se cení, ale z tvých příspěvků mi začíná připadat, že to je že zájem máš ty a druhá strana ne. Tam je opravdu potřeba nějak něco změnit, tohle není dobrý okruh kde hledat.

@elespe999 píšeš, že objev tvých snů se neozve tři měsíce.... opravdu je tvůj sen někdo, koho nezajímáš...? Chápeš... něco se ti na něm asi líbí, OK, ale tvůj sen - ten pravý pro tebe přece není někdo, kdo tě nežere

ještě napíšu tohle... shodou životních okolností jsem měla před rokem a půl psycholožku.. bylo to to nejlepší, co jsem pro sebe mohla udělat. Nebudu zabíhat do detailů, ale ke konci jsem už s ní řešila i že bych chtěla vztah.. ona mi mimo jiné řekla, ať se prostě jen rozhlídnu třeba tam, kde jsem hledala i dřív, jen se kouknout co tam je (na seznamkách). A to bylo pro začátek dost fajn. Takový nenásilný.

@elespe999 Musim rict, ze z tebe citim takovou nejakou rozpolcenost. Zni to, ze sebevedomi nepostradas, ze se chlapum libis. Ale na druhou stranu jsi schopna chlapovi napsat sama, i kdyz on nejevi znamky, ze by napsal sam, a pokud ta tvoje zprava nezni tak, ze mu nabidnes sex, ze ani neodepise? Tak tohle se zdravym sebevedomim moc spolecneho nema. Mozna bys nemela na sebe tak tlacit, tak se smir, ze muzi tvych snu ted nejak nejsou k mani, nebo ze pro ne nejsi atraktivni. A tou atraktivitou nemyslim vzhled. Atraktivitou myslim i tvoje vystupovani, tvoje chovani. Proc ses zamilovala do toho posledniho? Protoze mel dobre vlastnosti, dobre se choval k lidem? I ten nejhodnejsi chlap trochu couvne, jak zacne citit tlak. Tim, jak tlacis na sebe, tim nevedomky tlacis na ostatni. Tim, jak zijes ve svych predstavach o kytce a nejakem idealu, tim se treba v urcitych situacich ochuzujes o neco lepsiho. Pokud jsi pritazliva tak, jak pises, tak se nekdo objevi. Ale hlavne zkus hapracovat na sobe, tolik se nesnaz se dostat pod cepec. Nejlepsi vztah muze vzniknout tak, ze treba budes s nekym, ale hned nebudes slyset svatebni zvony. Je ti jeste malo na to, abys nutne musela byt pod cepcem. Tak si vztah uzivej a netlac. Nenapise? Tak mu taky nepis. Ukaz, ze o tebe se musi zasnazit. Videla jsi film Az tak moc te nezere?

@elespe999 Ahoj, já potkala manžela těsně před třicítkou, 4 roky na to byla svatba a 6 let na to se nám narodila první dcera. Dokud mě nepožádal o ruku, tak mě svatba ani nenapadla. A to už bylo v době, kdy mé kamarádky už byly vdané nebo měly dlouhodobé vztahy a děti. Být Tebou, užívám si svobody, usmívám se na svět, netlačím na pilu a on se nakonec nějaký muž objeví. Máš ještě spoustu času.

@werik153 spíš do 40 ten život ani nezačal. Ono když jsi mnoho let sama, tak na nějaký optimismus se síly sbírají těžko. Ne každý má to štěstí, že tu svou lásku potká.

@codal to je hezke 😊

@jahodi Právě že pokud nevyvinu aktivitu sama, tak o mě zájem nikdo nemá. Nevím proč

@unabashed Takhle jsem to myslela. V 35ti už si na dítě budu připadat stará. Nechci být navíc 40leta nevěsta

@blondynka400 Takže se s ním mám scházet na sex a doufat, že jednou změní názor? 😁

@elespe999 dcera se narodila, když mi bylo 36 a jsem ráda, protože pro mě to bylo za vteřinu 12. Jsem sama vlastně od těhotenství, sama na porod, sama vlastně na vše. Ale má to i svou druhou stránku, a z mého pohledu důležitější. Z dcerky je fakt parťák, je zdravá, je úžasná a dala mému životu úplně jiný směr, jiný náboj. Kdybych čekala na vztah (na celoživotního partnera), tak ji nemám. V tomto jsem fakt sobec, protože stát se mámou pro mě bylo velmi důležité.

