Výsledky vyhledávání pro slovo “Tr”
Ano, souhlasím, že nemoc je v podstatě požehnání. Zastaví nás, když se neubíráme správným směrem atakdále bla bla canc. Ale doprdele, musí se to požehnání vždycky dostavit v tu nejblbější dobu??!! Jako že za 9 dní mi začínají desetidenní pěvecké kurzy, které nebyly zrovna levné. V té době si ještě odskočím na svatbu kamarádce, kde mám taky zpívat a ke všemu je moje sestra zrovna na delší dobu v ČR a konečně jsme se chtěly vidět na delší dobu než jen z rychlíku při nějaké rodinné akci po víc jak roce. A dneska mi jedno dítě lehne s hnisavou angínou, druhé vypadá, že to asi bude mít taky a mě při mé náchylnosti k angínám už teď začíná škrábat v krku...
Koník píše 29.dní do termnínu porodu...Už ted vím,že je
to méně,protože naše láska se opravdu nehodlá otočit a je tam nacpaná,jako špunt,jsme KP a čeká nas císařský řez..Ale to už všechno zvládneme...😊Takze plus mínus,ani ne tři týdny...Už se té naší bojovnice nemůžeme dockat....Už aby tu byla s námi a my byli komplet-my tři💕😚...poslední fáze,poslední chvilky s bříškem.....😍
Další významnou památkou je kostel svatého Mikuláše
Kostel svatého Mikuláše v Jaroměři je jedna z nejvýznamnějších českých gotických památek. Nachází se na východní straně náměstí a tvoří dominantu okolí. Jedná se o farní kostel jaroměřské farnosti. Kostel je kulturní památka České republiky.
Založení kláštera se datuje do druhé poloviny 14. století, vlády krále Karla IV. Založil jej první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic, který jej později povýšil z farního kostela na kostel konventuální kanovníkův řeholních sv. Augustina. Se stavbou trojlodní stavby se začalo v roce 1404. Chrám byl vyprojektován po vzoru kostela ve Vratislavi, ale došlo ke zkrácení stavby. Původní chrám byl vystavěn jako stejnolodní s bohatým klenebním systémem, který je dnes zachovalý pouze v torzu. Husitské války přerušily stavbu chrámu, ta byla zaklenuta až počátkem 16. století.
Podobu chrámu poznamenaly četné požáry, sesouvání půdy a následné opravy. Například v roce 1548 vyhořela věž v jihozápadním průčelí kostela. Oprava probíhala až do roku 1562. Roku 1584 došlo k zesílení pilířů hlavní lodi. Renesanční předsíň byla přistavěna v roce 1590 před západní průčelí. V roce 1670 byl chrám opět poškozen požárem. V roce 1683 byly zesíleny pilíře na jižní straně kostela a zároveň byla snížena severní věž. Zvonice byla dokončena roku 1707.
Interiér
Ačkoliv je kostel hlavně gotický, výzdoba kostela je barokní. Nad vchodem do severní lodi je umístěna soška patrona kostela od Matyáše Bernarda Brauna. Bohatě zdobený hlavní oltář z roku 1772 od jaroměřského rodáka Martina Krupky má na vrcholu sousoší Nejsvětější Trojice. Od Martina Krupky je také kazatelna se sochařskou výzdobou a pontifikální křeslo. Mezi další vybavení kostela patří čtyři boční oltáře z 2. poloviny 17. století, cínová křtitelnice z roku 1518 od Václava Tvrdocela, jejiž víko je pozdějšího data a historickou zajímavostí je náhrobek litevského knížete D. Sangušky zavražděného v Jaroměři roku 1554. V roce 2007 se děkan Jerzy Stanislaw Zięba postaral o zhotovení sochy bývalého papeže Jana Pavla II. v životní velikosti. Sochu ze dřeva vypracoval místní akademický sochař Petr Novák, dokončena byla v roce 2008.
Zajímavost
V kostele sv. Mikuláše můžeme najít ampulku s krví Jana Pavla II., kterou uložil biskup Jan Vokál. O relikvii poprosil děkan Jerzy Stanislaw Zięba osobního sekretáře Jana Pavla II. arcibiskupa Dziwisze, který žádosti vyhověl. Ampulka s krví je uložená ve skříňce ve tvaru gotického okna, kterou zhotovili místní řemeslníci.

