Modré pondělí, škaredá středa, zelený čtvrtek... Jak to vlastně je?

Včera jsme se dozvěděli od Ivy zajímavé informace o Velikonocích. Já bych na její téma dneska ráda navázala. Ve školce se paní učitelka s dětmi o Velikonocích samozřejmě baví, byli na velikonoční výstavě, připravují pro nás překvapení a na nástěnkách je to samé vajíčko a kuřátko.

Syn se mě pořád ptá, mami a proč je pondělí modré? Já bych radši červené. A škaredá středa? Co udělala?

Tak jsem si dala do kupy všechny informace a snad to mým chlapečkům správně podala 🙂

Modré pondělí

Podle tradice bylo v tento den lidem zakázáno vykonávat jakoukoliv práci.

Žluté (šedivé) úterý

V tento den hospodyně uklízely a vymetaly pavučiny. Žluté úterý symbolizovalo zlato, světlo a slunce. Žlutá je jásavá barva i barva zralosti. V křesťanském umění symbolizuje věčnost, ctnost, rozum, úctu, vznešenost, žárlivost, Boží světlo. Proč byla úterý přisuzována i šedivá barva, není známo.

Škaredá středa

Škaredá nebo také Sazometná středa připomíná Jidášovu zradu, tedy škaredý skutek. Sazometná proto, že se v ten den vymetaly saze z komína. O tomto dnu se sice uklízí, ale přesto bychom se neměli škaredit. Podle jedné lidové pověry by totiž zakaboněná tvář opakovala každou středu v roce.

Zelený čtvrtek

O Zeleném čtvrtku se nemá nic půjčovat a také byste se neměli s nikým hádat. Odměnou se vám pak budou všechny hádky vyhýbat a peníze si k vám samy najdou cestu. Když na zahrádce ještě před rozedněním zatřesete stromy, měly by urodit více ovoce.V minulosti mívali lidé odpoledne volno a pekli jidáše, sladké pečivo z kynutého těsta, které se nakonec potřelo medem. Kdo snědl jidáše, měl být zdravý.

Zelený čtvrtek je také ve znamení zeleného jídla. Měl by se jíst špenát, zelí nebo třeba salát z kopřiv, abychom byli po celý rok zdraví, jak tvrdí jeden z velikonočních zvyků. Podle jiné pověry byste se měli postit a jíst pouze zeleninu.

Velký pátek

Na Velký pátek si křesťané připomínají ukřižování Ježíše Krista.

Podle evangelií zemřel na kříži ve tři hodiny odpoledne. Na památku jeho utrpení se v tento čas konají obřady. Základním církevním zvykem je půst. Ostatní zvyky, které se v tento den dodržují, jsou pohanské.

Velký pátek je podle pověr spojen s kouzly. Měly by se například otevírat poklady ve skalách a také památná hora Blaník. V minulosti se věřilo, že se voda z horských pramenů mění na víno.

Bílá sobota

Den vzkříšení a poslední den půstu pašijového týdne – to je Bílá sobota, kdy se zvony vracejí z Říma, kam odletěly na Zelený čtvrtek. Na Bílou sobotu bývá s kostelích ticho, neslaví se mše. Křesťané oplakávají Ježíše Krista, ležícího v hrobě.

O sobotě se ale také bílilo, uklízelo. Příprava na Hod boží velikonoční musela být důkladná. V žádné domácnosti nesměl chybět prostřený stůl, velikonoční beránek a jidáše. O Bílé sobotě můžete začít s pletením pomlázky nebo zdobením vajíček.

Boží hod velikonoční

V noci ze soboty na neděli vstal Ježíš z mrtvých, přichází Velká noc a po ní Boží hod velikonoční. Křesťané se v ten den radují z příchodu Pána. Na Boží hod se pekly a světily velikonoční pokrmy (mazance, vajíčka, chléb, beránci). A kdo v ten den okusil posvěceného beránka, našel podle pověry ztracenou cestu v lesích.

Velikonoční pondělí

Velikonoce končí starým zvykem, pomlázkou. Žena nebo dívka má být o Velikonočním pondělí pošlehána čerstvými pruty, aby byla svěží a zdravá. Podle jednoho z výkladů je pomlázka symbolem oplodňovacího aktu. O tom svědčí i fakt, že ženy za pošlehání pomlázkou děkují vajíčky.

Celý týden se nese ve znamení Týdne s ambasadorkami http://www.modrykonik.cz/blog/kami1984/article/velikonocni-tyden-s-ambasadorkami-q2h6zf/ a i dneska se objeví na jednom z blogů soutěžní otázka...

#velikonoce #pepco