Nově zařazené zboží – monitor dechu Respisense – malý, spolehlivý, snadno připevnitelný. 

Mobilní monitor dechu Respisense pro novorozence a miminka (včetně těch předčasně narozených) umožňuje klid na duši rodičů během spánku dítěte. Snadno jej připevníte k plíně (ze zkušenosti doporučujeme vložit mezi klip a plínu ještě tampón, nebo složený kapesník) a zapnete i vypnete jedním stiskem.
Co se týče falešných alarmů tohoto monitoru dechu, tak jsou velmi zřídka (při delší dechové pauze nejdříve proběhne tiché „zavibrování“, které má dítě stimulovat k dechové akci), jinak se dá nastavit „klikací“ režim – monitor vydává velmi tichý klikací zvuk, který nahrazuje problikávání kontrolky dechové frekvence.

V nabídce máme také náhradní baterii k Respisense. Jen dodáme, že Respisense odebíráme z oficiální distribuce pro ČR.

Máme pro vás novou soutěž. Tentokrát o kupóny do našeho e-shopu (Mamaja.cz). Jak na to? Připravujeme nový design našich stránek. Ještě nejsou hotové, ale auto už máme polepené.

Líbí? Kolega s ním bude jezdit po celé republice, pokud auto vyfotíte a fotku nám pošlete, získáte za odměnu kupón na 300 Kč. Vyberte si jakýkoli výrobek. Je to na vás.

Podrobnosti najdete na našem FB (https://www.facebook.com/Mamaja.cz) během následujících dní. A také info, kudy auto pojede.

Hodně štěstí 🙂

Vaše Mamaja.

Myslela jsem si, jak napíši první článek v roce 2014 a ten bude radostný a velmi pozitivní. Bohužel osud rozdal karty opět jinak a tak je tu článek, kterým se chci rozloučit s rokem 2013 a s mým nenarozeným miminkem.

Nevěřím na to, že 13 je nešťastné číslo. Nicméně v roce 2013 těch nešťastných "náhod" bylo víc než dost.

O svátcích jsme si volaly s Luckou (maminkou Elišky) a říkaly si, ať už je ten rok za námi. Hlavně v jeho závěru bylo těch negativních energií ve vzduchu mnoho. Lucce umřela na Štědrý den babička, a tak pro ně byla Eliška jedinou záchranou, protože se kvůli ní všichni přemohli a ten den si jakžtakž užili. 

No a naše vánoční svátky nebyly vůbec pohodové, ale spíš stresové. Pořád jsem si říkala, co všechno jsem nestihla, jak jsem chtěla s Nikčou víc péct, ozdobit stromeček pro zvířátka, mít všechny dárky na začátku prosince nakoupené atd. atd. No všechno zlé, je pro něco dobré. A teď si to zpečetím i černé na bílém. Příští rok se na tyhle stresy vykašlu a UŽIJEME SI TO!!! I když třeba nebudou koupené všechny dárky a některé skříňky se prostě uklidí třeba na Velikonoce.

Ale zpět k tomu, co se v roce 2013 přihodilo:

15. leden - Nikča si poprvé oblékla celé pyžamko sama a k tomu i ponožky

28. ledna se Nikča poprvé v noci nebudila na čůrání a nepočůrala se.

únor - pořídili jsme si akvárko - v něm máme parmičky a je to parádně uklidňující na ně koukat. Navíc Nikču baví se o ně starat. Krmí je (pod dohledem, jinak by asi praskly) a společně jim čistíme vodu. 

15. únor - Niki nám sama od sebe řekla: "Mám tě ráda mami a tátu taky". To byla ta nejhezčí událost tohoto roku.

březen - Jirkovi (jeden z Lukyho nejlepších kamarádů) se narodil syn Šimon

červenec - Páje (mé kamarádce) se narodila Emička

srpen - první společná rodinná dovolená v Řecku

...

Nový rok - Nikča v horečkách, já v horečkách, Luky nemocný. Laryngitida (http://blogujicimaminy.blogspot.cz/2013/10/laryngitida-nikdo-ji-nezve-ona-se-stale.html) se projevila a už se nás nepustila.

