Tenhle výhled mám po cestě z domu do školy. A včera jsem si vybavila, jak jsem před 5 lety nastoupila po RD do nové práce a hned na uvítanou nás odvezli do Salzburku na služebku. A jak jsme přijeli do Rakouska, tak se přede mnou najednou objevily hory, já byla úplně unešená a říkala si, že je škoda, že tu se mnou nejsou děti a že je sem rozhodně musím vzít. Nebudu tvrdit, že jsem to tenkrát viděla z téhle silnice, ale je to docela pravděpodobné...
Pointa je, bacha na to, co si přejete a jak - fakt jsem to tenkrát nemínila tak, že je (a sebe) sem chci brát natrvalo 😁
