Výsledky vyhledávání pro slovo #miminko

    Zruš hledání

    Máme tu začátek 6 měsíce🤰🏼💙
    #miminko #6mesic #tehotenstvi #2trimestr #budumama

    Pro toho našeho chlapečka 💙 Lví král úplně všude v obchodech 💛😁

    #lvikral #miminko #chlapecek #budumama

    mumaddy
    26. črc 2019    Čtené 498x

    ATTIPAS- obuv pro první krůčky👣

    🦶🏼 ATTIPAS 🦶🏼

    Botky pro první krůčky 👣

    .

    .

    .

    Když jsem ještě nevěděla, o jaké botky jde, a pouze jsem je viděla na internetu, zaujali mě na první pohled svojí barevností, moderním a originálním designem.

    .

    Botičky ATTIPAS jsou vhodné pro děti od 6mesiců do 3let. Jsou speciálně vyvinuty pro děti, které dělají svoje první krůčky. Vyvinuty byli v Jižní Korei špičkovými ortopedy. Jsou certifikované v JK a testované podle českých směrnic v akreditované laboratoři ve Zlíně.

    Splňují hygienické normy pro děti do 3let.

    .

    Attipasky se nejvíce přibližují  přirozené chůzi na boso. Jsou vhodné jako domácí obuv, obuv do školky, herny ale i ven když je sucho a teplo. Jsou dostupné v 6 velikostech. První velikost spíše dekorační nebo zdravá obuv do kočárku.

    My zvolili velikost Medium 20- 10,9-11,5cm.

    .

    Attipasky jsou prodyšné-nožka se nazapařuje a muže dýchat , bezpečné- bez lepidla, toxických látek a formaldehydu,  zdravé- volná špička nebrání zdravému stereotypu chůze a napomáhá aktivizaci krevního oběhu , komfortní díky měkké podrážce která neklouže, lehké a flexibilní- jsou ze silikonu a bavlny. Obuv je lehká a pružná.

    .

    Zaujali vás Attipasky a pročetli jste se až sem? Mám pro vás unikátní slevový kód na slevu. Stačí v košíku zadat MUMADDY10. ❤️👣

    .

    Děkujeme @attipas_cz za dokonalé botky 👍🏼

    #prvnikroky #krůčky #prvniboty #attipas #attipasshoes #attipascz #zdravaobuv #zdraveobouvani #baby #miminko #foot #instaphoto #recenze #mamablog #blogerkycz

    mumaddy
    13. črc 2019    Čtené 462x

    Msgic cup, dudlík od NUK

    Koukejte jaký krásný mám hrneček ! 

    Konce i nový dudlík a pořádný klip který nám do teď chyběl 🙈

    .

    Tento super hrneček ve tvaru vlastně skleničky je netekoucí, nikdy se nevylije! Vhodný je k učení pití již od 8mého měsíce 🤩

    Pít se dá úplně ze všech stran což je super . 

    No my sice ještě potrénujeme, ale zaujal ho, dobře se mu drží i bez oušek. 

    Dá se rozložit na části pro dobré a důkladné umytí. 

    Hrneček je vyroben z plastu a silikonu. .

    Dudlík má nádherný desing, je k němu i uzavíratelná krabička . Skvělý tvar “hlavičky” vhodný pro citlivou pokožku. Savička ne silikonová. Neobsahuje BPA.

    Přiznám, že tím, že je Maxik zvyklý od malá na jiný tenhle nevydrží mít v puse dlouho, zato ho ale zaujal natolik méďa 🐻, že v puse má svůj vydudlaný a na klipu mu visí na hraní a okusovaní tento 🤣 .

    Klip je paradni v tom, že se dá nasadit na dudlik pouze s tou hlavičkou bez očka 😍 což je super, ten nám chyběl. .

    Za nás doporučujeme vyzkoušet ! 

    Určitě navštivte stránky @nuk_ceskarepublika najdete tam plno fajn věcí 🔝

    mumaddy
    4. čer 2019    Čtené 453x

    Vaříme dětem

    Vaření x skleničky.

    .

    Nebudu se tajit tím, že kupujeme i skleničky. 

    Maximkovi, ale také vařím a teď mi moc pomáhá tato parádní kniha od @kniha_mesice .

    .

    Je v ní spousty receptů od těch nejzákladnějších jednoduchých až po ty pro starší děti. .

