V tomto podivném období plném negativních zpráv, mě potěšil balíček vlasové kosmetiky Dixi k testování.

Na úvod je potřeba uvést, že mám jemné, spíše suché, pomalu rostoucí vlasy se sklonem k vypadávání. Teď mám zase období, kdy mi padají více; asi i podzimem, dlouhodobým kojením a stresem z nouzového režimu, se třemi dětmi doma. Toliko k výchozímu stavu mých vlasů.

Baliček obsahoval kompletní řadu produktů k péči o vlasy: kopřivový šampon, kodicionér, masku na vlasy, kopřivovou bezoplachovou kúru a tonikum proti vypadávání vlasů. Vyzkoušela jsem vše kromě bezoplachové kůry.

Šampon opravdu hezky myje vlasy. Mám ráda, když vlasy po mytí „vržou mezi prsty“ tedy když jsou vymyté veškeré stylingové přípravky, mastnota a špína. A to šampon dokonale splňuje. Šampon je bez silikonů a parabenů. Vlasy jsou po něm lehké, nemastí se, nejsou zatížené. Současně nevysušuje pokožku hlavy, s čímž jsem měla u jiných běžných značek šamponů problém.

Kondicionér jen lehce zjemní vlasy. Opět je bez silikonů a parabenů. Vlasy nejsou po něm mastné a zatížené.

Masku jsem zkusila pouze jednou, běžně ji nevyužívám a asi nemůžu posoudit. Pro mé jemn, zplihlé vlasy je zbytečná. Ale jiným by určitě mohla vyhovovat.

Byla jsem vybrána k vyzkoušení doplňku stravy Chytré miminko SUPERFOLIN 2. Momentálně kojím svou 11měsíční dcerku.

Těhotenství mě už žádné (alespoň předpokládám) nečeká, ale kojit asi ještě chvíli budu. Mám třetí dítě a předchozí jsem kojila dlouho, přes dva roky každého. Přeci jen tak dlouhé roky kojení tělo vyčerpají a doplněk stravy může být dobrým pomocníkem.

Něco k výrobku: „Doplněk stravy pro těhotné a kojící s vysokým obsahem folátů (včetně Quatrefolic® – folátučtvrté generace, ideálního pro geneticky slabší metabolizérykyseliny listové) a vysokým obsahem DHA…Příjem kyseliny dokosahexaenové (DHA) z těla matky přispívá k normálnímu vývoji mozku plodu v těle matky a kojenců vyživovaných mateřským mlékem. Příznivého účinku se dosáhne denním příjmem 200 mg DHA navíc k doporučené denní dávce příjmu omega-3 mastných kyselin u dospělých, tj. 250 mg DHA a EPA.“ Od jiných výrobků pro těhotné/ kojící na trhu se tedy liší zejména jinou formou kyseliny listové, která by měla být v těle lépe zpracovatelná.

Na zkoušení jsem zatím měla asi 14 dní. Nemohu tedy posoudit dlouhodobé účinky na tělo. Já bych nejvíce ocenila zlepšení kvality vlasů a pleti. Ale v tom po tam krátké době nepozoruji žádné změny (což je zcela logické). Denně se má užívat jedna kapsle a jedna tableta. Tablety i kapsle jsou docela velké, ale opravdu dobře a snadno se polykají, netlačí v žaludku a nepůsobily mi žádné trávicí potíže.

Celkově mohu produkt doporučit. Dobře a bez potíží se užívá. Z hlediska dlouhodobých dopadů na tělo nemůžu zatím posoudit.🙂👍

#test_superfolin #recenze #zkusenosti_superfolin³

Měli jsme tu možnost vyzkoušet aplikaci pohádkový svět LipaLandu. Aplikace je určena hlavně pro předškolní děti, takže u nás to bylo pro prostřední Terezku (miminko to fakt nezajímalo, ale osmiletý Tom taky hrál některé hry 🙂.

