Echinacea neboli třapatka je nejen okrasnou zahradní květinou, ale i známou léčivkou. Její sezona sice s nastávajícím podzimem končí, avšak právě teď je ten nejlepší čas pro sklizeň její nejúčinnější části - kořene. Vyrobit z něj tinkturu, která hravě odežene podzimní nachlazení, není vůbec těžké. Podívejte se, jak na to.

                                                            foto: pixabay.com

Třapatku využívali již staří indiáni, kteří o jejích zázračných účincích věděli snad vše. Kromě toho, že výrazně stimuluje imunitní systém, působí také přímo proti bakteriím a virům. Pomůže při nachlazení a chřipce, zánětech průdušek, angínách a zánětech středního ucha a močových cest. Podpoří imunitu také v boji proti oparům, bradavicím a plísňovým onemocněním.

Na podzim je ideální čas pro vyrýpnutí jejího kořene, který je zároveň nejúčinnější částí rostliny. Můžete ho nasekaný usušit, ale jednodušší je udělat z něj tinkturu. Není to vůbec složité a díky alkoholu je její trvanlivost mnohem delší, v řádech let.

Na cca 100ml tinktury budeme potřebovat:

• 30g kořene echinacey
• 100ml 60% alkoholu

Vyrobit si domácí mýdlo není tak těžké, jak si většina lidí myslí. Ručně vyrobené mýdlo je milým dárkem a pokud je chcete někomu věnovat k blížícím se Vánocům, je třeba se do výroby pustit nyní. Máme pro vás recept na mýdlo s přídavkem kozího mléka.

                                                                foto: Pixabay.com

Mýdla z kozího mléka jsou vhodná pro všechny druhy pleti, včetně té dětské. Tradičně se používají u ekzematiků a lidí se suchou kůží. Protože pomalu končí sezóna kozího mléka, vyrobte si mýdlo do zásoby. Kozí mléko seženete třeba na farmářských trzích nebo v prodejnách zdravé výživy a lokálních potravin.

Pro výrobu cca 650g kozího mýdla budeme potřebovat:

• 400g olivového oleje (pomace)
• 283g kokosového oleje
• 170g palmového oleje
• 51g kozího mléka
• 343g destilované vody
• 131g hydroxidu sodného
• 0,5g extraktu z grepových jader

Doporučuji nakupovat suroviny přes e-shopy specializující se na potřeby pro výrobu domácí kosmetiky. Dnes se již dají sehnat přímo sady pro začínající mýdlaře. V takové sadě obvykle naleznete právě suroviny z našeho receptu (vyjma kozího mléka).

Poctivý domácí jogurt z čerstvého mléka je prostě pochoutka. Vyjde levněji než kupovaný, jeho příprava není nikterak náročná a přesně víte, z jakých surovin je. Tak proč si ho nezkusit vyrobit?

                                                                foto: pixabay.com

Na výrobu cca 1 litru domácího jogurtu potřebujeme:

• 1l mléka
• 2 lžíce bílého jogurtu 

Mléko je nejlepší čerstvé, od farmáře nebo z trhu. O něco méně dobrá varianta je čerstvé mléko z obchodu (vždy naleznete v chladícím boxu). Trvanlivé mléko (krabicové, ošetřené UHT) k přípravě jogurtu nedoporučuji, chuť ani konzistence není dobrá. Výborné je i kozí mléko, ale jogurt z něj je vždy řidší.

Jogurt nám dodá prospěšné bakterie mléčného kysání. Je důležité, aby to byl jogurt, ve kterém jsou bakterie živé a nejsou přidány žádné zahušťující látky. Takové jogurty mívají ve složení napsáno pouze mléko (případně i sušené mléko nevadí) a jogurtové kultury.

Cuketová sezóna pomalu končí a pokud, jako já, spotřebováváte poslední zásoby plodů, zkuste něco nového. Už jste měli plněné zapečené cukety ve vegetariánské verzi? Že ne? Tak vyzkoušejte a uvidíte, že i bez masa je to dobrota!

Na 4 porce budeme potřebovat:

• 2 hrsti ječných krup
• 2 větší cukety
• 2 cibule
• 3 stroužky česneku
• 3 - 4 rajčata
• olivový olej
• sůl
• pepř
• sladká paprika
• koriandr
• oblíbený sýr nebo tofu na posypání

A takto postupujeme:

1. Kroupy si musíme připravit dopředu. Propláchneme je ve studené vodě a namočíme asi ve dvojnásobku vody, nejlépe přes noc nebo alespoň 6 hodin dopředu.  Pak vodu osolíme (cca půl lžičky soli) a uvaříme je doměkka.

