Jak jsem slíbila, vracíme se opět do Nového Jičína. Neodpustila bych si, kdybych Vám nenapsala o jedné pravidelné akci, která se v Novém Jičíně koná každoročně vždy první sobotu v září a která opravdu stojí za návštěvu. Jsou to Slavnosti města Nového Jičína.
Slavnosti se pravidelně pořádají od roku 1993, jejich součástí je například slavnostní historický průvod vojáků a představitelů původních obyvatel Nového Jičína (v dobových kostýmech). Celé náměstí se přenese do středověku a návštěvníci uvidí, jak se v dřívějších dobách bojovalo, bavilo a podobně. Celý den je většinou zakončen ohňostrojem a večerním vystoupením určité hudební skupiny. (v uplynulých ročnících to byli např. Peha, Mandrage, Miro Žbirka, Lucie Bílá...) Samozřejmostí je doprovodný jarmark s řemeslným a uměleckým sortimentem, umělecké programy aj.
V roce 1997 byla tato slavnost vybrána jako úvodní akce České republiky a v Novém Jičíně proběhlo 4. české národní zahájení Dnů evropského dědictví.
Letos připadají slavnosti na sobotu 3.září. Pokud nic nemáte a máte možnost, nenechte si tento jedinečný zážitek ujít.
Poslední město, kam zavítáme, než se vrátíme do Nového Jičína, je Kunín.
Kunín se rozkládá se po obou březích říčky Jičínky. K jeho založení došlo koncem 13. století. Koncem 18. století za správy hraběnky Walburgy z Truchsess-Zeilu došlo k velkému rozkvětu obce. Hraběnka zde založila vzdělávací ústav pro mládež, jediný svého druhu v Evropě, který navštěvoval i František Palacký.
V současnosti patří Kunín mezi moderní obce s dochovaným přírodním zázemím, kterým prochází
mezinárodní cyklotrasa Moravská brána. Nejvýznamnější památkou v obci je Zámek Kunín, který náleží k nejcennějším barokním zámkům celé Moravy. Byl postaven pro hrabata z Harrachu v letech
1726 – 1734 slavným vídeňským stavitelem Janem Lukášem Hildebrandtem. Zámek byl pojat spíše jako malé panské venkovské sídlo a místo odpočinku než jako objekt demonstrace moci a reprezentace rodu.
Zámek prošel od roku 2000 rozsáhlou rekonstrukcí a vracejí se do něj původní zámecké sbírky.
Návštěvní doba zámku je v měsíci dubnu a říjnu: So, Ne a svátky 9:00 – 16:00
V období květen až září je zámek veřejnosti přístupný Út – Ne + svátky 9:00 – 17:00
V rámci prohlídkové trasy ( I. a II. patro + zámecká půda) si můžete prohlédnout například Pohostinské pokoje, ložnice a učebny zámecké školy se zařízením a empírovou nástěnnou
výmalbou, Zámeckou obrazárnu, Lovecký pokoj, Dámský pokoj,Velkou jídelnu, Hudební a taneční
pokoj. Kostelní chodbou se dostanou do Velkého sálu s renesančními portréty členů významného
rodu Hohenemsů, do Čajovny a Žlutého pokoje s původní empírovou výmalbou a zařízením.
Prohlídku završí návštěva zámecké půdy s unikátním barokním komínovým systémem.
V Kopřivnici dále můžeme navštívit Muzeum Fojtství, které je rodným domem Ignáce Šustaly, zakladatele kočárkovny (pozdější Tatry), který zde roku 1850 zahájil první řemeslnou výrobu lehkých kočárů a bryček. V letech 1985 - 1990 byl objekt rekonstruován a v současnosti je zde instalována stálá expozice věnovaná jak I. Šustalovi, tak dalším významným kopřivnickým rodákům. V podkrovní části budovy je výstavní síň, kde jsou pořádány pravidelné výstavy. K muzeu náleží rozlehlý ohrazený dvůr s posezením a bývalý kopřivnický hřbitov. Zde se dochovala pseudogotická kaple a novogotická pískovcová hrobka.
Otevřeno celoročně.
Květen–září: úterý až neděle, 9.00-17.00 hodin.
Říjen–duben: úterý až neděle, 9.00–16.00 hodin.
V Technickém muzeu najdeme také síň slávy manželů a olympijských vítězů Emila a Dany Zátopkových. Emil Zátopek, narozen v Kopřivnici 19.9.1922, byl československý atlet a čtyřnásobný olympijský vítěz - zlato v běhu na 10.000m (LOH 1948 Londýn) a zlato v běhu na 5000m, 10.000m a maratón (LOH 1952 Helsinki).
Jeho manželka Dana, narozená ve stejný den v Karviné (Fryštát), je bývalá československá atletka, olympijská vítězka v hodu oštěpem (1952 LOH Helsinki).
Emil Zátopek zemřel v roce 2000 v Praze, je pochován na tzv. Valašském Slavíně v Rožnově pod Radhoštěm. Dana se dodnes aktivně účastní českého olympijského hnutí.