9 důkazů, že každá rodina je tak trochu zvláštní
Každá rodina má svoje zvyky. Každá rodina řeší drobné i větší problémy. Připadá vám, že ta vaše rodina se trochu vymyká standardům? Porovnejte to s následujícími situacemi z rodinného života 🙂
1. Sebevražedné sklony
Jak myslím dopředu a zároveň nemyslím.
Chtěla jsem manželovi a dcerce říct: "Jdu se podívat, jestli se mi vypralo prádlo a pak ho pověsím."
Místo toho jsem řekla zkráceně: "Jdu se pověsit." 🙂 (wwwerca)
2. Mladý vinař
Štěpíno mě baví. Dneska si přinesl ze školy všechny učebnice a pracovní listy. Zatím jsem si prošla jen slabikář, kde zatím vede toto:
Otázka: Co nesla Karkulka v košíčku?
Štěpík: Červené víno, ročník 1928, kvalitka. (sarusinek)
Tady jsem našla od známých pár fotek z natáčení v Josefově 🙂 poslední dobou se to tu rozjelo 😀 Několikrát zde natáčeli Američani pak tu nedávno byli Nemci hodně tu točí i studio Barandov.
Díky zašlému vzezření města se tu točí převážně válečné filmy 🙂 město jim prakticky ve všem vyjde vstříc a díky muzeu parních lokomotiv tu mají i další možnosti. V zimě tu točili Američani (Varšavské gheto) a teď tu budou dotáčet scény ve vagónech 🙂
Ale upřímně byť ta místa kde natáčí velmi dobře znám, tak jsem to stejně ve filmu nepoznala 😀
Najde se tu někdo kdo pobírá (nebo se aspoň trochu vyzna) příspěvek na bydlení? Děkuji

MAM slaví 10. výročí Lahve Anti-Colic
Mající důvěru maminek po celém světě a s počtem prodaných kusů převyšujícím celosvětově 25 miliónů se stala lahev MAM Anti-Colic ikonickým výrobkem pro mnoho maminek.
Nyní jsme lídrem na trhu s dětskými lahvemi v mnoha zemích, jako například ve Francii, Izraeli a v Dánsku. Značka MAM si vydobyla důvěru a dostala se do povědomí maminek právě díky úspěchu Lahve Anti-Colic.
Naše Lahev Anti-Colic byla uvedena na mezinárodní trhy před 10 lety a její vlastnosti jsou od té doby neustále zlepšovány a optimalizovány se zaměřením na dobrou použitelnost a ergonomiku. Lahev minimalizuje výskyt kolik a regurgitace, navíc má savičku s povrchem jemným jako pokožka, díky čemuž je snadno přijímána jak novorozenci, tak většími dětmi. Používáním Lahve Anti-Colic je redukována nespokojenost novorozenců a výsledkem je šťastnější prožitek z krmení, blízký kojení.
Výjimečná hodnota přijetí lahve a méně kolik
Jedním z klíčových benefitů Lahve MAM Anti-Colic je bezesporu vysoké procento přijímání lahve dětmi. Unikátní povrch jemný jako pokožka, inovativní plochý tvar a flexibilit MAM savičky dodává dětem známý pocit blízký kojení: není proto překvapením, že naše chytrá savička je přijímána 94% dětí*, což bylo prokázáno v průběhu let v mnoha průzkumech trhu v Rakousku, Německu, Anglii nebo v USA.
*průzkum trhu 2009-2014, testováno s 1349 dětmi
Další místo kam se musíte podívat je
Pevnost Josefov
Základní kámen byl položen 3. Října 1780 v této době byly založeny dvě pevnosti a to Josefovská a Terezínská. Úkolem pevností bylo chránit přístupové cesty v prusko-rakouských válkách. Josefovská pevnost se při jejím založení jmenovala Ples. Toto jméno bylo změněno po smrti Josefa II. Na jeho počest se Ples přejmenoval na Josefov.
