Za pláčem či kolikou miminka může být blokáda krční páteře: KiSS syndromu při porodu nelze předcházet, má ale řešení

"Naše malá od narození velmi plakala, kojení nešlo ideálně. Pediatr nás stále směřoval k prdíkům. Byla jsem opravdu nešťastná, dcera špatně spala, neměla ráda chování v náručí, hlazení po hlavě, hodně blinkala. Ve třech měsících se k tomu přidalo špatné pasení koníčku, v pěti měsících se nepřetočila na bříško. V tu dobu jsem se dopátrala kiss syndromu a z neurologie nám doporučila doktora pro možnost zablokování krční páteře...

Pan doktor dceru prohmatal a i když to přímo neoznačil slovem kiss syndrom, myslím, že to bylo ono dle jeho slov - dcera měla poraněné krční svaly a vybočený první krční obratel vlivem porodu, tedy půl roku. I když neupřednostňovala při ležení jednu stranu, do luku se prohýbala, dělala mosty a jednu ručku skoro nepoužívala. Pan doktor ji řádně prohmatal a obratel znovu centroval a hned poté bylo první kojení po ošetření klidnější! Dcera nezačala po pěti minutách pití zničehonic řvát! Byla to nádherná úleva."

Co se skrývá za pojmem KiSS syndrom?

KiSS syndrom je souhrnný název pro několik příznaků, které popisují zranění miminek při porodu. Poprvé jej popsal německý chirurg Heiner Biedermann. Ve zkratce můžeme hovořit o tom, že KiSS syndrom znamená blokádu krční páteře v místě skloubení týlní kosti a prvního krčního obratle.

Takováto blokáda znemožňuje miminku plně hýbat krkem a hlavou. Podle doktora Biedermanna je toto poranění způsobeno nepřirozeným tlakem na hlavu a krční páteř, ke kterému může dojít během porodu. Nejčastěji se tak stává u komplikovaných porodů, kdy se k porodu dítěte použijí porodnické nástroje, jako jsou porodnické kleště nebo vakuumextraktor (VEX). Riziko je vyšší také u porodů císařským řezem, kdy se miminko vyjímá úchopem za hlavu. Blokáda krku ale může vzniknout už v děloze, jestliže je miminko v bříšku uloženo ve špatné poloze. To se děje zejména u dětí, které jsou velké nebo se o prostor dělí se sourozencem.

Jak KiSS syndrom odhalit?

Miminka s KiSS syndromem jsou plačtivá, mívají problém s kojením a až dospějí do věku, kdy by se měla učit takzvaně pást koníčky, maminky si všimnou, že v této poloze pláčou a otáčejí hlavu do strany. Odhalení KiSS syndromu je velmi obtížné, pro jeho diagnostiku a léčbu je pak potřeba vyhledat odborníka z oblasti fyzioterapie.

Pláč je přirozenou součástí projevu miminek. Pokud miminko pláče často, špatně spí a má potíže s příjmem mateřského mléka, maminky začínají hledat příčinu a řešení. KiSS syndrom lze pozorovat již ve chvíli, kdy se miminka pokládají do polohy na břiše. Děti s blokádou krční páteře tuto polohu nemají rády a jejich potíže se v ní zhoršují.

Proč KiSS syndrom vzniká a proč tomu často nelze předejít

Během přirozeného porodu se krční páteř novorozence dokáže vyrovnat s velkým tlakem, kterému je vystavena během průchodu porodními cestami. Je to přirozená schopnost rodících se miminek, kterou nás matka příroda vybavila.

Pokud je však krční páteř miminka během porodu vystavena nepřirozeným tlakům, jako je tah za hlavičku dítěte nebo tlak na břicho rodící maminky, může dojít k mechanické blokádě krční páteře. Taková blokáda se potom může vyvinout až do KiSS syndromu.

Mezi další příčiny vzniku tohoto onemocnění pak může patřit i zdlouhavý porod, který se protahuje zejména kvůli neprůchodnosti porodních cest maminky. Stává se tak zvláště v případech, kdy sama maminka má nějakou blokádu v oblasti pánve a křížové kosti.

Doktor Biedermann v svých knihách o KiSS syndromu zdůrazňuje, že mechanismů, kvůli nimž může poranění vzniknout, je více. Všeobecně upozorňuje, že všechny zásahy narušující přirozený průběh porodu jsou pro miminko z hlediska vzniku poranění rizikové. Zařazuje mezi ně operační porody za pomoci kleští nebo vakuumextraktoru i porod císařským řezem.

