Zřejmě to nezní jako žádná věda. Jedna matka, jedna čtyřleťačka, 15 měsíční batole, jedno kupé ve vlaku a 248km kolejí. Rovnice s jednou neznámou- jak tohle asi dopadne?
Budu k vám zcela úpřimná. Tato rovnice mě strašila už nějaký ten pátek a dnes jsem neměla na výběr. Musela jsem ji rozlousknout. Už sbalit sebe a ty moje dva pidi lidi do jediné cestovní tašky tak, abych ji byla schopna přesunout vlastnoručně z bodu A do bodu B se jevilo jako nadlidský výkon a potom, co jsem po příjezdu zjistila, že ten týden vlastně nemám co na sebe vím s jistotou, že byl nad moje sily.
Každopádně, cestu jsme přežili všichni tři ve zdraví a tady je několik tipů pro maminky stejně starých dětí, jak zabavit především obě děti a nezbláznit se.
1. Jídlo. Spousta jídla.
Jídlo bylo v uzavřeném kupé moji Alfou a Omegou. Myslím, že opít rohlíkem by se nenechali, proto jsem stavila na ověřené "kokyna", které doma běžně nedostívají, proto se pod tlakem situace oba usadili do svých sedadel a spokojeně křupali dinodaury a krekry. Alespoň první půlhodinku. 
2. Logistika
Při cestování se dvěma dětmi je hodně důležitý časový harmonogram a úplně nejideálnější je vyjet v době, kdy minimálně jedno z dětí bude alepoň s minimální pravděpodobností spát. 
3. Hračky
V ideální situaci je dobré zísobit se hračkami pro oba, což v sestavě- jeden dospělý a dvě děti cestující na týdenní výlet, není moc možné, jelikož bychom s sebou museli nejspíš brát půl pokojíku a ten bychom do jedné tašky nedostali.
4. Písničky a říkanky
Ideálně tematické a ukazovací. Zaspívali jsme si všechny známé písničky o vláčku. Já a Káťa jsme zpívaly a pidižvík Beník tančil uprostřed kupé. Výsledek: Spokojenost na všech frontech a úspěšně pokořených 20 minut.
5. Pohádky
Bohužel, nevyhli jsme se ani tabletu a pohádkam na něm a to ve fázi, kdy jedno dítě řvalo únavou a druhé už začalo vymýšlet, jak nejefektivněji zdemolovat celé kupé. Naštěstí, Mickeyho Klubím, přes moji averzi, zabírá stoprocentně, a tak starší dítě se zájmem odpovídalo na dotěrným hlasem Mickeyho pokládané otázky a mladší usnulo i přes otravné pištění. 
6. Zlatá okna
Po probuzení mladšíko Krakena do konce cesty zbývala ještě téměř hodina, a tak přišlo na řadu nosítko a čumákování z okna. Se starší jsme počítaly, kolik závor potkáme a mladší mlátil o sklo a mával na auta. Ale to vydrželo jen 20 minut.
7. Procházky
Ke konci cesty pak v konečném důsledku už nezabíralo na nervní unuděné batole nic, jen procházky tam a zpátky uličkou a bouchání na dveře všech okolních kupé. Naštěstí ale pak už byl čas se obléct a čekat až vlak zastane.
Jízd vlakem s malým dítětem od 2 měsíců, do dvou let jsem absolvovala několik. Kratších i delších a nikdy jsme neměly problém. Jedno dítě zabavit byla taková pohodička. Se dvěmi už si to zřejmě příště nechám pořádně projít hlavou. Nebylo to sice nic hrůzostrašné, ale celou dobu jsem se modlila, ať starší nezahlásí, že musí na záchod. To by byl zcela jistě zážitek.
Měla jsem spoustu plánů, jak asi bude cesta probíhat a tak jsem zbalila vše, co bylo v rámci našeho úsporného režimu možné, včetně pastelek a papírů, hru Plásat medu a doufala jsem, že mládě bude spát v poloze, která mi umožní s Katkou si zahrát a takovou dobu, abych se mohla věnovat jen jí. Člověk míní... A tak pŕi pokusu vytáhnout pastelky, byly zaráz všechny na zemi a v Beníkove puse a karty jsem nakonec ani nevytahovala.
Nakonec jsme ale přežili! VŠICHNI!
Co bych na závěr chtěla zdůraznit je až šokující přístup paní průvodčí, která naběhla do kupé zrovna, když jsem se pokoušela batolátko uspat u prsu a než jsem se stačila vzpamatovat, řekla mi, ať jsem v klidu a jelikož vidéla moji jízdenku na stolečku, "obsloužila" se sama. Navíc se mě zeptala, jelikož jsme seděli v oddíle pro cestující s dětmi, jestli máme dost místa a nemá poslat slečny, co s námi sdílely kupé, pryč. Byla jsem až v šoku. Ještě nám zatáhla závěs, abych nebyla u toho kojení tak na očích. Byla jsem ohromena tímto přístupem. Slečny následně vystoupily a hodinu jsme měli kupé jen pro sebe. Touto jízdou si vlaky EC vysloužily novou fanynku v řadách maminek a už jim chybí fakt jenom dětský koutek.
Máte další tipy, jak zvládnout dlouhé cestování?
Já cestovala sama v září s dětmi 3r a malý 7m ale busem s velkým kufrem, kočárem a batohem 100km a dalo se malý skoro celou cestu prospal, ale dcerku jsem musela udržet od pití jinak by se jí chtělo na wc😂