Žena v domácnosti - pro a proti

To, ze je ti neprijemne, kdyz u tebe nekdo hospodari, chapu, nemam to tak, ale rozumim tomu, ze to muze byt nekomu neprijemne.
Na tu milost a empaticnost se ale muzes divat i z druhe stranky, ta muze spocivat i v tom, ze nekomu hodne pomuzes tim, ze mu das moznost flexibilni a ferove zaplacene prace.

@klokanka31 No kdyz ty si najdes jineho, tak te bude zivit jiny, ale kdyz on si najde jinou, tak te nebude zivit nikdo, v tom bude asi ten rozdil... :D

Celkove ale to reseni u tebe asi opravdu je vzit si na cas volno. Ja osobne bych to resila jinak, nejdriv bych se snazila zjistit, jestli jsem vyhorela kvuli tomu, ze mam praci, nebo kvuli tomu, ze mam vlastne prace dve a zkusila se zbavit te domaci sichty a snizit si uvazek v zamestnani. Ale uprimne, jestli neberes pomoc v domacnosti jako schudnou alternativu, tak v podstate jinou moznost, nez zustat doma, nemas. Takto to dlouhodobe neni udrzitelne. Chapu, ze se nechces zbavit dobreho pracovniho mista, ale nikdo netvrdi, ze tam ta tvoje nahrada bude navzdy, ze se nevyloupne jina podobna sance, nebo ze nakonec nerozjedes nejaky projekt sama. Kdyz citis, ze potrebujes pryc a mas tu moznost, tak to zkus, zivot je kratky. Z nastaveni bych to ale nebrala jako 'odted jsem v domacnosti', ale 'davam si pauzu a uvidim'. Prevazne z duvodu, ktere psala @antoinet.

Diskusi nečtu. Za mne. Jsem doma, ted sice na md, ale do práce jít neplánuju. Peníze neřeším, doma mě to naplňuje. Baví mě starat se o dětí, dům, mám čas na koníčky, nemusím řešit návštěvy lékařů, logopedie. Tohle je teď. V práci to bylo taky fajn. A třeba to zase jednou přijde. Takhle to mám já.
Z tebe mám pocit, ze zůstat chvili doma by ti mohlo pomoct najít zase chuť do práce. Možná. Každej jsme jinej 🙂

Já bych na Tvém místě udělala to, co slyšet nechceš - zapracovala na sobě, aby mi paní na úklid nevadila. Přece to, že akceptuješ paní na úklid neznamená, že přestaneš být milá a empatická vůči okolí. Navíc ta paní na úklid si tím vydělává, takže tím, že ji zaměstnáš na pravidelný úklid, jí vlastně pomáháš - má výdělek.

@ai30 Myslíš že každý chlap by nechal ženu v domácnosti?

Vidím to jednoduše. Pokud jsem to správně pochopila, tak jsi i při rodičáku s dětmi pracovala? Co chceš potom dělat jako žena v domácnosti? Vařit, uklízet? Jedině se pomalu pustit taky do podnikání, nedá se vyjít z tvého oboru, který tě baví? A jak píšou jiní, co když se nedejbože něco stane a bude důležitý i tvůj výdělek?

Můj muž opakovaně prohlašoval, že by chtěl být v domácnosti. Je opravdu velmi rodinný, neambiciozní typ (resp. Má v sobě jasně danou touhu dělat svou práci co nejlépe, ale netouží být šéf atd), nicméně roo své schopnosti a kvality byl postupně povyšován, až to svém, zas až tak ne moc dobře placeném oboru dotáhl dost daleko a má to spoustu výhod (pouze ranní směny, tolerance k pozdním příchodům či časnějších odchodům, občas HO) a když ta možnost být jen v domácnosti začala být reálná (rodičovská dovolená), tak najednou zas tak moc nechtěl. Přijít o to, co vybudoval, přijít o svůj příjem (já bych nás uživila, zvlašť kdybych víc využila komerční perspektivu mého oboru), přijít o kontakty s lidmi, o mentální zapojení.
Já osobně si to představit neumím a kdybych neřešila finance jakože vůbec, outsourcovala bych neaktraktivní činnosti doma (vaření, žehlení, uklízení a jiný opruz, v tom se opravdu nenacházím). A asi bych s tím šla za nadřízeným. Já jsem managementem totálně nepolíbená, ale mám možná naivní představu, že tam se už well-being a sladění rodinného a pracovního života bere vážně (v našem oboru ne a považuju to do budoucna za největší riziko pro celou oblast jako takovou) a snažila bych se domluvit na možnostech.
Já osobně jsem nastavena tak, že bych doma být nemohla, jednak je má práce můj největší koníček a jednak bych si doma připadala jako totálně zbytečný člověk. A myslím, že ten spokojený přerod z aktivní ženy v ženu v domácnosti psychicky ustojí jen docela malý procento žen (soudě na vzorku mých kámošek, já jsem skoro jediná, co potřebuje chodit do práce, protože peníze, je uživí manžel, ale ony stojí o seberealizaci).