Máš tak nějak asi 2 možnosti - buď to nechat, jak to je a nechat všemu volný průběh a uvidíš, co ti život přinese nebo za chlapem / vztahem cíleně jít, např. skrz seznamky apod.

@elespe999 přijde mi že pokud se budeš vyloženě vnucovat, tak nemůžeš nikdy najít to co hledáš. Pokud tedy osobní seznámení, tak asi rozhodit sítě kde můžeš, ve smyslu prohodit s kamarádkou/kolegy na kafi něco jako třeba Víš že jsem dlouho sama, chtěla bych to změnit, nevíš o někom..? Klidně si připravit co ti bude příjemné takhle lidem okolo sebe říct. No a nebo přes ty seznamky, tam mi zase opravdu pomohlo připravit si předem představu, jak by mohl vypadat průběh. Co by mi vyhovovalo a co už ne.
Nevím, u mě to bylo tak, že jak jsem teda jen začala koukat co na těch seznamkách je, tak tam byl jeden zajímavý, bylo vidět že je aktivní (hory, turistika) - to co jsem v posledních pár single letech začala dělat já. Jenomže přes 300 km daleko. To mi pro vztah přišlo naprosto nereálné, ale třeba na výlety, treky nevadí, když chci s někým jet do hor, je jedno odkud na něj každý vyrážíme. Tak jsem mu v tomto duchu napsala. A než jsme se viděli osobně, neviděla jsem za tím nic víc než potenciální možnost na další treky. Zároveň jsem opravdu chtěla, abysme se třeba s někým případným poprvé viděli ne jako na kafe/skororande, ale třeba v nějaké partě lidí, na výletě, prostě nenásilně, aby tam hned nebylo očekávání možná vztahu... a takhle nějak jsem si představila i o čem by mi vyhovovalo si psát, kdy a jak ho seznámit s dcerou atd. atd.

To bylo opravdu super, k tomu mě tenkrát vedla ta psycholožka, a fakt se i povedlo že ty moje představy tak dost opravdu vyšly hned napoprvý. Což není asi pravidlo.

@elespe999 "Takže se s ním mám scházet na sex a doufat, že jednou změní názor? 😁"
jestli ti to je takhle příjemné tak jo. Pro mě osobně by to nebylo.

@jahodi Nebylo. Protože jsem se do něj zamilovala.

@elespe999 a to jste ani prvně nikde nebyli? To jsi s ním hned hupla do postele, co jsi ho viděla? A pak vaše schůzky probíhali jak? Za mne je dost rozdíl, co je to vlastně na sex. Měla jsem x vztahů,jenom na sex, ale k tomu jsme chodili různě na večeře, hrát tenis, občas jet někam přes noc a pod. Přesto to byl vztah jenom na sex. Pro oba. Toto je velká pravděpodobnost, že se to může změnit. Ale jestli jste spolu byli hodinku, mezitím dali 2 kola a nic víc, tak to se těžko někdy změní. A být tebou bych nezaměnovala dva pojmy, být zamilovaná a nebo poblouzněna, zvlášť tehdy, když jsi dlouho sama, to je pak hned...

@blondynka400 Navrhovala jsem se sejít mimo ložnici, ale pak neměl nikdy čas. Takže jsme nikdy na večeři apod. nebyli, ačkoliv jsem si to přála

@elespe999 možná to tu někdo psal, ale chlapi mají dost dobře vyvinutý radar na "zoufalé" ženské. Tedy ty,co jsou dlouho samy a fakt chtějí někoho najít. Takže chce si to najít jiné zájmy, klidně mít i někoho jen tak do postele a být v pohodě. On se pak někdo určitě objeví. Případně si pomoci přes internet, těch lidí,kolika to vyšlo, je spousta

@elespe999 no a jak jste se seznámili na začátku? To fakt rovnou do postele?

