Používáme cookies. Více informací zde.
Zavři

Vše, co potřebujete vědět o koronaviru v praktickém životě

V momentální situaci asi většina z nás řeší otázky spojené s novým typem koronaviru způsobujícím onemocnění COVID-19. Na internetu najdeme nespočet rad, ale správně se v nich zorientovat, to může být někdy náročné. Proto je důležité, umět si správně vybrat zdroj informací, i když jde možná jen o otázky běžného charakteru.

My vám přinášíme odpovědi všeobecné praktické lékařky Milady Madleňákové na nejčastější otázky v souvislosti s onemocněním COVID-19.

Video: Jak se kromě roušky a dezinfekce chránit proti COVID-19? Odpovídá odborník!

Rozhovor se všeobecnou lékařkou, Miladou Madleňákovou

V rozhovoru s MUDr. Miladou Madleňákovou najdete odpovědi na tyto otázky:

  • 01:07 Zajímalo by nás, zda dokážeme i sami zjistit, že jsme nakažení novým koronavirem?
  • 02:21 Proč musíme nosit roušky i venku?
  • 03:12 Mohla byste nám přiblížit správný a hygienický způsob jak se o roušku starat, aby nás spolehlivě chránila?
  • 07:30 Dezinfekce je ale nedostatek. Je dostačující i mýdlo?
  • 08:35 Musí i malé děti nosit roušky?
  • 09:15 Musíme mít roušku úplně všude? Např. i na procházce v lese?
  • 10:30 Jak je to s nošením roušky doma? Co když jeden člen rodiny chodí normálně do práce? Má doma nosit roušku?
  • 12:04 Co když potřebuji lékařské ošetření kvůli úplně jinému problému, než je COVID-19?
  • 13:18 Jak by správně měla vypadat izolace ve vícečlenné rodině?
  • 14:28 Co když mi v práci poradí, abych si čerpala PN? Mám na to vůbec nárok? Je to správný postup?
  • 17:18 Takže zaměstnanec s tímto procesem ve skutečnosti nemá nic společného? O vše se postará stát a zaměstnavatel?
  • 19:44 Vztahuje se karanténa na příslušníky rodiny nebo spolubydlící osoby, která přijela ze zahraničí?
  • 20:15 Existuje nějaká vhodná forma prevence proti tomuto onemocnění? (Př. Kvalitní probiotika, acerola, magnézium, nošení roušek, mytí rukou, odstup od lidí atd.)
  • 22:18 Doporučení na závěr.

Dokážeme nějakým domácím testem zjistit, že jsme nakažení novým koronavirem?

Žádný domácí test neexistuje. Důležité je sledovat svůj zdravotní stav, potíže a problémy. Nejčastějšími projevy koronaviru jsou dušnost, horečka nad 38°C, únava, slabost, bolesti svalů a suchý dráždivý kašel.

Mnoho pacientů, kteří byli testováni na koronavirus a výsledek vyšel pozitivně, však nemělo takové výrazné projevy. Z toho důvodu, pokud jste v karanténě a máte jakékoli zdravotní potíže, které se týkají dýchacího systému, je třeba vždy kontaktovat vašeho praktického lékaře. Pokud váš praktický lékař právě neordinuje, například mu už skončila ordinační doba, tak je důležité vyhledat lékařskou pomoc, až když horečka vystoupí nad 38°C. Do té doby není třeba unáhleně hledat lékařskou pomoc a můžete počkat do dalšího dne a až tehdy zatelefonovat lékaři.

Proč je důležité nosit roušky?

Roušky se používají proto, že koronavirus je infekce, která se přenáší pomocí kapének, tedy výměšky z našeho dýchacího systému. Jakmile povídáme, kýcháme nebo kašleme, tak můžeme tyto výměšky přenést na lidi kolem nás. Rouška má funkci jako jakýsi vstupní filtr, který zabraňuje, aby se tyto výměšky dostali do našeho dýchacího systému.

Jak správně používat roušky?

Nejčastěji asi lidé používají bavlněné roušky, pro jejich dostupnost. Buď si je koupí nebo si je sami vyrobí. Právě roušky z tohoto materiálu mají nejlepší doporučení.