    Pro mě super pomocník! 

    A třeba začnu vařit miláčkovi častěji, chystám se na to hlavně až bude zelenina ze zahrádky a moc bych si přála ten vařící stroj kde se vaří v páře to je taky pak o něčem jiným 🤣❤️

    Knížku můžete koupit v levných knihách 🙂

    .

    Co vy ? Vaříte ?🤤

    .

    Tak dobrou chuť! 🥦🥕Teda teď už asi dobrou noc🤷🏼‍♀️😴

    .

    mumaddy
    3. čer 2019    Čtené 464x

    Knížky YOYOBOOKS

    @yoyobookssk ! Takhle bych začla tuhle recenzi 💙

    .

    Opravdu 🔝 propracované učící knížky, knížky pro nejmenší i větší děti, dokonce i knížky do vody !💦

    .

    Kam je vezmu sebou, tam mají úspěch. A hned se všichni ptají, kde jsou ke koupi.

    .

    U nás zatím vede velká, plyšová šustící knížka se zvířátky a knížka s kousátkem, kde si později děťátko s vámi procvičuje paměť.📕

    .

    Knížka Slova, učí -co jiného než slova a také do sebe stránky zapadají, tudíž má i hmatové prvky. Je pevná, aby jí dítě neroztrhlo. Díky tloušťce stránek se dobře otáčí i nejmenším dětem.

    .

    Jsou tohle moje uši? Tu si prohlíží společně semnou Maxik moc rád, jsou tam zvířátka a hledáte, komu patří uši vykukující z knihy. 🐨

    .

    Najdeš mě? Je to novinka, chvilku na trhu🐳. Je to dotyková knížka se zvířátky. V knize najdete několik různých povrchů⭐️.

    .

    Ještě máme knihu do vany s žinkou na mytí, tu jste viděli ve stories. 🛁

    .

    Na instagramu @yoyobookssk najdete odkaz, kde lze knihy koupit, pokud vás nějaká zaujala, tak se určitě mrkněte nebo napište přímo na jejich Instagram, kde vám velice milý a ochotný personál poradí 🔝❤️

    My jsme velice spokojeni a moc děkujeme 🌼

    Proč to tak utíká, každý den děkuji, že jsem měla šanci tohle zažít a že jsi tu❤ #miminko #ultrazvuk #holcicka

    kristynapetrlikova
    12. kvě 2018    Čtené 1261x

    Porod? Nikdy jsem ho neměla plánovat

    Všechny jsme si tím prošly a nebo aspoň projdeme,  některé jen jednou,  některé vícekrát. Člověk se dozvídá,  že existuje předporodní  plán,  který by nám měl usnadnit celkový průběh porodu a kde jsou napsané všechny naše přání ,  ale dokážou ho PA splnit? A opravdu jde porod naplánovat?  U mě asi teda nešel a závidím všem maminkám,  které měly porod takový jaký si vysnily. 

    ČEKÁNÍ NA DEN D

    15.1.2018 jsem měla první termín porodu,  zdálo se že už už bychom mohli ject,  bohužel ještě  jsem si musela počkat. 18.1.2018 den kdy jsem se tak naštvala a řekla si „jestli se ti nechce ven,  tak ti trochu pomůžu“ tak jsem začala večer dělat štrůdl a dort,  můj přítel s údivem jen přihlížel a jediné co z něho vypadlo bylo „To jako děláš pro mě, nebo se jí snažíš porodit na plovoučku?“ No jo ti chlapi.  Super povedlo se,  měla jsem hotovo a šla do půl hodiny spát. 

    Přítel ráno v 6:00 vstává do práce a tentokrát sem vstávala i já s tím,  že mě bolí podbřišek a chytají poslíčci,  ten hned na to,  zda už jedeme,  řekla jsem ať neplaší a jede do práce,  že mu zavolám kdyby náhodou.  Nejdříve sem si myslela že to budou jen posličci, bylo to nepravidelné a slabé, ale okolo 10 začaly být kontrakce pravidelné po 7minutách,  do porodnice jsem řekla, že pojedu až budou kontrakce co 5 minut. 

    Víte co je vtipné? Chápu, jsou maminky a maminky,  já třeba jela do porodnice jen ten den kdy už jsem fakt začínala rodit,  jiné jezdí s poslíčkama během těhotenství třeba 10x,  přitom ja byla v takovém stresu,  že kontrakce nepoznám houby,  poznala jsem je. 

