Používáme cookies. Více informací zde. OK
redakce
5. led 2019
8601 

Manželka, matka, milenka: Jak po narození dítěte balancovat mezi těmito rolemi?

Narození dítěte mělo být zlatým hřebem vašeho dosavadního vztahu, zpečetěním vaší lásky. Stejně jako většinu novopečených rodičů vás asi překvapí, jak je rodičovství, hlavně v jeho počátcích, velmi bolestivou zkouškou fyzické i psychické výdrže. O tom, jaký vliv bude mít narození potomka na váš partnerský vztah, jste do té doby buď raději ani nepřemýšlela, nebo jste měla o rodičovství a partnerství po narození dětí romantické až naivní představy, jak jste nejspíš brzy zjistila.

Narození dětí je náročnou událostí pro maminku, tatínka i pro jejich vztah. Ačkoli si to před vytvořením rodiny páry často nechtějí připustit, pracovat na vztahu, když se role partnerů rozšíří ještě o rodičovství, není snadné, nejen z časových důvodů.

Brzy po narození miminka narazíte na první potíže, které s sebou přináší očekávání, že váš partnerský vztah se bude budovat sám, sám se posílí, sami od sebe budete cítit větší vzájemnou úctu a lásku. Tak to bohužel není. Aby vás nepřeválcovalo zklamání a beznaděj z toho, že váš vztah se omezil jen na hovory o dětech, uklízení a jídle (což je pořád ještě ta lepší varianta toho, co se může s vaším vztahem bez péče stát), musíte na něm pracovat. Investice času, přemýšlení, energie a všech citů, které ke svému muži cítíte, se vám však velmi vyplatí.

První vztahové potíže po narození dětí plynou zejména ze života ve zcela odlišných světech

Narození miminka je pro vás oba důležitou a krásnou událostí. Avšak ať byl váš vztah sebepevnější a sebeupřímnější, jen těžko zabráníte osudu, který potkal asi všechny vztahy v prvních chvílích po narození dítěte.

První devastací harmonie je zcela pochopitelná únava a vyčerpání, které týdny a měsíce po narození vašeho miminka cítíte nejen vy, ale i váš partner. Hlavně vy jako máma se v této době učíte mnoha novým věcem a situacím, jste fascinovaná mateřstvím, prožíváte emoce, které jste nikdy předtím neměla možnost chápat. Pro ženu je narození dítěte životní změnou, ve které se musí naučit fungovat, a prvotně tak zcela přirozeně zpracovává všechny změny hlavně sama v sobě. Tyto změny se odehrávají různě intenzivně a bouřlivě v závislosti na psychické pohodě maminky i miminka.

V celé této situaci se žena musí nejdřív naučit se orientovat. Prioritou pro vás bude zařídit, zabezpečení potřeb vašeho miminka, současně s tím se však musíte starat i o sebe, protože miminko je vaší péči závislé. Při velké únavě, vyčerpání, hormonálních změnách, které ženy v prvních měsících života dítěte prožívají, je všechna péče o dítě, sebe a chod rodiny více či méně řízena automaticky.

Zároveň se zrodem maminky se zrodil i tatínek. I ten v souvislosti s narozením svého dítěte a rozšířením rodiny prožívá mnoho nových emocí a situací. Vidí svou partnerku, jak se proměňuje v maminku jeho dítěte. I pro muže se situace mění, je na něj kladena větší zátěž, má více povinností.

Nesporně náročné pro vzájemný vztah jsou situace, ve kterých muž zastává jen roli pozorovatele. I když v domácnosti hodně pomáhá, zúčastňuje se péče o miminko a je ženě nablízku, stále tak trochu zůstává na druhé straně barikády. Životní změna, kterou celá rodina prochází, se ho totiž nedotýká tak intimně jako ženy, která dítě porodila, kojí ho a učí se být matkou.

Nejen pro maminky, ale i pro novopečené táty je příchod miminka do rodiny náročnou událostí, i co se jejich pocitů a vztahu k ženě týče. Až si věci doma více sednou, oba se vyspíte, sžijete se s novými událostmi, bude vaším společným úkolem snažit se navzájem se nevnímat jen jako rodiče vašeho pokladu, ale i jako partneři a milenci.

Zde se oba způsoby vnímání střetávají a dříve nebo později vyplují na povrch problémy, které znají asi všechny páry, jež kolotočem po narození svých dětí prošly. Ženy často nabývají pocitu, že jsou přetížené – starají se o dítě, nespí, nemají dostatek času a prostoru na péči o sebe. S mateřskou, hlavně v její rané fázi, přichází často pocit osamocení, odloučení od společnosti, odtržení od života, který žily před narozením dítěte.

