"Co se jí asi v té hlavičce teď odehrává," říkáte si občas tuto větu, když se tak díváte na svého potomka a přemýšlíte, co si asi zrovna teď myslí? Řečnická otázka, pravděpodobně. A samozřejmě na ni odpověď neznáme. Ale do dětské hlavičky vás dneska vezmeme - alespoň na malou exkurzi.


Image title


Velmi důležité je uvědomit si, že vývoj lidského mozku začíná už v embryonální fázi - když máte miminko v děloze. V prvních třech měsících nitroděložního života se dokonce mozek vyvine na svou většinu z hlediska kapacity - roste velmi rychle, až 250 000 neuronů za minutu.


Neurony jako stavební kámen mozku

Při narození miminka obsahuje jeho mozek na 100 miliard neuronů (označovaných také jako základní stavební buňky mozku) a tří čtvrtin budoucí velikosti v dospělosti. Tento počet je geneticky dán a dále se nemění. Pro lepší představu - na planetě Zemi žije něco přes 7 miliard lidí. Pokud byste jejich počet vynásobili 14 krát, dostanete se k podobnému číslu. Tak takhle nějak se neurony hemží v hlavě vaší ratolesti.


Po narození se již neurony, samy o sobě, nemnoží. Dokonce jde o jedinou buňku lidského těla, která nemá schopnost se sama dělit. Počet je tedy víceméně stabilní. Co ale stabilní není je velikost a síla samotných neuronů. Nervová buňka v čase zesiluje a zvětšuje se a hlavně - propojuje se s ostatními neurony pomocí synapsí.


Dalším důležitým pojmem kromě neuronu je v rámci vývoje dětského mozku synapse. Tu si můžeme jednoduše představit jako takové propojení jednotlivých neuronů. V okamžiku, kdy se miminko narodí má v mozku minimální množství synapsí, ty se vytváří jako reakce na různorodé podněty, kterým je dítě vystavováno.


Image title


Každý neuron se skládá z několika částí - ty nejdůležitější pro nás jsou v tuto chvíli výběžkové části output (axon) a input (dentrit). Output slouží primárně k tomu, že z neuronu odvádí informace k ostatním neuronům a input má funkci opačnou - tedy informaci k neuronům přivádí.


Samotný přenos informace pak probíhá přes synaptickou štěrbinu, která jednotlivé neurony spojí a umožní jim k tomu podmínky. A tento proces je právě označován jako synapse. Každý neuron si může okolo sebe vytvořit až 15 000 různých synapsí. A tím v mozku v ideálním případě vzniká krásná a pestrá síť vědomostí, dovedností, zkušeností a dalších potřebných věcí.


Image title


Obrázek: Tabulka ukazuje váhu mozku u dětí a počet synapsí (je-li znám). Průměrný dospělí jedinec má v mozku asi 500 bilionů synapsí. Tříleté dítě má dvojnásobek, bohužel do své dospělosti o polovinu z nich přijde. Informace pochází ze zdrojů uvedených pod článkem.


Mozek jako sval - trénujte ho

Dětský mozek je nástroj, který je potřeba učit a rozvíjet. Díky tomu v něm roste a zhušťuje se síť vytvořená z neuronů a synapsí. Zkuste si rozvoj dětského mozku představit jako takový příběh pavučiny. Je-li pavouk spíš laxní a dostatečně se o práci na své pavučině nezajímá, je slabá a snadno narušitelná, nechytí do ní žádný hmyz a když, tak ji ten hmyz může poškodit. Pokud pavouk chyby na pavučině neopravuje, dříve nebo později nebude mít co jíst, protože se žádný další hmyz do ní nechytí.


Oproti tomu pokud je pavouk aktivní a na své pavučině pracuje, vytvoří si pevnou a dobrou pavučinu, ve které hmyz uvízne spíš. A pokud na ní bude pracovat neustále, opravovat chyby, pravidelně ji navštěvovat a vylepšovat, bude mu sloužit dlouho a dobře. Tedy zjednodušeně řečeno - co do rozvoje dětského mozku investujete v prvních letech života, to se vašemu potomkovi v budoucnu bohatě vrátí.  


Podnětné dětství, kvalitní pavučina

Nejvhodnější doba pro tvoření synapsí v dětském mozku je tzv. windows of opportunity, možno přeložit jako okno příležitostí. Okno příležitostí, kdy dětem můžete předat obrovský dar v podobě kvalitního podněcování jejich mozku. Toto okno trvá od narození až do zhruba deseti let života. Okolo třetího roku je toto okno nejintenzivnější - jen si vzpomeňte na větu, že děti sají jako houby.


Image title


Na zobrazeném grafu si můžete názorně prohlédnout, v jakém věku mají děti ty nejlepší předpoklady k rozvoji jednotlivých oblastí. Naskakuje u nich tzv. prime time - doba, kdy je nejvhodnější zaměřit se na rozvoj určitých konkrétních oblastí. V rámci tohoto období se toho děti nejen nejvíce naučí, ale mají také automaticky předpoklady si konkrétní věci lépe zapamatovat, než v následující budoucnosti. Pojďte se ale už podívat do konkrétních oblastí.