Pevnost byla dostavěna roku 1787. Jižní a severní část pevnosti chránil důmyslný podzemní systém chodeb, jehož délka se odhaduje na 42km. Díky revoluci ve Francii r.1789 se však mocenské a strategické poměry změnily a Josefovská pevnost nikdy nebyla obléhána. Po válce na Chlumu u Hradce Králové byly s jistým zpožděním pevnosti zrušeny. Josefov ztratil status pevnosti roku 1888, ale na charakteru místa to nemělo význam a vojáci zde zůstali. A však systém podzemních chodeb nebyl udržován, tak většina z nich je zhroucená a tudíž neprůchodná. Pevnost prošla řadou úprav, aby se přizpůsobila potřebám vojska (byly zbourány vstupní brány, přestaveny některé budovy). Likvidace pevnostních objektů se zastavila po r. 1950. Josefov byl v roce 1949 administrativním rozhodnutím sloučen s Jaroměří. Během první světové války zde byl zajatecký tábor a většina kasárenských objektů stále sloužila rakousko-uherské armádě.
Jako zajatecký tábor Josefov sloužil už jen po 2. světové válce. V jejím průběhu se uplatnil spíš jako cvičiště protektorátního Vládního vojska a Wehrmachtu. Víc než 2. světová válka tvář pevnostního města poznamenala okupace sovětskými vojsky (1968-1991). Z následků jejich pobytu se zdejší zástavba dodnes vzpamatovává. Přesto zatím zdaleka největším zásahem do života městečka uvnitř staré bastionové pevnosti, od počátku pevně spjatého s vojskem, nebyly ani okupace cizími armádami nebo demolice hradeb, ale trvalý odchod vojáků z města v polovině 90. let 20. století.
Naštěstí se ale pro Josefov našla nová využití. Vedle místních spolků, připomínajících vojenskou minulost města a navracejících pevnosti její původní vzhled, v Josefově nalezli odpovídající zázemí mnohdy překvapiví zájemci. Jak filmové štáby, pořadatelé mezinárodního metalového festivalu, tak avantgardní umělci nebo ochránci přírody. Proto lze předpokládat, že budoucnost Josefova by se v dalších letech mohla ubírat také těmito směry.
A každá červenec se Josefov oblékne do černého. Koná se zde Brutal Assault největší koncert tvrdé muziky v Evropě.
Informace o otevírací době na http://www.pevnostjosefov.cz/
Tak to bylo něco „málo“ o historii a teď kam se v Jaroměři podívat 🙂
První co Vám představím je pro mě srdcová záležitost.
Železniční muzeum výtopna Jaroměř
Výtopna parních lokomotiv je více jak 110let stará budova kde se parta nadšenců rozhodla zachránit krásu páry. Ve svém volném čase a pro zábavu renovují jak parní, elektrické, tak motorové mašinky. Do původního stavu vrátili i řadu vagónů, které si můžete prohlédnout a do některých i nakouknout. V muzeu naleznete desítky exponátu, mimo jiné parní lokomotivu Conrad Vorlauf z roku 1873, nebo unikátní elektrickou akumulátorovou lokomotivu Ringhoffer z roku 1916.
Přes sezónu se jezdí pravidelné nostalgické jízdy s parní lokomotivou, které se říká Kafemlejnek 😀 je to krásná projížďka. Pára krásně voní. 🙂 Jen moc nedoporučuji při jízdě vystrkovat hlavu z okénka saze v oku je potvora 😀
Jinak muzeum je vhodné jak pro rodiny s dětmi, tak i pro vozíčkáře 🙂 Opět jedno doporučení – dětem dát oblečení u kterého nevadí, že se ušpiní. Na některé exponáty se mohou jít podívat a všude jsou zbytky uhlí 😀
Informace o otevírací době a plánované nostalgické jízdy naleznete zde:
http://www.vytopnajaromer.cz/
Jaroměř
Je to východočeské město, které leží severozápadně asi 17km od Hradce Králové na soutoku tří řek Labe, Úpy a Metuje. První písemný doklad o existenci města je z roku 1298. Listinou z roku 1307 byla Jaroměři potvrzena městská práva a zároveň se stala královským věnným městem českých královen. Měšťané tak byli přímými poddanými české královny.
