Nedělní fňukací rodinné okénko: S rodiči mám neutrální vztah, ne moc vřelý, léčím si pár větších i menších traumat, ale fungujeme a vídáme se často, děti milujou. Dneska jsme tam byli na obědě. Zákusek dostali: moje děti, můj manžel, můj bratr, moje švagrová. Zákusek nedostali: já. Pak nám máma balila výslužku: zákusky pro kluky, řízek pro manžela do práce. Pro mě: nic, nada. O jídlo nejde, ale vrátily se mi hned dva bolavé výchovné momenty: 1) ty buď hlavně hubená a 2) přednost mají muži, ve všem. Pak je kdokoliv další a pak až ty. Překvapilo mě, jakou silou to udeřilo. Bude to zas dobrý, ale musím to jít ven rozdýchat.
Tak to je hodně silný kafe. Posílám objetí.
To zabolí, chápu. U nás to bylo podobně, hlavně v bodech 1)buď hlavně hubená a za 2)dostane manžel a děti, ty to nepotrebuješ. U nás tedy by to spíš bylo tak, že není ani zákusek, protože bod 1) a bod 2)nesnáším vaření, protože místo zahrady (úklidu, čtení, pletení…cokoliv) musím vařit, tak jen to základní, rozhodně nebudu péct kvůli vnoučatům 🤦🏻♀️ foukám
To zabolí posílám objetí a to se tě manžel nezastal?Nepřišlo mu divný proč si nedostala zákusek?
drsný zážitek, ale snaž se to přejít, neřešit, nebude to jiné, tvůj cíl je, aby tě to nebolelo, vůbec bych to s ní nekomunikovala, je to ošklivý, ale čím méně tě to zraní, tím více jí to bude vadit... dělej, jako by se nestalo a prober s mužem
Moje mamka nežije, ta byla vždy fér. Ale táta tohle dělal a dělá stále, ale můj bratr toho ještě víc využívá, jako proč bych měla něco dostat když mám dost . Rozdíly se dělat prostě nemají, je jedno zda si žena nebo muž. Já mám oporu v muži, takže on se vždy ozve . On by nedopustil ,aby mi někdo takto ubližoval.
@velkabublina Děkuju. Pomáhá mi už jen to, že někdo další taky vidí, že to není úplně ok.
@martinka0209 Podle mě si toho nevšiml a ani není nějak moc vnimavej. Navíc na něm dlouhodobě vidím, že by taky ocenil, kdybych nějaký to kilo pustila (nejsem obézní, ale deset kilo nad ideální váhou mám, nicméně mi to teda nevadí, dala jsem těžce dolů deset minulý rok a to mi stačí).
@kackakastanka Já to nekomunikuju, nejsem na to dost silná, bych se tam kvůli blbý buchtě, kterou jsem stejně nechtěla, byla schopná rozbulet, jak ty emoce byly silný.
Já bych to probrala s mužem, aby nebyl pařez, ideálně příště ať dá půlku zakusku, nebo se švagrovou, rozdělit se, aby si matka uvědomila, že ti druzí to vidí a neschvaluji. Úplně to chápu, my doma nikdy nebyli dost. Vždycky se našla nějaká chyba, matka zkouší manipulovat stále, aby bylo po jejím. Je mi 40 pryč a konečně jsem se postavila za sebe a dala jasně a slušně najevo, že tyhle manipulaci už v tichosti (rozuměj vyřvu a nadavam doma) nepřiedu. Stojí mě to hodně sil, ale musím to udělat, aby to viděly mladší sestry a moje děti, že prostě tu manipulaci a co se jim nelíbí odmítali jasně a hned. Držím palce a posílám hodně sil
@tipata jo, to máš pravdu, vymezit se vůči tomuto typu manipulace je správné, i třeba jen tím, že se ozve manžel, nebo švagrová, to máš pravdu
@whocares chápu, chápu, ale blbý je právě i to, že se tě to takto dotýká, že by ses rozbrečela, chápu to, ale bylo by dobré se za sebe postavit, nebo dát najevo, že se tě to nedotýká, že ona se chová nehezky, což by mohlo říct místo tebe okolí...