Oblast jazyka a řeči

V této oblasti jde zejména o rozvoj řečových a dorozumívacích schopností dětí. V grafu ji znázorňuje modrá linka a velmi dobře je zde patrné, že nejvyšší schopnost rozvíjet toto okno mají děti od jednoho do zhruba tří až čtyř let. Linka po prvním roce mírně klesá, ale stále dosahuje poměrně vysokých hodnot.


V rámci rozvoje řeči a jazyka nejde jen o mateřský jazyk, ale klidně i o další jazyky. Krásně je tento případ vidět u dětí, které vyrůstají v dvojjazyčné rodině. Na tyto děti často mluví rodiče každý svou mateřštinou a dítě si tak automaticky od útlého věku tvoří více jazykových center. A samozřejmě jsou pro něj oba jazyky přirozené.


Na rozvoj jazykové oblasti u dětí zcela přirozeně působí to, když na ně od narození mluvíte. Nebojte se tedy a dítěti ideálně vše komentujte - co vidíte kolem sebe, co právě děláte, co se chystáte dělat. Výborně také fungují knížky a popisování obrázků. Nebojte se čtení v angličtině nebo v jiném jazyce. Zvyšujete tím pravděpodobnost, že se jeho řečové centrum bude správně vyvíjet a že ho v jeho okně příležitostí opravdu dostatečně nakrmíte!


Emoční rozvoj

Emoční rozvoj dětí ve správném okně příležitostí je přímo zodpovědný za to, že z dítěte vyroste empatický člověk. A co to vlastně znamená? Že dokáže správně pracovat se svými pocity, s pocity lidí okolo sebe, dokáže se na ně naladit a podle toho následně reagovat. Velmi užitečná dovednost. Ten správný věk pro rozvoj emoční inteligence je mezi prvním a druhým rokem. Okolo třetího roku křivka grafu klesá rychleji - mozek uvolňuje svou kapacitu pro čísla.


Důležitost emoční inteligence (nejen) u dětí může být stále ještě trochu podceňována. Bohužel neprávem, protože v budoucnu vám může zjednodušit život, udělat ho příjemnější nejen pro vás, ale také pro vaše okolí. A navíc - v poslední době se její sledování stává trendem i v pracovní oblasti. Pokud vás ale toto téma zajímá a chcete se o něm dozvědět více, podívejte se na článek Rozvíjejte EQ už v dětském věku aneb emoční inteligence jako sociální výhoda, nebo na článek Jak vychovat empatické dítě?


Image title


Sociální dovednosti

Mezi sociální dovednosti u dětí můžete počítat například následující:

  • navazování kontaktů, známostí, přátelství,
  • schopnost kooperace a spolupráce,
  • začlenění do nového a neznámého prostředí,
  • schopnost komunikace v různých skupinách (z hlediska pohlaví, věku, autority apod.),
  • zdravé sebeprosazování,
  • sebereflexe,
  • schopnost a vytváření strategie učení se a podobně.

Rozvoj těchto dovedností pak u dětí ovlivňuje bez přehánění celý život a celý život z nich čerpají. Okno příležitostí pro sociální dovednosti je na svém vrcholu mezi 3. a 4. rokem. A zase lze vyjít z toho, co se obecně říká - okolo třetího roku u dětí roste přirozená potřeba navazování vztahů v kolektivu. Také se u dětí začíná pomalu lámat období “hraju si vedle tebe” na “hraju si s tebou”. Děti často přichází prvně do kontaktu s další autoritou (paní učitelka ve školce nebo dětské skupině), učí se, jak fungovat v rámci větší skupiny dětí a tak dále.


Matematika a logika

Nejvyšších hodnot v rámci vnímání a učení se s čísly nastává u dětí v pozdně batolecím období a období předškolního věku. To je ten správný čas začít se zabývat nejen čísly, ale také logikou, hádankami apod.


Image title


Jak na dětský mozek

Jak asi tušíte z řádků výše - posazení dítěte k tabletu či televizi jeho mozek rozhodně správně nenakrmí. Tato úloha je ve velké míře zcela na vás. Dobrá zpráva je, že spoustu věcí děláte s dětmi jistě automaticky, aniž byste třeba přemýšlely o tom, jaké dopady má konkrétní daná činnost na neurony a synapse v mozku vašeho drobečka.