Automobily Tatra se ve světě proslavily i díky sportovním úspěchům a také cestovatelům J.Baumovi s T-12, T-54 a T-72 a především H+Z: J.Hanzelkovi a M.Zikmundovi, kteří uskutečnili své cesty s T-87 a T-805, později i studentské expedici Lambaréné s T-138. Nákladní vozy později i díky úspěchům v soutěžích rallye, zejména v té nejtěžší - Rallye Dakar, které se poprvé zúčastnily v ročníku 1986. Zasloužil se o to především legendární pilot Karel Loprais, který z 19 startů v této soutěži v letech 1986-2006 šestkrát zvítězil, čtyřikrát dojel na druhém místě, jednou třetí, dvakrát čtvrtý, jednou sedmý.
Naše další zastávka není od Štramberku daleko. Zavítáme do Kopřivnice. Kopřivnice je malebné městečko, které leží pod zříceninou starobylého hradu Šostýna. I když první zmínka o Kopřivnici je až v zástavní listině císaře Zikmunda Lucemburského z roku 1437, dobu jejího založení předpokládáme již někdy ke konci 13. století.
Roku 1850 zde byla založena řemeslná výroba kočárů a bryček, která dala základ pozdější automobilce TATRA. Roku 1897 zde byl vyroben první automobil v tehdejším Rakousko-Uhersku
„President“.V roce 1812 byla založena továrna na majoliku a hliněné zboží. V roce 1948 byla Kopřivnice povýšena na město.
Hlavní turistickou zajímavostí je v Kopřivnici Technické muzeum. V ojedinělých sbírkách muzea jsou zachyceny dlouhodobé výrobní tradice města. Před muzeem je umístěn expresní motorový vagón Slovenská strela. Uvnitř muzea pak můžete zhlédnout ucelenou přehlídku osobních i nákladních automobilů značky Tatra, vyráběných v Kopřivnici od roku 1897 až po současnost. Expozice je seřazena do pěti vývojových etap kopřivnické automobilky. Můžete zde vidět i repliku prvního kopřivnického automobilu „Präsident“.
Tělesný trest
Článek č. 8 ze série DÍTĚ JAKO PARŤÁK
Moje 3 děti ve věku 6-25 let ode mě dostaly na zadek za ty celé dlouhé roky dohromady 5x. Možná si teď říkáte, jak si to může 25 let pamatovat? Pamatuji si to úplně přesně, protože jsem tovždy vnímala jako svoje velké selhání. Ano, SVOJE SELHÁNÍ.
Fyzický trest používáme v situacích, kdy neumíme najít jiné řešení. Je to nejjednodušší, rychlé, ale je to k ničemu. V dítěti vyvolá pouze strach, ponížení a vztek. Co se týká nápravy situace a ponaučení, je k ničemu.
Velmi často je fyzický trest k dané situaci neúměrný. Nejčastějiho používáme, když jsme unavení, naštvaní (práce, partner, šéf ….) Neumíme situaci vyřešit jinak. Je to tedy jen obyčejné vybití si vlastní zlosti a neschopnosti situaci vyřešit nebo změnit.
Ptám se: „uhodili byste svého kolegu v práci, svého partnera, souseda…..?“ Proč tedy své dítě?
Vídáte venku před domem, před školou děti, které bijí mladší kamarády a spolužáky? Slýcháte o šikaně ve školách?
Holky jakým způsobem vychováváte svoje děti? Berete je jako parťáky nebo máte pocit, že byste jim měly být nadřazeny? Uplatňujete výchovu, jakou měli Vaše rodiče nebo se to snažíte dělat jinak a zajímáte se o jiné metody výchovy?
Jupiii už jsou výsledky ze školky, a od září je Nel přijata do školky, kterou jsem si moc přála. Ještě aby se mi konečně uzdravila a budu úplně nejvíc šťastná 😊
Město Štramberk je osobně moji srdcovou záležitost. Přítomnost lidové architektury na Vás dýchá kouzlem dávné historie, já osobně sem vždycky jezdím "načerpat síly". Pokud zatoužíte dát si kafe, vřele Vám doporučuji Penzion Jaroňkova pekárna na náměstí. Mimo výborné kávy si zde můžete dát i čerstvě upečené dezertíky - sladké rohlíčky, koláčky. Co se dobrého jídla týče, mám výbornou zkušenost s Hotelem Štramberk, opět na náměstí - najdete zde klasiku české kuchyně a za rozumné ceny (výýýborný moravský vrabec, špenát a bramborový knedlík, popř. česnečka).
Pokud chcete jídlo na vyšší gastronomické úrovni, doporučím Vám určitě Hotel Roubenka. Najdete ho mimo náměstí, v jedné z uliček.
Pokud byste se rozhodli udělat si v jeden den výlet do Štramberka a do již popisovaných Hodslavic, doporučím Vám restauraci Dolní Dvůr ve Veřovicích. Je to na rozcestí mezi oběma městy, nemůžete to minout - kuchyně skvělá a venku je zázemí pro děti...