Husitské období je jednou z nejzajímavějších kapitol v historii Jaroměře. V roce 1421 byla dobyta husitskými vojsky pod vedením Jana Žižky z Trocnova a stala se na další léta věrným husitským městem. Jaroměřští se zúčastnili i některých vojenských tažení. Nakonec se však město poddalo králi Zikmundovi, aby si uchovalo získanou samosprávu.
V následujících dvou stoletích zažila Jaroměř hospodářský rozkvět. Měšťané byli obdařeni četnými privilegii a úlevami. Bohaté město koupilo i některé okolní vesnice a stalo se jejich vrchností. V roce 1547 se Jaroměř připojila k neúspěšnému povstání českých stavů proti králi Ferdinandovi I.. Vítězný panovník ji za odboj potrestal finančním postihem a omezením vlastní samosprávy. V roce 1567 byl prováděn v královských městech soupis domů. V Jaroměři jich tehdy bylo 300. Další úpadek přinesla městu třicetiletá válka, kdy se ve městě střídaly vojenské posádky a na jejím konci byla Jaroměř zpustlá a vylidněná.
Na začátku 18. století zažilo Jaroměřsko čilý ruch spojený s výstavbou Šporkova lázeňského komplexu v Kuksu. Ztráta Slezska a Kladska pak vedla k výstavbě pevnosti na místě vesnice Ples. Osídlování pevnostního města, přejmenovaného r. 1793 na Pevnost Josefov, postupovalo ovšem jen zvolna. Mnohonárodnostní posádka josefovské pevnosti tvořila značně výlučnou společnost. Josefov získal vlastní samosprávu až v roce 1835.
Se stavbou josefovské pevnosti se do města dostává i železnice, která byla důležitým impulsem ke vzniku průmyslu a dalšímu rozvoji města. Hlavními průmyslovými obory se stává především textilní výroba a koželužství, později vzniká i několik drobnějších podniků, vyrábějících součásti automobilů.
V roce 1948 byl Josefov sloučen s Jaroměří. Protože josefovská pevnost ztratila svůj vojenský význam, byl Josefov poznamenán stagnací provázenou trvalým úbytkem obyvatel. Po okupaci Československa sovětskými vojsky v roce 1968 byla zdejší vojenská nemocnice zabrána natrvalo okupačními vojsky a v Josefově byla ubytována silná vojenská posádka. To vše vedlo k značné devastaci této místní části a tento neblahý vliv je zde mnohdy patrný dodnes. Dokumentuje to například skutečnost, že Josefov byl vybrán pro natáčení českého filmu Musíme si pomáhat, který se odehrává na konci II. světové války, ale natáčelo se zde plno dalších i zahraničních filmů. Z těch nejnovějších (co teprve přijdou do kin) americký film z 2. Světové války o Varšavském ghettu nebo německý film Odplata o utajované psychiatrické léčebně.
Moc děkuji @nyc09 za tento týden, podle ohlasů se Vám moc líbil, za což jsme samozřejmě všichni moc rádi. 🙂 Už nyní vám můžu prozradit, že to rozhodně nebylo naposledy, kdy profil domov_muj zavítal do zahraničí. Těšit se můžete třeba na Anglii nebo Německo. A vzhledem k ohlasům, které Anička měla, slibuji, že se určitě vrátíme i do New Yorku.
Pokud byste někdo chtěl tento profil moderovat, přihlaste se mi prosím pod touto zprávou nebo napište IP @kathy_smilca .
V tomto týdnu se vrátíme zpět do České republiky a já tímto předávám "slovo" další moderátorce @nasilia, která nám představí místo, kde bydlí 🙂
Dobré ráno. Nemáte prosím osvedceny recept na rybizovy koláč? Ale takový ten nízký,aby v troubě nevybehl jako buchta nahoru. Díky.
Takhle jsme slavili poslední dva 4. července, uvidíme co bude zejtra
http://mamazavodou.blogspot.com/2016/07/4-cerve...