    Cca po 11 hodině začaly být  kontrakce po 5 minutách a docela intenzivní, vzala jsem telefon a volala „Mam kontrakce po 5 minutách,  hele prijeď a radši pojedeme“ do 20 minut byl doma,  sebrala jsem saky paky,  zavolala mámě,  že už jedu do porodnice a bylo to. 

     PORODNICE,  ČEKÁNÍ NA PŘÍJEM A VYŠETŘENÍ

    Po příjezdu do Slánské nemocnice,kolem 13:00 hodiny,  jsem čekala na to až si sestřičky a doktorky oběhají co musí a ať si teda připravím vše potřebné, občanku,  VZP kartičku,  rodné listy,  přiznání otcovství,  prostě papíry a papíry.  Když už se mě konečně asi po 10 minutách sezení,  někdo ujal,  šla jsem na monitor na ozvy,  mezitím jsem dostala papír na vyplnění. 

    Nikdy jsem nepochopila proč to dávají vyplňovat když maminka,  prostě leží kolikrát v bolestech,  nemá sílu ani udržet propisku a ještě by měla vyplňovat nějaký papíry. 

    Vše bylo celkem fajn,  sestřička se me zeptala na pár otázek,  trochu jsme se zasmály a po ozvach jsem šla na „kozu“ kde si mě prohlídla na kolik cm jsem otevřená. „Tak na jeden prst slečno, necháme si Vás tady,  přítele sebou máte?  Pokuď ano tak se oblékněte,  jděte se rozloučit a pošlete ho domů,  nápíšu Vám do karty ať Vám ho zavolají,  když  budete přípravena k porodu“ a bylo to,  rozloučila jsem se s přítelem, který byl víc nervózní jak já a byla přesunuta na „Hekárnu“. 

    Naštěstí jsem tam nebyla sama,  ale ještě s jednou maminkou,  aspoň nám ten čas utíkal rychleji.  Během čekání jsme byly připojené na ozvy,  kdy nám bylo oznámeno,  že se můžeme jít vysprchovat,  cvičit na míči,  koukat na televizi a v 17:00 bude večeře. Všechno bylo zatím fajn,  kontrakce stále po 5 minutách,  já hopsala na míči,  docela mě to uvolňovalo,  mezitím nějaká slečna začala rodit,  hekarna je hned u porodního sálu,  takže to jak slečna nadávala jsme slyšely fakt dobře.  Teď sem se bála porodu ješte víc než před tím.

    Asi přeskočím ty nudné pasáže,  kdy proste jsme šly na večeři,  kdy nám dělaly ozvy a tak,  ale začnu hned tím,  co se mi absolutně nelíbilo,  byla kontrola, PA ( nejmenovaná porodní asistentka),  která mě ani neupozornila,  že mi  bude při kontrole dělat Hamiltonův hmat,  který teda šíleně bolel. Dobrý jednou bych to přežila ale za celé čekání mi ho udělala  asi 4x... 

    Poté mi bylo oznámeno že kolem 21:00 hodiny pokud budu otevřena na 4 prsty se přesuneme na porodní sál.  

    HURÁ UŽ TO PŘICHÁZÍ, JDU RODIT! 

    Ve 21:15 jsem už byla na porodním sále,  kde si připravovala PA vše potřebné, s tím,  že v půl jedenácte mi udělá klystýr,  no co Vám budu o klystyru povídat,  žejo.  Když už jsem ho měla teda zasebou (myslela si že mi to rozjede porod,  ale ono nic) tak mi udělala opět Hamiltonuv hmat a řekla že pichneme vodu a kolem půlnoci bych mohla volat přitelovi. 

    Kdyz mi propichla vodu (propichnuti mě teda docela dost bolelo) moje kontrakce rostly a byly už po 4 minutach, kdy jsem slyšela z hekarny jak ta slečna, která tam ležela semnou,  trochu řve bolesti a řekla sem si „hm dobrý,  asi budeme rodit obě dvě“ no a nebylo tomu tak? 

    Když přítel přijel už sem měla velký bolesti, křižáky které mě chytaly už od 20:00 kdy jsem říkala,  jestli by mi teda mohla dát epidurálku,  se na mě PA jen pousmala a odešla. Jediné co jsem dělala a co mi pomáhalo byla sprcha a míč,  na kterém jsem hopsala,  protože hlavička prý nechtěla dolů. 