Dále existují jednorázové chirurgické roušky. Ty se však na rozdíl od bavlněných roušek musí po každém použití vyhodit. Nedají se použít dvakrát. Když jdete například do obchodu a chcete si dát vícekrát tutéž roušku, tak to ne! Po každém použití je vyhoďte do koše, nepoužívejte je dál.

Další možností jsou respirátory. Ty využívají hlavně zdravotníci nebo lékaři, kteří jsou v blízkém kontaktu s pacienty, kteří již mají potvrzený koronavirus nebo existuje podezření na pozitivitu.

Velmi důležité je umět správně roušku nasadit a správně ji používat. Bavlněné roušky musí být před nasazením vždy čisté, vyprané a vyžehlené. Před nasazením si umyjeme ruce, nejprve mýdlem a následně použijeme dezinfekční prostředek.

Při manipulaci s rouškou se dotýkáme vždy pouze gumiček nebo šňůrek, které máme kolem uší, nikdy nechytáme na přední látkové části a tak si roušku nasadíme na obličej. Následně můžeme opustit dům a jít například na nákup.

Když už vycházíme z domu a nasadíme si roušku, nemanipulujeme s ní. Je třeba ji mít stále nasazenou tak, aby kryla nos i ústa. Pokud bychom sahali na vnější přední část, může dojít k tomu, že jsou na ní virové částice, které se dotykem dostanou na ruce a může dojít k nákaze.

Vhodné je i nošení jednorázových rukavic. V obchodech sahá na nákupní košíky množství lidí. Při vstupu do obchodu vždy použijeme dezinfekční prostředek. Nakoupíme, přijdeme domů, rukavice stáhneme opatrně dolů a vyhodíme.

Následně si sundáme roušku. Platí stejná zásada jako při nasazování, dotýkáme se pouze gumiček nebo tkaniček, nikdy nechytáme na přední látkové části. Jednorázové roušky vyhodíme ihned do koše, který máme určený speciálně na tuto potřebu, nedávejte je do komunálního odpadu.

Co se týče textilních roušek, tak podle Světové zdravotnické organizace bychom je měli používat 1, maximálně 2 hodiny. Pokud jste venku déle, měli bychom mít s sebou více textilních roušek, které obměňujeme.

Při příchodu domů si textilní roušku sundáme a dáme ji buď vyvařit nebo ji vypereme na 65 stupňů s běžným pracím prostředkem a následně vyžehlíme. Žehlit by se nemělo párou, ale nasucho, abychom dosáhli co největší sterility.

Respirátory mají také omezenou dobu použití. Každý výrobce má na obalu uvedeno, kolik hodin je ten respirátor "funkční". Standardně to bývá kolem 6 - 8 hodin. Po uplynutí té doby by se měl také vyhodit.

Důležité je si to roušky umět správně nasadit. I přesto, že existuje velká osvěta, jak si nasazovat roušky, i tak se najdou lidé, kteří to nevědí a přijdou například k lékaři s tím, že mají roušku jen na ústech. Rouškou si vždy zakrýváme nejen ústa, ale i nos.

Je dezinfekce nezbytnou součástí hygieny rukou nebo je dostačující důkladné mytí mýdlem?

Dezinfekce je nutná. Všechna doporučení říkají, že každý by si měl umýt ruce a následně použít dezinfekci. Nejlepší na bázi alkoholu, buď ve formě kapalné nebo gelu. Když už nemáme nic jiného k dispozici, tak můžeme použít jen alkohol a tím ruce vydezinfikovat. Lepší něco, než nic.

Dezinfekce rukou je prvním krokem při nasazení roušky a posledním krokem, který provedeme po složení roušky, když jsme se odněkud vrátili.

Koho se týká povinnost nosit ochranné roušky?

Na základě doporučení vlády České republiky je povinné, aby roušky nosili všichni kromě dětí do 2 let a lidmi s poruchou autistického spektra. Bylo ale řečeno, že i malé děti by měly nosit roušky. S menšími dětmi je to samozřejmě trošku obtížné. Pokud odmítají nosit roušku, tak použijte alespoň nějakou textilní šátek, aby mělo překryté nos i ústa.

