Stabilizovaná poloha

Stabilizovaných poloh, tedy poloh na boku, které mají za úkol udržet průchodné dýchací cesty a zabránit vdechnutí zvratků, je více. Zde uvádíme dvě, klasickou starší a novou tzv. europolohu, která je zavedena od začátku roku 2007. Důvod zavedení nové polohy je ten, že ve starší poloze dochází k utlačování spodní ruky a hrozí její ochrnutí, nevýhodou je špatný transport postiženého v této poloze.

Starší typ
Použití: Je určena pro pacienty v bezvědomí, kteří dostatečně dýchají a mají zachovalou srdeční činnost (toto se každou minutu musí kontrolovat).

Postup

  1. Klekneme si k boku postiženého. Dolní končetinu postiženému (tu, která je k nám blíže) pokrčme v koleni. (obr.1)
  2. Horní končetinu (opět bližší k nám) zasuneme pod hýždě postiženého, můžeme si pomoci tím, že zatlačíme na pokrčené koleno směrem od sebe, tak jakoby nadzvedneme jednu hýždi. (obr.2)
  3. Dále položíme horní končetinu, která je od nás vzdálenější, přes břicho postiženého a tahem za rameno této ruky převalíme pacienta na bok. Pomáháme si při tom druhou rukou, kterou pokrčené koleno tlačíme bokem k zemi. (obr.3)
  4. Po převalení zkontrolujeme, jestli má pacient spodní rameno za sebou a neleží si na něm, měl by totiž ležet spíše na prsu. Dále tlakem na bradu a čelo vytvoříme co největší záklon hlavy a tvář položíme na hřbet ruky, která je dlaní k zemi, aby nedošlo ke vdechnutí případných zvratků. Hlava je tak podložena vlastní rukou a stabilizovaná. (obr.4 a 5.)

Novější typ (tzv. euro-poloha)
Použití: Je určena pro pacienty v bezvědomí, kteří dostatečně dýchají a mají zachovalou srdeční činnost (toto se každou minutu musí kontrolovat).

Postup

  1. Klekneme si k boku postiženého. Horní končetinu postiženému (tu, která je k nám blíže) položíme tak, aby svírala pravý úhel s tělem. (obr.6)
  2. Nyní od nás vzdálenější dolní končetinu pokrčíme v koleni a horní končetinu na stejné straně těla položíme na břicho postiženého (toto znázorňují zelené šipky). Zraněného převalíme tak, že ho uchopíme za od nás vzdálenější rameno a pokrčené koleno a táhneme ze ně k sobě (modré šipky). (obr.7)
  3. Po převalení tlakem na bradu a čelo vytvoříme co největší záklon hlavy, tvář položíme na hřbet ruky, která je dlaní k zemi, aby nedošlo ke vdechnutí případných zvratků. Hlava je tak podložena vlastní rukou a stabilizovaná. Druhou ruku můžeme ohnout v lokti, aby nedošlo k nějakému nechtěnému zranění. Ještě upravíme pozici pokrčené dolní končetiny, ta by měla být v kyčli a koleni ohnuta do pravého úhlu. (obr.8 a 9)
  4. Stranu, na kterou postiženého převalíme, zvolíme podle druhu zranění. Snažíme se tedy zraněného položit na nepoškozenou polovinu těla. Výjimkou je pneumothorax, kdy se tíhou celého těla fixuje hrudník a částečně se tak tlumí bolest. Na jedné straně smí člověk ležet maximálně 30 minut.

Pokud máme podezření na vážnější zranění s vnitřním krvácení nebo se obáváme zlomeniny páteře postiženého do stabilizované polohy vůbec neukládáme, pouze zajistíme dýchací cesty. Ve stabilizované poloze se snažíme základní životní funkce kontrolovat v krátkých časových intervalech, aby se případné vypadnutí odhalilo co nejdříve a ihned se začalo s resuscitací.

Obr.1

Obr.2

Obr.3

Obr.4

Obr.5

Obr.6

Obr.7

Obr.8

Obr.9

Související články

Použité zdroje

  1. Pediatrie pro praxi
  2. https://www.resuscitace.cz/
  3. http://www.prvni-pomoc.com/stabilizovana-poloha
Pomohl ti tento článek?
 / Ne

Zkušenosti se stabilizovanou polohou

Máš zkušenost se stabilizovanou polohou?
Poděl se o ni a pomoz tak ostatním maminkám.
Napiš svou zkušenost