    ZMATEK,  CHAOS,  NAPROSTÁ VYČERPANOST 

    Začalo to být docela zajímavé,  tím že PA se mi snažila uspěchat porod,  myslela si že rodit budu jako první  já,  houby, slečna začala mít bolesti a sestra nevěděla u koho má být dřív,  dobrý ja tam měla pritele,  který mi byl velkou oporou,  který mě držel a masiroval ty moje bolavý záda a slečna nikoho sebou neměla,  to že tam asistentku nemám by mi celkem nevadilo,  kdybych jako prvorodička dostala nějaké informace. 

    Už jsem začínala být celkem vyčerpaná a nevěděla zda mám být na míči,  nebo zkusit chodit a nebo jít do sprchy.  No a najednou to začalo,  ani nevim kolik hodin bylo,  vím jen,  že slečna už tlačila na lehatku,  priběhla ke mě sestra s tim jak se cítím a když sem řekla,  že mam tlaky,  tak si mam prý zkusit rozkročit nohy,  opřít se o kozu( kterou mi zapoměla zvednout a běžela vedle), tlačit.  Jo jenže ja proste nevěděla že mam začít tlačit při kontrakci,  protože mi to nikdo neřekl a me to nutilo tlačit pořad.  Začalo mi být pěkně nevolno a myslela sem si že omdlím z naprostý vyčerpanosti a bolesti od zad. Tlačila jsem...  Hlavička pořád nechtěla dolů,  já ležela na boku,  kdy už jsem ani nohy necítila a tlačila. Najednou cítím že už je tam,  jenže PA nikde,  říkám příteli aby ji zavolal,  nebo že ji porodim na zem. 

    Můžu Vám říct,  že ta přilítla, zkontrolovala a řekla „no vidíte už vidim v cestách hlavičku,  tak tlačte.  Jo ještě jsem dostala upomínku takovým hnusnym tónem ,  že když si u toho trochu zařvu,  tak tím si nepomůžu a že se mam chytit madla a tlačit nohy směrem k břichu.  Promiňte rodím poprvé a říkáte mi to až teď!  To jsem vtu chvíli myslela. Když už byla hlavička celkem vidět a cítit,  zavolala porodníka, na toho jediného si opravdu stěžovat nemůžu.

     ➡„Slečno zatlačíme až přijde kontrakce ano?“

    ➡„Pane doktore,  teď žádnou kontrakci necítím,  odezněla.“

    ➡„To nevadí času máme dost,  hlavně v klidu a dychejte.“

    UŽ JE TADY,  UŽ JE VENKU ANEB RANDE NA SLEPO

    V naprostém vyčerpání kdy jsem 22hodin byla vzhůru,  jsem 20.1.2018 v čase 4:45 přivedla na svět svojí krásnou dceru Elenu s mírami 51 cm a 3790g

     Porod nelze naplánovat,  aspoň teda mě se to nepovedlo, nemůžeme totiž vědět zda nebude nějaká komplikace,  i když neprobíhal,  tak jak jsem si ho představovala a určité prvky mi hrozně vadily,  děkuji každý den,  že jsi tu semnou a že jsi zdravá.  

    "Rozhodnutí stát se matkou je to nejzásadnější. Je to rozhodnutí, že vaše srdce bude navždy chodit mimo vaše tělo." Je to už 7měsíců co jsem tě poprvé drežela v náručí a ty jsi mi změnila můj život. Pamatuju si na naší první společnou noc, kdy jsem si tě vzala k sobě do postele a celou dobu na tebe koukala. Byla jsi tak krásná a v tu chvilku jenom moje, že jsem tě prostě nemohla dát do postýlky. Rano, když přišla sestra do pokoje, tak me pokarala, že si taky musím odpočinout a ať tě dám do postýlky, ale ja to stejně neudělala a nechala si tě u sebe. Vím, že někdy už jsem vyčerpaná, ale pořad si moje malá holčička, kterou chci mít při sobě. ❤️ #momanddaughter #daughter #stylmom #stylbaby #czech #czechgirl #czechbaby #czechmom #mommy #imom #instamama #babygirl #same #bow #7months #adrianka #babyadriana #maminka #miminko #mojeholcicka #stejny #mamasgirl #mamasdcerou #mameseradi #nejkrasnejsi #kratimesicas #face #mommysgirl #family #selfie

    • ušitý setík pro toho mojeho miláčka 👍🏻 #obleceni #maskac #chlapecek #holcicka #miminko

    kristinafar
    29. črc 2017    Čtené 3208x

    Nechat miminko vyřvat? Vážně existují rodiče, kteří to dokážou?

