Od doby, co jsem se stala ambasadorkou pro PEPCO, ostro sleduji všechny novinky, které se v prodejnách objeví. Dnes přicházím proto s recenzí horké novinky ze sortimentu společenských her pro nejmenší, která mě na první pohled okouzlila a musela jsem ji okamžitě vyzkoušet, osahat a otestovat.

Pro prťata

První, co mě zaujalo bylo určení této hry. Je určená pro děti od  2 do 4 let, což je věkové rozmezí, pro které jsou společenské hry docela nedostatkové zboží. Hra je promyšlená důmyslně a nabízí 6 herních variant a to po dvě varianty pro věk 2+, 2 a 1/2 a 3+.

Hra má za cíl rozvíjet logické myšlení, trénovat paměť a manuální schopnosti, naučit batolata hledat podobnosti, spolupráci a v neposlední řadě děti díky hře poznávají rozdíl mezí vítězstvím a porážkou. Na krabici naleznete informaci, že hra byla vytvořena ve spolupráci s dětským psychologem, což je její velké plus.

Co v balení najdete?

- dřevěnou kostku

Mladý muž se šel ucházet o důležitou pozici ve velké firmě. Prošel první pohovor a měl se setkat s ředitelem na poslední pohovor. Ředitel viděl jeho životopis, bylo to vynikající uchazeč o práci, přesto se zeptal:

"Dostal jste stipendium na školu?" chlapec odpověděl: NE. “Byl to váš otec, kdo zaplatil za vaše studie?”: ANO. Odpověděl. “Kde pracuje Váš otec?” Můj otec je kovář.”

Ředitel požádal mladého muže, aby mu ukázal ruce.

Ten mladý muž ukázal pár rukou, které byly hebké a dokonalé.

“Už jste někdy pomáhal rodičům v jejich práci?”

“Nikdy, moji rodiče vždycky chtěli, abych studoval a četl další knihy. Kromě toho, otec takovou práci zvládne lépe než já.”

Když se z nás stanou rodiče, musíme kromě svých vlastních zubů začít řešit i ty našich drahých potomků. Pokud už jste “pokročilý rodič”, víte o tom své. Začíná to problémy spojenými s jejich prořezáváním a končí to péčí o ně. Děti nám to mnohdy navíc komplikují svojí neochotou k zubní hygieně. V tomhle případě ale ustoupit nemůžeme a musíme to nějak zvládnout. Jde tu přece o jejich zdraví a také o krásný úsměv.

Všichni zajisté chápeme, že je nutné chodit s dětmi k zubnímu lékaři. Ale kdy je ta správná doba? Jak často by měly malé děti navštěvovat zubní ordinaci? A jak správně o jejich zoubky pečovat? Odpovědi na tyto i mnohé další otázky se dozvíte v následujících řádcích.

Kdy by mělo dítě poprvé navštívit zubaře?

Odpověď na tuto otázku je poměrně jednoduchá a téměř všichni zubní lékaři se v odpovědích vzácně shodují. Nejvhodnější dobou k první návštěvě dítěte v zubní ordinaci je doba kolem proříznutí prvního zoubku. Tím zpravidla bývá spodní řezák a u většiny dětí se první zoubek objeví v rozmezí od 6. do 12. měsíce věku, ale samozřejmě to může být i dříve, či později.

První návštěva u zubaře je velice zásadní jak pro dítě, tak pro jeho rodiče. Pro dítě je ohromně důležité zavítat do ordinace zubního lékaře jen tak, aniž by ho trápil nějaký problém a nehrozilo, že si tuto událost spojí s jakoukoliv bolestí. První návštěva by tedy opravdu měla být jen seznamovací - dítě se podívá, jak to v ordinaci vypadá, okoukne lékaře, sestřičku, povozí se v křesle a ideálně si nechá od zubaře kouknout do pusinky.

Lékař si poznamená, které zoubky má už dítě venku, a je hotovo. To nezní nijak hrozně, že? Takové dítě pak nebude mít nejmenší strach, až do ordinace půjde příště znovu.

"Problém s koupí dobře padnoucí a zároveň ňadrům lichotící podprsenky jsem měla od těch dob, co jsem začala nějakou potřebovat. Přestože mi moje maminka při výběru těch prvních kousků byla velkou oporou, nákup nového spodního prádla nebo plavek byl vždy útrpnou odysseiou. Na jejím konci se sice skvěl v nákupním košíku jakýsi výsledek, každopádně jsem nebyla spokojená ani já (podprsenka by nemusela tu tlačit, tu odstávat a dělat taková divná prsa), ani maminka (nemusela by být tak drahá, vybraná až v pátém obchodě a dcera by se za ty peníze nemusela tvářit tak kysele)."

"V dospělosti, už bez podpory maminky, býval scénář dost podobný. Korunu tomu v mém případě nasadily e-shopy, které sice nabídly ten zaručený kalkulátor, který mi vyplivl údajně ideální velikost, ale už neporadil, jaký střih si vybrat, aby prsa z podprsenky při předklonu nevypadávala a košíčky se tak divně nekrabatily.

Z martyria neustále špatných výběrů, vracení zboží v zákonné lhůtě (v tom lepším případě) a nošení nepadnoucí podprsenky (v tom horším), mě v době příprav na příchod našeho prvního potomka vysvobodila, do té doby pro mne zcela neznámá, instituce "podprsenka na míru - poradíme, vybereme". Nevýhodu vyšší pořizovací ceny vzápětí převálcoval fakt, že jsem za minimum (navíc příjemně stráveného) času získala krásnou, kvalitní a padnoucí podprsenku, která nevídaně podržela nejen zvětšující se prsa, ale i snižující se sebevědomí."

Je vůbec možné ještě před porodem zjistit, zda drahý kousek speciálního mateřského prádla nebude po porodu ležet ladem na dně šuplíku? Zde nejvíce pomůžou (jako v mnoha jiných případech) zkušenosti sdílných maminek.

Jak to měla Eva       

"Když jsem celou tuhle anabázi vyprávěla svojí kamarádce Evě s dotazem, kde ona kupuje kojicí podprsenky a kam chodí na kojicí blůzy a tuniky, do jejichž důmyslně řešených výstřihů jsem se hned zamilovala stejně tak jako do onoho geniálního detailu kojicích podprsenek - do odklápěcích košíčků zaručujících diskrétní kojení kdykoliv a kdekoliv -  dívala se na mne jak na právě přistávající stádo marťanů: 'Kojicí tuniku? Kojicí podprsenku? Na co prosím tě vyhazovat takový peníze? Normální podprdu jsem vyměnila za tu sportovní. Vyhrneš tričko, shrneš podprsenku a kojíš.' Měla zrovna na ruce svoje několikaměsíční miminko a tak jsem byla rovnou obdařena praktickou ukázkou. Musela jsem uznat, nevypadalo to vůbec špatně. Dítě přikládala k prsu tak zručně, že i bez kojicích vymožeností nebylo vidět nic z toho, co má i při kojení zůstat "skryto".