       Namočení krup zlepšuje jejich stravitelnost a zkracuje dobu varu. Vaříme ve vodě,                                                              v které jsme namáčeli.

Pomalu končí sezóna měsíčku lékařského, sklízíme poslední čerstvé květy, a to je dobrý čas pro jejich zpracování do masti. Pokud máte rádi přírodní mazání, je dnešní článek přesně pro vás.

Měsíček lékařský je krásná a nenáročná bylinka. Jeho květy rozsvítí každý záhon, a ještě k tomu je léčivý. Dá se užívat vnitřně, jako čaj (1 lžička sušených květů na hrnek), na problémy jater, žlučníku, gynekologické obtíže. Nezapomeňte si proto nasušit jeho květy do zásoby. Nejúčinnější jsou prý ty oranžové - no mně bohužel letos vykvetly jen samé žluté.

Dnes ale budeme vyrábět mast, která je vhodná na suchou pokožku, rozpraskané ruce i paty, popáleniny, omrzliny, vyrážky a opruzeniny. Prostě takové domácí zlato! Já vyrábím raději malá množství a pokud dojde, ze sušených květů mohu kdykoli udělat další.

Na malý kelímek masti  (cca 80g) budeme potřebovat:

Měsíček lékařský - hrst

Kokosový olej - 2 opravdu velké lžíce

Podzim již vchází do dveří a s ním i nachlazení, rýma, kašel. Neznám nikoho, kdo by si tato onemocnění užíval. Věděli jste, že v prevenci i léčbě těchto neduhů vám může pomoci nenáročná pokojovka? Seznamte se s rýmovníkem!

Rýmovník (plectranthus) je bylina, která vám vděčně poroste doma v květináči. Její pěstování je velice nenáročné a zvládne jej i zahradník  - začátečník. Rýmovník je vzdálený příbuzný našich hluchavek. Jeho chlupaté lístky vydávají příjemnou eukalyptovo-citronovou vůni, která vám provoní domov.

Celá rostlina obsahuje vonné silice, vitaminy A, C, E a K a omega-6 mastné kyseliny. Všechno jsou to látky důležité pro mnoho tělesných pochodů. Např. obnova kůže a sliznic, správný vývoj zubů a kostí, růst svalové hmoty, tvorba červených krvinek apod. Tělo si je samo neumí vytvořit.

Z rýmovníku se využívají se především listy. Rostlina roste rychle, nemusíte se tedy bát, že budete mít nedostatek. Pravidelné zastřihávání jí jen prospěje. Jinak je na péči nenáročný, stačí pravidelná zálivka (pozor, nepřelít) a na jaře přesadit do nového substrátu. A pokud chcete rýmovníky dva, není nic jednoduššího než ustřihnout větvičku a dát ji do vody. Rychle pustí kořínky a pak může do vlastního květináče.

Jak můžete rýmovník použít?

Jak název napovídá, rýmovník je bylinkou vhodnou na rýmu a nachlazení. Sáhněte po něm ale i v případě jiných problémů dýchacího aparátu (zánět nosohltanu, průdušek, bolest v krku, kašel, astma…). Utrhněte lístek, rozemněte mezi prsty a vdechujte jeho vůni. I rýma, která nechtěla odtékat, se spustí.

Růstový spurt je termín označující období zrychleného růstu člověka. Nejrychleji za celý svůj život roste jedinec v prvním roce, tj. v novorozeneckém a kojeneckém období. Další zrychlení růstu obvykle přichází v 7 letech a pokračuje pubertální akcelerací (u dívek od 12-13 let, u chlapců od 14 -15 až do dosažení tělesné dospělosti v 17, příp. 20 letech). 

V růstovém grafu Státního zdravotního ústavu je dobře vidět, že růst kojeného dítěte není lineární - v určitých obdobích je rychlejší (první 2-3 měsíce života), jindy pomalejší (zejména kolem 5-6. měsíce věku), viz červená křivka:

Růstový spurt a kojení

V souvislosti s kojením se mluví o růstovém spurtu kolem 7.-10. dne, 2-3 týdnů, 4-6 týdnů, ve 3. měsíci, 4. měsíci, 6. měsíci a 9. měsíci, nicméně tyto časové údaje jsou jen orientační. Některé zdroje uvádějí jako období spurtů jen 3. a 6. týden a 3. a 6. měsíc.

