Poprvé píšu článek a ještě na mobilu,tak buďte schovívavé 😊 Ale řekla jsem si,že o tomhle se moc nemluví a ráda bych tak varovala maminky,ať nemusí zažít to,co my. Minulou neděli jsme byli na bazéně po delší době a už zase dlouho nepůjdeme. Na můj vkus chladno a voda i v dětském bazénku studená,ale Ellince se líbilo,blbla s taťkou na skluzavce, hrála si ve vodě. Potom umýt,usušit,nabalit, zababušit do kočárku a směr babička na oběd. Byl i čas jejího spaní a zřejmě se i unavila,tak během chvilky vytuhla a spala celou cestu,cca hoďku. U babičky dobrý,jen tak po 2-3 hoďkách měla takový trochu nakřáplý hlas. Ale jinak fajn,hrála si,vyváděla,jako obvykle. Měli jsme tam zůstat na noc,ale nakonec jsem říkala,že raději pojedeme domů,že nemám nic na teplotu s sebou, kdyby náhodou.
A jen co jsme dojeli domů byla taková trošku vlažná,teplotu si změřit nenechala (proto teď pořidíme ten teploměr na čelo,ucho), ale odhadovala jsem to na 37, dali jsme sirup nurofen a brzo šla spinkat. Není to nijak horečkové dítě, po očkováních měla skoro vždy trošku zvýšenou, ale žádné Vysoké horečky a po sirupu obvykle ok. Takže jsem to čekala i tentokrát. Ovšem chyba lávky.
Kolem 1 v noci se vzbudila na kojení,to proběhlo v pohodě,sáhla jsem na ni,že je teplejší,tak nachystám další dávku sirupu. V tom šíleně zakřičela,zakvičela nebo co to bylo za zvuk,že se i manžel vzbudil,já ji vzala do náruče a už ani nevím jak jsem to zjistila,ale jen si vybavuju,jak jsem začala křičet,že nedýchá. Manžel rozsvítil a vrhl se k nám,já s ní zkoušela zatřást,jestli je to jen takové to zapomenutí dýchání, o čemž se mluví dost často,tak ať se nadechne. Nereagovala na nic,byla jak hadrová panenka, trošku se třásla (ale nebylo to jak epileptický záchvat,ke kterému to přirovnávají,spíš jen jak zimnice), oči v sloup, trošku modrala. Ten pohled z hlavy nikdy nedostanu. Vrhla jsem se na telefon a točila 155 a popisovala co se děje, mezitím manžel do Ellinky dýchal a já v duchu jen prosila,ať nám neumírá a nadechne se.
Což se naštěstí stalo, než přijela rychlá dýchala,sice byla trošku mimo,dostala čípek do zadečku paralenu-naměřili jsme teplotu 39 a ještě rektálně diazepam od doktorů,zabalili jsme ji do deky,dali čepici a jela jsem s ní záchrankou do nemocnice a manžel za námi taxíkem. ještě teď při psaní mi jdou do očí slzy a klepu se,byl to nejhorší zážitek v životě.
V nemocnici už bylo fajn,dostala kapačku,vzali odběry a před 3 ráno mi usnula u prsa a my šli s mužem domů zabalit jí a mně věci do nemocnice a trochu se uklidnit. V tu chvíli jsem byla zralá na panáka,ale věděla jsem,že za pár hodin chci a musím být u ní,ať tam má po probuzení mámu a prso bez alkoholu 😊 stejně jsem usnula až v 5 a v 7 hurá za ní,vzbudila se až před 9 a moc se jí nelíbila kapačka a byla síla ji udržet v postýlce nebo u ní,ale byla do večera na takové nižší jipce a já na židličce,taťka došel na návštěvu i s vystrašenou babi a na večer jsme dostaly pokoj a odpojení kapačky,takže živel už pochodoval a řádil. Za což jsem ráda. Ve středu nás pustili domů, ale naše Ell dostala v sobotu zase teplotu,tak už jsme zásobeni diazepamem,který budem dávat při teplotách,dostala čípek a já ji pořád kontrolovala a snižovala teplotu,protože už nic takového fakt nechci zažít a nepřeji to nikomu z vás. Včera jsme byli na EEG a v pondělí pro výsledky,aby se vyloučila epilepsie a další věci.
Ale ono to určitě bylo z té blbé horečky a proto taky tento článek píšu, aby se o tom mluvilo a vědělo se,že se to může stát, i když jde spát s nízkou teplotkou 😞 takže hlavně snižovat,snižovat...
Já jako malá měla měla z febrilních křečí klinickou smrt - při teplotě vždycky dáváme E taky Diazepam ☹