Mezi další rizikové faktory, které mohou ke vzniku KiSS syndromu přispět, pak kromě uvedených zásahů do porodu patří i další okolnosti. Jedná se například o špatné rotování hlavičky během porodu, porod koncem pánevním nebo i vysokou porodní váhu novorozence. Značným rizikem je i vícečetné těhotenství, kdy děti v matčině lůně nemají tolik místa. Blokáda krční páteře u miminek tak může započít už během těhotenství.    

Slovo syndrom označuje soubor několika příznaků, které jsou shodné u více pacientů. Samotný název onemocnění tedy napovídá, že KiSS syndrom není snadné nejen odhalit, ale také léčit.

Jaké má KiSS syndrom příznaky?

KiSS syndrom se projevuje mnoha příznaky, z nichž ale jen některé přímo souvisí s blokádou krční páteře či svaly, které jsou na ni napojené. Právě proto se u této diagnózy používá slovo syndrom, jelikož tak správně naznačuje, že příznaky nemoci jsou nejen fyzické a jasně viditelné, ale zahrnují také jiné projevy zaměnitelné s povahou dítěte.

Přidružené příznaky, které KiSS syndrom má, si pak maminka řešící potíže miminka jen velmi těžko spojuje s fyzickými projevy. I pro pediatry může být KiSS syndrom snadno přehlédnutelný – doba, kdy se KiSS syndrom začne projevovat, může být u dětí různá, stejně tak i příznaky, které ho doprovází.

KiSS syndrom je tak často zaměňován za novorozenecké tříměsíční koliky, děti jsou někdy označeny pouze za plačtivé, dráždivé. Maminka si nejčastěji všimne, že miminko trpí bolestí, až ve chvíli, kdy se s ním snaží trénovat pasení koníčků.

Mezi příznaky KiSS syndromu patří:

• intenzivní a neutišitelný pláč,
• preferování jedné strany v pohybech i v pohledu a šikmo vytočená hlavička,
• jednostranná poloha při spánku (tvar písmene C nebo banánu),
• stálé napětí celého těla,
• koliky,
• poruchy spánku (obtíže při usínání, neklidný spánek, pláč ve spánku, náhlé probouzení),
• problémy s kojením,
• preference jednoho prsu při kojení,
• potíže s polykáním,
• zvracení po kojení nebo krmení,
• slintání,
• zácpa,
• neklid a dráždivost,
• neschopnost udržet osové postavení hlavičky od 3. měsíce,
• odmítání lehu na břiše,
• asymetrický tvar hlavy, obličejová (faciální) asymetrie,
• asymetrická a jednostranně zploštělá zadní části hlavy,
• záklon hlavy,
• omezení pohybu ruky a nohy na jedné straně,
• negativní reakce dítěte na manipulaci nebo doteky v oblasti krční páteře a rukou,
• jednostranně nedostatečně vyvinutý kyčelní kloub,
• upřednostňování nebo naopak eliminace některých pohybů,
• asymetrické pohyby rukou a nohou,
• deformity nohou,
• opožděný vývoj kyčelních kloubů,
• problémy s trávicí soustavou, které se často zaměňují za tříměsíční koliky.

Příznaky se mohou vyskytovat jednotlivě, nebo se jich vyskytuje několik najednou. Vždy je potřeba, aby maminka těmto signálům věnovala pozornost – pokud by se totiž KiSS syndrom neléčil již v raném věku miminka, může přerůst v takzvaný KiDD syndrom.

Doktor Biedermann pak samotný KiSS syndrom rozdělil na dvě formy – KiSS I a KiSS II, které způsobují různé problémy a mívají rozdílné příznaky, ale přesto se často vyskytují společně.

Jaké typy syndromu existují?

KiSS I

Děti při této formě KiSS syndromu upřednostňují při polohování a pohybu hlavičky jednu stranu. Kvůli neustálé jednostranné poloze může u miminka dojít k deformitám hlavičky a obličeje.

Dalším poznávacím znamením této formy je, že takto postižené děti se prohýbají. Často se polohují do tvaru písmene C nebo do tvaru banánu, tato poloha jim totiž od bolesti a pnutí ulevuje.

KiSS II

Na rozdíl od prvního typu je pro druhý typ KiSS syndromu charakteristický záklon hlavy. Při spánku nebo ve vzpřímené poloze děti zaklánějí hlavu a tím si ulevují od pnutí a bolesti, kterou cítí od krční páteře směrem do hlavy.

Děti s tímto poddruhem syndromu jsou velmi ohebné, hlavu mohou otáčet do všech stran. Protože se ale takto jejich krční páteř přetěžuje, při lehu na zádech se prohýbají do luku, což může být pro maminku znamením, že je něco v nepořádku.