@jarla příspěvek v 09:28 " ani jednou za dva roky co jsme spolu mi nevycetl..." docela drsná teda

@fire85 psala jsem za roky, ne za dva roky... Jsme spolu výrazně déle, víc než 10 let manželé a předtím jsme spolu chodili skoro stejně tak dlouho...

@fire85 Dyt rikam, precti si to jeste jednou :D :D Ty 'dva' sis tam domyslela :D

@klokanka31 No kazdy nemyslim, ale kdyz si nekdo narazi zenskou, co deset let nepracovala, tak asi nepocita s tim, ze kdyz odejde od manzela, ktery ji zivil, tak naraz odhodi koste a pujde delat dvanactky do fabriky..

Ne, bylo tam napsáno dva roky, prispevek jsi upravila teď a ten předtím vymazala.

@fire85 když to říkáš, tak jsem to asi fakt udělala... sice si to nepamatuji, ale co já vím... 😁

@fire85 Jezis tak uz logicky, kdyz pise, ze manzel driv pomahal s detma a domacnosti a pred dvemi lety se situace zmenila, tak spolu asi nejsou dva roky, ne? 😀

Já bych to nedokázala. Nevím teda, co děláš za práci, ale podle toho jak píšeš mi přijdes jako inteligentní žena, co nedělá v Kauflandu na kase, ale má zajímavé netuctove místo, které ji naplňuje. Akorát jsi se ocitla v pasti vyhoření. Pokud jsi na pozici delší dobu a není to žádné běžné zaměstnání, opravdu bych si zkusila na férovku promluvit se šéfem. Jak se cítíš. Jak bylo psáno výše myslím, že delší volno by ti pomohlo pročistit hlavu a ujasnit si, co chces.
Já osobně obdivuju všechny ženy, které fakt baví být doma a věnovat se dětem a domácnosti. Případně nějaké ruční práce a podobně. Tohle je moje noční můra. 😀 já raději půjdu pár hodin týdně na brigádu do supermarketu než budou děti větší a já si budu moct najít stabilní práci. Já tohle potřebuju: dělat i něco jinýho, vypadnout z domu, mít nějaký svůj příjem a prostě se cítit užitečná. 🙂

@ai30 přesně, to paní nějak nedomyslela

Já bych nedokázala být doma, za měsíc a něco mě konci Md a v práci jsem domluvená, že od října budu pomáhat na DPP (což dělám i teď zadarmo, abych nepřišla o sociální kontakt atd.)... RD do 2 let.. ale jsem prostě takto stavěná...a u nás mám větší příjem já.
V práci jsem měla pocit syndromu vyhoření, naštěstí jsem v čas změnila práci, sice stejný obor, ale váží si mě a vycházejí max.vstric.

Podle meho je chyba, ze pani na uklid ti chodila, kdyz jsi byla doma. To je jasne, ze ti je blbe, si nekde sedet a cist knizku s kafem. Najdi si nejakou proverenou, dej ji klice a vracej se domu do uklizeneho. Jinak ano, prace v kombinaci s malymi detmi je strasny opruz a kolotoc. Ale deti rostou, jsou vic samostatne a najednou ta zenska zjistuje, ze je doma zbytecne, ale uz ji treba karerne ujel vlak... Takze ne, ja osobne bych doma nezustala. Nasla bych si hospodyni (takze ne jen uklid, ale treba i pradlo, nakupy, nachystani svaciny detem do skoly...) a treba si v praci domluvila zkraceny uvazek, pokud by to slo.

Nečetla jsem komentáře. Ale zkusila bych si najít nějakého terapeuta/psychologa, pokud se "vyhoření" nějakým způsobem už somatizuje, zvážila bych konzultaci u praktika, který vás odešle na nějaké specializované pracoviště. Syndrom vyhoření, není něco, co by se mělo podceňovat a určitě je lepší ho zachytit v začátku, než to nechat vyhořet úplně. Práce je jedna věc, ale psychická pohoda/zdraví druhá a myslím, že práce tady bude nějaká vždycky, ale naše pohoda - zdraví, protože ano, ono se to časem začne odrážet na zdravotním stavu, tady už pak být nemusí. Pokud máte možnost a netlačí vás finanční stránka, jak píšete, zvážila bych možnost zůstat např. půl roku/rok doma, v té domácnosti, jak píšete... třeba to bude pro vás čas, kdy se zklidníte, ujasníte co a jak, prostě pokud je to možné, si tak dát ten čas pro sebe/rodinu, bez práce. No a po nějaké té době už pak uvidíte, jestli vám ta "žena v domácnosti" vyhovuje, nebo se budete poohlížet po nějakém novém úvazku.