V této době matka pozoruje častější zájem o kojení přes den. Miminko je více neklidné a plačtivé, vyjadřuje vyšší potřebu příjmu mléka. Na krmení se budí častěji i v noci, hůře spí. Při kojení může dávat najevo nespokojenost nad nedostatečným tokem mléka. Růstový spurt tak může přecházet až v bojkot kojení.

Příznaky růstového spurtu matky většinou pozorují 2-3 dny než dojde k úpravě produkce mléka. Někdy může trvat i týden a déle, v tom případě se doporučuje zkontrolovat, zda je vše v pořádku s technikou kojení. V této době by se matka měla řídit obecnými doporučeními pro zvýšení tvorby mateřského mléka a dítěti v jeho požadavcích na kojení vyhovět. Dokrm umělým mlékem nebývá nutný a není ani doporučován.

Léto se nám rozběhlo přímo raketovou rychlostí, slunce pálí, až to hezké není, a tak se potřebujeme před ním chránit. Víte ale, jak se vybírá přípravek na opalování, co znamená číslo ochranného faktoru a jaký typ UV filtru je nejlepší? Jestli tápete, čtěte dál.

Sluneční záření je životadárné, ale také zrádné. Opalovací krémy nás dokážou částečně ochránit proti UVB složce záření, která způsobuje opálení až spálení pokožky a může se podílet na vzniku rakoviny kůže. Míru ochrany proti UVB záření uvádí číslo SPF neboli ochranný faktor. Někteří výrobci uvádí též číslo UVA PF, což je ochranný faktor proti UVA záření, kterého je ve slunečním svitu převaha. Obecně se nepovažuje za škodlivé, ale právě ono stojí za stárnutím pleti, sluneční alergií a tvorbou vrásek a pigmentových skvrn. Číslo ochranného faktoru říká, kolikrát déle smíme pobýt na slunci bez spálení oproti tomu, za jak dlouho bychom se spálili bez krému.

Čím víc, tím líp?

Říkáte si, že by bylo nejlepší pořídit si rovnou nejsilnější výrobek s faktorem 50+? To není dobré řešení. V praxi platí, že za silnější ochranu si také připlatíte. Proto je dobré se výběrem trochu více zabývat. To, co ušetříte na hodnotě UV faktoru, můžete pak raději investovat do krému s kvalitnějším složením.

A jak tedy určíme, jak silný krém potřebujeme? Nejprve je třeba zjistit, jaký má naše kůže fototyp. Ty existují celkem čtyři, podle toho, kolik pigmentu kůže obsahuje. Také je dobré si rozmyslet, zda budete přípravek používat v Čechách nebo na dovolené u moře. Posledním atributem je, zda se jedná o začátek opalovací sezóny nebo za sebou již nějaký pobyt na sluníčku máte. V prvních dnech opalování volíme faktor silnější, později můžeme z nároků slevit.

Z výše uvedeného můžeme odvodit, jak dlouho se můžete slunit. Dejme tomu, že jste fototyp 2, na slunci můžete pobýt 10 minut bez ochrany. Použijete-li krém s SPF 12, můžete na slunci bezpečně strávit 10x12 minut, čili 120 minut celkem.

Jaro udeřilo plnou silou a s ním i chutě na čerstvou zeleninu. Co dělat, pokud ještě nemáte na záhonech nic k snědku? Vyrazte s dětmi ven a sklízejte, co pro vás vypěstovala sama příroda! O tom, jak si můžete obohatit svůj jídelníček planými rostlinami, bude tento článek.

Říkáte si, proč vůbec něco takového dělat? Důvodů je hned několik. Divoké rostliny jsou výsledkem tisícileté evoluce, při které doslova musely bojovat s ostatními druhy o přežití. Na rozdíl od člověkem opečovávané zeleniny jsou odolnější a přímo napumpované zdraví prospěšnými látkami, což naše tělo (zejména po dlouhé zimě) ocení. Když navíc vezmete s sebou na „lov“ děti, bude je to bavit, lecčemu se přiučí a pobudou na čerstvém vzduchu. Plané rostliny jsou také aktuálním hitem světové gastronomie, a konečně – jsou zadarmo.