@kackakastanka No ono to bylo tak, že máma dávala na talířky a kdo nechtěl, tak si řekl (švagrová odmítla, když jí podávala talíř). No a když dostali všichni, myslela jsem, že bude nabírat i mně, a chtěla jsem říct, že nechci, ale vyšlo to tak, že ona položila tu servírovací lžíci a o půl vteřiny později jsem řekla, mami, já nechci, a když jsem viděla, že mi ani neměla v plánu nabídnout, tak jsem zahuhlala něco jako: a stejně bych nedostala. Čímž se to uzavřelo.
To je teda fakt drsný. U nás bylo to samé, komentář, kolik a co jim. Můj otec v mě dospělosti byl schopny odnést tac s jednohubkami z mého dosahu, protože už jsem toho snědla dost. Můj dědeček schovával sladké pro mou sestru, tak mi to i vysvětlil, když jsem ho o to vyloženě poprosila. Je to těžké, já jsem si i v dospělosti prošla PPP.
@whocares chápu, můj by taky rád, abych sundala 15-20kg, ale to už asi nepůjde. Mám zdravotní omezení, pro těhotenství jsem cpala hormony, dlouhodobý kaloricky deficit a jsem tam kde jsem. Jednu dobu ryl fakt fest. Pak jsem mu to při jedné hádce vyřvala, jak mě to zraňuje a že dělám maximu a tohle mi nepomáhá. Pochopil, ale musela jsem se za sebe postavit. Nejsem ze sebe nadšená, ale znám své tělo a taky kolik toho musí zvládnout a v permanentním stresu se prostě nehubne. Promluv s ním, i kdyby s tím souhlasil, tak před rodinou se za tebe postaví. A nebo zkus tu švagrovou, pokud ona na to reagovala.
@tipata Švagrová je moc fajn a mám ji ráda, moje matka je svéráz a myslím, že to není jediná situace, kdy chudák švagrová valila oči. 😀 Ale tahat ji do toho nechci. Spíš si z toho umět udělat srandu nebo to v klidu okomentovat, aby se máti zastyděla. I když jak ji tak znám, tak ona by si jenom pomyslela, že proč to vůbec komentuju a jenom si tím říkám o to, aby nahlas musela říct, proč mi v mém zájmu nedává sladké. Dělá to i v létě s nanuky. 😀 Nicméně dost dlouho mě třeba zapomínala pozdravit, když jsme tam přišli celá rodina. Vnuci miláčci, ty vítala z dálky, pak manžela pozdravila a pak se běžela věnovat dětem. To mě ale fakt štvalo, že jsem vzduch, to jsem se ozvala a od té doby si na to dávají pozor (dělal to i táta a tomu bylo vidět, že je to líto a že se stydí, když jsem na to upozornila).
@kackakastanka Je to taková pasivní agresivita. Ona by si to sama od sebe nedovolila mi říct, že jsem tlustá. Ani že mám doma bordel nebo jsem pomalá. Ona to vždycky takhle nějak naznačí a doufá, že se nezeptam, jak to dopr**** myslí: ,,Tyjo, vy máte dneska uklizeno" a tak.