únor - tragicky umřel jeden z našich sousedů v domě

březen - umřela jajaka (moje milovaná babička) - i když pro ni už to bylo vysvobození z dlouhodobé alzheimrovi nemoci

březen - Nikča má nějakého ošklivého streptokoka a musí poprvé na dětskou gynekologii, jak ta byla statečná

červenec - moje původně radostná zpráva se změnila na smutnou - mimoděložní těhotenství (http://blogujicimaminy.blogspot.cz/2013/08/smutna-zprava-vesela-moc-smutna.html). Přišla jsem o miminko, jeden vejcovod a prožívala šestinedělí.


MIMINKO
I když se to zdálo jako neuvěřitelné, tak se to povedlo! Po šestinedělí jsem začala menstruovat a po dvou měsících od operace jsem mazala na kontrolu, jak to vypadá. 

Doktorka mi tehdy řekla, že je to dobré, že mi zrovna proběhla ovulace. Bohužel z toho vaječníku, který nemá vejcovod a tak, že se máme snažit příští měsíc a hned po menstruaci (12. den) si přijít nechat zkontrolovat vajíčka. Jenže ta menstruace ne a ne dorazit. Tak jsem si udělala test a byl pozitivní. To jsem vůbec nečekala. Tak jsem se hned objednala k doktorce, protože jsem měla strach z předchozích zkušeností.

Kontrola - doktorka mi potvrdila, že miminko je v děloze a řekla to i Nikolce, která na kontrolu musela se mnou. Tak začala Niki vyprávět, že budeme mít miminko 🙂

Další kontrola po 14 dnech - krevní testy, moč, tlak, ultrazvuk - srdíčko krásně bilo.

Menší komplikace a tak další kontrola - mám mykózu. Zákaz jedení cukroví, ale jinak bylo vše v pořádku. A tak začal vánoční shon. 

Poctivě jsem začala od druhého měsíce mazat Bepanthenem - Krémem proti striím. Bála jsem se, že se v druhém těhotenství ty strie projeví víc než v prvním, u kterého jsem měla velké štěstí (http://blogujicimaminy.blogspot.cz/2013/10/striktni-strie.html). 

Pocity 
- po tom mimoděložním těhotenství byly trochu větší obavy, jak to všechno dopadne.
- jak mně nebylo dobře - hlavně večer. To jsem s Nikčou vůbec neměla a tak jsem si říkala, že to bude kluk 🙂
- někdy nešlo ani vyčistit zuby a pak najednou, okolo Štědrého dne změna. Už se mi z jídla nedělalo špatně. Jen mě začalo pobolívat břicho. Ale nijak zvlášť velká bolest, prostě spíš jako, že rostlo. 

Další kontrola - domluvila jsem se se sestřičkou, že nepřijdu 27., ale až po svátcích. Takže jsem si šla vysedět frontu 3. 1. Čekala jsem dost dlouho, protože všichni své zdravotní problémy nechávali až po svátcích a tak měli sestřičky i doktoři opravdu záhul. Na koze vše v pořádku, ale ultrazvuk potvrdil mé černé obavy. Srdíčko nebilo. Už asi 14 dní nebilo. Miminko umřelo kolem Štědrého dne.

Proč???
- doktorka je moc hodná a dělá různé krevní testy, ale příčin zamlklého těhotenství může být mnoho:
- všude řádily různé viry (spála, záněty apod.) Jen kolem mě mohly prolétnout, ale miminka se dotknout
- budu mít vyšetření i na trombogen
- důvodem může být i toxoplasmóza aj.

Zkrátka to tak příroda chtěla. Nedá se nic dělat. 

Mimčo umřelo v roce 2013, takže i když jsem na kyretáži byla až letos, tak si říkám, že to byl prostě začarovaný rok 2013 a ten nový přinese už jen samá pozitiva.

Buď s Bohem miminko a sbohem i starý roku. 

Jsem připravená na nové začátky. Doufám 🙂