Naprosto stejné pocity má i muž – nový tatínek. Často je jediný v rodině, kdo vydělává peníze, je na něj tak vyvíjen tlak, že nesmí selhat, onemocnět, zranit se, přijít o práci. Z práce spěchá domů, kde často najde vyčerpanou a zoufalou ženu, která stále častěji dává najevo svou zlobu, nervozitu, stěžuje si na svou novou roli. A mnohdy nemá daleko k tomu, že muže ze svých pocitů obviňuje, což muž nechápe. Velmi často se totiž domnívá, že život, který žena doma s dítětem žije, je jejím splněným snem.

Dokud nenastane větší konflikt, každý z partnerů si tyto pocity trochu tutlá sám pro sebe a snaží se fungovat. A přicházejí další potíže. Chybějící intimita, přetížení, které plyne ze stereotypu a nedostatku zážitků přesahujících péči o dítě a domácnost.

Jak to udělat, aby vztah fungoval a nemuselo se nic řešit? Budeme si hrát na maminku a na tatínka. To nám přece jde, je to náš společný projekt, kterému se daří! Když jsme spolu všichni, je nám skvěle. Sdílíme spolu každý pokrok růstu našeho miminka, společně jsme sehraný tým, rozdělujeme si úkoly, vycházíme si vstříc. Když pak večer dítko uložíte, nejčastěji si sednete k televizi, promluvíte si maximálně o provozních záležitostech a jdete spát.

Čím déle budete fungovat pouze jako maminka a tatínek, čím více budete opomíjet své partnerské, milenecké a duševní potřeby, tím více energie, času a snahy budete muset vynaložit, abyste váš vztah jako muže a ženy zase dali dohromady.

Komunikujte spolu a buďte spolu sami

Jako u všech vztahů napříč životními situacemi je i zde první a nezbytnou podmínkou pro to, aby váš vztah přežil ve zdraví, vzájemná komunikace. Nemusíte začínat zrovna psychologickými rozbory toho, proč jste vyčerpaná a naštvaná, ale klidně malinkými krůčky, které pro ty rozbory časem vytvoří cestičku.

Jestli něco spolehlivě otevírá dveře vzájemné důvěře a pomáhá zachování si vztahu nad rámec rodičovství, pak jsou to určité rituály, které k partnerství patří. Jejich dodržování vám celkem zadarmo s budováním vztahu pomůže.

Jedním z nich je obyčejné loučení a vítání, když váš muž odchází do práce a po jeho návratu domů. Vzájemně si popřát hezký den, dát polibek, vyjádřit podporu při očekávání náročnějšího dne či zeptat se na to, jaký byl den, znamená maximálně minutu denně, která ale dokáže zázraky. I tak malý rituál udrží vztah na rovině přátelství, dotek, polibek či objetí zase podpoří fyzické spojení.

Druhým krokem, který vás také nic nestojí, je vyhradit si alespoň jeden večer v týdnu k tomu, aby jste jen tupě nezírali na televizi nebo ještě hůře do telefonu, ale aktivně spolu trávili čas.

Ne každý má komfort hlídacích babiček. Pokud na výměnu vzduchu a prostředí nemáte prostředky, najděte si zábavu alespoň doma. Společenské hry, mnoho z nich je přímo určených pro partnerské páry, poslouchání hudby, kterou máte oba rádi, příprava jídla nebo nějakého výrobku, to vše je prostor pro popovídání, kde máte šanci se vyhnout hovorům o stereotypech nebo o bezvadnosti vašeho potomka. Soustřeďte se na sebe, uvolněte se, prostě se jen bavte. Hodina nebo dvě týdně, kdy máte možnost uvolnit napětí a zároveň bez námahy oprášit chvíle, kdy jste byli jen dva.

Třetím pravidlem v rámci komunikace mezi vámi je pak řešit potíže hned. To už je tvrdší oříšek, ale je to nutné, zejména u párů, které měly potíže už před narozením dítěte nebo po jeho narození mají větší partnerskou krizi. To mimochodem není nic neobvyklého – z oněch 50 procent manželství, která se u nás dle statistik rozvádí, se jich polovina rozvede v prvních dvou letech života jejich prvního potomka. Tento fakt jen potvrzuje to, že rodičovství není samozřejmou procházkou mezi naplňováním potřeb svého potomka, partnera a svých vlastních nároků.

