“Ahoj maminky, potřebuji radu a vaši podporu. Syn se mi začal teď v roce zničehonic strašně vztekat, ať už se jedná o oblékání a nebo přebalování. Vzteky se zvrátí dozadu, většinou se snažím alespoň nohou zabránit, aby se nepraštil do hlavy, pak leží na zádech, kope nohama, šoupe se po zemi a strašně ječí. Většinou ho nechám, odcházím od něj a nevšímám si ho. Ale když ho potřebuji obléknout a nebo přebalit, stejně to nějak musíme zvládnout. Poraďte mi prosím, jak to řešíte?”


Image title


Pokud zabrouzdáte do diskuzí, v nichž si povídají maminky, určitě podobných příspěvků najdete hodně. V určitém věku si totiž podobným stavem procházejí snad všechny děti a jejich maminky jsou z toho více či méně zoufalé. Hned na úvod je potřeba podotknout, že to časem přejde. Ale snad každá máma se chce tohoto nešvaru u svých dětí zbavit co nejdříve. V tomto článku si povíme něco o tom, proč to ti malí raubíři vlastně dělají a také se budeme věnovat tipům, které vám toto nepříjemné období pomohou zvládnout co nejrychleji a hlavně s klidnou hlavou a zachovaným duševním zdravím.


Snad téměř každá maminka si kdysi ještě jako malá holčička hrála s panenkami. Také se při těch vzpomínkách usmíváte? Panenky nám neodporovaly a dělaly všechno, co jsme potřebovaly. Opravdová miminka však zpočátku brečí a čím jsou starší, tím více se vztekají. Z našeho pohledu samozřejmě naprosto zbytečně. Z jejich pohledu my zase děláme zbytečné věci, které ona nechtějí. Nebo je děláme v dobu, kdy jim to nevyhovuje. Ano, chápete správně, řeč je o všech těch nutných a nudných záležitostech jako je třeba přebalování, mytí pusinky, podávání léků a třeba i o takové úplně zdánlivě neškodné činnosti - oblékání a převlékání.


Proč se děti u oblékání vztekají?

Důvodů může být mnoho a někdy třeba ten pravý důvod ani nezjistíte. Dítěti může být zima, nebo naopak teplo. Může být unavené, přetažené. Nebo prostě chce v určitou chvíli dělat něco jiného a vy ho prostě zdržujete. Souvislost je možné najít i s obdobím vzdoru, kdy si dítě buduje vlastní uvědomění a s ním i související sebedůvěru. Ať tak či onak, vztekající se dítě je naprosto normálním a běžným jevem a možná vás uklidní informace, že dítě, které se nikdy nevzteká, prostě a jednoduše neexistuje.


Ačkoliv se období vzdoru mnohdy líčí jako noční můra všech rodičů, jako doba neustálého konfliktu a jako boj „kdo s koho“, měli bychom si uvědomit, že nic z toho, co dítě dělá, není projevem agresivity, není to porucha osobnosti ani odchylka od zdravého vývoje. Naopak. Všechny popisované změny v dětském chování jsou známkou toho, že náš potomek dorostl do dalšího období vývoje. Období vzdoru tedy není vadou či patologií. Jejen nutným vývojovým krokem a zvládání jeho projevů je pro dítě podstatně náročnější než pro rodiče.


Image title

Jak vyzrát na dítě, které se vzteká u oblékání:

  • Oblékněte dítě co nejrychleji - pokud vaše dítě zrovna trpí záchvaty vzteku při oblékání, vybírejte oblečení, které se obléká rychle a jednoduše. Netrapte jeho ani sebe oblékáním módních a designových kousků, které se oblékají složitě a dlouho. Buďte v klidu, toto období zajisté brzy přejde a pak si tyhle módní skvosty užijete dosytosti.
  • Zabavte dítě - v momentě,  kdy potřebujete dítě převléknout, mu dejte do rukou nějakou hodně zajímavou věc. Ideální je volit takové předměty, které jsou pro dítě nové, neokoukané a jeho mysl zabaví tak důkladně, že se zapomene vztekat.
  • Zpívejte - Malé děti většinou milují zpěv. Pokud dítě nemá oblékání rádo, zkuste mu tyto chvíle zpříjemnit. Zazpívejte nějakou oblíbenou písničku a klidně změňte slova. Dítě začne dávat pozor, co se bude dít dál a na nějaké vztekání možná úplně zapomene.
  • Dělejte legraci - tento tip opět vychází z principu toho, že potřebujete změnit vzorec chování dítěte. Udělejte něco, co nečeká, zkuste na něj dělat grimasy, vydávat různé zvířecí zvuky, snažte se vyloudit na jeho tváři úsměv od ucha k uchu. Polechtejte ho, foukněte na něj. Kreativitě a originalitě se meze nekladou.
  • Zůstaňte v klidu - tento pokyn se sice může plnit docela obtížně, ale věřte, že je pro dobrý výsledek opravdu nezbytný. I malé dítě velice dobře vycítí váš vztek, nervozitu či neklid a vaši náladu na něj úplně jednoduše přenesete. Snažte se proto být v klidu, nad věcí - i za předpokladu, že byste to měly jen hrát.
  • Nechte dítě obléknout někým jiným - pokud máte možnost, připravte dítěti změnu a nechte třeba tatínka, babičku, dědečka, tetu, kamarádku (prostě kohokoliv, kdo je zrovna po ruce a je ochotný vašeho potomka obléct). Dítě bude překvapené, kdo si ho to všímá a zapomene třeba na vztekací scény.
  • Vydržte - i když se vám to momentálně možná nezdá vůbec reálné, věřte, že se jedná jen o období a přejde. Ale nejásejte moc nahlas. Ono totiž zase přijde něco jiného.
  • Říkejte básničky - děti básničky milují, líbí se jim spojení jednoduchých známých slov a rytmičnosti. Líbí se jim, že vědí, co mohou čekat. Básniček o oblékání či částech oděvu je spousta a stačí si jen vybrat. Případně si nějakou vymyslet přesně dle svých představ. V následujících řádcích si ale určitě vyberete takovou, které si vaše dítě naprosto zamiluje.

