Cesta pres kus sveta🍀 jsme v “raji bez andelu”, slovy cestovatelu pana Zikmunda a pana Hanzelky. V hotelu jsme jedini hoste a na plazi samotni. Projeli jsme ze zapadu na jihovychod, vsude je klid a lide mili. Preji teto zemi cestu z ekonomicke krize, vnitrni klid a usmev na tvari navzdory tezkostem denniho ziti si zachovali. To nakonec preji nam vsem. 🍀🇱🇰🙏❤️

Ze života dětí: "Jarda je dobrej. Jarda umí lhat stejně kvalitně jako já." (Jarda je Alexův zaměstnavatel v rámci brigády). Já se ptám, proč vlastně Alex lže. "No, zjistil jsem , že je fakt dobrý to umět. " 😀 😀

Dnes mě rozesmála jedna pacientka. Prý zda vím, že zubaři jsou na prvním místě v počtu sebevražd 😀 Zdroj nevím, ani netuším, zda je to pravda... Že jsme na špici v úmrtnosti, to kdysi kdesi ve statistice WHO vyšlo ( po hornících...), ale sebevraždy mě zatím nenapado zkoumat. 😀

"Mami, měla by ses naučit improvizovat, abych měl s kým hrát. To je lehký . " Asi mám před sebou další výzvy 🙂

Právě se dívám na scénu v zubní ordinaci, Zdeněk Svěrák vrtá zuby 😀 , ve filmu Co je Vám doktore?. Já se směju na plné pecky, protože tak jsme v minulosti začínali, to bylo dřívější vybavení, materiály, Zdeňku Svěrákovi kolísaly otáčky, to by muselo bolet... Pro laika asi hodně odstrašující scény 😀

Ahoj holky, dívala jsem se na zajímavý dokument o jídle , vaření v Japonsku a kultuře stolování, bylo to moc krásné, velmi odlišné od našich zvyků. Při té příležitosti jsem si vzpomněla, že hezké příspěvky zde vkládala @takarablog, nemohu ji ale dohledat. Je tady ještě? Špatně hledám? Díky předem za odpově'di, pokud jste někdo s takarou v kontaktu 🙂

Poetické odpoledne v ateliéru mi asociovalo poslední román Irwina Yaloma, ve kterém vzpomíná na svou šedesátiletou kariéru psychiatra, psychoterapeuta, na rodinný život, úspěchy, setkání se zajímavými lidmi... V ateliéru Valér seděl a vzpomínal na svůj život umělecký, na všechna setkání s prezidenty, umělci, na všechny výstavy, které uspořádal, ceny, které obdržel... V jeho podání ožil Salvátor Dalí, Jan Skácel i Vlasta Zábranský. S humorem sobě vlastním nám ukázal loutku s jeho podobou, kterou mu nechali vyrobit kamarádi. Jak říká Irwin Yalom, když se život naplní, je to jako když oliva dozraje a spadne ze stromu na zem.....

Z našeho domu se stal příbytek pro kamarády dětí. Chodí k nám plavat, bubnovat, zpívat, hrát na klavír, montovat kolo, debatovat..... Občas jim něco upeču , většinou to zmizí do dvou hodin komplet 😀 Minule jsme je pozvali na grilování. Vždy nás nechají pozdravovat a prý já jsem "cool" a Radek je "šábr" (nevíme, co to je , ale prý dobrý jako). Alex k tomu dodal : "No, ono to z dálky vypadá vždy lepší než to je ." 😀 😀 😀

Dostala jsem k narozeninam obrazek . Autorka: LP❤️

https://hdr.undp.org/data-center/country-insigh...

Být na místě číslo 27 je v rámci světa super 🙂

https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Seznam_států_sv...

Pro mne velmi zajímavé srovnání, i když není zcela aktuální, dává obraz, kam se Česká republika řadí 🙂

Krásný závěr školního roku 🙂 Všechno se podařilo, něco skončilo, něco začne. Leilinka z gymnastiky přechází do tanečního kroužku, ze sopránové flétničky na altovou. Malování zůstává jako stálice 🙂 Alex pokračuje ve hře na klavír, v bicích nástrojích se rozloučil s panem učitelem , chce progredovat jiným směrem a připravovat se na talentové zkoušky. V dobrým vztazích zůstáváme, protože i tak budou spolu hrávat.
Veselou náladu dnes završila zpráva od Bohem nadaného skladatele a klavíristy, poslechl si Alexovy nahrávky a poslal mu krásný vzkaz 🙂