Pokud takovou krizi cítíte, je pro vás nejlepší a nejrozumnější řešit ji hned v prvních chvílích, i když jste na to možná dříve nebyli zvyklí. Na bojišti, jakým je rodičovství a péče o malé dítě, není čas vyčkávat, až se budete obden hádat a házet po sobě talíře před zraky svých dětí.

Naučte se o svých pocitech mluvit, definovat je, žádat jejich vyslechnutí a přijímat nabídky k řešení, a to na obou znesvářených stranách barikády. Pokud zjistíte, že na to nestačíte, vyhledejte pomoc v knihách nebo přímo u odborníka na partnerské vztahy. Investice času a emocí se vyplatí – neřešení vašich vztahových potíží, nespokojenosti a frustrace z očekávání váš vztah zabije rychleji, než si myslíte.

Druhý základní pilíř parnerského vztahu je intimita – bez ní to nejde

Je to klišé. Ale jestli je ve vztazích něco zásadnějšího a problematičtějšího než samotná základní komunikace, je to sex a intimita. Bez fyzických projevů lásky a náklonnosti, ruku v ruce s uspokojením sexuálních potřeb, které oba, byť nyní rodiče, máte, vám to klapat nebude.

Stejným klišé pak bývá model ženy odmítající sex a muže, který je frustrovaný jeho nedostatkem. Vy – stejně jako mnoho jiných žen po porodu a následné několikaměsíční spánkové deprivaci – si na sex vzpomenete jednou týdně, když vás příroda donutí oholit si přebytečné chlupy nebo když vám ho přímo naservírují v televizi. Jinak vás myšlenka na nějaký pohyb nad rámec tělocviku s dítětem ani nenapadne.

Zatímco muži, kteří mají to štěstí a ze spánkové deprivace a stresu spojeného s narozením dítěte se nějak vyspí a osvobodí, mívají chuť k sexu dříve než my ženy. Mají také trochu odstup, obvykle netráví celý den jen ve společnosti dětských písniček a nemluvných malých osob. Na to, zda partneři udržují intimitu a sexuální život, má ale vliv zejména atmosféra, která v rodině vládne.

Ženy pociťují chuť na sex zejména ve chvílích, kdy se cítí krásné, milované a v bezpečí. Ve chvílích, kdy je doma pohoda a klid, samovolně přecházejí k milování se svým mužem, protože je to pro ně jakési vyjádření a potvrzení toho, že je vztah v pořádku, a proto se se svým mužem chtějí milovat.

Naproti tomu pro muže je sex prostředek a možnost, jak svoje city vyjádřit. Narozdíl od žen většinou netrvají na dlouhé předehře, která se skládá z vytvoření atmosféry domova a intimity, což není záležitostí ani hodin ani dnů, ale je to dlouhodobá práce. Sex je pro ně možnost, jak ženě city vyjádřit a jak city získat. Až potom chtějí cítit pohodu a lásku, kterou my ženy vyžadujeme předem, jako malou zálohu.

Takže ve chvílích, kdy vztah skřípe, protože jsme unavené a máme pocit, že nám muž nepomáhá a nezajímá se o nás tak, jak bychom chtěly, my ženy moc nemyslíme na to, že když se s mužem pomilujeme, třeba se náš pocit zlepší. Spíš si představujeme, že se budeme chtít pomilovat, až bude všechno v pohodě.

I když se vám hlavně zpočátku bude zdát, že už nikdy neupřednostníte sex před spánkem, vydržte. Do té doby nezapomeňte i na ty nejmenší projevy náklonnosti, které udrží pocit vzájemnosti a lásky do doby, než budete mít více času a energie na společné milování.

Pokud je muž v pozici, kdy se mu na vztahu nebo na jeho ženě něco nelíbí, napadne ho, že by to vzal přes sex. Má za to, že když svou ženu hezky pomiluje, pozná z toho, jak moc si přeje, aby byli zase oba šťastní, a jak moc ji má rád i přes to, že se teď hádají.

Udržování intimity a oživení partnerského vztahu na fyzickém poli tedy také stejně jako v komunikační fázi nemusí rovnou znamenat nakupování erotických pomůcek, vyrážení za sexem na bláznivá místa ani akrobatické sestavy sexuálních poloh.I pro páry, které se narozením dítěte dostaly do fáze, kdy byl jejich sexuální život téměř mrtvý, existuje mnoho příležitostí, jak s vynaložením jen malé námahy znovu přivést do vztahu intimitu.