Tablet dětem nezakazujeme, ale snažíme se hlídat, čemu se na tabletu (nebo telefonu) věnují a jak dlouho. A LipaLand je v tom velkým pomocníkem - můžu si být jistá, že veškerý obsah aplikace je nezávadný a dá se zapnout i časovač.

Jako pozornost pro zkoušející jsme dostali dárkový balíček, který obsahoval pár drobností. Čekal na nás kvůli naší dovolené trošku déle na poště, zatímco my na dovolené poctivě zkoušeli aplikaci 🙂 V balíčku mě potěšila stylová eko taška a náramky na ruku s možností dopsat kontaktní údaje. O víkendu se chystáme do Prahy a já hned využiju pro obě děti (nerada to přiznávám, ale syn už se nám jednou v Praze na chvíli ztratil 🙂 ).

Aplikace má 4 části: hry, aktivity, pohádky a relaxace.

Hry jsme testovali asi nejvíc, dají se filtrovat podle obtížnosti na 3 úrovně. Hry jsou vhodné pro předškoláky a rozvíjí jejich schopnosti, dovednosti a logické myšlení, S něčím jsem čtyřleté dceři musela pomáhat, ale většinu zvládla sama. Vlevo je ikonka otazníku s nápovědou, po zadání 3číselné kombinace jsou zde informace pro rodiče - popis hry, obtížnost, co hra rozvíjí a doporučené aktivity se společnou tematikou. Dcera hrála nejvíce Život princezny (péče o princeznu, krmení, koupání atd.).

Rytíř stavitel (skládání kostek na sebe aby mohl rytíř projet),

Měli, teda vlastně měly jsme (my holky) tu možnost vyzkoušet českou kosmetiku Linteo Baby. Balíček nám dorazil od přepravce a my mohly začít s rozbalováním a testováním 🙂

Co se týče kosmetiky, jsem hodně vybíravá, a o to více, pokud se jedná o kosmetiku pro miminka. Sama jsem ekzematik (ale momentálně bez potíží) a děti mají sklon k atopii po mně. Mám své osvědčené značky a taky razím zásadu "méně je více". Myslím, že pro citlivou pokožku je to lepší.

Mycí gel je hodně krémový, skoro bych řekla napůl mýdlo, napůl tělové mléko. Zdá se mi, že nevysušuje a rozhodně nedráždí pokožku. Zkoušela hlavně Ema (3 měsíce) ale taky já, je opravdu příjemný.

Tělové mléko má příjemnou jemnou vůni, žádná silná parfemace. Malá po něm měla jemnou pokožku bez jakéhokoli začervenání. Jinak jsem jí ho spíše zabrala já a mohu ho pasovat na své momentálně nejoblíbenější tělové mléko.

Krém na opruzeniny jsme použily párkrát, malá naštěstí opruzeniny nemá a já ji preventivně nemažu. Je to mast s obsahem zinku, takže ideální na opruzeniny a podobné potíže. Mast trochu hrudkuje, ale to mi dělaly i jiné krémy s obsahem zinku.

Přebalovací podložka je opravdu krásně tenká a prošívaná takže si zachovává svůj tenký tvar. Krásně se vejde do kabelky.

Vykojený mozek a auto bez náhradních klíčů je dost nebezpečná kombinace zvláště v tomto pořadí🙂.

Muž byl výjimečně dopoledne doma (čerpání otcovské dovolené) a tak jsem se rozhodla jako správně urvaná matka v šestinedělí, že půjdu v klidu sama nakoupit. Dojela jsem do nákupního centra a auto nechala na tamním parkovišti. V pohodějsem si prošla DMko aniž bych musela pospíchat a nikdo mě nerušil🙂. Po nákupu jsem došla na prakoviště, odemkla auto, otevřela pouze kufr auta, dala tam nákup a odložila na chvilku klíče...a zabouchla kufr samozřejmě! To znamená auto zamčený, klíče uvnitř a mně je to jasný: to je pr*ser😀.