@whocares to je možná ta lepší varianta. I když to bolí v ten moment stejně, naprosto soucítím. Moje matka ještě ráda dělala to, že mne nejdřív pomalu ve dveřích zdrbla, že jsem podle ní furt tlustá (ona váží necelých 48 kg na 160cm) a u jídla mi naopak naložila extra porci, prý hubnout budu až doma 🤦🏻♀️ protože ona to jídlo, co uvařila, přece dojídat nebude, nesnáší zbytky 🙄
@whocares chápu, to je ta manipulace, já toto nepochopím, proč mají někteří lidé potřebu škodit a dusnit a navíc je to tvoje matka..., asi si řeší něco sama u sebe a tebe, pro mě tedy nepochopitelně, používá k léčbě svých mindráků..., úkol pro tebe je jasný, vymezit si hranice, nenechat se tím trápit a deptat, jak to udělat neporadím..., pomoci by mohlo okolí, nebo tvá reakce..., hlavně nehraj s ní tuto její nepěknou hru, která tě zraňuje
Ono jak na to zareagovat, když tys tu buchtu stejně vlastně nechtěla?...Jestli rodina ví, že hubnes (nebo jsi hubla minuly rok), tak to třeba mamka/manžel (kdyz se te nezastal - ale jak se mel zastat, kdyz sis nechtela vzit?) brali tak, že tě nebudou zbytečně pokoušet? To samé rizek/buchta s sebou domu. Pokud bych si hlídala váhu, ráda bych si dala na návštěvě, ale dostat to s sebou na dojezeni domu by byl dost danajsky dar. Bud by to stejne snedly deti/manzel,nebo bych to vyhodila. Tak bych se nezlobila, že ti v tomhle případě mamka nedá automaticky...Jinak souhlas s
@veronicka89 , když bych buchtu chtěla, normálně bych si o ni rekla.
@glitterglue Tohle nebylo poprvé a s hubnutím to nemá nic společného, jídlo dostával odjakživa jen manžel, nikdy já, a co se buchty týče, mohla mi nabídnout a já mohla říct ne, ona se prostě rozhodla mi ani nenabídnout. mě by tedy nenapadlo nenabídnout zákusek jednomu z hostů, i když bych věděla, že si hlídá váhu, ze slušnosti bych se zeptala. O tom, jestli si dá, nebo ne, přece rozhoduje on, ne já.
@kackakastanka Jojo, pracuju na tom dlouhodobě s psychologem. Mámu tam řeším furt už dva roky. Udělala jsem velký pokrok, ale ještě to evidentně není úplně zahojené.
U nás je to ještě vytuněnější. Máma nemusí mě, mého chlapa už vůbec a po poslední návštěvě asi ani naši malou. O to to bude mít jednodušší, může obletovat jen Adama..... Nejvíc mě to mrzí kvůli dětem, oni to vidí, uvědomují si to, Bára z návštěvy odjížděla a polykala slzičky. Naštěstí můj táta je miluje naprosto bezmezně oba a dává jim to najevo. Mě má taky normálně rád a dokonce se mě už i zastane (dětí se zastává vždycky 🙂 ) a mého chlapa má taky rád.
@veronicka89 No já se snažím konfliktům vyhýbat, prostě se mi nechce kazit náladu u stolu, zvlášť když jsem si vzít ani nechtěla.
@whocares jedna věc je nedělat dusno a druhá na sobě nechat dříví štípat. Příště bych jen na hlas ve stejné situaci pronesla "díky mami, ne nedám si." Ať he jasné, že tohle chování neschvaluju a dál to nepitvat. Kluci si zvyknou, že se do matky může vyrypnout a budou taky jedovati a to nechceme žádná.
Máme to podobně u druhých rodičů, ne našich. Na oběd nás babi zve jednou ročně o pouti, jedeme tam z povinnosti, vůbec by nás tam zvát nemusela. Vařím v kuchyni 365 dní v roce, jsem zvyklá🙂.
Jezdíme tam roky bez syna, je autista a hluk pouti nedává. Vždycky ho pohlídají naši. Tam sníme jeden řízek každý a babička se mě pak zeptá, jestli chci klukovi domů řízek.☹. Jasně, že ho nikdy nechci.....doma mu jich udělám, kolik bude chtít. Některý rok se nezeptá vůbec..... Jen mě celá léta mrzí, když vidím, že ji musí zbývat pro švagra na svačinu, pro neteř domů ( ta veze ještě svojí povedené mamince a jejímu novému příteli) a našemu synovi ani jeden.....no ale co už. Vždycky se nad to povznesu, protože si myslím, že to babičce ani nepřijde.....