Takže já se s váma budu pomaličku loučit, dneska jsem toho nestihla moc napsat, jelikož tu máme kamarády a hodně grilování, tak je přece jenom ten 4th of July víkend, to znamená barbeque a kamarádi a pití a vůbec othle je náš první 4. červenec od tý doby co máme mini chlapíka a jsme v NYC.
Ano, nejeli jsme kempovat , neb to jsme zkusili před dvěma lety a všechny kempy v okolí byli plný a my skončili v úplný dire vedle silnice, naštěstí mini chlapík nechodil, tak bylo jedno, že je všude bahno. Co bylo peklo byla zpáteční cesta, ta kto bylo jak z hororou, kdy všichni prchaj jenom vy stojíte na dálnici a nemáte šanci se dostat domů na odpočívadle lidi v autech spali, prej to vzdali a zkusej to po půlnoci.
Loni jsme byli v Upstate, protáhli si víkend a tak se nemuseli bát jet domů.
Letos jsme doma, za dvě hodinky jdeme na baseball ligy B na Coney Island, tam se zejtra slaví 100 letý výročí Nathans párků a na jejich počet se baseballovej team Cyclons přejmenovává dneska na Franks. Franks neboli frankfurter se tu říká hovězím párkům, pochází to z Frankfurteru Německa, odkud to přivezli, to jméno myslim, židovští přistěhovalci.
Tak zatím mám pro vás pár rad, ale ty nestihnu napsat tak je najdete u mě na stránce…jsem nyc09 a pokud vás to zajímá tak mám i svlj blog mamazavodou.blogspot.com
Hezkej 4. červenec, já jdu na baseball!!
Děvčata, má někdo tady doma kočárek x lander trojkolku??? Potřebuji poradit ohledně konstrukce. Děkuji!!!!!!!
Víte, že... ?
Základem pro naši mléčnou výživu HiPP Combiotik je BIO kravské mléko, které pochází z přísně kontrolovaného ekologického zemědělství. To znamená, že naše krávy stráví více než 200 dní v roce na loukách, které nejsou nijak chemicky ošetřovány nebo hnojeny. Přírodní krmení zvířat trávou, senem a obilninami zaručuje nejlepší BIO kvalitu, ze které pochází naše výživné a zdravé mléko. Více: http://goo.gl/DcLOKT
Holky prosím,může roční dítě homeovox???Malá prostě najednou ztratila hlas..Má krapet kašel.Ve středu jsme dobrali ATB☹ Další fakt nechci..Nemáte některá zkušenosti či rady..?Děkuji
Kde, že to bydlíme? Před roke ma něco jsme se přestěhovali do Bay Ridge, pokud jste někdy viděli Horečku sobotní noci, tak to celý bylo filmovaný u nás, jízda po mostě, tak to je po Verrezano bridge, most spojující Brooklyn a Staten Island a taky nejdelší zavěšenej most v USA, je větší než ten v San Franciscu. Bay Ridge je původně skandinávská a irská čtvrť, ještě pořád tady mají norskej klub, ale teď je to tu spíš Řecko-Italský a to tak moc, že tu lidi na ulici klidně mluví italsky nebo řecky, před Starbucksem na rohu naší ulice vysedávají po ránu důchodci s holema a švitořej pěkně italsky, no přesně jako v Itálii jenom je to v NYC. Máme tu perfektní italský a řecký restaurace a super irský hospody a jeden skandinávskej obchod. Restaurací tady máme víc samozřejmě a některý tak vyhlášený, že se m jezdí z Manhattanu, taky je tu Century 21 oblíbenej outletno prostě je to skvělá čtrvť, kde to žije. V létě nám tu dvě soboty v měsíci zavřou večer jednu avenue a udělá se večerní korzos restauracema venku na ulici a lidma kolem. Taky tady máme průvody, ohňostroje a několik letních večerů je tu letní kino v parku. Vybrali jsme si tuhle čtvrť, protože je pro nás důležitý dostat se ven a tad máme hodně parků a podél moře udělanou cyklistickou stezku, ze který jsou nádherný výhledy na Manhattan, taky jsou tu super školy a je tu bezpečno, to hlavně díky tomu, že tu bydlí hodnš policajtů a hasičů a pak taky ta italská mafie a její šéfové tu mají vily. Přijeďte a ukážu vám to tu.
