🌸NoTube doma_20🌸
Minulý týden jsem Táničku vychvalovala do nebes, jak krásně jedla. Tento týden to byl bohužel přesný opak od pondělí do neděle. Pochválit ji vůbec nemůžu. Byla to pro nás obrovska zkouška trpělivosti a ne vždy jsme ji s manželem zvládli na jedničku. Neříká se mi to snadno, ale i nám oběma doslova ruply nervy. V týdnu jsem po dlouhém přemlouvání Táňu nakrmila a chtěla jsem ji dát ještě čajík. Pije pořád hodně málo, ale díky zahuštěné tekutině toho zvládne mnohem víc než dřív. Nicméně...když na mě po náročném krmení vztekle vyprskla několikrát lžičku s pitím, pohár mojí trpělivosti právě přetekl a začalo to lítat. Řvala jsem na Táňu jak hysterka. Vztekle jsem ji strčila do postýlky spát a zabouchla jsem za ní dveře. Slyšela jsem, jak tam plačtivě škytá a bylo mi to všechno strašně líto. Jistě to většina z vás zná. 🙈 Ale nervy mám opravdu jenom jedny a někdy to, i přes velkou snahu, prostě nejde ukočírovat.
Hodně jsem přemýšlela, čím to může být. Takový obrat k horšímu. Jíst nechce, pít nechce. Jediné, co si s chutí dá, jsou kukuřičné křupky a brambůrky pombar. Pevně doufám, že je to horkým počasím, změnami tlaku nebo nějakým zoubkem, který ještě není vidět. 🙏
Abych ale jenom nenadávala a nestěžovala si...Tánička se pěkně pohybuje a snaží se. Už se k věci, kterou chce, nekutálí, ale hezky si k tomu doskáče. Hopsá, jako blecha 😁 Při jejím způsobu lezení zatím nestřídá levou a pravou nožku, ale přiskajuje oběma nohama najednou. Měli byste to vidět. Vždy mě to rozesměje 😁
V sobotu 4.7. to byl přesně rok, co Táně voperovali do bříška PEG. Vzpomínala jsem...byla jsem tenkrát strašně nervózní a bála se o ní, také jsem byla po půlroční snaze ji nakrmit neskutečně psychicky i fyzicky vyčerpaná a touto operací se mi nesmírně ulevilo. 😊 Za ten rok jsme se dokázali posunout o obrovský kus dopředu a i když je to někdy náročné, jsem na Táničku hrdá. Přes všechny potíže co má, dává doktorům a jejich prognózám na frak. Jde ji to pomalu, ale jde to a to je důležité. 🙂❤️
Uvidíme jaký bude nadcházející týden. Držte nám moc palce, aby se konečně uklidnila a papala zase minimálně tak, jako dřív...jídlu zdar ✌️
🍀🍀🍀 Jste borci!!!
Vždycky když vidím fotecky Tanicky, tak se zdesim, že už je zase týden fuč. Jste úžasné bojovnice, krásně Vám to jde. Tanicka je šikovná holčička, která si nemohla najít lepší maminku. Moc Vám fandím. 👍👏😘
Můžu se prosím zeptat, odkud máte ten látkový košík na hračky s labutí? Vypadá úžasně 👍👍👍
Mooooc držím palce, ať hezky basti a přeji pevné nervy 😇😉
Jste skvělí, máte můj obdiv, jak to zvládáte. Držím palce, ať Tánička zase hezky baští ♥️🍀
Kdybych měla počítat kolikrát mě ruply nervy syn byl nejedlik dcera je mlsná a nejmladší by se v tom jídle nejradši hrabala.
Tanicka je super a tenhle týden to bude určitě lepší přece jen je to malá bojovnice tak maminka s tatínkem musejí být větší bojovníci. Však vám to ta malá potvůrka jednou všechno vrátí.
Všem moc děkuji za podporu. Jooo někdy je to vážně těžké.
@ezratp děkuji. Memohu se jen chválit. Přiznat chybu je někdy těžší, než se zdá, ale tohle selhání vážně bylo. Dalo by se říct že příspěvky, které píšu, jsou taková malá forma terapie. Vypíšu se z toho a musím říct, že to vážně pomáhá 😊
@sebinka123 dala mi ho moje svagrova, když se Taťánka narodila. Myslím, že ho pořídila v Pepcu 😉
@standa2 @wenduliks @verace81 je to zkouška trpělivosti coo?