  • U dětí dbejte na dostatek hmatových podnětů a rozvoj jemné motoriky - má přímý vliv na vývoj řeči u dětí, zaměřte se nejen na různé tvary, ale také materiály, teploty apod.,
  • hodně se mazlete a dotýkejte, u toho se společně zasmějte a povídejte si, řečová centra a rozvoj emoční inteligence půjdou ruku v ruce,
  • čtěte si a vyprávějte příběhy, zpívejte si - s knihami, bez nich, se speciálními kartami, pomocí her, zkrátka jak vás napadne - čtení a vyprávění příběhů stimuluje řečová centra, logiku, paměť obecně, podněcuje fantazii a přináší obrovskou řadu dalších benefitů, přečtěte si o nich například v článku Čtěte dětem aneb díky večernímu rituálu upevníte vztahy a zaženete stres,
  • vymalovávejte, kreslete, stříhejte, lepte, navlékejte korálky, zkrátka věnujte se tvůrčím činnostem, krmíte tím emoční inteligenci, jemnou motoriku a řečová centra,
  • čtěte nejen česky, ale i v jiných jazycích, pokud je ovládáte - podpora řečových center,
  • choďte hodně na procházky a vyprávějte si o přírodě a o věcech, které vidíte všude kolem sebe - můžete si o nich nejen vyprávět, ale také je například počítat, sledovat čísla ve svém okolí a podpořit tím matematicko-logickou část mozku,
  • nechte děti hrát o samotě - k podpoře sociálních dovedností, vždyť každý z nás potřebuje být alespoň chvilku sám,
  • nevyhýbejte se dětským kolektivům - obzvlášť, pokud dítě nenavštěvuje školku nebo nějakou dětskou skupinu, choďte společně na hřiště nebo kamkoli, kde se děti setkávají, snažte se o různorodost.

A mimochodem - výše zmíněná televize nebo tablet nemusí být jen špatné - i v televizi dávají pěkné pohádky, u kterých si můžete společně odpočinout. A nemusí to být jen pohádky, nebraňte se pořadům o přírodě, zvířatech nebo různým dokumentům pro milovníky vesmíru, aut a tak dále.


Tablety vám a vašim dětem zase mohou nabídnout rozvoj v jiných oblastech - podle obsahu, který do zařízení stáhnete. Her je na trhu nepočítaně a často jsou zaměřené na rozvoj konkrétní oblasti - aplikace na počítání a čísla, aplikace jazykové, puzzle, audiopohádky a tak dále. Obrovská výhoda tabletu je ta, že jeho obsah určujete vy!


Nikdy není pozdě

Pokud se ve vás teď probudila obava z toho, že jste v minulosti něco zanedbaly, určitě nezoufejte. Všechny aspekty se samozřejmě rozvíjí v průběhu času neustále a předchozí řádky popisují to, kdy je dítě z hlediska vývoje mozku nejvíce vnímavé v které oblasti. Jak ale jistě sami víte - i teď, jako dospělí, se neustále něco nového učíme. Naše děti to budou mít stejně a záleží jen na nás, jaký vztah k procesu učení si osvojí.


Image title


Správná výživa pro mozek

Stimulace dětského mozku by ale neměla být jen o vnějších podnětech, ale samozřejmě také jeho správné výživě. Ta je nesmírně důležitá již v období těhotenství. Dětský mozek nejlépe “nakrmíte”, když si ve stravě budete hlídat dostatek esenciálních mastných kyselin (omega-3 a omega-6). V embryonální fázi jsou tyto kyseliny naprosto klíčové k tomu, aby se mozek vašeho děťátka správně vyvíjel - pro růst buněčné stěny buněk mozku a správnému vývoji nervových vláken.


S radostí se tedy můžete pustit do tučných mořských ryb, zalijte si salát kvalitním olivovým, konopným, slunečnicovým nebo kukuřičným olejem a posypte si ho pšeničnými klíčky. Zkusit můžete také lněný olej a lněné semínko obecně.


Další mozkovou superpotravinou je také kyselina listová, patřící do skupiny B vitamínů. Ta je budoucím maminkám doporučována nejen v průběhu těhotenství, ale také před samotným početím miminka, a to nejen z hlediska správného vývoje mozku. Její dávku si můžete doplňovat pomocí listové zeleniny a bylinek - zelená nať petrželky, salát, kapusta apod.  Dalším důležitým B vitamínem je B1, který chrání neurony a napomáhá soustředění a schopnosti učení se. Vitamíny B hledejte v luštěninách, sóje a celozrnném pečivu. Také je najdete v oříšcích, mléku nebo masu.


Po narození dítěte je pak z hlediska vývoje mozku důležité také kojení. Kojené děti, u kterých byl zjištěn gen FADS 2 (gen, který se stará o metabolismus polynenasycených mastných kyselin, které se v mozku hromadí během prvních měsíců od narození, tento gen má pro představu 90 % dětí) dosahovaly při měření IQ v průměru o 7 bodů vyšších výsledků. Toliko říkají ke kojení vědci z londýnské univerzity Kings College.


Ve stravě dětí byste pak rozhodně neměly zapomínat na proteiny, které mozku pomáhají s udržením a obnovením informací. Servírujte dětem luštěniny, celá obilná zrna, neloupanou rýži a nebo třeba droždí.


Zdroje informací:

https://fastrackids.cz/vyvoj-mozku/

https://capard-2019.webnode.cz/

https://kidshealth.org/en/kids/brain.html

http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/medicina/nemoci-lecba/cisla-v-medicine-zrak-sluch-kosti-sval...

http://casopis.mensa.cz/veda/potrava_pro_mozek.html

https://extension.umaine.edu/publications/4356e/


Zdroje obrázků:

pixabay.com

cs.wikipedia.org