Při sběru však musíme dodržovat pár zásad:

• Sbíráme jen rostliny, které známe a víme, že jsou jedlé. Doporučuji si neznámé rostliny před sběrem alespoň prohlédnout v atlase.
• Nesbíráme na znečištěných stanovištích (u silnic, železnic, poblíž skládek aj.)
• Trháme mladé listy (nebo celé lodyhy), starší nebývají tak chutné a jsou hůře stravitelné.
• Stejně jako když jdeme na houby, používáme košík, plátěné nebo papírové tašky. Nikdy igelit! Surovina by se vám zapařila a znehodnotila.
• Vždy sbíráme ohleduplně k přírodě – neotrháme všechny rostliny na daném místě, aby se populace mohla obnovit. Zvlášť pozor si dáváme na vzácné a chráněné druhy.

Pojďme se nyní podívat na nejzajímavější druhy.

Bršlice kozí noha

Již po sedmnácté patří v České republice třetí květnový týden porodům. Letošní ročník probíhá 14. -20. 5. 2017 a nese téma: 40 týdnů? Každý porod má svůj čas. Proč a jak tradice vznikla a co vás tento týden čeká, vám přiblíží následující řádky.

Historie Světového týdne respektu k porodu sahá do roku 2004, kdy jej založila Francouzská aliance pro respektovaný porod (Alliance française pour l’accouchement respecté – AFAR), jako reakci na stále se zvyšující medicinalizaci porodů. V rámci toho týdne se pak pod hlavičkou nejrůznějších sdružení začaly pořádat informativní festivaly pro veřejnost se zaměřením na přirozený porod a jeho podporu. Každý ročník pak má vyhlášené hlavní téma. Od roku 2011 je akce mezinárodně zaštítěna European Network of Childbirth Associations (ENCA).

V současné době se akce k příležitosti Světového týdne respektu k porodu konají v 19 zemích světa – mimo jiné ve Spojeném království, Severním Irsku, Řecku, Španělsku, Polsku, Rakousku, Maďarsku…

I v České republice začala významná skupina (nejen) žen pociťovat dopady moderního porodnictví. Se změnami ve společnosti přišla i změna myšlení. Ženy začaly chtít více než „být odrozena“ a „hlavně mít zdravé dítě“. Náhled na porod se drasticky měnil – z nutné nepříjemnosti na posvátný okamžik vstupu do života a proměny v matku.

Nové vědecké poznatky a doporučení Světové zdravotnické organizace doporučující přirozený porod, pouze s nutným zasahováním ze strany zdravotnického personálu, byly jako pěst na oko v porovnání s praktikami v některých českých porodnicích, v kterých i desetiletí po sametové revoluci přetrvával socialistický duch. Bylo jen přirozeným vyústěním stávající situace, že se myšlenka Světového týdne respektu k porodu uchytila i u nás.

Česká republika se k tradici oficiálně připojila v roce 2006 prostřednictvím spolku Hnutí za aktivní mateřství. Od tohoto roku se každoročně rozšiřuje nabídka akcí v mnoha městech ČR. Letos můžete čekat program ve více než 20 městech v Čechách i na Moravě. Porody zkrátka táhnou. Podívejte se na české stránky Světového týdne respektu k porodu, kde na mapce snadno najdete akce ve vašem okolí!

Jaro je v plném proudu. Ředkvičky, mrkve i cibule již máte jistě zasazeny. Pokud vám ještě zbývá na zahrádce nějaké místo, nechte se inspirovat následujícími tipy, co zasadit. Vybrala jsem pro vás zeleninu, jejíž pěstování je nenáročné a přitom výsledek stojí za to. Jak se říká, za málo peněz, hodně muziky!

Mangold

Mangold je středomořská listová zelenina. Je velice nenáročný na pěstování, jeho listy se zpracovávají stejně jako špenát, řapíky mohou nahradit chřest. Mangold netrpí na žádná onemocnění, ze škůdců ho napadají pouze mšice. Vyséváme v dubnu, listy sklízíme průběžně od května do října. Na rozdíl od špenátu většinou nevybíhá do květu a vytváří mnoho listů celou sezónu. Pokud na podzim mangold přihrnete hlínou, či přikryjete chvojím, příští jaro obrazí znovu.

Zkuste lasagne či pizzu s mangoldem. Mladé listy lze použít do salátů. U větších listů je třeba vyříznout tužší řapík. Ten se dá připravit v celku na páře nebo přidat nakrájený k dušené zelenině.

Salátová řepa

Další z řady „nezničitelné“ zeleniny. Velká semena vyséváme v dubnu či květnu a pak už jen čekáme na úrodu řep. Koncem léta již začínáme postupně sklízet malé bulvy, před zámrazem pak vytaháme všechny. Řepu využijeme na polévky, omáčky, do salátů. Můžeme ji péct, dusit, nakládat, zavařovat i odšťavňovat. Je velice bohatá na železo.