Na přelomu června a července 2011 byl ve Štramberku zahájen provoz nového muzea malíře a ilustrátora Zdeňka Buriana. Expozice, která byla od roku 1992 v budově bývalých masných krámů, resp. tržnice pod náměstím, se u příležitosti 30. výročí umělcova úmrtí (1. 7. 1981) přestěhovala blíže k místu, kde Zd. Burian ve Štramberku žil, tedy na náměstí samotné. Pro tyto účely byl rekonstruován půdní prostor městské budovy č. 31, kde do té doby sídlila expozitura Muzea Novojičínska. V současné době tedy obě muzea sídlí pod jednou střechou.
Muzeum Zd. Buriana ve Štramberku nabízí expozici života a díla světově uznávaného malíře pravěku a dobrodružství, který část života prožil v tomto městě a jehož celoživotní inspirací se stala proslulá jeskyně Šipka. Expozice, která je celoročně přístupná, je tematicky obměňována tak, aby přinášela co možná nejkomplexnější pohled na Burianovo dílo.
Otevřeno je Duben-Říjen: Út-Ne 9-12, 13-17 hod; Listopad-Březen: Út-Ne 9-12, 13-16 hod.
Za návštěvu ve Štramberku bezpochyby stojí také Botanická zahrada a arboretum, které najdete v prostoru starého vápencového lomu. První výsadby v arboretu proběhly v roce 1999. Milovníky přírody jistě zaujme kamenný labyrint s amfiteátrem starého lomu, nově objevená propasťová jeskyně a hojně navštěvované horolezecké cesty na některých stěnách.
Na náměstí pod schody na Trúbu se nachází Aqua Terra - mini ZOO, která je stálou výstavou
akvarijních a terarijních zvířat a největším sladkovodním akváriem ve Štramberku. K vidění jsou tu
plazi z celého světa, ryby z afrických jezer, piraně a jiné velké ryby z povodí Amazonky.
Za návštěvu určitě stojí Národní sad na Kotouči, jehož nejvýznamnějším místem je Jeskyně Šipka.
Ta Štramberk proslavila archeologickými nálezy kostí pravěkých zvířat, ale především nálezem
zlomku spodní čelisti neandrtálského dítěte. Objev učinil tehdejší profesor novojičínského gymnázia Karel Jaroslav Maška, který svým výzkumem dokázal, že v pravěku jeskyni střídavě obývali lovci a dravá zvěř. V roce 1960 bylo území vyhlášeno národní přírodní památkou.
Štramberk je je malebné městečko v podhůří Beskyd, které je nazýváno Moravským betlémem.
Dominantou města i okolí je zřícenina hradu Štramberk s válcovou věží zvanou Trúba (tzv.bergfrit).
Gotická věž hradu s areálem a přilehlými úseky opevnění byla zařazena mezi Národní kulturní
památky. Městské opevnění je původní a ukazuje na půdorys hradu. Hradební zeď na severu navazuje na opevnění hradu a tvarem nepravidelného pětiúhelníku vymezuje původní město.
Na Trúbě je velmi zajímavá konstrukce střechy. Jedná se o plochu čtvrtého stupně, která patří mezi konusoidy. Je definována jako přímková plocha, kde tvořící přímky protínají kružnici (v našem případě obvod věže), dále přímku, která je rovnoběžná s rovinou této kružnice (hřeben střechy) a další přímku, která je s touto mimoběžná, leží o něco výše a je také rovnoběžná s rovinou kružnice.
Trúba je vysoká 35m, za normálních okolností je otevřená denně od 9-19hod. Pokud mám správné informace, od února 2015 je trúba uzavřena z důvodu rekonstrukce.
Správně holky v příspěvku níže uvedly, že naše kroky nyní poputují do Štramberka. Znáte místní specialitu štramberské uši? 🙂 Dostanete je zde koupit skoro na každém rohu, obyvatelé Štramberku vám budou říkat, že zrovna ty jejich jsou ty "pravé". Recepty si rodiny střeží jako rodinná tajemství. 🙂
Obchodní značku Štramberské uši může od roku 2000 nést pouze produkt vyrobený na území města Štramberk. V roce 2006 ve městě působilo osm výrobců s přidělenou licencí. Na počátku roku 2006 získala Česká republika od Evropské komise předběžný souhlas s udělením ochrany zeměpisného označení původu pro tento potravinářský výrobek. Od začátku roku 2007 jsou Štramberské uši prvním českým potravinářským výrobkem, kterému EU tuto ochranu přiznává v rámci standardní procedury.




























































































