Naštěstí mám kabelku s mobilem a doklady na rameni a tak volám muži, co mám jako dělat.  Dá mi číslo na zámečníka, který mi to naštěstí hned zvednul a že za chvilku přijede...

Zámečník vidí auto a už se trochu kroutí, že u novějších dvojkových oktávek to asi tak snadno nepůjde. Zkouší to přes zámek u řidiče, ale neúspěšně. Vzadu máme otvírání okýnek pouze na kličku (ne elektrická) a tak jsme prý zachráněni. Zkouší tedy otevřít zadní okýnko nějakýma udělátkama (vůbec nevím co to je), za chvilku poootevře na pár milimetrů a teď by to měl jako otevřít otočením kličky pomocí nějakého drátu. Jenže my máme fest tónovaný okna vzadu, takže skrz nevidí vůbec nic😀. Po chvilce je celý orosený a že to asi vzdá...pak jsem zase orosená já, jestli mám jako běžet na autobus za svým kojenečkem nebo co jako... Naštěstí má zámečník dost chlapské ješitnosti a nechce to vzdát. Zhruba po půl hodině ho napadne točit kličkou na druhou stranu😀 a za chvilku je hotovo. Já vlezu okýnkem dovnitř, vezmu si klíče a vítězoslavně odemknu auto😀.

Pán je hrdej, že to zmáknul, já neskonale vděčná (a lehčí o 1200 Kč) a taky bohatší o jeden super adrenalinový zážitek🙂.

P.S. Ano, náhradní klíče si necháme udělat🙂.

Měli jsme možnost otestovat s dětmi balíček The Wrr. Testovací tým ve složení já, syn Tomáš (8), dcerky Terezka (4) a Emička (1 měsíc).

Plyšák: Je super, zabavil ho starší syn, protože dřív přišel ze školy. Má své hrdé místo na poličce nad Tomovou postelí.

Kniha: Opravdu krásná, jedna z nejhezčích knih pro začínající čtenáře, kterou jsem zatím viděla. A hlavně je opravdu zábavná a napínavá. Mě samotnou zajímalo, jak to dopadne. Má líbivý design, na krásném, voňavém, křídovém papíře. Není moc obsáhlá a na stránce nemá hodně textu, což je pro začínající čtenáře motivující a neodradí je to hned od začátku. Syn nečte úplně rád, ale tuhle knihu si hned zamiloval.

Karetní hra: Krásně se doplňuje s knihou, prolíná se příběhem i postavami. Rozhodně je pro starší děti, je už trochu složitější. Dost jsme bojovali s pochopením pravidel, ale když jsme do toho pronikli, je to opravdu zábavná hra, která bude bavit i dospěláky.

Kniha Prckův deník: Ta je úplně úžasná. Není moc obsáhlá, pro mě tak akorát, abych ještě měla nápady, co psát. Obsahuje místo na fotky, zápisky, časové plány s možností zapsání milníků a vlepení samolepek s důležitými momenty (samolepky jsou vzadu přiložené). U starší dcery jsem měla jinou knihu k zapisování deníku miminka a popravdě, naprostá většina knihy je prázdná. Tato kniha mi rozhodně vyhovuje víc, je tak akorát, aby to nebyla nuda a současně obsáhla všechny důležité momenty miminka.

Pexeso: Krásné obrázky a se super krabičkou, která se sestaví a slepí. Vystřihování šestiúhelníků bylo ale o nervy a taky nejsou na moc tvrdém papíře, takže se obávám, že se brzy budou ohýbat.

Tohle těhotenství nebylo plánované, je výsledkem jednoho úletu🙂. Ale co už, je vidět, že jsme ještě zdraví a plodní a já si vlastně třetí dítě tajně přála, ale z praktických důvodů jsme to spíš zamítli.

Trochu vtipný je, že jsem se akorát zaregistrovala u nové gynekoložky a nechala si předepsat antikoncepci, abych si přes léto mohla lépe nastavit menstruaci a tak. Recept jsem založila do kabelky s tím, že začnu brát normálně od prvního dne příštího cyklu. No tak první den cyklu už nedorazil a ještě dlouho nedorazí🙂 .