Myslim si, ze pokud mas zazemi, jake mas, tak je idealni cas udelat si pauzu. Ve vyssim managementu se to dela celkem casto, mi prijde - sabbatical leave.
A prijde mi to urcite lepsi, nez to nechat byt, az to dojde nekam za hranu, kdy to pak budou odnaset tvoji blizci - protoze budes protivna, v depresi, cokoliv..
Idealni by bylo zkusit se domluvit se zamestnavatelem, jak uz psaly holky - pokud se rozhodnes do toho jit a udelat si “volno”, tak pak zkusit prvne zajit za sefem, zkusit se nejak dohodnout. Pokud je to dobra firma a ty jsi dobry zamestnanec, verim, ze se ti pokusi vyjit vstric.
A i pokud by se to nezdarilo - pokud mas karieru, jak rikas, a je ti treba kolem 40 nebo min, tak bych se urcite nebala, pokud pujdes opravdu na cas do domacnosti, ze bys nenasla treba za rok praci.
Jinak ti uplne rozumim. Ja jsem tedy zatim na RD, sest let, a posledni tak rok, rok a pul uz nemam moc kde brat energii. Cas pro sebe nemam temer zadny, o nejakych konickach ani nemluvim, manzel nas zabezpeci, ale vidim i to, jak moje “cena” pomalu klesa. Znam presne ten pocit vyhoreni, kdy uz clovek nema silu delat po tisici ty stejne ukony atd. Pak mam vycitky, ze to odnasi deti, protoze se jim tak “spravne” nevenuju.
Ale nechce se mi naskakovat do prace hned ted (navic teda nemam ani kam) - mladsi nastupuje do skolky, starsi do 1.tridy - jsem stastna za to, ze s nimi muzu v tomhle novem obdobi byt bez toho klasickeho honeni prace - skola - skolka - ukoly atd.
Nicmene se tesim, ze pozdeji v praci to bude presne takove to ocistne nabiti baterek - jak ty to ted asi vnimas, jen obracene.
Drzim palce, at se rozhodnes hlavne podle sebe a jak to ty citis a postavis projednou svoje potreby na prvni misto.

Zkusila bych snížit úvazek, jako první krok, ono se to nezdá, ale těch pár hodin navíc je hodně poznat.

Ahoj, já bych na nějakou dobu zůstala doma s dětmi a ujasnilo si, co vlastně chci. Mám celkem špatnou zkušenost s tím, byt déle doma s dětmi .. do toho si chlap našel milenku a to je pak na dvě věci, když své příjmy nemáš v podstatě téměř žádné. Už jen z toho důvodu, bych to nenechávala vše na něm (finance), člověk nikdy neví, co se muže stát…

Nečetla jsem všechno, ale na první stránce vše zaznělo.
Zkus si sednout se šéfem a požádat o sabatical. Je to teď dost rozšířený benefit, u nás na něj mají nárok všichni zaměstnanci po 7 letech na 2 měsíce. Zvládlo ho čerpat i strategicke vedení i střední management. Pochybuji, že by se nenasla cesta, jak ti ho dát i bez výpovědi. Jen to teď třeba nevidis. Můj šéf byl v australii půl roku a odnesli jsme si z toho, že jsme teď mnohem více autonomní tým a může se na nás 100% spolehnout😉
Také moc moc doporučuji projít si karierni stezky a zpracovat si osobní vizi (doporučuji Beátu Holou).
Add paní na uklid- vždy odejit, když uklízí a hlavně neuklizet před uklidem😄

@irmamala proc by si ji manzel nemel vazit jako zeny kdyz nebude pracovat?ja jsem zena v domácnosti a manzel si me vazi. Vsem nam to vyhovuje.

Byt zenou v domácnosti je uzasna vyhra. Pokud si to clovek může dovolit tak ja to jen doporucuji. Vim ze spousta zen by rady ale kvuli penezum nemuzou. Urcite to muzete aspon vyzkouset.treba si zkusit vzit neplacene volno. Ja sem v domácnosti uz roky se dvemi detmi a stale nestiham vse co bych chtela. Naopak vubec nechapu jak to stihaji pracujici maminky. Kde berou ten cas. A ze ja se teda neflakam, ale zase nejsem ve stresu. Proste citim se vetsinu casu dost spokojene,vdecne a rozhodne zamestnane. Nemyslim si ze clovek musi byt matersky tip aby byl doma. Spousta lidi peče no nekdo se učí nove jazyky.nekdo travi spolecny cas s detmi a buduje si s nimy vztah. My jsme nedavno zacali s detmi chovat morcatka. Je to pro nas pro vsechny velka radost.planujeme mit i miminka. Takovy příklad co clovek muze delat kdyz ma cas. Pro deti to bude zazitek a jeste se toho hodne naučí. Preji hodne stesti pri rozhodovani.