Coney Island a Brighton Beach, jsou dvě části Brooklynu, který jsou těsně vedel sebe, na oboje se bohužel velice často v turistickejch atrakcích zapomíná. Brighton Beach je opravdu pláž, má tam nadzemní metro, akvárium a je známá tím, že tam bydlej Rusové, jo už od 70.let a teď se tam prakticky jinak nemluví, pokud potřebujete jakýkoliv ruský jídlo, tak Brighton Beach, pokud nutně potřebujete boty z Ruska, znova Brighton Beach a pokud potřebujete nejnovější ruský oblečení znova jedině Brighton Beach, dokonce tam najdete i obchody s těma parádníma kožešinama a smradlavejma ruskejma voňavkama, prostě malý Rusko jak vyšitý a úplně nejlepší je, že většina těch Rusů, který si tam udělali svoje malý Rusko, aby jim nebylo tolik smutno, jsou ruský židi, který měli od konce 70. let povolenou emigraci ze Sovětskýho svazu, je jasný, že úplně zapomněli na to, že emigrovali z Ruska, kvůli antisemitismu, kterej tam vůbec nebyl a není žádná legrace.
Coney Island je z Brighton Beach propojenej pláží a promenádou. Conez Island byl a je zábavním centrem a lunaparkem NYC, bylo a je to taky oblíbený víkendový místo pro newyorčany. Tolik různejch lidí a osudůa prostě všeho, je to prostě panoptikum města New Yorku, založený jako panoptikum už koncem milulýho století. Pokud máte rádi hovězí párky, tady se teda vepřový vůbec neprodávaj, tak si musíte dojít k Nathans, což je nejznámější párek v NYC a je fakt úplně dokonalej a právě na Coney Islandu už jsou snad 100 let. Coney Island je naše oblíbený místo, už jenom kvůli tomu, jak super tma může mini chlapík kopat důry, ale v létě je tam k nehnutí. A sakra my tam zejtra jdem na baseball, je tam totiž taky baseballovej stadion tzv little league neboli ligy béčka.
Naše druhé překvapení...
Celé druhé těhotenství probíhalo až překvapivě dobře. Obávala jsem se, že mi nebude první 4 měsíce dobře jako u prvního, nedokázala jsem si představit, jak bych to zvládala s roční dcerou, která právě zjistila k čemu má nožky... Ale nic, bylo mně fajn, žádné problémy... celých 9 měsíců žádné komplikace. Obávala jsem se, že to přijde až u samotného porodu, na který jsem se tak těšila. Slíbila jsem si, že si totiž ho pokusím užít.
Vzpomínala jsem s láskou na svůj první. Tehdá jsem nevěděla, do čeho jdu a všechno se událo podle mě rychlo.. i když jsem tam prohlásila mezi kontrakcemi, že je to můj první a poslední porod, ale jakmile se naše princezna narodila na všecko jsem zapomněla...a po nejaké době jsem se manžela ptala, kdy budeme mít druhé, nějak se mi to těhotenství a porod samotný zalíbil 🙂 .. a tak jsem se těšila a představovala si, jak úžasný bude druhý porod, nechtěla jsem si připustit, že bych měla rodit jinak než přirozeně...
Den před termínem jsem si řekla, že teď už to může přijít kdykoliv, sama jsem nevěřila, že vydržím až do termínu, protože starší dcera mi dávala řádně zabrat, ale nějak jsme to zvládli a počkali si.. a tak jsem se rozhodla, že půjdu do kostela, říkala jsem si kdo ví, kdy budu moct si sama zase zajít na mši a načerpat duchovní síly. Byla postní doba. Takže jsem pěkně byla i na křížové cestě, mši svaté a po ní následovala i adorace, bylo před prvním pátkem v měsíci. Cítila jsem se úžasně. Při cestě domů jsem si říkala: ,, Tak jsem připravená, s Boží pomocí můžeme rodit."