    Opravdu to jde? Existují vážně rodiče, kteří necítí tu bolest, kterou dítě prožívá? Miminko křičí na celý svět, zalyká se, je celé rudé, zpocené a unavené a maminka stojí nad kočárkem, povídá si s kamarádkou. Chvílemi se otočí na miminko a povídá:

    ‚‚No jo, to se nám to nelíbí, co? To křičíme na celé kolo, ale já tě na ruce nevezmu, ne ne ne. To musíš vydržet.‘‘

    Miminko pláče víc a víc, pláč už to vlastně není, je to spíše už jen zoufalé volání, které jakoby říkalo:

    ‚‚Mámo, no tak, ty mě neslyšíš, já tě potřebuji! Něco mi vadí, něco se mi nelíbí, udělej s tím něco! Kde jsi?‘‘

    Máma ale moc dobře slyší, jak její miminko křičí, jenže jí jedna paní povídala, že když nechá dítě vyřvat, naučí se vystačit si samo. Přeci na mamince nemůže být závislé.

    Jenže tato paní, časopis, článek nebo psycholog nejsou máma ani táta vašeho miminka, a proto nemohou tušit, co se vašemu dítěti děje. Nikdo třetí nemůže říct, co s vaším miminkem máte dělat. Jediný spolehlivý rádce je srdce a intuice.

    Nechat miminko vyřvat? – Ne!

    Dětský pláč má několik stovek důvodů a jedině máma nebo nejbližší člověk, který se o dítě stará, se může naučit signály miminka rozpoznávat. Ano, není správné někoho soudit, ale denně vídám rodiče, kteří nechají své miminko řvát v kočárku a utěšují ho slovy: „To musíš vydržet.“

    Zkusme se ale zamyslet a rozebrat si, co asi miminko cítí. Miminko je taky člověk, i když ještě malinký, a člověk potřebuje ke svému životu komunikaci.  Protože miminka ještě nemohou komunikovat slovně, komunikují skrze pláč.

    Pro tyhle človíčky je máma nebo člověk, který se o ně stará, středobodem světa. Je to osoba, se kterou se miminko cítí v bezpečí, osoba, kterou potřebuje, a svým pláčem dává najevo, že je něco špatně. Miminka nepláčou proto, aby nás provokovaly, pláčou proto, aby s námi mohly komunikovat. Zkusme jim více naslouchat a pokusme se naučit jejich pláč rozpoznávat.

    Co se opravdu stane, když dítě necháme vyřvat?

    Chtěla bych se ještě vrátit k tomu, jak jsem psala, že když necháme dítě vyplakat, naučí se vystačit si samotné. Ano, tohle je pravda, ale naučí se to až po dlouhých minutách a v mnoha případech, po hodinách usilovného pláče.

    Jenže s tímto se i naučí hledat bezpečí v nějaké „náhražce“, například  to může být plenka, usínáček, plyšák či jiná oblíbená věc. Nechci tímto říct, že všichni rodiče jsou takoví, jen vás prosím, zkuste na dětský pláč reagovat jinak. Připusťte si, že vás vaše miminko potřebuje, a když pláče, něco se vám snaží říct.

    Kdysi to bylo běžné dnes, ale jsou i jiné možnosti

    Pokud vás napadá, že kdysi tohle bylo normální a vás také rodiče nechávali vybrečet, pak ano, máte pravdu. Přežili jste a dnes dokážete normálně žít. Jenže dnes už je doba jinde, komunikace nabrala úplně jiné obrátky, vědci a psychologové zjistili, že mnoha nepříjemným věcem se dá předejít.

    Lidské jednání a chování je dnes už vnímáno jinak, je dokázáno, že s otevřenou komunikací je mnohem snazší problémy a situace řešit. S miminky můžeme komunikovat neverbálně, můžeme rozpoznávat druhy pláče, můžeme vyjádřit pochopení.