Je nutné nosit roušky úplně všude?

Tato otázka je na zvážení každého z nás. Pokud jdeme například po ulici, na níž sice nikdo není, rouška by měla zůstat nasazená na obličeji. Nikdy nevíte, jaký soused vás vidí a může vás nahlásit, že chodíte bez roušky. On nemusí vědět, že roušku máte u sebe a v případě potřeby si ji nasadíte. Může to chápat tak, že nerespektujete nařízení vlády a roušku nenosíte vůbec.

Pokud jste někde v lese a jste tam sami, tak už je to na vašem zvážení, že jestli si roušku sundáte, když tam nikoho nepotkáte. Pokud si ji sundáte správně, tak jak již bylo zmíněno, že dodržíte zásadu, nedotýkat se textilní části, jen gumiček či tkaniček, tak by to mohlo být docela v pořádku.

Má význam nosit roušky doma? Pokud například otec rodiny pracuje a matka je s dětmi doma?

Myslím, že ne. Zohledníme zásadu, jak správně nosit roušku, jak s ním manipulovat - nemanipulovat, je to nereálné, abychom doma nosili roušky. Při běžných aktivitách, jdete se napít vody, najíst, kýchnete si nebo něco takového, určitě dojde k manipulaci s rouškou. Nebudou dodrženy ty podmínky, které by měly být dodrženy, aby mělo nošení roušek význam.

V takové situaci je spíše důležité, aby si manžel jakmile přišel z práce, umyl a vydezinfikoval ruce. Popřípadě, aby dezinfikovány kliky, které chytal nebo předměty, se kterými byl v kontaktu. K nakažení může dojít i přímým kontaktem, například při podávání ruky, pokud si nemocný nakašle na ruku, následně se dotýká různých předmětů, které chytí někdo druhý a ruce si neumyje, olíže si například prst a takto snadno může dojít k nákaze. Z toho důvodu, pokud bychom doma i nosili roušky, tak nelze zabránit nákaze jinou formou.

Co dělat, pokud potřebujete navštívit lékaře z jiného důvodu, než je onemocnění COVID-19?

Vždy je třeba zatelefonovat lékaři do ambulance a telefonicky se s ním dohodnout. Standardně to funguje tak, že lékař si zjistí, jaké potíže má pacient a podle toho určí termín na návštěvu jeho ambulance. Tehdy, když pacient přijde, tehdy ho sebere. Alespoň tak to funguje u nás v ambulanci. My si pacientů objednáváme v určitých intervalech, každých 15 minut až každou půl hodinu, podle toho, jaké mají zdravotní potíže. Pacient přijde, když je před ambulancí zavolá, že už je tady. Každý pacient má rukavice, roušku. Když přijde k nám do ambulance, vyšetříme ho a dohodneme se na dalším postupu. Důležité je, aby se lidé nezdržovali v čekárnách. Proto si lékaři objednávají pacientů zhruba na konkrétní čas, aby byla co nejmenší koncentrace lidí v čekárně.

Jak by správně měla vypadat izolace ve vícečlenné rodině?

Pokud má být jeden člen rodiny v karanténě, která bývá například v 2 - 3 pokojovém bytě, určitě musí být celá rodina v karanténě. Čili 14 dní musí dodržet každý člen rodiny.

Pokud je třeba jít na nákup, nikdo nemůže opustit domácnost ani z tohoto důvodu. Třeba poprosit rodinného příslušníka nebo známého, který nakoupí, přinese nákup před dveře a vy si ho jen přeberete. Nevycházejte ven z domu. Karanténa platí pro všechny a každý jeden člen takové domácnosti se musí nahlásit u svého praktického lékaře, že je v karanténě.

Co když zaměstnavatel nutí zaměstnance, aby si čerpal PN? Má pacient na to vůbec nárok? Je to správný postup?

V této epidemiologické situaci ohledně koronavirus má nárok na karanténní PN-ku pouze pacient, který přijel ze zahraničí, nebo pacient, který je v karanténě ze svým příbuzným, který se vrátil ze zahraničí. Dnem začátku karantény se vypisuje i karanténní PN-ka, která se po 14 dnech ukončuje. Nikdo jiný nemá nárok na PN-ku.