Všechna těhotenství jsem měla bezproblémová a pěkná, ale tohle třetí bylo asi nejlepší. Žádné potíže, bylo mi dobře, chodila jsem do práce a dokonce jsem celkově přibrala nejméně ze všech těhotenství (v předchozích cca 20 kg).

Na konci těhotenství se ale samozřejmě nervozita stupňovala. Týden před porodem doma všichni nemocní: rýma, kašel, teploty, já nervózní a dny nekonečné…V pátek už moje nervozita hraničila se zoufalstvím, že nikdy neporodím nebo že až to začne, muž bude daleko, nestihne přijet nebo nebudeme mít kam dát děti na hlídání. Prostě krize…Večer jsem si šla lehnout už kolem 21 hodiny, abych tento hrozný den zaspala a probudila se do nového lepšího dne. Celý poslední měsíc mě dost trápila nespavost, takže když jsem se kolem 1 hodiny ráno probudila a nemohla znovu usnout, nijak mě to nepřekvapilo, šla jsem si udělat čaj a koukat na film…a v 1:30 jsem ucítila ono pověstné lupnutí a praskla mi voda. Ale nedělo se nic moc, pomaličku začaly slabounké kontrakce a voda odtékala jen slabě po troškách. Pomalu a potichu jsem si dobalila věci a tak za dvě hodiny jsem vzbudila muže, že teda pojedeme🙂. Ani se moc nedivil, proplížil se kolem dcerky, která spala s námi v posteli, a jeli jsme. Ještě jsem zavolala mé mamce, že tedy jedeme do porodnice a jestli by se přesunula k dětem nahoru, kdyby se náhodou probudily. (Bydlíme ve vícegeneračním domě s mými rodiči.)

Na příjmu jsme byli kolem 4 hodiny ráno, odtékající plodovka jasná, ale jinak nález nula nula nic (0,5 cm😀). Takže jsme se shodli, že to asi bude na dýl a muž se může jet ještě domů na chvilku dospat. (Porodnici máme 5 minut autem.) Pak jsem se přesunula do sprch a porodní asistentka (PA) mi dala klystýr. Jupí, tak poprvé ze tří porodů jsem ho stihla a nebudu se muset bát nehody u porodu😀.

Pak jsem měla sprchu, natočili CTG a přesunula jsem se na takový ten čekací pokoj. PA mi radila, ať si ještě lehnu a odpočívám, ať mám sílu, až přijde ten porod. No po chvíli jsem usoudila, že tohle už nezaspím a kontrakce jsem začala prodýchávat ve stoje (nechápu, jak při tom někdo může ležet🙂). Kolem 6:30 PA přišla, že ještě znovu natočí CTG než se vymění směna. Když viděla záznam tak jsme se shodli, že můžu směle vzbudit manžela, ať dorazí. Hned jsem mu volala, ať vstává, hodí do sebe něco malého k snídani a přijede🙂. Kolem 7 dorazil muž a představila se mi nová PA (ranní směna). Úplně se mi ulevilo, že je muž tady a že určitě stihne porod (minule to dopadlo tak že v době zrození dcerky přeparkovával auto🙂). Po chvíli už jsem začala trochu chytat paniku, že to jde nějak rychle a ať to radši zkoukne PA. PA kolem 7:30 konstatovala cca 6 cm, že už mám určitě půlku za sebou a že se přesuneme na porodní sál. Tam už jsem začala padat do toho správného polokomatu a stavu lehce mimo sebe (už to fakt bolelo a úplně jsem si říkala, kolik kontrakcí ještě dám), pak že už se mi chce jako tlačit a jestli můžu…se svolením PA že můžu a v 7:58 už byla venku Emička🙂. Jako tlačení bylo fakt hrozný, asi jsem si i trochu zakřičela, už jsem za ty 4 roky zapomněla jaký je to pocit na roztrhání😀.