Tak mi to nedá. Nedá se trochu podívat zpátky... i když většinou zastávám názor "carpe diem". Dnes mi přišla fotka z mých úplně prvopočátků v zubní ordinaci, kolegyně mě vzala k sobě do Německa do praxe, bylo to tehdy pro mne stomatologické "scfi".Nějak uteklo třicet let , minulý týden mě oslovila přednostka katedry se žádostí opět učit mediky pátého ročníku a v pátek mě oslovili v rámci mého druhého oboru udělat na konferenci přednášku pro lékaře o vztahu lékař - pacient. Tak strašně těch třicet let uteklo, lékaře , kteří mě učili, nyní sama léčím, a z pozice před katedrou jsem dávno za katedrou. Fotka mi ten posun časem připomněla... Přes všechny ztráty to ale bylo krásných třicet let 🙂

Výlet časem 🙂 Dnes jsem v poště našla fotografii z mých profesních začátků, od lékařky, u které jsem úplně poprvé byla na praxi . Potěšilo mě, že si vzpomněli a fotku poslali 🙂

Radek mi včera připomněl situaci, kdy Alex poprvé uviděl bicí soupravu. Byli jsme na zabíjačce, Alex měl rok a půl. Kluci měli bicí soupravu a hráli. Alex fascinovaně přišel a začal "hrát". Střih - dnes: akustický soubor. Jazzový kvartet. Skupina se zpěvačkou a dvěma kytaristy. Školní kapela. Další kapela. Pozvánka na koncertování v Itálii..... Myslím, že "alea iacta est".

Ještě, že má člověk dobré přátele 🙂 Viděli, že vnitřně řeším rázný konec dětství u syna, přijeli mě rozesmát a říkají: "Máš prótěné košek? Tož ho dones, dáme do něho hoso od tetiny Mařky a slevovico od stréca Pepo a pojedeme do té Prahe se podivat do té šmidlišůle, abechme vedeli, kam ten náš senek okaté pode." Já už hanácky neumím, ale kamarádi ještě ano. Účel to splnilo, rozesmálo mě to, no, když tak vezmu tu husu, a vypravím se do té šmidlišůle 😀 😀
PS: Netuším, jak se správně píše hanácky, jen jsem to slýchavala od babičky, tak pokud někdo umí hanácky, promine 😀 😀

Tak, a je to tady. Syn je dospělý. Mentálně i fyzicky. Učitelé vidí, že už mu tady nemají co dát a čím dál víc navrhují státní konzervatoř v Praze . Já jsem si tuto myšlenku dosud neuměla připustit, po patnácti letech bytí spolu. Jednou ty děti ale pustit musíme... Podporovat je v jejich rozhodnutí . jejich talentech a milovat je bez podmínek.. Jen mě čeká to vnitřně akceptovat. Přiznám se, že je to pro mne těžší, než jsem si myslela....

Open Air akademie s úžasnou atmosférou. Bezvadný akustický soubor , zpěvačka Viky s krásným čistým hlasem, výborný kytarista Lukáš, který přechází na konzervatoř, do rytmu ponořený bubeník Alex.... Pan učitel za mnou přiběhl se slovy: "Já ho miluju! Když přinesl ty skladby, říkal jsem si, že to nemůže dát, je to strašně těžký. A on to dal. Já ho miluju." A utřel si slzy. A nebyl sám 🙏

Krasne pocasi, pohodova, mila svatba na louce, mladi novomanzele, kterym pri obradu zahral Alex. ❤️🍀❤️

Jsou to dny pro radost a za odměnu❤️ Leilinka dostala v naší krásné secesní radnici certifikát za úspěšné absolvování Cambridge zkoušek, čtení , psaní i poslech zvládla na 100 % . Děti byly všechny moc šikovné, nejen , že to nevzdaly v době online výuky, ale přihlásily se na zkoušky , 80 % jich absolvovalo se stupněm A 🙂
Alex měl vystoupení na besídce bicích nástrojů, na počátku hrál malý chlapec skladbu "The Reason", se kterou Alex před lety začínal, chlapeček to "vypálil" výborně, mě to vrátilo do minulosti. Alex byl na konci programu, už patří k nejstarším, vypálil to také, těžkou skladbu "The Pot".
S akustickým souborem chystají překvapení na další vystoupení za týden, přišla nabídka hrát v další kapele, velký progres den za dnem mi dělá radost ❤️. Asi nejlepší je, když cesta je cíl....

Dělala jsem přehrávačku klavírů pro kamarádku. Vyzkoušela jsem všechny typy klavírů, Boru, Breeze, , Passat, Storm a Mistral. Mně osobně nejvíce zněl "Storm", cítila jsem v něm tu "bouři". Krása střídala nádheru. Když jsem hrála, přišli se mne zeptat, zda bych jim nehrála v kavárně. Tak druhý job bych měla 😀 😀

Fíha, pan učitel , který si vybral Alexe do akustického souboru, říká, že by měl jít určitě na konzervatoř na bicí nástroje. Tak to se přiznám, že při Alexově intelektu a nadání na mnohé další věci, jsme vůbec nezvažovali.