Dalším příznakem, kterého si maminky mohou všimnout, je pak kolika. Při poloze na břiše, tedy při takzvaném pasení koníčků, totiž dochází k dráždění žaludku v důsledku stažení svalů vedoucích od krční páteře. Tak vznikají takzvané tříměsíční koliky. Ačkoli známe dva typy, které KiSS syndrom definují, nejčastěji se u dítěte objeví v různé míře symptomy obou poddruhů. Jeden je však dominantní a druhý pouze doprovodný.

Co může neléčený KiSS syndrom miminku způsobit?

Stálá bolestivost a pocit blokády v oblasti krku a hlavy může přispět k nervovým potížím miminka. Obecně mezi tyto příznaky patří potíže s příjmem potravy, neutišitelný pláč, neklidný a nedostatečný spánek a celkové podráždění dětí.

V důsledku blokády krční páteře a kosti v oblasti týlu pak může dojít k tomu, že si miminko vůbec nedokáže osvojit správnou techniku sání a polykání. Takové potíže jsou pro dítě velmi vysilující, ale také opět vedou k dalším problémům, zejména ke kolikám.

U starších miminek si lze KiSS syndromu všímat snadněji. Při měnění polohy se miminka tvarují, aby si ulevila od bolesti. Maminky si mohou všimnout různého prohýbání, otáčení hlavy na jednu stranu. Děti, které už se chtějí více pohybovat po světě, pak zkoušejí vymyslet způsob, jak se pohybovat bezbolestně, což ovšem vede k dalšímu nesprávnému vývoji svalstva. Je pro ně velmi těžké se plazit nebo lézt, proto se snaží co nejdříve postavit a naučit se chodit. Vynechání těchto stádií vývoje pohybu dítěte ale znovu vede k dalším obtížím, v tomto případě k ochabování svalů či naopak k zatěžování těch, které dítě používá více.

Všechny tyto popsané symptomy jsou samozřejmě zaměnitelné s jinými diagnózami a samy o sobě nemusí znamenat žádné větší potíže. Pro vyloučení KiSS syndromu je tak třeba, aby maminka s miminkem navštívila odborníka, který vyloučí blokádu v oblasti krku a hlavy.

Jak probíhá diagnostika KiSS syndromu a na koho se obrátit?

Protože jsou symptomy občas přiřazovány k jiným onemocněním, KiSS syndrom je poměrně často opomíjené řešení potíží plačtivých miminek. Pokud si nejste úplně jistá, zda vaše miminko onemocněním netrpí, je nejlepší najít si dobrého fyzioterapeuta nebo osteopata, který KiSS syndrom zná.

Součástí vyšetření odborníka na pohybový aparát je pak ideálně i rentgen oblasti krční páteře a hlavy, který fyzioterapeutovi a osteopatovi pomůže diagnózu potvrdit. Terapeut potom v ordinaci provede funkční prohmatání tělíčka miminka, podle pohmatu dokáže určit, zda vůbec a kde konkrétně blokáda je. Součástí vyšetření je i i kladení dotazů mamince, která popíše průběh porodu a všechny neduhy, které u miminka zaznamenává. Sám lékař, fyzioterapeut nebo osteopat pak dokáže příznaky KiSS syndromu zmírnit a léčit.

Léčba KiSS syndromu spočívá v komplexní terapii

Je několik druhů léčby, které může lékař mamince s miminkem trpícím KiSS syndromem navrhnout. Všechny mají svůj základ ve cvičení a mechanickém odblokování míst, kde k blokádě a bolestivosti došlo.

Velmi dobrou zprávou pro maminky, které se obávají, že jejich miminko bude potřebovat ošetření, je, že až 80 % dětí s KiSS syndromem, je-li odhalen v prvních měsících jejich života, se zcela uzdraví. A to jen během několika sezení se zkušeným odborníkem. Některým dětem stačí i jedno efektivní ošetření, pro jiné je potřeba třeba dvou až tří týdnů, během nichž je postupně blokáda odstraňována.

Rodiče již během jednotlivých terapií mohou pozorovat velké zlepšení pohybu i nálady dítěte. Plačtivé a nespavé děti se mění v klidného anděla, kteří nešetří úsměvy. Některé děti po odstranění blokády zcela přirozeně navážou na klasický vývoj a samy dokážou rozvíjet své pohybové schopnosi jako děti, které blokádou nikdy netrpěly. U jiných dětí je pak třeba v terapii pokračovat, pomáhat jim správně používat například břišní svaly a tím celkově podpořit zdravý vývoj jejich pohybového aparátu a celého těla.