Doma už dcerka spala. A tak jsem si dala sprchu a pustili si film. V půlce filmu jsem začala pociťovat první kontrakce, byly plus minus po 10 minutách, manželovi jsem zatím nic neříkala, nechtěla jsem zbytečně plašit, ale tušila jsem, že už to začalo.. po chvilce jsem jenom tak nadhodila, že asi pojedem..ale dodívali jsme se na film až do konce, i když jsem z něho pak už nic neměla 😀..nejdřív jsem volala manželově mamince, se kterou jsme se domlouvali na hlídaní, že se něco blíží, tak jestli by mohla přijet. Bylo kolem 23hod..a pak jsem volala PA, se kterou jsme se letem světem předem domluvouvali (nejsem totiž taková, že bych potřebovala porodní plán, dopodrobna všechno projít a naplánovat, měla jsem jen pár podmínek- žádný epidurál a dostat pak miminko hned k sobě, PA jsem chtěla mít na zkoušku, abych zjistila jaké to je rodit sama jako prvně a pak s osobní PA.. a aby mi pomohla si co nejlíp užít porod🙂), dohodli jsme se, že se potkáme v porodnici.
Tam mi natočili monitor, krásné kopečky 🙂.. službu měl můj doktor, což bylo super, řekl mi, že se to rozjíždí, ale otevřená ještě nejsem. A tak jsme se šli ubytovat, mezitím přijela PA a byla pořád s námi, masírovala mi záda, povídali jsme si, průběžně mě vyšetřovala..navíc byl u mě i můj manžel, byl mnohem klidnější a víc v pohodě než prvně, nebyl na mě sám a už věděl, co by měl čekat.. vše bylo skvělé. Bolesti sílily, PA mi poradila píchnout vodu a tím porod urychlit, hlavička už tlačila na porodní cesty, jen ji tam vadily blány, neměla jsem nic proti. A tak jsme točili poslední monitor. Když už se blížil konec monitorování všimli jsme si, že ozvy miminka kolísají ze 140 na 90.. něco mi říkalo, že to není vůbec dobré.. a tak jsem šla na porodní sál, abychom píchli vodu, otevřená jsem byla téměř na 10cm.. přišel můj doktor a chtěl teda tu vodu píchnout, čekal až přijde kontrakce..
A pak už to šlo ráz na ráz, něco se jim nezdálo, já jsem už byla tak trochu vyšťavená, třásla jsem se vyčerpáním... chtěli abych zatlačila a tak jsem poslechla..ale doktor řekl, že to stačí, musíme na akutní CS.. nechápala jsem.. PA mi vysvětlila, že miminko je zamotané do pupečníku a voda je už zelená, takže nemůžeme riskovat. Přijala jsem to. Jen jsem se dívala na manžela a snažila se ho očima utěšit, mluvit jsem nemohla, že všechno bude v pořádku..a odjela jsem, byla jsem sama bez PA i manžela mezi několika doktorama, pořád jsem se třásla ne ze strachu, ale pořád z vyčerpání.. a celou dobu jsem si opakovala: ,, Pane, buď se mnou, ochraňuj naše miminko, svěřuju ti ho, vždyť je to tvůj zázrak.."
Sláva, nazdar výletu! Jsme doma. Zní to neuvěřitelně, ale nikdo nás nevyloučil z přepravy, ani jsme nezpůsobili nějakou pohromu, která by způsobila další pohromu a zhatila mám návrat domů z dovolené. Bylo to krátké a intenzivní, ani se mi nechce věřit, jaký fičák to byl. Super týden bez televize, počítače, povinností... Uff, nechce se mi věřit, že mám zase na tři roky útrum 😀 Nicméně Pažout už má jasno, že za tři roky pojedeme se třemi dětmi. Ehm, k tomu se nebudu raději vyjadřovat 😀
Články budou co nevidět na blogu.


















































































