Vůbec si nic nevyčítejte. Prostě ani rodiče nejsou stroje a trpělivost není bezedná. I tak mám pocit, že trpělivosti máte asi tak desetkrát víc, než běžný smrtelník 🙂 Nám prcek od mala jedl krásně, teď ve třech letech jí strašně málo. Nejradši by byl živ jen na ovoci a zelenině. A vůbec nechce ochutnávat nové chuťě. Prostě ne a hotovo. Co já se navztekala, ať to aspoň ochutná. Neumím si představit, že to tak máme pořád. Jste strašně silná a držím palce, a´t je další týden zase lepší.
Náhodou jí Tánička úplně skvěle na to jaké zdravotní problémy má. Starší syn do tří let nepozřel ani lžičku příkrmu, pil jen mléko a to byl zdravý. Každý den jsem vařila a úplně zbytečně. To byly nervy. Pak jsem se na to vyprdla. Ani ve školce jsem mu zprvu neplatila obědy, protože by to byly vyhozené peníze. Plně se rozjedl až v šesti letech. Hodně sil, za pár let to bude všechno jinak.
@18moniik Tvá reakce je přirozená. Klobouk dolů, že se z toho dokážeš vypsat.
Je to prostě ve vlnách... jak se dítě vyvíjí.
Jen člověk by se měl současně i učit si odpouštět.
My jsme si s mužem vypěstovali systém vzájemně se vykrývat, když nám dochází síly.
Starší je chytrá jak rádio a je těžké ji občas nestřihnout za komentáře, co si dovolí vypustit.
Mladší také, ale dysfatik - má postižené řečové centrum. Od cca 2,5 let je to každodenní boj v učení mluvení. A má propady - časem jsme vysledovali i díky upozornění specializované logopedky, že to tak dysfatici mají - v létě se díky dostatku slunce rozjedou, na podzim (zrovna, když je větší zátěž ve školce / škole), mají propad. A to jakože i dost výrazný, hlavně potom v únoru.
Jedeš půl roku rok zpátky. Je to bezmoc.
Víš, že to dítě za to nemůže, ale je současně na zabití.
Časem se prostě učíš to zpracovávat...
A utíkat. Odpočinout si, nadechnout se někde v poli a zase se vrátit a restartovat.
Drž se ❤
@martiina_k děkuji 🙂 někdy je to hodně těžké, ale doufám, že se to srovná. Táňa asi nikdy nebude jist jako jiné děti. Vždycky to bude jako na houpačce. Je to velká škola trpělivosti 😁
@almara2 mockrát děkuji, jsem ráda, že se malý zlepšil a jídlo je lepší 👏👏👏
@petaov děkuji 😘 no paaaaani....vydrzelo mu to pěkně dlouho 😮. Hlavně, že už je to dobrý. Snad to nebude trvat tak dlouho, ale i kdyby...budu ráda, že vůbec někdy bude bastit 🙂
@brunetka11 je to s těmi dětmi náročné co? Jednou nahoru, pak zase dolů a začít od začátku. Je to pěkné unavujici a troufám si říct, že i demotivační. Někdy je hodně dobře vypadnout a nabrat síly 😊
@standa2 přesně to je důvod, proč se snažím nenutit. Také je to hlavní myšlenka NoTube. Občas je to nadlidský výkon. Já ji to násilím nenutí, ale to víš, někdy mi ten kyblicek s nervy přeteče.
Již v bibli se píše............kdož jsi bez viny, hoď první kamenem. Milá maminko, všechny jsme chybující a někdy nám prostě rupnou nervy....to se stává a není to žádná tragédie. Vypustí se ventil, napětí se uvolní. Jsi úžasná mamka, na to vždycky mysli!!!! Někdy je líp, někdy hůř. Ale celkově, jak tak všechno čtu, jste i s Táničkou skvělé a daří se vám vytírat zrak dokotrům a jejich prognózám. Přeju, aby Táni zase brzy ukázkově papala a těším se na další info 🙂
@marinazhodonina vůbec nevím, co na to říct....moc děkuji 💗
♥️