@elespe999 To vůbec neřeš, sebevědomí nás vdaných brzy zase dostává na frak už kolem třicítky, kdy se kolem nás rozvádí jeden pár kamarádů za druhým. Já rozvedená nejsem, ale z toho, že jsem se vdala brzy nevyvozuji žádnou výhodu (ale zas teda ani zásadní nevýhodu, abych byla upřímná). Netrap se, ten pravý se objeví ❤.

Ja stihla všechno do 30let .. prvního syna mám sice s jiným chlapem, ale jsem za syna ráda. Prostě se nepodařilo, školní léta a růžové brýle, dělala jsem poslední rok maturity a ejhle těhotná, došla jsem k maturitě a v srpnu porodila. Bez partnera.
S dítětem se hledá pak špatně, šlápla jsem vedle, když bylo synovi 9měsíců a rychle jsem to ukončila a tak jsem si řekla zase chvíli klid a před koncem roku jsem to zkusila znovu a našla jsem a to už synovi bylo 16měsíců a super a jsme spolu doteď .. celkem rychle jsme se domluvili na sourozenci , aby syn nebyl dlouho sám .. rozdíl se nám povedl 3roky .. dcera se narodila taky v srpnu a hned potom jsme se pak v rijnu brali .. v unoru detem bude 8,5let a 5,5let .. a my mame ted v lednu 7let spolu .. v rijnu jsme slavili 5let od svatby .. me je letos uz 31 a manzelovi 35 ..
Najdes az se naskytne moznost , jak se rika , kdyz to budes nejmin cekat. Treba je to nekdo koho znas a nebo je to nekdo kdo se teprve ukaze .. Nejcasteji oba spoji naka spolecna aktivita ..
Podle toho co pises tak slizaka poznas a to je dobre .. ne kazdy chce hned do postele , je dobre ze se hlidas .. postel neni prvni aktivita , ktera by se mela konat.

Nevím, možná hledáš ve špatných vodách. Možná máš laťku na chlapy příliš vysoko. A možná si prostě zatím opravdu nepotkala toho pravého. Na světě je tolik chlapů, určitě tam nějaký čeká i na tebe - prostě musíš najít tu správnou pokličku na hrnec (jak říkávala moje babička). Já se vdávala v 31 .... v třičtvrtě na třicet (jak mám napsáno ve zprávě od doktora =oDDD) jsem měla první dítě a v 32 druhý (a ta předsevzetí, že až mě jednou bude muž žádat o roku, tak nesmím být těhotná, abych neměla pocit, že si mě bere jen kvůli dítěti, atd. atd. atd.). Je fakt, že čas nezastavíš, ale proč ho stavět, stačí otevřít oči - nedívat se pouze srdcem, ale halt i trošku hlavou a hlavně neztrácet naději .... on tam někde je .... =oDDD hele a zrovna dneska bych manžela nejraději odstřelila zpátky na Mars, protože mě na Venuši hezky štve =oDD

Vůbec bych s tím nelámala hlavu. Vdávala jsem se ve 23 ,měla hned dceru a po dvaceti letech stejně přišel rozvod. A to,co se na mě lepí,snad nemá cenu ani rozebírat. Chlapi jsou líní,nemají vůbec trpělivost a výdrž. Když mi o něco jde,snažím se,ale tohle už se nenosí. Všechno rychle,rychle. Dostat ženu do postele,ještě se nechat chvíli živit a pak jít za jinou. Ne,už nikdy víc. Být mladší, nikdy bych se nevdala. A i teď jsem raději sama. Maximálně mi to vyhovuje.

Já se vdávala měsíc před 25. narozeninami, po skoro 7 letech vztahu, byli jsme spolu od mých 18, manžel je o dva roky starší... První dítě ve 28, druhé teď ve 31...
Vždycky jsem chtěla být do 25 vdaná, do 30 mít první dítě a případně druhé do 35... Všechno se mi z toho splnilo a ještě mám i rezervu 😄 ale je to i dost o štěstí, nevím, jak by to bylo, kdybych tehdy v 18 manžela nepotkala... Tehdy jsem měla zrovna po nepovedeném rande a říkala si, že na to kašlu a nebudu to řešit... No a za cca dva týdny... 🙈

@blondynka400 S tím posledním de facto ano.
S tím před rokem a půl jsem nespala nikdy a přišla jsem mu na falešnou identitu, až když jsem byla u něj doma. A to se x měsíců tvářil, jak se chce usadit.