Přirozený tělesný vývoj po KiSS syndromu je třeba podporovat více než u zdravých dětí

Aby se tělíčko, které bylo dlouhé týdny i měsíce paralyzováno bolestivou blokádou, dokázalo samo přirozeně hojit a dále se správně vyvíjet, je dobré mu pomáhat. Děti, které prošly KiSS syndromem, je třeba i po odstranění problému více hlídat a doprovázet na cestě za bezbolestným a zdravým pohybem.

Správný vývoj podpoří vhodný dětský nábytek, výbava a hry

Rodiče těchto dětí by pak měli více přemýšlet o předmětech, které jejich dítě používá, a využít jich tak, aby dítěti pomáhaly při vývoji a správném držení těla. Podpořit zdravý vývoj pohybového aparátu mohou rodiče už jen výběrem správných hraček a pomůcek, jež dítěti pořizují. Dobré pro tělesný vývoj je naučit dítě brzy jezdit na tříkolce nebo šlapacím kole, nebo třeba i na kolečkových bruslích.

Jako další rodinnou činnost je dobré zařadit hru a cvičení na ergonomických míčích. Nemusíte dítě zrovna nutit, aby na nafukovacím míči cvičilo. Ve spolupráci s terapeutem, ke kterému chodíte, jistě vymyslíte i nějaké hry, které můžete na míči hrát, a tím nenásilně posilovat a cvičit.

Velký pozor si dejte na výběr židlí a autosedaček. Terapeuti KiSS syndromu upozorňují, že poloha vleže je vždy lepší než poloha vsedě. Používání židle tedy co nejvíce odložte a vyberte takovou, která se dá polohovat a poskytuje zádům dostatečnou oporu. Tělo by mělo mít možnost pohybu.

V židli, stejně jako v autosedačce, by dítě mělo trávit jen nejnutnější dobu.

Stejná pravidla platí pro kočárky. Dokud dítě samo nesedí, neposazujte ho. Pokud chcete přesednout z hlubokého kočárku, vybírejte kočárek takový, který je polohovací a jeho sedačka je ideálně ergonomická.

V postýlce je důležité mít dobrou matraci. Polštář minimálně do roka dítěte nemusíte používat, v pozdějším věku kupte takový, který krční páteř dítěte nebude namáhat. Zvláštní pozornost je třeba věnovat používání pomůcek usnadňujících chození, jako jsou chodítka, různé kšírky, vodění dětí za ruce. Pomáhání dětem v chození je další zásah do přirozeného vývoje těla. Tempo chození u dítěte, které naučíte chodit mechanicky, je pak mnohem vyšší, než jaké dokáže koordinovat. Kromě zvýšené zátěže na nepřipravené tělo pak posilujete také možnost, že dítě spadne a ublíží si.

Ošemetnost diagnostikování KiSS syndromu spočívá v nedůvěře lékařů

KiSS syndrom se špatně diagnostikuje a léčí, protože hledání řešení onemocnění, které jsou označovány slovem syndrom, je všeobecně složité. Mnoho lékařů vůbec nevěří, že KiSS syndrom by měl patřit mezi relevantní diagnózy, a s jeho diagnostikováním a následnou léčbou nesouhlasí.

Odpůrci KiSS syndromu uvádějí, že posunutí krčních obratlů u novorozenců není nic neobvyklého a věří, že většina dětí z toho „vyroste“, aniž by nějakou terapii musely podstupovat. Zlepšení stavu po terapii pak odpůrci zdůvodňují psychologickým efektem. Podle nich něco nevysvětlitelného dostane jméno a přiřadí se k tomu seznam symptomů, se kterým se pak vyrovnávají hlavně rodiče dítěte.

Za KiSS syndrom se ale staví nejen řada odborníků na léčbu pohybového aparátu, ale také mnoho lékařů alternativních medicín. V neposlední řadě za znalost a léčbu KiSS syndromu bojuje mnoho porodních asistentek. Ty upozorňují zejména na to, že je třeba všeobecně méně zasahovat do průběhu porodů a tím zraněním při porodu předcházet.

Existenci KiSS syndromu věří i mnoho maminek, které našly velkou úlevu v léčbě potíží svých dětí, jež by bylo možné za tento syndrom označit. O jejich zkušenostech si můžete přečíst i v diskuzi na Koníku, případně se jimi i inspirovat a nechat si poradit a přímo vyhledat odborníka na tuto nemoc.

Zdroje:

osteodynamika.cz

annakohutova.cz