Již brzy nás čeká třetí narozeninová party (http://blogujicimaminy.blogspot.cz/2014/01/slavime-poprve-v-roce-2014.html) a já ještě nestihla popsat tu druhou ☹ 

Tentokrát byly oslavenkyně dvě holčičky - Niki a Elis. Protože Nikolka měla ten den oslavu i rodinnou, spojili jsme to a pronajali si MC Jablíčko, což se ukázalo jako nápad k nezaplacení. 

Prostory jsou pro party jako stvořené. Děti si hrály v herničce a dospěláci si mohli posedět a popovídat ve společenské místnosti. Moc jsme si ten den užili a zde máme několik tipů, jak se na narozeninové oslavě nenudit:

1) Protože holky slaví v období masopustu, tak jsme všichni byli v maskách

Dospělí...

...a ....hlavně děti

2) Každý si na oslavě vyrobil svou narozeninovou čepičku

Letos se chystáme na velikonoční svátky za rodinou na Slovensko, takže čekejte ještě jeden článek s porovnáním, jaké byly Velikonoce v "zahraničí". Ale nyní pro vás máme s Nikolkou několik tipů, co si můžete s tříletým prďolou vyrobit a bude ho to dokonce bavit 🙂

První tvořivá dílnička nás čekala ve školce. Vyrobili jsme (i s tátou) velikonočního zajíčka, do kterého měly přijít nazdobené perníčky, ale...
...jedno perníkové vajíčko snědla Nikča ještě před namalováním a druhé spořádali s tátou jako svačinku, když jsme ze školky odcházeli. 

Nikčina první školková fotografie

Velikonoční zajíček

- čtvrtka
- nalepovací očička - nebo se mohou jen namalovat
- nalepovací ouška - také stačí jen pastelky, tady šlo o to, že děti měly více práce s výrobou
- kytičky
- travičku
- nůžky, lepidlo, pastelky

Velikonoční květináč s osivem

- květináč
- ubrousky s velikonoční tematikou
- herkules
- štětec, nůžky
+ hlínu a osivo

Ten jsme šli (i s ozdobeným vajíčkem níže) dát rovnou ze školky babičce, takže fotku dodám později.

Tento měsíc nás čeká trojitá oslava narozenin. V naší bandě máme tři "dubňátka": Matyho, Vojtíka a Ondráška. Ale jen ten poslední je opravdový "Apríláček". 

V té době jsme se ještě všechny neznaly. Většina z nás se poznala až v září 2011 na cvičení s nemluvňaty. Ale konkrétně tyhle tři maminky od těhle tří kluků se poznaly už dříve. Dvě spolu chodily na vysokou a tu třetí přibraly do party na cvičení pro těhotné, které probíhalo v naší jablonecké nemocnici a všechny si ho jen chválily. 

Termín porodu se jim už blížil, ale nikdo nečekal, že na Káťu to přijde takhle brzy. No a tak se stalo, že se Ondrášek narodil právě na Apríla 1. dubna. Nakonec neplánovaným císařským řezem. O svém prvním roku soužití s Ondráškem již Kátě něco napsala zde: http://blogujicimaminy.blogspot.cz/2013/07/zazitky-tech-je-s-detmi-plno.html. Neměla to s Ondrou po náročném císařském řezu vůbec jednoduché. Jizva se hojila, protože ji poctivě promazávala (olivovým olejem na střídačku s bepanthenem, který byl díky kojení a mazání zadečku vždy po ruce), ale hrozně dlouho bolela. Naštěstí alespoň to kojení (http://blogujicimaminy.blogspot.cz/2013/10/kojeni-maly-velky-problem.html) se jí rozjelo krásně a vydržela kojit nejdéle z nás všech. 

Ale vraťme se ke dni jejího porodu, když potom každému psala zprávu z porodnice, tak si všichni mysleli, že si z nich dělá apríííl🙂

Káťa: "jo a jedno z největších překvapení bylo narození Ondráška Apríláčka pro Šárku (maminku Matyho). Mám tu vzpomínku moc ráda. Ta nám zprávu nevěřila. Až když jsem ji potkala o 3 dny později v porodnici na chodbě. Ona začala rodit a já tlačila košík s miminkem, tak uvěřila, že to nebyl Apríl 🙂)))"

Takže "Apríláčku" Ondrášku přejeme ti hlavně zdraví a radost ze života 🙂

V posledních 14 dnech jsme se společnými silami snažily psát hlavně o běžných i vzácných trablích, které doprovází každou z nás v době těhotenství. Není to ale jen obyčejný text. V každém článku se snažíme si navzájem pomoci nějakou radou, tipem, zkušeností... prostě něčím, co může pomoci a takových těch "těhu" starostí nás zbavit.

Mezi ty prvopočáteční příznaky opravdového těhotenství patří určitě bolest až napětí v prsou. To asi pozná drtivá většina z nás a zároveň můžeme potvrdit, že po celou dobu těhotenství se prsa budou ještě všelijak formovat a připravovat se na kojení.

V době, kdy mi rostlo bříško, jsem v jednom období začala pociťovat strašné nutkání na škrábání. Takže jsem se škrabkala co to šlo a kdy to šlo. Svědění kůže je určiě jeden z úplně běžných průvodních jevů v těhotenství, stejně jako to, že mi ještě sem tam, a nejen z rána, nebylo moc fajn a prožívala jsem ranní nevolnosti. Někdy to bylo takové běžné nadýmaní v těhotenství, pocit plynatosti, ale někdy to vážně stálo za to! Dnes si už vy, které právě teď těhotenstvím procházíte a něco podobného zažíváte, můžete přečíst pár dobrých rad ve Wiki článcích na tato témata.

Mimojiné se nedá zapomenout ani na x přerušení spánku, které zapříčinil můj "plný" močový měchýř. Opět jeden z krásných signálů a znaků těhotenství - časté čůrání 🙂 Zpětně si myslím, že to byla velmi dobrá příprava na vstávání k dítěti i 6-7x za noc, když se budí a chce se jen přitulit a nebo nakojit... Zkrátka: Kdo je připraven, není překvapen. Více o tomto tématu je už také připraveno v naší Wiki knihovničce.

V podstatě každý den přišlo něco nového, nečekaného. Jeden den mi můj manžel oznámil, že začínám ve tváři nějak flekatit. Odvětila jsem, že to nejspíš budou první pihy s vylezlým sluníčkem. Prakticky až do dnešní doby jsem netušila, že jsem si vlastně prošla chloasmou, která je právě pro období těhotenství tak typická. Fleky se po pár týdnech od porodu úplně ztratily, a tak jsem na to nějak zapomněla.

A když píšu, že každý den, tak při překopnutí do 3.trimestru mohou přijít i takové starosti, které se zdrží déle, než je každé z nás libo :/ Tím mám na mysli ty, které přetrvají i po porodu a třeba neodejdou nikdy, bohužel. Jde o hemeroidy v těhotenství, na které skoro každý řekne, že stejně s dalším těhotenstvím a porodem jsou zpět jako na koni. Ale co když ne? Co když se tomu dá pomoci? Tak kuk na hlavní článek do Wiki 🙂