“U nás zabírá zpívání šeptem. Syn vždy zpozorní a jen leží. Jak dlouho to bude fungovat uvidím, zatím to jde. Jinak se překulí a se smíchem mi začne utíkat."


“Malý tohle taky dělával, pomohlo jen ho zabavit. Do koupelny jsem si pořídila kapsář, abych měla po ruce různé zabavovačky...kelímky, kartáček na zuby, provázky...kde co. Celkem dost nám to pomáhalo.”


“Já to řeším tak, že jí do ruky dávám její oblíbené věci, taky jsou to nejrůznější kelímky, víčka a podobné blbiny (hračky nezabírají). Co se jí líbí, tak když jí šimrám vlasy a nebo se zklidní, když mi z nich vytahuje sponky, taky se jí líbí šňůrky na oblečení apod. Jinou cestu jsem taky nenašla, prostě udělat z toho oblékání a přebalování zábavu, říct jí co pak půjdeme hned dělat (nějaká oblíbená činnost) - už to pomalu začíná chápat a trochu se z toho těšení zklidní. “


„Nejjednodušší je si sednout a čekat, až záchvat pomine. Dítě vás ve většině případů neslyší, je zbytečné na něho mluvit a snažit se ho konejšit,“ radila svým klientům významná psycholožka PhDr. Tamara Cenková. „Nejhorší varianta je, když se začnete vy sami vztekat. To je jako když přilijete oleje do ohně. Čím víc se vztekáte vy, tím víc se vzteká i dítě.“


Image title


Básničky, které se hodí k oblékání a zabaví snad každého malého neposedu:


Do tunelu jede vlak

(vhodná při oblékání do rukávu či nohavic)

Do tunelu jede vlak,

pomaloučku, tak a tak.

Kudy, kudy cestička?

Už je venku pěstička!  

(Pokud oblékáme kalhoty, můžeme slovo pěstička nahradit slovem nožička)

 

Zavírám, zavírám les

(vhodná při zapínání zipu u bundy a odchodu z domu - zamykání)

Zavírám, zavírám les, aby sem nikdo nevlez,ani kočka, ani pes.

Vleze-li sem bába, ať je z ní žába.

Vleze-li sem dědek, ať je z něho dudek.

Vleze-li sem panna, ať je z ní srna.

Vleze-li sem mládenec, ať je z něho mravenec.


Tkanička leze z bot

(vhodná při obouvání bot)

Tkanička mi leze z bot, vůbec mi to není vhod.

Utekla mi, tralala, myslí, že je žížala.

 

Oblékám se

Punčocháčky, ponožky

oblečeme na nožky.

Ještě tričko, mikinu

vyzrajeme na zimu.

Přes to všechno gaťata,

ať jsme správná prťata.

Na hlavičku čepičku,

na nožičku botičku.


Knoflík

(vhodná při zapínání knoflíků)

Knoflík volá: Kudy?

Dírka volá: Tudy!

Zapínají košilku.

Už to bude za chvilku.


Hra na vláček

Š Š nebo Nejdřív rukou do rukávu

vjedu jako mašinka,

ještě semhle strčím hlavu,

kuk a je tu maminka.

Š Š nebo Teďka vsunu svoje nožky

do tunelů nohavic,

pak je schovám do ponožky,

ještě, že jich nemám víc.


Zlobivé ponožky

Mám zlobivé ponožky,

nechtěj ke mně na nožky.

Schovávaj se do skříňky,

dělaj, že jsou malinký.

Já vás chytnu potvůrky!

Rozdělím vás na půlky!

DVĚ ponožky na DVĚ nožky

už nezlobí – jsou KÁMOŠKY!


Botičky

Do parku i na zahradu

obuji si botičky.

Botky nejsou pro parádu,

nezebou mě nožičky.


Rukavičky

Když se venku ochladí,

mně to vůbec nevadí.

Obléknu si rukavičky,

co jsem dostal od babičky.

Venku mě pak nezebe,

jedny mám i pro tebe.


Čepice

Když je zima, když je mráz,

čepička, ta hřeje nás.

Přetáhnu ji přes uši,

každému tak nesluší.

Je to skvělé – je to prima,

už mi není venku zima.


A co vy? Máte nějaké osvědčené tipy, jak zabavit malé neposedy a vzteklouny při oblékání? Pokud ano, podělte se s ostatními maminkami v komentářích.


Zdroj:

nasebatole.cz

vasedeti.cz

zena.aktualne.cz