Mnoho pacientů se dožaduje pracovní neschopnosti, z důvodu, že ho k lékaři poslal zaměstnavatel, aby mu byla vypsána PN-ka, když momentálně nemají dostatek práce.
Lékař však takovou PN-ku vypsat nemůže. Jsou přesná kritéria, komu ji lze vypsat a komu ne. Pokud je pacient opravdu nemocný a má nějaké zdravotní potíže, tam se vypsat PN-ka může, ale klasická.

Zaměstnavatelé, kteří tlačí své zaměstnance, aby si nechali vypsat PN-ku alespoň na 1-2 měsíce, by měli vědět, že my ji vypsat nemůžeme. Pro takové případy je třeba žádat jinou pomoc od státu.

Pokud má člověk po příchodu ze zahraničí negativní test, může být přesto hrozbou pro svou rodinu?

Každý pacient, který byl určitý čas v zahraničí, musí pokračovat doma v 14denní karanténě, i přesto, že mu test vyšel negativně. COVID-19 se může projevit i na 13. - 14. den. Ty první dny nemusí být test pozitivní a proto doporučujeme svým pacientům, aby dodrželi těch 14 dní karantény. Karanténa se vztahuje na každého jednoho člena rodiny, který s takovým člověkem žije v jedné domácnosti.

Existuje nějaká vhodná forma prevence proti tomuto onemocnění?

Prevence, v případě této infekce je časté mytí a dezinfekce rukou, nošení ochranné roušky, kterou je třeba umět používat správné, používání dezinfekčních prostředků. Pokud již kašleme nebo máme jakékoli respirační potíže, vždy třeba kašlat do jednorázových kapesníků, které je třeba následně vyhodit. Myslí se tím situace, pokud jste doma a nemáme právě nasazenou roušku.

V rámci prevence se doporučuje vyhýbat se kontaktu s nemocnými lidmi, vyhýbat se místům s vysokou koncentrací lidí. Tato doporučení jsou nařízeny Světovou zdravotnickou organizací.

Co se týče užívání výživových doplňků, nejsou známy přesné studie, co opravdu pomůže zabránit tomu, abychom se virem nenakazili, jelikož tento virus je tu jen krátce, poprvé se diagnostikoval na konci roku 2019. Obecně se doporučuje jako u jakýchkoli jiných virových onemocněních, mít dostatečný přísun vitamínu C, jiných vitamínů a minerálů. Proto jsou vhodné jakékoliv výživové doplňky, které pomohou podpořit imunitu. Je na jedinci, co se rozhodne užívat. Nejčastěji lidé užívají vitamin C, vitamin D, selen a zinek. To jsou nejčastější preparáty, které si lidé v této situaci kupují.

Jaké doporučení byste nám dala na závěr?

Mnoho z nás tento virus už možná překonalo, jen nemělo žádné klinické projevy. Tak jak je zde každý rok virus chřipky, který je pro mnohé nebezpečný, především pro chronicky nemocné pacienty, stejně to je i teď. Můžeme onemocnění překonat, aniž jsme měli nějaké výrazné potíže a ani o tom nemusíme vědět.

Největší hrozbou je tento virus pro důchodce a lidi s chronickými onemocněními. Proto je třeba se momentálně vyvarovat kontaktu s těmito lidmi, chránit je tím. Pokud s nimi budeme v co nejmenším kontaktu, můžeme rychleji zabránit šíření této infekce a dojde k jejímu rychlejšímu překonání.

Netřeba mít z toho až tak velké obavy, je třeba dodržovat to, co máme dodržovat, a situace se bude určitě zlepšovat.

Text po odborné stránce zkontrolovala:
MUDr. Milada Madleňáková

Pomohl ti tento článek?
 / Ne

Zkušenosti vše, co potřebujete vědět o koronaviru v praktickém životě

Průměrné hodnocení:
Máš zkušenost vše, co potřebujete vědět o koronaviru v praktickém životě?
Poděl se o ni a pomoz tak ostatním maminkám.
Napiš svou zkušenost