• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

První pomoc

První pomoc je definována jako soubor jednoduchých úkonů a opatření, která při náhlém ohrožení nebo postižení zdraví člověka omezují rozsah a důsledky tohoto ohrožení či postižení. Poskytnout první pomoc je povinen každý občan České republiky starší 18 let, pokud tím neohrozí svoje zdraví či život.

Každý z nás by si tak měl pamatovat telefonní číslo 155 - tedy číslo pro záchranu života, číslo první pomoci.

V životě totiž mohou nastat situace, po kterých nikdo z nás netouží je zažít. Poskytování první pomoci mezi ně jistě patří. Stáčí znát jen několik málo základních informací, abychom dokázali zachránit něčí život.

Telefonní číslo 155

Základem poskytování první pomoci by v první řadě mělo být zavolání profesionální pomoci. K tomu je v České republice určena linka 155. Volání na toto číslo má hned několik výhod:

  • Při volání na 155 budete vždy přepojeni na nejbližší krajské středisko.
  • Operátor je zdravotník a bude s vámi po celou dobu v kontaktu a pomůže vám poskytnout tzv. Telefonicky asistovanou první pomoc či resuscitaci.
  • Operátor ihned po zjištění vaší polohy a základních informací o pacientovi vyšle posádku zdravotnické záchranné služby.

Pokud budete volat na číslo 112, tak se vám pomoci také dostane, avšak musíte počítat s tím, že vás operátor dispečingu 112 po zjištění základních informací přepojí na linku 155, kde však tyto informace po vás budou opět vyžadovat a vy je tak budete muset podávat 2x!. To může způsobit zdržení, které v těch nejakutnějších případech může být fatální. Může nastat situace, kdy přeci jen bude nutné zavolat číso 112 a využít přepojení, a to v situaci, když se nacházíte v místě, kde váš operátor nemá pokrytí. V případě, že se v oblasti nachází signál jakéhokoliv jiného operátora, dovoláte se na linku 112, a to i tehdy pokud v mobilním telefonu není založena SIM karta.

Absolutně zásadní informací, kterou po vás bude operátor vyžadovat, je určení polohy pacienta. Pokud se nacházíte v budově, tak uveďte co nejpřesnější adresu a nezapoměňte záchranáře informovat i o umístění pacienta v budově, tzn. Správný vchod, patro, číslo bytu či dveří. Je-li s vámi v místnosti další člověk, pošlete jej čekat a mávat na sanitku před dům, na příjezdovou cestu, nejbližší křižovatku a podobně. Můžete tím výrazně uspíšit příchod záchranářů k pacientovi, kteří tak nebudou tápat a hledat místo, kde se dotyčný nachází.

V terénu může být přesná lokalizace větším problémem, avšak i zde se s tím musíme poprat. Nebojte se operátorovi sdělit jakékoliv orientační body, které vidíte nebo jste je nedávno minuli, např. Hospoda či obchod, značky a rozcestníky, výrazné budovy jako kostel, škola nebo hrad, číslo silnice či cyklostezky. Velice přesné označení v terénu mají kilometrovníky u silnice, železniční přejezdy, podjezdy a mosty, turistické rozcestníky a tyčové značení na hřebenovkách, ale i sloupy veřejného osvětlení.

Moderní metodou, kterou mohou využít majitelé chytrých telefonů, je zalarmování záchranné služby pomocí aplikace ZÁCHRANKA, která rovnou odešle GPS souřadnice, kde se volající nachází. Aplikaci si můžete stáhnout ve svém mobilním obchodě a je přístupná pro Andoid, iOS i Windows Phones.

Následně se vás operátor bude ptát na situaci a stav pacienta. Snažte se vše popsat krátce a jednoznačně. Na podrobnosti se vás bude operátor ptát postupně. V dnešní době je běžné, že s vámi zůstane na lince po celou dobu až do příjezdu záchranné služby a bude vás instruovat k poskytnutí první pomoci. Informace posádce může zasílat i bez nutnosti přerušit hovor.

Dýchání je základ

Abychom mohli předat operátorovi co nepřesnější informace, je potřeba pacienta vyšetřit. Naprostým základem je u všech pacientů vyšetření dýchání.

Pokud je pacient při vědomí, tak jej oslovíme a snažíme se ho přimět mluvit. Bez dýchání se mluvit nedá a dokud je pacient schopen s námi komunikovat, tak máme jistotu, že dýchá. Současně sledujeme a hlavně posloucháme jak pacient mluví a dýchá. Normálně dýchající člověk se nadechne asi 16- 20 za minutu, dýchání mu nezpůsobuje námahu a dýchání je plynulé bez zadrhávání. Pokud pacient dýchá povrchně ( trochu jako pejsek v horku), dýchá rychle nebo namáhavě, sípe, chrčí nebo při dýchání vydává jiné divné zvuky, informujeme o tom operátora. Dále si všímáme toho jak pacient odpovídá. Má to, co říká, hlavu a patu? Ví, kde je a co se děje? Není ospalý, zpomalený? Současně, když sledujeme pacienta, můžeme si všimnout dalších příznaků závažného stavu jako je například bledost, pocení nebo promodrání v okolí úst.

U pacienta v bezvědomí se musíme na vyšetření dýchání o něco více soustředit. Nejlepší poloha pro zjišťování dýchání je na zádech s pečlivě zakloněnou hlavou. Pokud ovšem pacient utrpěl další vážná zranění například po pádu z výšky nebo při autonehodě, pokusíme se nejprve vyšetřit dýchání v té poloze, ve které jsme ho našli. Pokud máte sebemenší pochybnost o tom, že dýchá normálně, tak jej také otočte na záda a zakloňte mu hlavu. Nebezpečí poranění páteře je nepříjemné, avšak pokud nebude dýchat, zemře a bude mu jedno, že měl něco s páteří. Samotné vyšetření dýchání spočívá v tom, že se nakloníme co nejblíže k pacientově tváří. Pokud dýchá, můžete cítit na tváři závan dechu, slyšet dech, vidět pohyby hrudníku.

U pacientů, u kterých došlo k náhlé zástavě oběhu se můžeme setkat se stavem, kterému se říká lapavé dechy. Pacient na první pohled může vypadat jako kdyby dýchal, avšak kyslík se k mozku nemá jak dostat, protože krev neobíhá. Takový pacient vypadá jako kdyby při každém nádechu lapnul po vzduchu a pauzy mezi těmito poslednímy dechy se prodlužují. Často vidíme, že se obličej při nádechu neobvykle křiví. Je velice důležité tyto dechy nepovažovat za dýchání a okamžitě zahájit masáž srdce.

Závěrem je na místě upozornit na jednu z velkých chyb, která může sebrat pacientovi šanci na přežití. NIKDY se nesnažte zjišťovat PULS ani na ruce ani na krku. Valná většina lidí se při záchraně člověka sama ocitá ve stresu, a tak lidé často cítí vlastní puls v konečcích prstů. Pokud řeknete: "Je to dobré, má puls", nikdo to po vás nepůjde kontrolovat.

Postupy první pomoci:

Wiki Modrý koník je Vaše encyklopedie. Je tvořena Vašimi vědomostmi a zkušenostmi s cílem pomoci jiným. Chybí Ti něco k tomuto tématu? Neváhej a napiš nám.
Změň nebo doplň článek
Uveřejněné informace nenahrazují návštěvu zkušeného odborníka (lékaře, právníka a pod.)

Má osobní zkušenost s první pomocí