Taky mám dobře rozjetou kariéru a fajn práci. Práce mě baví a dá se velmi dobře sloučit s nepracovnim zivotem... Nicméně kdybych nebyla samozivitelka, tak full time job taky ke štěstí nepotřebuji. Takže za mě bych se zkusila domluvit v práci na sabatikalu, to si myslím, že u vyšších pozic už docela jde a dobrých lidí, kteří prostředí dané firmy znají, si šéfové váží. Prostě to vybalit jak to je, že cítíš vyhoření a buď dostanes půl roku off nebo jdeš rovnou no. Během pul roku si ujasnis co vlastně chceš, protože jinde je vždycky tráva zelenejsi... Pak bych zapracovala na tom zaskoku v domacnosti. Ber to tak, že venku je plno ženských, které uklízet u tebe doma potřebují, jinak budou zivorit. A pak bych si kdyz tak našla třeba nejakou dobrovolnickou práci na par hodin týdně. V oboru, ty kancelářské jsou v nezisku potřeba skoro všechny, takže bys mela pocit naplnění a zároveň úplně nevypadla z oboru. Jako být "jen" žena v domacnosti by ve finále nebylo nic pro tebe, když to vzdělání a pracovní zkušenosti máš. A troufám si tvrdit, že i sebelepší vztah by to mohlo narušit pokud bys byla doma, chodila si půl denní procházky a manžel makal od nevidím do nevidím. Stokrát by si mohl říkat, že to je ok, ale nakonec by mu to taky asi vadit začalo nebo by si narokoval organizaci tvého času.

A nepomohl by ti i jen poloviční úvazek? Byl by možný? Mám jo a pro mě je to úžasný kompromis mezi ženou v domácnosti a možností dělat i něco jiného, intelektuálně náročnějšího. Mohla bys nechat děti ve škole stejně jako normálně, ale zbyly by ti 4 h denně navíc, kdy bys se mohla věnovat svému koníčku.

Opět děkuji všem za názory. Vlastně jsem se z vnitřního nastavení "jsem rozhodnutá odejít, otázkou je jen kdy" dostala k tomu, že opět nevím jestli odejdu.

Zmiňujete Sabatical... Bohužel, tohle neprojde. Nejsem v korporátu, kde je každá, i klíčová pozice na 100% zastupitelná. Pracuji v relativně malé firmě, lokální pobočce velké společnosti- má pobočky po celém světě. Můj přímý (a jediný) nadřízený je japonský člen Boardu. To samo o sobě je dost problém, protože japonci naší potřebu soukromého života nejsou schopni pochopit a pobrat :o) Takže kdybych mu řekla že chci na pár měsíců volno protože jsem vyhořelá, koukal by na mě asi zhruba stejně, jako bych mu vysvětlila že potřebuji na operaci protože mi vyrostla druhá hlava. Navíc zastupitelnost na mojí pozici není a ani nemůže být, je na mě závislé plánovaní, projekty a každoměsíční reporty (mimo jiné) které pokud někdo (někdo=já) neudělá, celá firma stojí. Kolikrát pracuji i z dovolené, z neschopenky... Neznám co to je vypnout si služební telefon... Tato moje "oběť" je ale vyvážená svobodou a volností - nemám daný počet hodin co musím odpracovat, můžu se zvednout ve 12 nebo dělat týden z domu. Pokud mám hotovou svojí práci, nikdo neřeší kde jsem byla a co jsem dělala. To je odpověď na otázku zkráceného úvazku. Ten defakto mám :o)

Paní na úklid... Víte, ono mi fakt nepomůže když mi tady někdo třikrát do týdne vytře, složí prádlo a umeje záchod. To jsou činnosti které mě vadí vlastně minimálně... Co je horší je to, že žijeme vlastně skoro na polosamotě pár KM od okresního města, kam autobus jezdí dvakrát denně. Moje tři děti si každé vymyslelo svůj vlastní originální způsob, jak mě obrat o zbytky volného času, takže mají každé svůj zájem a je na mě je vozit, vyzvedat, plánovat, zařizovat, pomáhat trénovat na nástroj, řešit tréninky a soustředění. Navíc jim musím poskytovat support se školou, vozit, vyzvedat, učit se... Řeknu vám, je to full time job. Zredukovat to nelze a ani nechci, protože je to opravdu naplňuje.

Ale děkuji za názory, vážím si jich. Mám tady z toho vlastně takovou pěknou psychoterapii :o)