Jasný, racionální příspěvek pana hejtmana, který oslovuje podstatu. Oslovuje to, co my - zubní lékaři - vnímáme dávno, shora slyšíme ale jen fráze , že "zubaříů máme nejvíce v Evropě". Bohužel podobný problém je u více ambulantních specialistů, asi i v nemocnicích stran personálního obsazení. Otázka, jak z toho ven. Sama nevím. Dlouho jsem pacienty přijímala, ale každý máme své kapacity. Otázka nedostatečného počtu studentů se řeší od devadesátých let. Posun nedostačující. . Sice se navýšily počty, ale polovinu studentů tvoří Slováci, kteří tady nezůstanou. Učila jsem jsem je na klinice, tak vím, jak vypadalo složení praktik. Kamkoliv přijdu, slyším, že lidem končí lékař bez náhrady. Je to smutné. Řešení nevidím, přiznám se.
https://moravskoslezsky.denik.cz/zpravy_region/...

Dnes jsme měli krásný zážitek na ZUŠ Open Air, program se jmenoval "Stopy času". Alex a jeho kamarádi zakončili celý program jejich improvizací, Alex bicí, kluci kytary. Alex měl krásné sólo, kluci na něho neplánovaně mrkli a vybídli, aby dal sólo. Měl úspěch. Kluci vypadají tak trochu jako soudobí "Brouci" 🙂 Máme radost, hudba léčí... ❤️

V poslední době z hovorů s pár pacienty vyplynulo, že si opravdu váží mé práce. Neřeší finance (a jsou to normálně situovaní lidé ), protože ví, že kvalitní vybavení a kvalitní materiály stojí hodně, že se kontinuálně a celkem hodně vzdělávám, že ošetření se dostane každému, není to podmíněno ničím. Jsem za to velmi ráda, že finance nejsou předmětem hovoru, protože já nevnímám, že by měly být v medicíně na prvním místě, by't to bez nich nejde. Často slyším stesky : "lidé nezaplatí, lidé nečistí., lidé jsou protivní... .." Negativní vede zase jen k negativnímu. Já to mám naopak. Chválím, když lidé udělají pokroky v hygieně, také ale řeknu, kde je potřeba přidat, vysvětlíme , naučíme. Nikdo se zle necítí a úsilí nese výsledky. Někdy jsem už byla hodně unavená, ale musím říct, že ta práce prostě má smysl. Dnes chapeček, který minule z nervů zvracel, v pohodě zvládl vyšetření a odcházel s diplomem statečného pacienta. Pán, který měl fobii z minulosti a nezvládl skoro nic, si dnes nechal vytáhnout zub moudrosti , dal to. S malým zaváháním, ale dal to. Řekl mi, že už se toho strachu skoro zbavil, a to je tedy megaúspěch. Pár negatvině smýšlejících lidí bylo, ale dobrý vedlejší efekt mého pozitivního smýšlení je, že už ke mně nepřišli 😀 😀

Tatínek dnes slaví další narozeniny tam nahoře. Letos to bude dvacet let. Vzpomínala jsem symbolicky, když jsem dělala chirurgický zákrok, tak jsem si říkala : " Toto by tatínek očistil, tady by to vzal kuličkou, tady by to přitáhl..." Tak já mávám nahoru rukou, skalpelem, kleštěma, vším, co mi předal s láskou jako žezlo. ❤️

Mám otázku na pracovnice v bance: při založení účtu synovi (15 let) banka žádala kopii mého a synova OP. Doložila jsem, nyní požadují rodný list. Je to standardní postup? Syna mám zapsaného v OP, máme stejné příjmení. Při prvním jednání o rodném listě nebyla řeč, proto mne to zarazilo.

Po návratu domů jsem si zasadila levandule, zahrála Einaudiho, jeho hudba je dechberoucí, rozhodly jsme se s kamarádkou, že se vypravíme na jeho koncert do Milána. Neděle začala palačinkami , krásnou hudbou a výhledem na ty levandule 🙂 Krásnou neděli všem 🙂

Vynikajici prednasky v krasnem prostredi, ja jsem hapoy jako dva grepy, ze uz se muzeme odborne setkavat🙂

Chvilku jsem byla na školení a hned takové změny. Vyskytuje se nám tu doma Karolína, s tou hraje Alex čtyřručku. Viky, tu doprovází na klavír, ona zpívá. Lucka ho chodí sledovat na workout, Sára ho pozvala na golf a nějaká Martina na narozeninovou oslavu, která "teda fakt byla nic moc", tak tam pro jistotu byl do půlnoci 😀 Prý. Já byla na tom školení. Zítra zase odjíždím na školení, tak uvidím, zda se spektrum rozroste 😀 😀