    I když to některým přijde hloupé, ale i miminko vnímá naši intonaci, gesta a miminku. Je jedno, co miminku říkáme, ale když se naučíme soucítit s druhým, naučíme se pak rozumět i tomu, co není vysloveno.

    enapay
    6. čer 2017    Čtené 1783x

    Jak oblékat miminko? Nebojte, není to žádná věda

    Myslím, že většina maminek mi dá za pravdu s tím, že jedna z nejkrásnějších činností v těhotenství je nakupování výbavičky pro miminko – především oblečení. Maminky se těší, jaké to bude, až bude miminko konečně na světě, jak se budou mazlit a také to, jak budou své miminko šňořit. Je totiž samozřejmě jasné, že zrovna to vaše miminko bude nejkrásnější na celém světě, ale to je ještě potřeba podtrhnout krásným oblečením.

    Nicméně nákupy pro malé miminko jsou poměrně ošemetné, protože vůbec netušíte, jaké vaše miminko bude. Díky lékařským kontrolám většinou maminky zhruba tak nějak tuší, jak velké miminko mohou očekávat, ale co nelze odhadnout dopředu je například to, jak moc bude miminko zvracet – a s hodně zvracejícím miminkem je samozřejmě potřeba také mnohem více kousků oblečení.

    Pro spoustu maminek (především prvorodiček) je velmi náročné zvolit pro miminko oblečení vhodně podle konkrétního počasí, takže zpočátku třeba i tápou. To, zda je miminko vhodně oblečené, poznáte perfektně podle toho, že mu sáhnete na zátylek – ten by neměl být ani horký ani chladný. Pokud je krček horký, svlékněte miminku jednu vrstvu oblečení, pokud studený, naopak ho přioblékněte. A nebojte se, za chvilku budete mít oblékání miminka v malíku a budete se třeba i smát tomu, jakou vědu jste v tom zpočátku hledala.

    Když vyrážíte s miminkem ven, zvolíte pravděpodobně „lepší“ oblečení, což je naprosto pochopitelné – chcete se pochlubit tím, jak nádherného potomka máte. Zatímco doma je prioritou především to, aby bylo oblečení funkční a miminku pohodlné, nikde ho nic netlačilo, nemačkalo a bylo v něm tedy co nejspokojenější. Tyto parametry splňují stoprocentně různá bodýčka, overálky, tepláčky a dupačky. Jelikož miminko zpočátku roste velmi rychle, tak mnoho maminek nakupuje v bazárcích. Můžete nakouknout třeba do zdejšího modrokoníkovského bazárku, kde je tato sekce oblečení zastoupena velmi početně.

    Jak už to tak bývá, tak i v tématu oblékání miminka existuje spousta názorů. Nakonec vám stejně nezbyde než se řídit svým zdravým selským rozumem a najít si systém, který bude vyhovovat vám a hlavně také vašemu miminku, protože každé miminko je jiné a zatímco jednomu bude v bodýčku a tepláčcích zima, tak druhému v tom může být naopak teplo.

    Na spaní pro miminko z vlastní zkušenosti doporučuji overálky - rychle a pohodlně se vám bude přebalovat, což oceníte především v noci. A to nejen vy, ale i vaše miminko, které už se moc těší, až si konečně dá svoji vytouženou dávku mlíčka.

    A co si myslí o oblékání miminka konkrétní uživatelky ve fóru?

    Maminka lučavka píše: „Já se řídila pravidlem oblíkat jako dospělý plus jedna vrstva. Teď budou malýmu dva roky, a oblíkám ho jako sebe. Ale každý mrně je jiný, já sem třeba pořád sahala jestli není studený nebo propocený. I když my jsme teda velký teplomilové, takže pořád pořádně zachumlaný. Vždycky hlavně hlídám zakrytý zádíčka a hlavně ouška...“

    Velmi často se můžete setkat s názorem, že by mělo mít miminko oproti vám 1 vrstvu oblečení navíc, ale maminka luuciee83 k tomu dodává: „Já bych neřekla, že by mělo být vždy použito pravidlo - podle mě + 1 vrstva navíc - fakt to chce "vychytat". Lepší je, dle mého názoru, miminko přiobléct, když zjistíš, že má třeba chladnější ručičky či nožičky, než aby se Ti malá přehřála. My teda máme doma už roční "miminko" a třeba včera a dneska byla malá ve tříčtvrťáčkách a v bodýčku s krátkým rukávem a bylo jí určitě příjemněji, než kdyby se "pařila" v dlouhém.“

    V současné době se už dá konečně předpokládat, že bude teplo, takže je potřeba více hlídat, aby miminko nebylo přehřáté. Jak obléknout miminko, když je kolem 20 stupňů se můžete inspirovat zkušenostmi maminek například v tomto vláknu.