Mezi první krůčky může patřit obyčejné držení se za ruce, letmé doteky, které si vyměníte při společné práci. Obyčejné objetí, které znamená investici pár vteřin, ale pro vaše těla je nedocenitelnou příležitostí, jak zase probudit vzájemné city.

Pokud takto postupně dojdete až k obnovení samotného sexu, pro váš vztah bude stěžejní, dokážete-li se milovat a ne jen mechanicky kopulovat. Výměna citů, prožitek, který milování přináší, souznění těla i duše je přesně to, co dokáže zahojit i ty největší rány a křivdy, které jste na sobě mohli za měsíce automatického fungování napáchat.

A lze to udělat zcela beze slov a větších gest – pokud vám takové věci nejdou. Prostě se jen upřímně milujte.

Máma a táta a pak až děti

Od určitého věku a díky narůstající samostatnosti vašich děti se vám bude od péče o ně ulevovat a získáte větší prostor a čas pro sebe a pro vaše partnerství. Je přirozené, že v období, kdy na vás miminko a batolátko bylo zcela závislé, bylo středobodem vašeho vesmíru a nechtěla jste na tom nic měnit ani vy, ani váš muž.

V pozdějším věku, kdy si dítě hraje samo, komunikuje, dokáže se samo najíst, umýt a v rámci základních úkonů se obstarat, se vaše role maminky pečovatelky uvolňuje.

Je to období asi od věku tří let dítěte a dál, kdy se situace v rodině začne znovu měnit. Přichází větší volnost, jistá úleva, že na vás dítě není tak závislé. Po dlouhém období intenzivní práce přicházejí delší chvíle, které máte sama pro sebe a pro svého muže.

V tomto období je čas a místo pro to, abyste svůj partnerský vztah znovu zhodnotili. Dítě je v tomto věku už velmi vnímavé, nejen že cítí dusno, které doma může být, hledá ale také své místo mezi vámi. A pro vás oba se tím otvírá šance definovat to, jací tedy jako rodina jste. Máma, táta a naše dítě.

I pro vaše dítě je dobré, aby cítilo, že maminka s tatínkem nejsou jen jeho rodiče a pečovatelé, ale také partneři. Pokud dítě uvidí, že se máma a táta mají rádi, přirozeně pochopí, že jste pár, který funguje víc než jen jako tým jeho průvodců světem.

Intimní projevy, tedy objímání, držení se za ruce, vítání se, tisknutí se k sobě – jsou věci, které před dítětem nemusíte vynechávat. Vyjasníte si mezi sebou, jaké role každý z vás hraje, kdo ke komu patří a kdo určuje priority. Nemusíte nasazovat model, v němž byly vychovávány generace našich babiček a kde se projevovala jakási automatická moc hlavy rodiny a podřazenost ženy a dětí. Tento způsob uspořádání rodiny už je pravděpodobně za námi.

Pospolitost rodičů jako páru je ale dobrá nejen pro vás, pro váš vztah, ale je to také dobrý základ výchovy vašeho dítěte i do budoucna, kdy se jako rodiče budete vypořádávat se složitějšími výzvami, než je přebalování, krmení a rozhodnutí, kam půjdete na procházku.

Za pár let se jako rodiče budete muset dohadovat o tom, jaké hranice potomkovi určit, co smí a nesmí dělat a jaké limity bude mít jeho volnost. V takových situacích se vám bude velmi hodit nastavená pozice, že rodiče jsou pár, který spolu má pevný vztah přesahující jeho rodičovské povinnosti a lásku k dítěti, a to nejen jako příklad pro budoucí život vašeho potomka.

    článek jsme celý nečetla, ale myslím si že platí "když je chlap opravdu CHLAP pak žena může být ženou a je všechno v pořádku" a zároveň "správná žena zvládne vše sama, ale správný muž jí to nikdy nedovolí"...

    6. led 2019

    Hezky napsané

    14. led 2019

    Muzu mit dotaz zcela odjinud. Ta prvni fotka, maminka s detatkem v kuchyni. Je to nekdo konkrétní? Rada bych se o te kuchyni pobavila s jeji uzivatelkou. Resim ted rozmístění v nasi nastavajici kuvhyni. Dekuji

    30. kvě 2019

    Nečetla sem celé, ale ..., jak žena , hlavně ta, touží po dítěti a všechno si to tak maluje do růžova a pak se dítě narodí, zjistí, že je to práce a zase práce a únava a cítí se být přetížená a když muž přijde ze zaměstnání, tak mu zatápí... tak to kolem sebe vidím a slyším často. Pracuji v mužském kolektivu a tam se to dost řeší.

    21. srp 2019