Tak jsem to rychle prolitla a silne mi to pripomina moji nejlepsi kamaradku. Ta sice vylozene neprahne po svatbe a detech uz vubec ne, ale to, jak s vama vymetaji chlapi je hodne podobne. Dokonce tvrdi, ze vztah nechce, ze ji vyhovuje uzivat si, ale kdyz pak vidim, jak se hrouti z toho, ze ji ten a ten zase nenapsal, tak si tim nejsem uplne jista.
Ona o chlapi nema nouzi, ale je to styl osustit a opustit, pripadne jde o pravidelny sex, ale v nic jineho to vetsinou nepreroste. Mela asi 4 kratke vztahy, do kterych skocila po hlave, ale vzdy to pak ztroskotalo na tom, ze opadlo to prvni poblouzneni a zacala zjistovat, ze ji vadi kde co.
Ja u ni vidim problem v tom, ze se na nejakeho chlapa hrozne upne- ma ho jako cil a zacne se podbizet, porad mu pise, dava najevo, ze je kdykoliv k dispozici, pri prvni schuzce sex...
Podle me tohle vyuziji prave ty typy chlapu, co o vazny vztah ani zajem nemaji- hodne casto pak zjisti, ze jsou i zadany. Co by kupovali kytku a platili vecere, kdyz jim da i bez toho.
A normalniho chlapa (ktery by o vztah i zajem mel) musi tohle chovani dokonale odradit.
U me kamaradky si myslim, ze je castecne problem i v tom, ze je zivel, je dost extravagantni a plno hodnych normalnich chlapu ji ani neoslovi, protoze si na ni neveri.

Doporučuji zajít k psychologovi a otevřít téma, proč si vybírám a přitahuji chlapy, co mě chtějí jen do postele 😊

Ve 30ti jsem byla těhotná se svojí, už značně skomírající, láskou. Třicítka mě taky děsila, partner byl, ale nejlepší roky našeho vztahu už byly za námi. I když na užívání, cestování nebo společné podnikání, byl super. Ale nebyl do života a když jsem se konečně rozhodla to ukončit, i za cenu toho, že ve 30ti budu začínat od znova, tak jsem zjistila, že jsem v tom. Rok jsme to placali, ale samozřejmě to nešlo a rozešli jsme se. Na jaře mi bude 40 a zpětně hlavně vůbec nechápu, proč jsem kolem té třicítky tak blbla (je to houby věk) a nerozešla jsem se s ním mnohem dřív. A taky mi došlo, kolik hodných kluků jsem poslala k vodě jako nezajímavých, protože já jsem byla vždycky na ty drsný, zlobivý a úspěšný mužský. Jenomže, čest výjimkám, ti kromě sexappealu byli taky velmi často zmrdi. A musela jsem si to uvědomit až pořádnou fackou od života, kdy jsem skončila jako svobodná matka, otec kluka se odjet hledat na druhý konec světa a kromě svého sexappealu si sebou vzal i naše úspory 😂 Taky jsem to brala jako životní prohru (syn je ale samozřejmě životní výhra). Vybírala až přebrala... Ale teď jsem před dvěma lety poznala super chlapa a konečně je to ono. Poprvé nejenom že chci, ale i věřím že to bude navždy a dokonce se chci i vdávat 🙈. Vždy jsem to brala jako car papíru.
Takže za mě, ve 30 není důvod házet flintu do žita. Ale asi by to opravdu chtělo změnit kriteria a uvědomit si, co je opravdu u chlapa důležité. Oni ti největší frajeři na první pohled vypadají velmi nenápadně. A ti frajírci jsou často buď zmrdi nebo úplné bábovky. A pokud tě chtějí jen na sex, tak to asi bude signály, které vysíláš. Já třeba měla kolem 22 - 27let období, kdy jsem si jen užívala jednorazovek, ale skoro všichni chtěli randíčka apod. Asi proto, že i když jsem se chovala jako děvka, tak jsem u toho pořád vypadala jako neviňátko, co ani neví k čemu jí má 😂