    Také se vám může stát, že například starší generace (babičky a prababičky), vám budou vnucovat názor, že by mělo mít miminko čepičku i doma. Co si o tomto bodu myslí maminky na koníkovi? To můžete zjistit právě tady.

    A pokud si náhodou nevíte rady, kolik jakého oblečení pro miminko pořídit, nezapomeňte nakouknout  do Wiki knihovny, kde je vše moc hezky popsáno.

    Rozhodně se nebojte, nakonec uvidíte, že oblékat miminko je vlastě zábava, i když to zpočátku může vypadat jako věda srovnatelná s fyzikou. Navíc čím bude děťátko starší, tím lepší to bude. Budete jistější a hlavně uvidíte, že žádný učený z nebe nespadl a pochopíte, že i chybami se člověk učí.

    Zdroj obrázků: pixabay.com

    byclairecz
    Zpráva byla změněna    27. bře 2017    

    "Upozornění; nemačkat, nepusinkovat, nechňuchňat= KŘEHKÉ".....aaaaa, jak to mám asi udělat???! 😂😜😘 #chlapecek #miminko #laska #radost

    • po vyčerpávajícím pláči, který provází celou část oblékání je odměnou tenhle stav kóma 😊

    #baby #miminko #chlapecek #overal #obleceni

    simply_mami
    26. zář 2016    Čtené 15341x

    24 věcí, které si myslí nové maminky

    Tak jsme se dočkali. Konečně tu byl ten malý drobeček s námi. Tolik jsme se na něj těšili. 

    Pamatuju si to jako dneska. Přinesli jsme si domů naše první děťátko. Doma bylo absolutní ticho. Zabalila jsem ho do zavinovačky a položila do postýlky. Stáli jsme s manželem nad postýlkou s naším děťátkem, manžel mě objal kolem ramen a společně jsme se na něj dívali. Dívali jsme se a mlčeli. 

    Po pár dnech už bylo vše jinak 😉. A já měla v hlavě pořádný fičák. Jedna myšlenka střídala druhou...

    1. A mám ho navždy.
    2. Pro boha, co s ním mám dělat?
    3. Nechápu, jak toho může takové malé miminko vykakat tolik za jeden den.
    4. Jak toho může to malé miminko tolik sníst za jeden den?
    5. Bylo by to o tolik jednodušší, kdybych měla ještě jeden pár rukou. Proč to evoluce nezařídila?
    6. Co je dnes za den?
    7. Pane bože, myslím, že jsem ho zlomila.
    8. Má to hovínko správnou barvu?
    9. Dělám to správně?
    10. Co to je za zvuk? 
    11. Přece už zase nemůže mít hlad?
    12. To už zase kakal?
    13. Proč jsem to jen googlila?
    14. Jsou ostatní matky taky ještě v pyžamu?
    15. Jestli mi ještě jednu někdo řekne, “spi, když spí dítě”, tak ho praštím.
    16. Prosím, neposlintej mi mé poslední čisté oblečení. 
    17. Jak se má sakra tahle věc obléknout?
    18. Proč nemůžu přijít na to, jak to sundat?
    19. Počkejte… zhloupla jsem. Zlepší se to někdy?
    20. Mám otevřít dveře nebo nejdřív schovat prsa?
    21. Opravdu se potřebuju napít.
    22. Prosím, přestaň plakat.
    23. Pro lásku boží, prosím, přestaň plakat.
    24. Takhle jsem si to nepředstavovala.

    A jaké myšlenky se honily hlavou vám? 🙂

    Pravidelna kontrola Olivera u #lekare je uspene za nami. Pry krasne rosteme, pribirame idealne na vaze a k tomu se umime i uzasne #smat . Proste idealni #miminko , ktere si #pediatr a #rodice mohou #prat . Jen to nasledne oblekani se nam nejak nelibilo. @jablee